Zadražilová Iva

S radostí představujeme nový projekt CEINVE - Centrum informačního vzdělávání: rozvoj informační gramotnosti na Masarykově univerzitě. Projekt, který bude v příštích třech letech inovovat a zvyšovat kvalitu výuky informačního vzdělávání na MU.

Tento článek vznikl jako výstup z 1. knihovnické ne-konference (http://nekonference.knihovna.cz). Takovýto experiment jsme si v komorní sestavě prožili 2. dubna 2012 v Brně. Sešli jsme se jako organizátoři oborových akcí, abychom si vyměnili dobré i horší zkušenosti, společně hledali příklady, tipy, postupy a pilíře dobrých konferencí i “zážitkové perličky”. Tedy takové, které vedou k excelentní a přínosné akci s dopadem na naše myšlení i činy, jenž přetrvá závěr závěrečného konferenčního večírku. Formát ne-konference se ukázal náročným pro moderátory i účastníky. Energie, kterou není potřeba při tomto přístupu vkládat do dokonalého zázemí (občerstvení si například účastníci zajistili z vlastních zdrojů), byla plně využita nároky na konstantní celodenní nasazení a zapojení všech účastníků. Zároveň - zřejmě ruku v ruce s těmito nároky – ho vnímáme jako velice inspirativní a pro toto téma obzvláště vhodně zvolený. Výsledek naší spolutvorby jsme se pokusili koncentrovat do této “metodiky” pro pořádání oborových akcí. Neusilovali jsme o sestavení univerzálně platného, přesného a přísného návodu. “Metodika” je sadou inspirací a návrhů, kterou lze použít jako mapu na cestě (příprava, prožívání i dozvuky akce) za lepšími konferencemi. Záměr inspirovat, nikoliv prohlašovat tento pohled za jediný „dobrý recept“, nás dovedl k formě několika bodů a sérii otázek. Nenárokujeme si úplné pokrytí tématu, prázdná místa jsou prostorem pro zohlednění specifik, vlastní invenci organizátora a ostatně i další společné diskuse v oboru.

Před dvěma lety se Masarykova univerzita zapojila do jednoho z ERASMUS programů - The ERASMUS Intensive Programme IPBib “Das Grimm-Zentrum – (k)ein Bibliotheksmärchen”, jehož garantem je Institute for Library and Information Science, spadající pod Humboldtovu univerzitu v Berlíně.

Diplomová práce „Nebezpečí zneužití osobních informací v době globálního monitoringu s přihlédnutím k možnostem ochrany soukromí“ poskytuje kromě vymezení základních pojmů v oblasti ochrany osobních údajů také bližší náhled na legislativu, související s tímto tématem. Práce dále přehledně uvádí aktuální možnosti a technologie, díky kterým může docházet ke sledování osob a zneužití soukromých informací. Na vybraných událostech jsou přiblíženy některé konkrétní případy použití sledovacích technologií. Součástí díla je také kapitola věnovaná doporučením souvisejícím s ochranou našeho soukromí a práci uzavírá náhled do budoucnosti této oblasti. Cílem této diplomové práce není řešit či hodnotit danou problematiku, ale pouze ji dostatečně shrnout v rámci nejaktuálnějších trendů a poukázat na její závažnost. Tento článek předkládá druhou část výtahu z práce.

Diplomová práce „Nebezpečí zneužití osobních informací v době globálního monitoringu s přihlédnutím k možnostem ochrany soukromí“ poskytuje kromě vymezení základních pojmů v oblasti ochrany osobních údajů také bližší náhled na legislativu, související s tímto tématem. Práce dále přehledně uvádí aktuální možnosti a technologie, díky kterým může docházet ke sledování osob a zneužití soukromých informací. Na vybraných událostech jsou přiblíženy některé konkrétní případy použití sledovacích technologií. Součástí díla je také kapitola věnovaná doporučením souvisejícím s ochranou našeho soukromí a práci uzavírá náhled do budoucnosti této oblasti. Cílem této diplomové práce není řešit či hodnotit danou problematiku, ale pouze ji dostatečně shrnout v rámci nejaktuálnějších trendů a poukázat na její závažnost. Tento článek předkládá první část výtahu z práce.

Druhá část srovnávací analýzy obsahuje srovnání použití předmětových hesel obou knihoven.

První část srovnávací analýzy obsahuje obecnou charakteristiku obou knihoven a popisuje možnosti vyhledávání v jednotlivých katalozích.

Problém plagiátorství a opisování byl zcela jistě spojen už s počátky školství vůbec, nikdy se ovšem nestal tak rozšířeným jako dnes. Doba, ve které jsme obklopeni chytrými informačními technologiemi a Internetem, je pro kopírování cizích myšlenek jako dělaná. Bohužel. Těžko dnes říct, kdo byl první tak líný, neschopný či ziskuchtivý, že ho napadla ona „geniální“ myšlenka.

Povídka byla inspirována knihou Ohrožená kultura od Josefa Šmajse, v níž nás autor seznamuje se svými úvahami nad globální ekologickou krizí, jež pramení z konfliktu přírody a lidské kultury.

Existuje informace - ale co ve skutečnosti stojí na druhé straně? Co je opak informace? I když se na první pohled nabízí jednoduchá odpověď, že opakem informace není nic, nula, domnívám se, že celý problém je trochu složitější a svou roli hraje i jev, který nazýváme dezinformací. Vzhledem k tomu, že dezinformaci jako takové je zatím věnováno velmi málo pozornosti, a to i ze strany odborníků, ráda bych ve svém příspěvku, který bude vycházet z mé bakalářské práce, nastínila některé zajímavé aspekty tohoto jevu. Současně bych představila dezinformační kampaně z dob nedávno minulých, díky kterým si můžeme zřetelně ukázat, jaký dopad na celou naší společnost mohou dezinformace mít.