Augmentovaná realita: vize a sny o vrstvené realitě

Autorka v textu krátce představí principy fungování augmentované (rozšířené) reality, aby se dále mohla věnovat především uplatnění této technologie v praktickém životě. Přestože oblastí, v nichž se rozšířená realita může prosadit, lze najít více, nezapomíná autorka v závěru textu upozornit na její limity, které nejsou jen technologické, ale i sociální a etické.

Co je to augmented reality?

Rozšířená neboli augmentovaná realita je novinkou posledních několika let. V podstatě můžeme říct, že jde o spojení obrazů reálného světa doplněného o prvky buďto grafické nebo textové povahy, vytvořené počítačem, což přináší nové možnosti v mnoha odvětvích ať už na poli zábavy, vědy ale i reklamy a her. Jde o jakýsi mezník mezi virtuální realitou a skutečností.

Princip spojení reality a rozšířené reality se liší podle toho, zda jde o mobilní zařízení, tedy například o takzvaný chytrý telefon nebo o zařízení statické, jakým může být počítač. Základem je však vždy kamera, která snímá obraz reality. Neméně důležitou součástí je pak aplikace, která rozpozná nasnímanou scénu, popřípadě umístění kamery v prostoru v případě mobilních zařízení. Po vyhodnocení těchto informací je aplikace schopna přiřadit relevantní informace, které se zobrazí přímo na displeji v reálném čase.

Rozdíl mezi snímáním u statických a mobilních zařízení je v tom, že kamera připojená k počítači nejčastěji využívá jednoduchého obrázku zvaného marker. Na tento marker je aplikace naučená a při zapnutí kamery se jej snaží najít a identifikovat. U mobilních zařízení se pak k rozeznání polohy může používat například GPS navigace, elektronický kompas nebo mobilní připojení k internetu, kde probíhá doplnění obrazu prostřednictvím již existujících databází.

I když se v současné době mluví o rozšířené realitě jako o trendu budoucnosti, který v současné době zažívá velký boom, pokud se trochu zamyslíme, zjistíme, že už tu s námi přece jen nějakou dobu je. Pokud sledujete sportovní zápasy, mohli jste se s rozšířenou realitou setkat v podobě loga sponzora zobrazeného na trávníku před začátkem zápasu, které zde není ve skutečnosti, ale pouze na vašich obrazovkách. Stejně tak je to se šipkami během komentářů o přestávkách vytvořených takzvanou elektronickou tužkou.

Jako u mnoha dobrých nápadů i tento měl nejprve sloužit armádě, která na vývoji této technologii začala pracovat na počátku 90. let a je využívána především piloty stíhacích letounů.  

Aplikace a využití rozšířené reality v běžném životě

Jako první z mnoha využití se nenabízí nic jiného, než využití v navigaci. Chytré telefony doplněné o augmentovanou realitu mohou posloužit turistům (kde se sice mohou vyskytnout problémy s připojením, v případě, že se pohybujeme po horách nebo v ne příliš obydlených a tudíž dobře pokrytých oblastech). Podmínkou pro využívání rozšířené reality tímto způsobem je telefon, či jiné mobilní zařízení se zabudovaným elektronickým kompasem. Samotná GPS zde také hraje svou roli, ale ta už není schopna určovat naši polohu v závislosti na světových stranách.

Navigace je posunuta na vyšší úroveň díky použití takzvaných HUD displejů, které jako zobrazovací plochu používají čelní sklo automobilů. Již dnes je tato aplikace součástí výbavy dražších automobilů a během jízdy prozatím sleduje směr jízdy dle zadané trasy. V budoucnu by na čelní sklo mohla promítat přidané informace či prezentace o památkách, budovách nebo významných místech, kolem kterých zrovna projíždíme, auto je samo rozpozná. Zbývá jen otázka, nakolik tato vychytávka bude či nebude rozptylovat řidiče při jízdě a zda například sledování filmů během dlouhých cest po dálnici nebude mít na svědomí růst počtu dopravních nehod.

Dalším polem působnosti jsou bezpochyby počítačové hry. Od jednoduchých aplikací na chytání motýlů, přes letecké či automobilové závody až po bitvu na náměstí s vaším největším sokem a speciálními brýlemi na očích. Ty (již jsou ve výrobním procesu) umožňují zobrazení protihráče se zbraní v ruce, ukazují, kolik mu zbývá životů a to vše můžete zažívat nezávisle na místě, kde se právě nacházíte. Odpověď na otázku proč „plýtvat" touto technologií na něco takového jako jsou počítačové hry, je vcelku jednoduchá. Nejenže tímto způsobem dochází ke zvýšení požitku ze hry, ale tento nový způsob prezentace her také dokáže přilákat své vlastní, nové publikum, které se o podobné hry dříve nezajímalo a tím tak rozšiřuje trh s poptávkou po hrách.

Vedle navigace a her se v současné době rozvíjí i oblast reklamy a propagace. Je to originální způsob, jak upozornit na nové výrobky. Reklamní kampaně se osvědčily především u automobilů. V případě automobilky Ford si uživatelé mohli stáhnout do vybraných typů telefonů software, který po nalezení speciální 3D značky na ulici vykouzlil v těchto místech Ford Ka. Ten bylo možné si prohlédnout pomocí telefonu ze všech stran, jako by na ulici opravdu stál. Úspěch s tímto typem reklamy slavil i model Cooper Mini, kdy stačilo stránku přiblížit ke kameře a na papíře se objevil 3D model právě zmíněného Mini.

A když reklama funguje, proč ji nepoužít i na běžné spotřební zboží? Marker na triku, které na vás křičí nebo marker na billboardech, které budou jednou jen 3D a nikdy více papírové se možná pomalu ale jistě blíží. Možná, že se dočkáme i doby, kdy výše zmíněné brýle už nebudeme vůbec sundávat z očí.

V souvislosti s nákupy lze využít rozšířenou realitu například i v e-shopech. V budoucnu bychom si pak mohli z pohodlí domova prohlížet modely telefonů, nebo si před webkamerou zkoušet oblečení. Pokud si připevníte marker například na hruď, můžete si vyzkoušet trička či košile apod. Osobně si myslím, že tento způsob prezentace výrobků v e-shopech by mohl zvýšit jejich návštěvnost i zisky z prodeje. Jedním z problémů při této formě nakupování oblečení je právě to, že nevíme, jak nám oblečení sedne. Na druhou stranu ani augmentovaná realita nám nezaručí, že výrobek byl ušit přímo na nás.

Budeme-li chtít využít nové technologie pro vznosnější cíle než je jen zábava a komerce, můžeme směřovat naši pozornost k využití ve školství a vzdělávání. Učebnice a knihy doplněné markery by se mohly stát interaktivním pomocníkem při výuce nebo i při rozšiřování vzdělání zaměstnanců při nejrůznějších školeních.

Ani umělecky založení jedinci nepřijdou zkrátka. Přímo pro ně jsou navrženy aplikace, které jsou schopné ukázat nám město, kterým procházíme například před 100 lety, umožní nám shlédnout výstavu soch nebo velkoplošných fotografií, kterou nelze vidět jen pouhým okem. Galerie a domy umění disponují projekty, kde je dokonce možné si před výstavou zapůjčit chytrý telefon, nejste-li jeho vlastníkem a užít si tak díla skrze augmentovanou realitu přímo v prostorách výstavy.

V neposlední řadě se objevují snahy ovládat počítač pomocí rozšířené reality. Projekt nazvaný SixthSence by měl v budoucnu umožnit například čtení novin, na jejichž titulní straně bychom si mohli přehrávat videa související a publikovaným článkem. V současné době ale zatím nejsou dostupné všechny potřebné prostředky, které by tento krok umožnily.

Utopie a realita

I když optimismus a nadšení z nové technologie jsou značné, má i své slabé stránky. První z nich může být dostupnost. Používání augmentované reality je vázané na technické zázemí a připojení k internetu.

Už jen to z něj dělá (prozatím) omezený produkt. Cena chytrých telefonů sice stále klesá, ale ani přesto pokrytí nebude nikdy stoprocentní. Ve společnosti je stále velký počet jedinců, například z řad našich rodičů a prarodičů, kteří technologiím nerozumí a k běžnému životu je nepotřebují. Proto je prozatím zbytečné dělat rámcově větší projekty, zacílené na všechny. To by ale mohla změnit nová generace, která se smartfouny vyrůstá takříkajíc v ruce.

Technologický pokrok nelze zastavit. To je nám jasné už od dob parního stroje. Otázkou je, kam až můžeme zajít v problému etiky nebo soukromí. Pokud bychom brýle, které nám umožňují vidět každodenní svět doplněný o obrazy a texty už nikdy nesundali z očí, máme problém, stejně tak, jako když všichni (nejen prostřednictvím Foursqueare) mohou vidět kde a s kým jsme. Jak moc jsme ochotni obětovat naše soukromí, ukáže až čas. Technologie je dobrý sluha, ale špatný pán, což už bylo ztvárněno v nejednom katastrofickém filmu, kde může celá rodina zůstat uvězněna v takzvané „inteligentní domácnosti" díky primitivnímu viru, či jinému heckerskému útoku. I díky rozšířené realitě se naše mobilní i nemobilní zařízení mohou stát zranitelnějšími.

Pokud mluvíme o dostupnosti a nedostupnosti technologií, každá z nich prochází podobným scénářem. Od telegrafu, přes televizi až k internetu a jeho posledním novinkám se setkáváme s vizí, že nová technologie bude sloužit k lepší propojenosti a informovanosti společnosti. Už ale od dob telegrafu víme, že každá novinka s sebou nese problém, který asi není na první pohled úplně patrný. No podíváme-li se podruhé, existuje. Je to propast mezi těmi, kdo mají přístup k nové technologii a těmi, kteří takovou možnost nemají nebo ji odmítají. Takže ano, technologie sbližují, ale ne tak, jak by mohly nebo měly.

V závislosti na tom je nutné, aby uživatelé byli „mediálně gramotní" a tudíž i schopni využívat poskytnuté prostředky naplno. Na poli navigace, zábavy a obchodu představuje rozšířená realita určitě přínos pro společnost, v kontextu sociálním a lidském by tomu už mohlo být jinak. Protože je toto odvětví ještě v plenkách, dejme mu čas, ať ukáže, co všechno umí.

Zdroje

1)      ZANDL, Patrik. Příští fenomén: rozšířená realita je budoucnost webu [online]. Datum poslední revize 22. 5. 2009, [cit. 25. 10. 2012], dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/rozsirena-realita-augmented-reality/

2)      HORČÍK, Jan. Překvapující technologie: rozšířená realita [online]. Datum poslední revize: 6. 10. 2009, [cit. 25. 10. 2012], dostupné z: http://pctuning.tyden.cz/multimedia/16-elektronika/15010-prekvapujici-technologie-rozsirena-realita?start=5

3)      ŘÍHA, Milan. Geolokace bez legrace [online]. Datum poslední revize: 24. 11. 2011, [cit. 25. 10. 2012], dostupné z: www.inflow.cz/geolokace-bez-legrace-0

4)      PEREY. Christine. Print and publishing Information services & USE [online]. 2011, vol. 31, Issue ½, s. 31 - 38. Datum poslední revize: 24. 11. 2011, [cit. 25. 10. 2012], dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&AN=64497188&lang=cs&site=ehost-live

5)      FORSYTH, Ellen. Ar U feelin APPY? Augmented reality, apps and mobile acceass to local studies information. APLIS [online]. 2011, vol. 24, issue 3, s. 125 - 132. [cit. 25. 10. 2012], dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&AN=65473713&lang=cs&site=ehost-live

 

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
12. 12. 2017

These days, most new stock Android gadgets don’t accompany an inbuilt document administration application. This powers individuals utilizing such Android gadgets to introduce trustworthy outsider applications to get to their most loved individual records.  root explorer pro download

 

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback