Akviziční seminář a knižní veletrh: Dvě tradiční akce v netradičním spojení

Zpráva z 21. semináře akvizičních pracovníků, který se poprvé konal jako dvoudenní akce, protože byl spojen s 21. Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě. První den byl věnován bloku přednášek z praxe, druhý den měli účastnici možnost praktické akvizice a účasti na akcích z bohaté nabídky doprovodného programu dle vlastního výběru. Jako bonus věnoval hostitel semináře, Krajská knihovna Vysočiny, všem zájemcům účast na večerním programu LiStOVáNí.

Seminář zahájila přivítáním účastníků ředitelka Krajské knihovny Vysočina Veronika Peslerová, poté účastníky krátce pozdravila Markéta Hejkalová, ředitelka a organizátorka veletrhu, pozvala účastníky k návštěvě veletrhu, „zejména stánku 203, kde se prezentuje nakladatelství Hejkal", dodala s úsměvem.

Aleš Brožek zahajuje 21. akviziční seminář

Po informacích organizačního charakteru se ujal slova ředitel Severočeské vědecké knihovny a předseda sekce pro akvizici  Aleš Brožek, aby uvedl první odborný příspěvek konference, který přednesla  Světlana Knollová z  Národní knihovny ČR na téma

Současné trendy a problémy v nákupu zahraniční literatury

Světlana Knollová uvedla, že z důvodu nedostatku financí se v oblasti zahraniční literatury akvizice zaměřují na   nákup profilových publikací, ročenek a přístupů do elektronických databází. Hlavním kriteriem výběru je frekvence užití daného jazyka a jeho relevance užití v oboru. V méně frekventovaných jazycích (jako například rumunština ) jsou nakupovány většinou pouze monografie lingvistické a  etnografické. Prezentovala posluchačům on-line akviziční návrh zahraniční publikace, který Národní Knihovna (dále NK) zavedla zhruba před pěti lety. Proti očekávání však je čtenáři využíván velmi málo. Dále se ve svém příspěvku věnovala  možným pramenům a způsobům nákupu, výběru dodavatelů, zmínila doklady a celní náležitosti nutné pro zahraniční nákup a specifika akvizice elektronických dokumentů. Bohužel byl v příspěvku věnován větší prostor problémům než trendům.

 

Rovněž s další prezentaci vystoupily pracovnice NK , Hana Nová a Petra Šťastná, které představily

 Akviziční zdroje pro česká periodika

Jako první vystoupila Hana Nová, která představila evidenci periodického tisku a vydavatelů  v databázi vedené Ministerstvem kultury ČR a možnosti vyhledávání. Uvedla však, že tato evidence  není úplně spolehlivá, neboť jak se přesvědčila náhodným ověřením, mnoho evidovaných titulů ani nezačalo vycházet, naproti tomu ale evidence obsahuje i tituly které už nevycházejí. Dalším zdrojem pro akvizici periodik ke  databáze České národní středisko ISSN, kterou spravuje Národní technická knihovna, a kde ale je zveřejnění nepovinné. Dalším možným zdrojem jsou webové stránky Unie vydavatelů periodického tisku a  katalogy jednotlivých vydavatelů. Její kolegyně Petra Šťastná pak  představila blíže Českou národní bibliografii včetně praktické ukázky záznamů.

Dalším přednášejícím byl Antonín Pokorný z Knihovny Univerzity Palackého v Olomouci.


Antonín Pokorný

Svoji přednášku nazval:

Nové modely práce s elektronickými knihami v knihovnách

Úvodem se omluvil za svoji nervozitu s tím, že se málokdy setkává s publikem tváří v tvář, většinou se posluchači schovávají za notebooky. Okomentoval i pro něj překvapující tužky a bloky v rukách většiny účastníků.

Svůj příspěvek zahájil hledáním definic „klasické" a elektronické knihy a porovnáním „ E-book vs.  P-book". Zmínil rozdílnost tvorby (už nejenom psaní) e-knih, jejich individualizaci, nestálost obsahu (možnost mazání obsahu vydavatelem, snadnost přepisování). Předvedl krátkou videonahrávku Multimediální učebnice pro nejmenší a ze serveru youtube.com působivý záznam vystoupení M. Matase: A next generation digital book.

