Buchtová Barbora

„...módní slovo rychle se měnící v šibolet, kouzelné zaklínadlo, univerzální klíč, který má odemknout brány ke všem dnešním i budoucím tajemstvím..."[1]

Druhý díl článku „Tatuáž jako znakově významový systém v zrcadle kybersémiotiky“ navazuje na stejnojmennou první část, jež se zaobírala interpretací tetováže jako určitého znaku, mapováním jejích historických významů a nakonec výkladem tetováže jako autopoietického systému v kontextu kyberneticky druhého řádu. Článek se nejprve zaměřuje na sémiotiku tetování a následně se fenomén tetování pokouší teoreticky zasadit do kybersémiotického konceptu.

Článek je zkrácenou verzí bakalářské práce s názvem Tatuáž jako znakově významový systém v zrcadle kybersémiotiky. Dělí se do dvou dílů. První díl se nejprve zaobírá výkladem tetováže jako určitého znaku, následně pak nastiňuje dějinný vývoj tohoto fenoménu v kontextu jeho historických (i současných) významů. V poslední části se zaměřuje na podání tetováže, jako určitého systému.

Článek pojednává o novém rámci, rozvíjeném dánským profesorem Sørenem Brierem, který propojuje oblast kybernetiky a sémiotiky - kybersémiotice. Kybertsémiotický pohled se na svět dívá prostřednictvím kybernetiky druhého řádu, Piercovi triadické sémiotiky a Wittgensteinových jazykových her. Nabízí tak možnost vytvoření můstku mezi vědou a kulturou. Tímto přístupem se Søren Brier snaží přispět k vytvoření jednotné teorie informace