Nástroje vizualizace informací jako součást kurzů informační gramotnosti. Část I.

Poznámka redakce: první část výtahu pochází z diplomové práce: MATÝSOVÁ, Tereza. Implementace nástrojů vizualizace informací jako součást kurzů informační gramotnosti. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 99 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.

Úvod

Motto: „A picture is worth a thousand words."

Z pohledu celoživotního vzdělávání je velmi důležité, nakolik jsou naučené dovednosti a znalosti přenositelné v měnícím se prostředí. Jednoznačně výhodnějšími jsou takové dovednosti a znalosti, které je možné aplikovat na různé situace, které spíše než zapamatování si konkrétní informace vyžadují pochopení principů a postupů, tedy jakési „know-how". Informační dovednosti získané informační výchovou zahrnuje mezi přenositelné např. Eva Sedláčková. [1]

Skupinou nástrojů, které tyto požadavky mohou dokonale naplňovat, jsou „nástroje vizualizace informací" (dále jen NVI). Jedná se o velmi širokou skupinu, do níž můžeme zahrnovat sofistikované a specializované formy zobrazování informací, jaké ve své knize nabízí např. Tufte[2], které však rozhodně nejsou určeny komukoli. Na druhé straně jsou pak nástroje, jejichž nejlepší příkladem jsou mentální mapy: nabízejí široké možnosti použití a není obtížné zvládnout základní principy jejich tvorby.

Nástroje vizualizace informací (dále jen NVI), jako např. mentální mapy, jsou flexibilním a dynamickým prostředkem, který svému uživateli usnadňuje práci s informacemi ve studijním, pracovním i osobním životě. Knihovny, které jejich výuku zapojí do svých kurzů informačního vzdělávání či informační gramotnosti, tak nabídnou svým uživatelům nástroj, který bude růst spolu s jejich schopnostmi a potřebami.

V této souvislosti považujeme za vhodné vyjádřit se k tomu, jaké nástroje máme na mysli. Pro účely této práce je třeba, aby nástroj vizualizace informací, jehož popis a užívání by se měly stát součástí kurzu informační gramotnosti, splňoval následující charakteristiky:

• flexibilita (nástroj je možné využít při různých činnostech - prezentace, zápisky, znázornění)
• využitelnost napříč obory, vpracovním i studijním prostředí
• jednoduchá ovladatelnost (práci snástrojem je možné zvládnout rychle anevyžaduje další nadstavbové znalosti)
• možnost práce snástrojem ve virtuálním prostředí (tvorba, správa, sdílení, prezentace)

1 Vymezení základních pojmů

V této kapitole uvádíme takové pojmy, které je podle našeho názoru třeba definovat, aby vzniklo vhodné zázemí pro další části práce.

1.1 Informační gramotnost

Pro účely této práce je velmi dobře použitelná definice American Library Association z roku 1989:

Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich mohli učit i ostatní. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu.[3]

Je patrné, že klade důraz na výchovu k informační gramotnosti ve vztahu k celoživotnímu vzdělávání. 

Komise IVIG (Odborná komise pro informační výchovu a informační gramotnost na vysokých školách) při AKVŠ ČR (Asociace knihoven vysokých škol ČR) došla již na počátku své existence k závěru, že

kromě jednoduché a jasné definice potřebujeme také stanovit, co má informačně gramotný vysokoškolský student znát a umět, abychom mohli určit cíle informačního vzdělávání. A k tomu potřebujeme znát úroveň jeho informační gramotnosti při vstupu na VŠ a měřit ji v průběhu studia.[4]

 Pro tyto účely používá komise IVIG funkční gramotnost (viz níže).

1.2 Funkční gramotnost

 „Funkční gramotnost je koncept, který slouží k měření efektů vzdělávání a formulování vyplývajících doporučení ke změně/úpravě vzdělávacích obsahů."[5]  Na funkční gramotnost (dále jen FG) narazíme v citovaném dokumentu ve dvou souvislostech. Aby byla užitečným nástrojem pro měření informační gramotnosti, je nutné důkladně vymezit všechny oblasti, které postihuje, v nichž musí být zároveň dobře stanovitelná míra znalosti. Následující tabulka představuje jednotlivé složky, do nichž byla funkční gramotnost rozdělena v rámci projektu IALS (Mezinárodní studie funkční gramotnosti dospělých - International Adult Literacy Survey).

Obrázek 1 Funkční gramotnost[6]

Z obrázku je patrné, že ICT gramotnost nevystupuje sama o sobě, ale je vždy „pouze" nástrojem. Obsahy ostatních složek (literární, dokumentová, numerická a jazyková gramotnost) není pro účely této práce nutné dále rozebírat. Otázky, které si musíme klást, spočívají v souvislosti s funkční gramotností spíše v tom, na jaké místo výše zmíněné tabulky bychom umístili nástroje vizualizace informací - a jak pro ně najít vhodný pojem?

V dalším textu této práce se pokusíme vysvětlit, že nástroje vizualizace informací - ačkoli mají slovo nástroj přímo ve svém názvu - rozhodně nejsou „pouhým" nástrojem ve smyslu počítačů nebo informačních a komunikačních technologií obecně. Čím tedy jsou? Tuto otázku podrobně rozebíráme v kapitolách „Nástroje vizualizace informací" a „Typologie NVI".

1.3 Mentální reprezentace a mentální model

Teprve když si blíže vymezíme, na jakých principech podle kognitivních vědců a kognitivních psychologů pracuje náš mozek, umožní nám to vysvětlit, proč jsou nástroje vizualizace informací, např. mentální mapy, pro nás ideálním způsobem zaznamenávání informací a znalostí.

Pojem mentální reprezentace začala užívat rodící se kognitivní věda a kognitivní psychologie v 70. letech minulého století. Psychologický slovník má pro reprezentaci tyto definice: „1 věc sama, její představa či symbol věc zastupující 2 kongnitivisty chápána i jako přímý podnět, zpracování tohoto podnětu ve vědomí, jeho kódování, jeho obraz, představa, abstraktní idea, příp. zpřítomnění minulých prožitků."[7] V případě mentální reprezentace se pak dočítáme o řadě přístupů, které se ale vesměs zabývají tím, jakým způsobem jsou informace, znalosti a myšlenky kódovány a uloženy v našem mozku. Dovolíme si nyní ještě jednou citovat Psychologický slovník, tentokrát již konkrétně heslo „reprezentace mentální":

označuje schopnost uchovat v paměti obraz nepřítomného objektu nebo jiný soubor informací uložených v lidské mysli, jejich zakódování a možnost znovuvyvolání; podstatou učení je v tomto pojetí schopnost organizmu manipulovat s myšlenkami a představami reprezentujícími realitu, tj. s mentálními reprezentacemi, snáze než se skutečným světem.[8]

Pro náš další výklad - pro vymezení pojmu „mentální mapa", stejně jako pro kapitolu Kognitivní psychologie - je tato definice velmi důležitá. Vysvětluje nám, proč je pro práci našeho mozku při učení, ale i při kreativní práci, vhodné přiblížit se svými postupy nakládání s informacemi těm, které užívá náš mozek. Společenské konvence způsobují, že jsme ve velké míře zvyklí přijímat informace ve formě souvislého jazykového projevu (ať již psaného či mluveného). Poznatky kognitivních vědců však jednoznačně říkají, že obsahy naší mysli jsou ve formě mentálních reprezentací kódovány zcela odlišným způsobem.

Mentální model lze „považovat za výsledek konstruktivních postupů (operací a procesů) člověka uplatňovaných v procesu poznávání určitého objektu."[9] Tuto definici je však nutné chápat jako určitý konsenzus, protože v případě mentálního modelu v psychologii neexistuje jednotný názor. Přesto se vědci shodují na některých základních znacích, z nichž jsou podle našeho názoru důležité především tyto:

Je vysouzeným konstruktem, který vystihuje proměnlivost, procesuálnost reprezentace světa. Tato jeho charakteristika je dána tím, že mentální model se v průběhu života člověka utváří, neustále přetváří, je obohacován novou relevantní zkušeností...

Je jako celek subjektem nezvědomitelný, člověk si uvědomuje jen jeho část, proces vzniku a rozvoje mentálního modelu je ve vědomí jeho nositele prakticky nedostupný.[10]

Vizualizace dat, informací, znalostí ve smyslu jejich zaznamenání jedincem, např. formou myšlenkové mapy, pracuje právě s těmito znaky mentálního modelu. Umožňuje nám zachytit je v procesu. Jejich tvorba není jen pouhým záznamem, vyžaduje zcela odlišný přístup než běžné poznámky či výpisky ve formě textu - a to jak při zápisu, tak při čtení. Nevědomé procesy účastnící se mentálních modelů v naší mysli tak mají větší možnost se projevit.

1.4    Vizuální gramotnost (visual literacy)

Pro každého, kdo se rozhodne zkoumat zahraniční literaturu na téma NVI, bude pojem vizuální gramotnost - „visual literacy" (dále jen VL) něčím, co bude potkávat velmi často - ovšem v různých souvislostech. V tomto kontextu považujeme za důležité naznačit oblast zájmu VL a vyjasnit, v jakém vztahu se nachází NVI jako předmět zájmu této práce a VL jako interdisciplinární obor.

Pro začátek můžeme uvést některá jména, která v oblasti VL rozhodně není možné minout: James Elkins, Edward R. Tufte, Arthur A. Berger, Paul Messaris, Martin J. Eppler, Donis Dondis[11]. Citace z jejich knih lze samozřejmě potkat i v této práci a naznačujeme tak provázanost VL, vizuální komunikace a NVI. 

VL se bezpochyby dotýká celé řady oborů. I ti vědci, kteří se jí systematicky zabývají, tráví v současnosti poměrně hodně času diskusemi o tom, zda je VL vůbec vhodný pojem, a pokud ano, tak pro co. Názorným příkladem může být sborník „Visual Literacy", který uspořádal a v roce 2008 vydal James Elkins. V úvodu se Elkins zamýšlí právě nad samotným pojmem VL a jeho dalšími variantami: „visual competence or competencies", „visual languages", „visual skills".[12] Spolu s přispěvateli sborníku Elkins nakonec zvolil termín VL, který ostatně sám používal v knize „Visual Studies: A Skeptical Introduction", „because its two words compress the common and unavoidable contradiction involved in saying the we ,read‘  images."[13] Definice, kterou je možné použít, byla pro oblast VL formulována na konferenci „Visual Literacy: The Power of the Picture"  v lednu 2004 a zní takto: „understanding how people perceive objects, interpret what they see, and what they learn from them".[14] Vyplývá z ní, že oblast zájmu VL je mnohem rozsáhlejší než relativně úzce specifikovaná skupina NVI. Styčným bodem VL, NVI a záměrů této práce je zájem VL o procesy doprovázející poznávání a učení prostřednictvím vizuálních vjemů. „Dívat se je jako číst", říká Mitchell a dále rozvíjí:

Dívat se je jako číst. Ale jak přesně? A čím se vidění liší od čtení? Jaké jsou limity tohoto přirovnání? Ještě zajímavější je, co by se stalo, pokud bychom obrátili pozice obsahu a nosiče a považovali čtení za obsah - za věc, která má bý vysvětlena - a schopnost vidět jako nosič, který nám umožní vše vysvětlit? Jinými slovy, co by se stalo, pokud bychom náš úkol brali jako výzkum a výuku čtení, založenou na modelech převzatých z vidění a vizuálního systému?[15]

Podle Elkinse (a dalších propagátorů  VL) je alarmující, že je obecně přijímaným faktem, že žijeme ve „vizuální kultuře" - získáváme informace především pomocí obrazů -, ale nijak se to neprojevuje ve vzdělávání: „It is time to consider the possibility that literacy can be achieved through images as well as texts and numbers."[16] Vědci a autoři zabývající se VL nevidí roli vizuálního vnímání pouze v rovině pomůcek a alternativ, ale chápou je jako plnohodnotnou součást našeho světa - a proto se snaží prosadit, aby je jako takové začalo chápat i vzdělávání. A to především na vysokých školách, kde by se vizuální gramotnost měla stát jedním ze základních kamenů pro další vzdělávání již od prvních ročníků. Chceme zde vidět analogii k NVI, které by podle našeho názoru měly být rovněž součástí všeobecného vzdělání, ovšem již na úrovni základních škol - dovednost vizualizovat své myšlenky by se měla zařadit mezi čtení a počítání a být přítomna v rámci možností ve všech předmětech.

1.5  Nástroje vizualizace informací

Zvolíme takové definice, které nám umožní postupně přiblížit NVI tak, jak je třeba je vidět v kontextu této práce.

Infografika - Tento termín označuje použití vizuálních nebo grafických pomůcek jako jsou grafy, kresby a diagramy, většinou v kombinaci se slovy, k předání informací. Infografika zprostředkovává komunikaci komplikovaných vztahů a informací způsoby, které jsou jednoduché na pochopení.[17]

Takto Berger definuje novotvar, který vytvořil jako kombinaci slov „information" a „graphics", protože podle něj vyjadřuje „how strong the relation is between the two phenomena."[18] Soustřeďuje se na podpůrnou roli NVI, které umožňují sdílet informace i v komplikovaných vztazích tak, že jsou snáze uchopitelné. Bergerovy příklady můžeme vidět na ilustračním obrázku. Lze jej chápat i jako přehled nejzákladnějších vizualizačních nástrojů: grafy, nákresy, diagramy.

Obrázek 2 Berger: Infographics

Informační grafika nebo infografika jsou vizuální reprezentace informací, dat nebo znalostí. Tato grafika je používána tam, kde je třeba rychle a jasně vysvětlit komplexní informace jako jsou symboly, mapy, žurnalistické a technické texty a vzdělávání. Také je široce využívají počítačoví vědci, matematici a statistici jako nástroje k usnadnění procesu přípravy a šíření konceptuálních informací.[19]

Citace pochází z knihy o PR a marketingovém psaní, při popisu užívání „information graphics" v rámci jednotlivých oblastí zmiňuje žurnalistiku, technické kreslení, vzdělávání. Vzdělávání, žurnalistika, marketing a PR, ale i management - to jsou právě ty oblasti, kde jsou užívány takové NVI, které naplňují funkce flexibility a snadné manipulace (tedy tvorby, sdílení, vnímání). Naopak celou velkou oblast grafických vizualizací pro oblasti matematiky, statistiky, techniky, počítačové vědy a přírodních věd obecně pomineme, protože je stejně jako autoři definice vnímáme jako extenzivnější a náročnější.

Metoda vizualizace je na pravidlech založená, systematická, externí, permanentní a grafická reprezentace, která zobrazuje informaci způsobem, jenž podněcuje získávání vhledu a rozvoj širokého porozumění nebo předávání znalostí.[20]

Tuto definici vizualizačních metod, či chceme-li, nástrojů, najdeme v doprovodném textu k Periodické tabulce vizualizačních metod[21], jejímiž autory jsou R. Lengler a M. J. Eppler z Università della Svizzera italiana-USI v Luganu. Výsledky jejich práce se podrobněji zabýváme v kapitole Typologie NVI dle Visual-Literacy.org.

Mnohem podrobněji se s konkrétními příklady NVI seznámíme v kapitole Typologie nástrojů vizualizace informací.

1.6 Mentální mapa (mental map)

Autorem pojmu mentální mapa je Tony Buzan, který se mentálními mapami zabývá nejméně od 70. let minulého století - v roce 1974 vyšla jeho kniha „Use your head".[22] Podle Buzana je mentální mapa nástrojem, který umožňuje lidskému mozku zapojit při zpracování informací obě hemisféry zároveň, což má zase výrazně pozitivní vliv na to, jak si informace a znalosti zapamatovat, znovu vybavovat nebo tvořit nové. Kniha „Mentální mapování"[23] vyšla v roce 2007 i v českém jazyce a lze zde získat základní informace o mentálních mapách a zejména o tom, jak je tvořit. Je však nutné upozornit, že stejně jako celá řada dalších publikací i tato kniha se snaží být čtenáři jakousi příručkou či „kuchařkou" a neposkytuje oporu případnému zájemci o strukturu dalších nástrojů vizualizace informací a méně obvyklé způsoby jejich využití.

V pojetí Tonyho Buzana je mentální mapa poměrně jasně definovaný útvar. Známe krok za krokem postup při její tvorbě, základní pravidla, která je třeba dodržet a i finální vzhled takových mentálních map od různých autorů na různá témata je většinou velmi podobný. Je však třeba říci, že různí autoři užívají výrazu „mentální mapa" pro odlišné způsoby vizualizace myšlenek či pojmů. A naopak, pro mentální mapy lze často najít výrazy jako pojmové, myšlenkové, kognitivní mapy - pojmově je oblast NVI silně nestabilní.

Buzan přirovnává mentální mapy ke švýcarskému noži - chce tak vyjádřit jejich univerzálnost:

• Podávají nám celkový pohled na rozsáhlý předmět nebo oblast.
• Umožňují nám plánovat si trasy a vybírat nejlepší postup. Díky nim víme, kde se právě nalézáme a kam jsme už došli.
• Na jednom místě soustřeďují velké množství údajů.
• Usnadňují řešení problémů tím, že umožňují objevovat nové tvůrčí cesty.
• Je potěšením si je prohlížet, hloubat nad nimi a je snadné si vše zapamatovat.[24]

Společné znaky mentálních map: užívání barev, paprskovitá struktura šířící se směrem z jednoho centra, užívání křivek namísto rovných čar a úhlů; jejich součástí jsou často symboly a stručná slovní vyjádření.

Obrázek 3 Příklad mentální mapy podle Tonyho Buzana[25]

Podle Michaela Michalka[26] mentální mapa:

• aktivuje celý mozek,
• zbavuje naši mysl mentálního nepořádku,
• umožňuje nám plně se soustředit na určitý předmět,
• názorně předvádí spojení mezi izolovanými informacemi,
• jasně zachycuje jak podrobnosti, tak celek,
• umožňuje nám sdružovat, nebo naopak od sebe oddělovat jednotlivé představy a vzájemně je porovnávat,
• vyžaduje plné soustředění na předmět našeho zájmu - díky tomu se daná informace převádí znaší krátkodobé paměti do paměti dlouhodobé.[27]

1.6.1 Užití mentálních map

Tony Buzan nabízí ve své knize řadu příkladů užití mentálních map - včetně mentálních map pro tyto účely vytvořených. V pracovním životě najdou uplatnění (nejen) při plánování a řízení pracovního jednání - a to běžnou poradou počínaje a mezinárodní konferencí konče. Pro uspořádání myšlenek a povzbuzení kreativity mohou být vhodnou pomůckou pro přípravu na přijímací pohovor.

Při studiu najdou mentální mapy uplatnění při psaní poznámek, při přípravách před zkouškou, Buzanův příklad ukazuje mentální mapu pro psaní eseje[28]. V příloze 1 je možné najít mentální mapu, která byla vytvořena před započetím psaní této diplomové práce.

Buzan zdůrazňuje přínos mentálních map vlastnímu sebezdokonalování a lepšímu zvládání života nejen v práci, ale i v soukromí. Doporučuje mapy použít např. pro plánování svatby, dovolené, stěhování a rekonstrukcí, větších nákupů nebo domácího rozpočtu. Pro duševní rozvoj a plánování budoucnosti je možné vytvořit mapu vizí, cílů a smyslu života.

[1] SEDLÁČKOVÁ, Eva: Informační gramotnost : cesta k učící se společnosti, 2003; s. 43

[2] TUFTE, Edward R. Envisioning information, c1990. 126 s.

[3] DOMBROVSKÁ, M.: Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR, 2004

[4] DOMBROVSKÁ, M.: Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR, 2004

[5] Ibid.

[6] Ibid.

[7] HARTL, P., HARTLOVÁ H.: Psychologický slovník, 2000; s. 506

[8] Ibid. S. 506

[9] HOSKOVEC, Jiří. SEDLÁKOVÁ, Miluše. NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie XX. století. I, 1999; s. 117

[10] HOSKOVEC, Jiří. SEDLÁKOVÁ, Miluše. NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie XX. století. I, 1999; s. 117

[11] Visual Literacy : An E-Learning Tutorial on Visualization for Communication, Engeneering and Business [online]. 2009

[12] ELKINS, James. Visual literacy. c2008; s. 1-2

Vizuální kompetence, vizuální jazyky, vizuální dovednosti.

[13] Ibid. S. 1

... protože jeho dvě slova shrnují společný a nevyhnutelný rozpor vyplývající z toho, když říkáme, že „čteme" obrázky.

[14] Ibid. S. 2

... porozumění tomu, jak lidé vnímají objekty, interpretují, co vidí a co se z toho učí.

[15] MITCHELL, W. J. T. Visual literacy or literary visualcy?. In ELKINS, James. Visual literacy. c2008. Chapter 1. s. 11

Seeing, it suggests, is something like reading. But how exactly? And how is seeing different from reading? What are the limits of this metaphor?Even more interesting, what would happen if we reversed the positions of tenor and vehicle in the metaphor, and treated reading as the „tenor" - the thing to be explained - and vision as the vehicle that might help explain it? What would happen, in other words, if we thought of our task as one of research and teaching in reading, based in models drawn from seeing and the visual system?

[16] ELKINS, James. Visual literacy. c2008; s. 4-5

Je čas zvážit možnost, že gramotnosti může být dosaženo prostřednictvím obrazů stejně dobře jako textu a čísel.

[17] BERGER, Arthur Asa. Seeing is believing : an introduction to visual communication. c2008; s. 242

Infographics This term refers to using visual or graphic means, such as charts, drawings and diagrams, generally in combination with words, to convey information. Infographics facilitates the communication of complicated relationships and information in ways that are ease to grasp.

[18] Ibid. S. 218

... jak silný je vztah mezi těmito dvěma jevy.

[19] NEWSOM, Doug, CARRELL, Bob. Public relations writing : form and style. c2001; s. 236

Information graphics or infographics are visual representations of information, data or knowledge. These graphics are used where complex information needs to be explained quickly and clearly, such as in signs, maps, journalism, technical writing, and education. They are also used extensively as tools by computer scientists, mathematicians, and statisticians to ease the process of developing and communicating conceptual information.

[20] LENGLER, Ralph, EPPLER, Martin J. Towards A Periodic Table of Visualization Methods for Management, [2006]

A visualization method is a systematic, rule-based, external, permanent, and graphic representation that depicts information in a way that is conducive to acquiring insights, developing an elaborate understanding, or communicating experiences.

[21] Viz s. 53

[22] KOVAŘÍK, V. : Znáte Buzana? Mentální mapy trochu jinak, 1999

[23] BUZAN, T.: Mentální mapování, 2007

[24] Ibid. S. 14

[25]  BUZAN, T.: Mentální mapování, 2007; s. 15

[26] BUZAN, T.: Mentální mapování, 2007; s. 15

[27] Ibid. S. 15

[28] Viz výš.