K dnešní situaci v oblasti e-knih v knihovnách uvedl, že nechápe důvod, proč mají někteří vydavatelé omezený počet licencí (výpůjček). To vyvolalo odezva v publiku s připomínkou o autorských právech. Další hlas z publika na to reagoval tím, že „knihovníci by se neměli ohánět autorským zákonem, ale hledat cesty, jak dostat obsah knih mezi lidi".

Přednášející pak pokračoval otázkou Jak by to mělo vypadat? Nastínil možnost vzniku knihovního konsorcia pro získávání e-booků, případně vzniku univerzálního rozhraní pro všechny knihovny, kde ideálním stavem je  neomezený přístup ke knihám.

Jeho vystoupení patřilo bezesporu k nejzajímavějším a jako jediné taky rozproudilo bohatou diskusi, která mezi některými účastníky trvalo po celou dobu vyhrazenou přestávce na občerstvení. Po ní pak pak následovaly vysloveně praktické příspěvky, z nichž první přednesla Vlasta Havrdová. O jeho obsahu vypovídá i název

 

Spolupráce oddělení služeb a oddělení akvizice s přihlédnutím k novým službám a technologiím - praxe v SVK HK

Přednášející představila svou dobrou zkušenost se zavedenou praxí úzké spolupráce oddělení akvizic a služeb, například ve formě pořádání Výkladu pořízených knih. Uvedla, že SVK HK  mimo jiné zajišťuje akvizici patentů a norem, pozastavila se nad  neexistencí povinného výtisku  u elektronických periodik.

Zkušenosti se systémem výběru dodavatelů knih podle vyhlášky o veřejných zakázkách v Městské knihovně v Praze

Předala přítomným Zdenka Prahlová z  Městské knihovny v Praze . Uvedla, že nákup knih formou poptávek podle zákona o veřejných zakázkách byl v MK Praha zaveden na základě požadavku zřizovatele a   vnitřního  auditu v roce 2007 . Od  jeho zavedení realizuje MK týdně nákup pro všechny pobočky, kdy nákupní komise vytvoří nákupní dávku  podle povinného výtisku. Ta je jako poptávka rozeslána elektronickou poštou  mezi dodavatele. Je to sice  časově náročné, nicméně to knihovně přináší slevy v průměrné výši mezi  30-45% . Mezi přítomnými vyvolala taková výše dosažené slevy viditelné  překvapení. Paní Prahlová vysvětlila, že to umožňuje zejména  velký objem nákupu  a také stabilně dobrá platební morálka knihovny.

 

Zkušenosti s internetovými knižními obchody v Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem

Předala účastníkům další zkušená knihovnice Marie Lichtenbergová. Proč nakupuje přes internet?  Ke kladným stránkám patří podle ní pohodlnost, jasné obchodní podmínky a informace o cenách,  možnost sjednání individuálních slev, rychlé dodání. Dále zasílání novinek, nabídka i starších titulů, zastoupení více nakladatelů na jednom místě, elektronické přehledy (novinky, oblíbenost atd) a možnost vyhledávání.

Záporné stránky uvedla na několika konkrétních příkladech kde buď chybí podstatné akviziční údaje, anotace jsou nekvalitní nebo žádné, záznam je nesprávně zařazen do kategorie a žánru apod.. Některé knihy, zejména  naučné a populárně naučné literatury je ale rozhodně lepší při nákupu vidět. Její vystoupení bylo velice živé a praktické.

Dezideráta aneb zkušenosti s on-line formulářem v systému ALEPH

představila Libuše Machačová z Vědecké knihovny v Olomouci . Protože tato knihovna má k dispozici povinný výtisk, nákup tvoří jen 6%. Registrovaní čtenáři mohou využít dezideráta.   Většina požadavků je zadána  na novinky (které  dojdou jako povinný výtisk) nebo na duplikáty, které jsou ve fondu, ale čtenář je nenašel.  Problémy způsobuje pracovníkům nastavení systému tak, že po vyplnění formuláře čtenářem se automaticky vytvoří záznam v Alephu (bohužel často jsou údaje zadány špatně) .

Několik poznámek k akvizici DVD s filmy

přednesl na závěr semináře Aleš Brožek. Uvedl, že nejtěžší je získat kupní smlouvu s distributorem.  Nákup je pak možný přes webové stránky distributorů, nebo za pomocí tištěných novinek,čerpat  lze z  časopisu Film a video,  akviziční údaje najdeme v databázi www.csfd.cz.

Účastníci semináře

Seminář pro většinu účastníků pokračoval večerním LiStOVáNím s Robertem Fulghumem a jeho knihou Drž mě pevně, miluj mě zlehka . Představení se aktivně zúčastnil i sám autor, který spolu se svou   manželkou a  ilustrátorkou knihy Willow Baderovou  zatančil tango a po skončení představení trpělivě podepisoval své knihy.


Robert Fulghum, Wilow Baderová

Druhý den semináře byl věnován 21. Podzimnímu knižnímu veletrhu (http://www.hejkal.cz/trh/) .

Přítomní knihovníci tak měli možnost praktické akvizice, protože Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě se zúčastnilo více než 150 nakladatelů. Ti zde představili vydané novinky, mnohdy podpořené autogramiádou autora, nabízeli vydavatelské plány na další období, a většina jich po dobu veletrhu nabízela zajímavé slevy na celou nebo vybranou produkci.

Kromě této praktické činnosti mohli knihovníci navštívit i doprovodné akce odborného charakteru. Já jsem si vybrala nejdříve

Seminář o překládání české literatury

Tento seminář byl primárně určen přítomným překladatelům. Přítomní zástupci na něm stručně představili novinky ze své produkce, které doporučují k překladu. Mezi nimi například vydavatelství Druhé město, Atlantis, Dybbuk a také nakladatelství Hejkal. Dále se představil s možností spolupráce šéfredaktor Literárních novin  Petr Bílek, který překladatelům nabídl zejména možnost publikování jejich názorů a reflexí na českou literaturu. Krátce se také představila Eva Střížovská, vydavatelka časopisu Český dialog, která nabídla překladatelům připravovanou knihu cestopisů o putování po krajanech. Za mladší generaci a elektronické médium promluvila Eva Marková, která představila elektronický magazín  TOPZINE.cz, který část svého obsahu věnuje literatuře, novinkám, recenzím knih a podobně. Magazín tvoří mladí lidé, čtenáři jsou především mladí lidé a nabízí tak překladatelům jiný pohled a prostor než tradiční média.

V závěrečné diskusi zazněla otázka, zda existuje v České republice zdroj, kde by případný zájemce našel informace o knihách a jejich , i připravovaných, jazykových mutacích. Z přítomných nebyl nikdo schopen poskytnout zaručenou odpověď, jako jedna z možností byla doporučena bibliografie na stránkách www.czlib.cz , případně databáze Národní knihovny ČR.

Další akcí, kterou jsem navštívila bylo

Zahájení festivalu Knihy a svoboda

Festival Knihy a svoboda pořádá český a mezinárodní PEN klub a je součástí celosvětové sítě  literárních festivalů Free the Word. Cílem festivalu je připomenout důležitost svobody, zejména svobody slova. Na veletrhu ho zahájil předseda (jak sám podotkl „předseda volený, ne samozvaný") Českého centra mezinárodního PEN klubu Jiří Dědeček. O historii  českého centra pak pohovořil bývalý předseda a současný místopředseda klubu, spisovatel Ivan Klíma. Zavzpomínal na obnovení činnosti centra v srpnu roku 1989, kdy se schůzka členů konala v bytě emigranta Jiřího Muchy, „v důstojném prostředí vyzdobeném originály obrazů Alfonse Muchy". Poté se ujala slova Markéta Hejkalová, již několikrát zmiňovaná hlavní organizátorka a ředitelka veletrhu, současně i místopředsedkyně Českého centra PEN klubu a členka mezinárodního výboru pro vězněné spisovatele. Přečetla zdravici profesora Takeaki Hori, jehož účast na festivalu byla avizována, ale který se bohužel z pracovních důvodů nemohl zúčastnit. Představila posluchačům činnost mezinárodního výboru a spolupráci PEN klubu a festivalu s veletrhem. Upozornila na vybrané doprovodné akce festivalu Knihy a svoboda, zejména na dvoudílné autorské čtení nazvané „Muškáty za okny a děti ve sklepě", kterého se zúčastní rakouští, slovenští a čeští spisovatelé.

Literární kritik Vladimír Karfík pak ve svém krátkém příspěvku uvedl, že svoboda slova je u nás mírně problematická, zatímco dříve se nesmělo říci cokoliv a vyřčené mělo váhu, dnes se může říci vše, ale jakoby svoboda slova jeho váhu snižovala.

Jiří Dědeček pak ještě krátce představil aktuální činnost PEN klubu a spolupráci s nadací Člověk v tísni, pozval přítomné na další akce PEN klubu a následně dal prostor dotazům posluchačů. Ty se týkaly jednak počtu členů klubu (přibližně 200 odpověděl J.D. ) a dále kontaktům s dalšími organizacemi- Obcí spisovatelů a Unií českých spisovatelů. Na tuto otázku zareagoval J. Dědeček tím, že pokud je mu známo, Obec spisovatelů existuje už víceméně pouze de jure, de facto žádnou činnost nevyvíjí. K druhé části otázky se nejdříve ujistil : „máte na mysli ty komunistický pohrobky?" a pak odpověděl, že s nimi žádné kontakty klub nemá. Pro jistotu se ještě otočil na své kolegy, aby se ujistil, že ani oni nemají s Unií českých spisovatelů žádné kontakty.


Ivan Klíma, Jiří Dědeček, Markéta Hejkalová a Vladimír Karfík při zahájení festivalu

I následující akce proběhla pod taktovkou Českého centra PEN klubu a jeho předsedy Jiřího Dědečka, který přítomným zájemcům představil edici :

Knihovnička PEN klubu

Nastínil historii této edice, která začala náhodou,  při jeho návštěvě na Kubě, kdy byl organizací Člověk v tísni požádán o předání materiální pomoci perzekvovanému básníkovi Jorgemu Oliverovi. Při té příležitosti si vyžádal jeho texty, které pak pod názvem Na těle i na duši byly vydány v česko- španělské verzi. To položilo základ této edici, ve které dosud vyšlo sedm svazků, či spíše brožur.  Jiří Dědeček vysvětlil, že jednoduchost vydání je dána menší finanční náročností vydání a větší dostupností takto vydaných textů. Vyzdvihl podíl organizace Člověk v tísni, která poskytuje překlady a dále nakladatelství členů klubu Olgy a Olega Krylovových. Jak dále uvedl, cílem Knihovničky PEN klubu je vydávat literaturu ze zemí, v nichž vládnou nedemokratické poměry, a upozorňovat tak na skutečnost, že ne všude existuje svoboda slova. Knihy jsou vydávány vždy dvojjazyčně, tedy v originále a pak buď česky, nebo v nějakém světovém jazyce, aby kniha byla prezentovatelná na mezinárodním fóru.  V knihovničce dosud vyšlo sedm svazků, dva z nich, Pocit osamění Hosama Melhelma a výbor současné běloruské poezie Dvě duše si mohli účastníci na místě zakoupit. Z  knihy Dvě duše rovněž zazněly na úvod a na závěr představování edice dvě ukázky v jedinečném podání jednoho z autorů, pana Alese Razanava.

Jiří Dědeček a Ales Razanav představují Knihovničku PEN klubu

Další, podle mého názoru zajímavou, doprovodnou akcí bylo představení knihy

Potulky knihami  a časem s Antonínem Přidalem

Pan Přidal úvodem zavzpomínal na své dětství a na otcovu knihovnu, na svůj první překlad, připomněl rozhlasový pořad Potulky knihami a hudbou, který byl jakýmsi předobrazem této knihy. Blíže se pak věnoval dvěma  příběhům, které najdeme v knize. První z nich, příběh Aničky vznikl na základě úvahy nad podpisem v  čítance z antikvariátu. Autor si  nad podpisem vyfabuloval příběh, jak mohl pokračovat příběh dívenky, kdysi žákyně druhé třídy a majitelky čítanky.

Další z příběhů je o skutečné ženě, paní poštmistrové z Kobylí, která si po léta věrně zapisovala  vyslechnuté rozhovory, které pak v nezměněné podobě vydala knižně pod názvem Lidské dokumenty.  Vznikl tak  dokument nesmírné ceny, zachycující nářečí, vymizelé slovní obraty a prosté radosti i starosti obyvatel vesnice. Autorovi pak  její příběh zpracoval v jedné z kapitol knihy.

Na dotaz z publika , zda se setkal osobně s I.B. Singerem, odpověděl, že bohužel nikoli. Setkal se ale s Leo Rostenem, jehož knihu Pan Kaplan má stále třídu rád přeložil.


Antonín Přidal

V mezičase konání těchto akcí zbyl čas i na návštěvu jednotlivých stánků a dalších doprovodných akcí. Mimo jiné představení knihy nakladatelství Fragment Nové povídky, spojené s autogramiádou autora Zdeňka Svěráka, nebo autogramiáda Ivana Klímy na stánku nakladatelství Academia. Zajímavou akcí byla dia-show Jana Svatoše Fotografické návraty o expedici v Keni , výstava  dřevěných plastik Martina Patřičného nebo vernisáž výstavy Jaroslav Fišer: Fotografie pro knižní obálky .

Zajímavých akcí bylo v nabídce programu ještě několik, bohužel se často časově překrývaly. Poslední akcí, kterou jsem stihla navštívit, byla prezentace srbského románu o válce v Kosovu:

Saša Stojanovič: Svár

Tuto akci uspořádalo nakladatelství Dauphin, opět pod záštitou a v prostorách PEN klubu. Představení knihy se zúčastnil autor Saša Stojanovič a překladatel Jan Doležal. Autor velice otevřeně pohovořil nejen o své knize, ale i o svém životním příběhu. O tom, že kniha je součástí  terapie, která mu má pomoci vyrovnat se s posttraumatickým syndromem, který mu byl diagnostikován na sklonku války v Kosovu. Jeho kniha , jak uvedl, není ale jenom vážná. Autor se zaručil, že každého čtenáře nejenom pohne k slzám, ale i rozesměje. A pokud ne, dodal, je ochoten vrátit čtenáři peníze.


Jan Doležal a Saša Stojanovič

Po skončení této akce zbývalo už jen nemnoho času do uzavření výstavních prostor.

Veletrh pokračoval ještě v sobotu 22. října. Sobota je již tradičně věnována širší veřejnosti a tomu odpovídá i skladba doprovodného programu. Většinu těchto akcí tvoří besedy a autogramiády autorů, z odbornějších akcí nabídl druhý den veletrhu diskusi o Karlu Havlíčku Borovském, diskusi s mezinárodní účastí Svobodná Evropa včera a dnes  nebo literární diskusi a autorské čtení Chladná země Bělorusko  s Jáchymem Topolem, Alesem Razanavem a dalšími.

Potěšitelné rozhodně je, že se Podzimní knižní veletrh koná za silné účasti jak vydavatelů a nakladatelů, tak i čtenářů. A největším pozitivem podle mě je , že mezi návštěvníky potkáte nejen knihovníky, překladatele a další odborníky, ale i studenty, seniory a celé rodiny.

 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

2 komentáře

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
16. 1. 2019

This is very interesting content!  I have thoroughly enjoyed reading your points and have come to the conclusion that you are right about many of them.  You are great.

<a href="https://htv.com.pk/ur/entertainment">Entertainment in Urdu</a>

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
17. 4. 2019

Best work you have done. This online website is really cool with great facts.

https://htv.com.pk/lifestyle/air-pollution

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback