0 životě a o štěstí

2. 12. 2011

Příloha č. 21/2011

Autoři přílohy: InHD + Marta Janošová

24. listopadu se měla původně konat v Bloku expertů přednáška na téma svobody v práci, kterou měl posluchačům přednášet zakladatel projektu Peoplecomm Tomáš Hajzler, jehož projekt se primárně tématem svobody v práci zabývá.

Prezentaci přednášky najdete na Slideshare KISKU.

Tomáš Hajzler - O životě a o štěstí from KISK on Vimeo.

Ano, přednáška na toto téma se konat měla, ale Tomáš si pro posluchače připravil malé překvapení, a to v podobě změny tématu přednášky. Plné učebně D22 se totiž rozhodl přednášet nejen o životě, ale i o štěstí, což je téma tak říkajíc celoživotně aktuální pro každého z nás a když se to vezme kolem a kolem, tak se svobodou v práci také souvisí.

Hned v úvodu přednášky se Tomáš posluchačům svěřil (čímž také vysvětlil důvod změny tématu prezentace), že je vyléčeným workoholikem, který v roce 1998 trpěl syndromem vyhoření. Ten se u něj projevil tak, že necítil dobře a musel neustále navštěvovat doktory, kteří u něj nakonec tento syndrom objevili. Tomáš Hajzler si poté myslel, že je již z nejhoršího venku, ale protože v současné době opět prožívá velmi hektické období, tak si uvědomil, že má k tomuto syndromu znova velmi „slibně“ nakročeno. Přiznal se, že se potřebuje zastavit, nabrat dech a uvědomit si, co je v životě opravdu důležité, k čemuž využil svou přednášku v Bloku expertů.

Tomáš Hajzler dal přednášce podtitul 7 věcí, které jsem se naučil o štěstí a rozdělil ji na tři části. 

  1. Fakta o životě.
  2. Jak nebýt šťastný.
  3. Čtyři věci, na které je třeba se v životě zaměřit.
„Protože nevíme, co je pro nás opravdu důležité, všechno se nám zdá být důležité. Protože se nám všechno zdá být důležité, tak se tím zabýváme. Ostatní vidí, že se zabýváme vším, a tak očekávají, že vše vyřešíme. Protože se zabýváme vším, jsme tak zaneprázdněni, že nemáme čas zamyslet se nad tím, co je pro nás opravdu důležité.“
Neznámý autor


Fakta o životě

Jedná se o věci, které jsou jasné a o kterých je možná i zbytečné mluvit, ale jsou důležité a je dobré si je čas od času připomenout.

 

  • Život není přímka, ale úsečka.
  • Muži se dožívají v naší části světa 73 let = 26 645 dní.
  • Ženy se dožívají v naší části světa 78 let = 28 470 dní.
  • Den má 86 400 vteřin = 86 400 okamžiků.
  • 25 let strávíme spánkem.
  • 20 let strávíme prací.
  • 10 let máme pro volný čas.
  • 7 let strávíme na cestách a v kolonách.
  • Stravování věnujeme 6 let svého času.
  • Promarodíme 3 roky.
„Den má 86 400 vteřin, což znamená 86 400 okamžiků. Proč lidé, kteří nemají čas, udělají obvykle tak málo práce? Nerozumí totiž okamžikům.“


Ve výčtu statistických údajů o našem životě bychom mohli pokračovat velmi dlouho, ale je potřeba si uvědomit, že když už určité činnosti věnujeme svůj čas, tak ať stojí za to! Jídlu průměrný člověk věnuje 6 dlouhých let, ale většinou se odbývá nezdravou a mnohdy i nepříliš kvalitní a chuťově dobrou stravou, což je téměř promarněný čas na to, že se mu tolik věnuje. Život se lidem zdá velmi dlouhý, pokud stojí na jeho začátku či v jeho první čtvrtině a měří jej na roky. Jestliže si ale svůj život přepočítají na to, kolik např. psů si ve svém životě stihnou ještě pořídit, tak dostanou odlišný úhel pohledu na svůj život.

 

Závěrem této části se Tomáš (za zvuku praskajícího mikrofonu, který vzdáleně připomínal zvuk moře, písku a škeblí) zamýšlel nad otázkou času, protože ač je člověk bohatý nebo chudý, tak čas nedělá mezi lidmi žádné rozdíly. Čas měří všem stejně, a proto je velmi důležité si uvědomit, že život je velmi krátký na to, aby člověk dělal věci, které ho nebaví a nenaplňují. Vždy je dobré si klást otázku, zda to, co děláme, má smysl, zda chceme, aby po nás něco zbylo. I přesto, že si to často odmítáme přiznat, jednoho dne opravdu přestaneme „dejchat“ a pokud si toto uvědomíme, tak se nám bude žít úplně jinak.

 

Jak nebýt šťastný

Je zajímavé, že i když se máme podle statistik rok od roku lépe, jsme bohatší, máme více věcí a lepší bydlení, tak se necítíme úplně šťastní, i když se přesto snažíme, abychom se tak cítili.

Pokud se chceme cítit šťastní, tak je důležité si uvědomit chyby, které ve svém životě děláme:

1. Moc sníme - žijeme v přesvědčení, že na vše si je možné šáhnout, že pokud budeme snít, tak se nám sny splní a budeme mít víc.
2. Moc sledujeme, co mají druzí - porovnáváme se s nimi, závidíme jim a chceme to, co oni.
3. Rychle si zvykáme – a to na pocit štěstí a úspěchu.
4. AŽ – TAK rovnice, která spojuje všechny tři body.

Účelem AŽ – TAK rovnice je napsat si na papír nějaká naše AŽ, která jsme měli před
několika lety (až budu mít řidičský průkaz, až budu mít maturitu…) a uvědomit si z nich naše předchozí a současné pocity. Správně bychom měli být pořád šťastní jako tenkrát, kdy jsme to AŽ zvládli, ale cítíme se tak? Většinou ne, protože jsme si na to již zvykli. Dá se tedy s troufalostí říct, že žijeme ve velkém omylu, když neustále věříme, že AŽ se nám něco podaří, tak budeme šťastnější, zpravidla to tak, bohužel, nebývá.

Tomáš posluchačům zároveň vysvětlil, že i přesto, jak snění může být zavádějící a jak v nás mnohdy podporuje falešné naděje, je velmi důležité a rozhodně nás od něj nechce odrazovat. Člověk se ale musí naučit být více „tady a teď“, než se neustále „vznášet na obláčku“, musí najít správnou míru toho, co vlastně chce od života.

Čtyři hlavní věci, na které je třeba se v životě zaměřit:

  1. Dělat jen to, co nás v životě baví.
  2. Dělat jen to, v čem jsme nejlepší.
  3. Dělat věci, které bychom byli ochotni s vášní dělat i zadarmo.
  4. Obklopovat se hlavně těmi lidmi, kteří mají podobný pohled na svět jako my.

„Tak dlouho jsem ze sebe dělal blbce, až jsem si na to zvykl.“

Pokud se nám podaří alespoň některou věc z výše jmenovaných splnit, a to i částečně, jsme na dobré cestě být ve svém životě šťastnější. Protože, přiznejme si na rovinu, kdo by chtěl pracovat v kolektivu, se kterým si nerozumí, který ho neuznává a pouze využívá? Asi nikdo…

Pozornému posluchači přednášky Tomáše Hajzlera jistě neuniklo, že bylo vyjmenováno několik bodů a věcí, které souviseli se štěstím, ale stále nebylo zmíněno 7 věcí, které se Tomáš naučil o štěstí. Tyto body si totiž nechal až na konec a shrnul jimi celou čtvrteční přednášku v Bloku expertů, kterou máte možnost zhlédnout na přiloženém videu.

V úvodu Tomáš studentům sdělil, že pokud jeho přednášku neshledají po patnácti minutách zajímavou, tak můžou s klidným svědomím sál opustit, protože podle něj je

„život zatraceně krátkej na to, aby člověk seděl na blbý přednášce.“

Vzhledem ale k tomu, že přednáškový sál vydržel plný (soudě dle počtu posluchačů usazených na místech) až do konce, se nejednalo o nepřínosných 90 minut, ale naopak o jednu z nejpůsobivějších a nejvíce atmosférou nabitých přednášek za podzimní semestr.

 

Fotogalerie

V kategorii: InHD
Štítky: Inflow magazín
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback