Autorské čtení - stručně a pouze z mého pohledu :-)

26. 4. 2011
Před každou důležitou událostí jsem děsně nervózní. Místo toho, abych se těšila z toho, co přijde, se vždycky děsím toho, co vše by se mohlo stát. V mé hlavě se pokaždé odehrávají neuvěřitelné scénáře všech možných tragédií. Pro tuto událost byla mou největší noční můrou celkem banální věc... že se nikdo nepřijde podívat.

Vybrat Jana Němce jako autora bylo celkem snadné. Naprosto zapadal do našeho konceptu mladých lidí spjatých s Brnem, byl to zajímavý člověk po stránce profesní, jeho kniha Hra pro čtyři ruce se mi již od počátku velmi zamlouvala a komunikace s ním byla naprosto bezproblémová. Odpověděl jako první z oslovených autorů a jsem za to opravdu vděčná.

Proč? S Hankou, Terkou a panem Němcem jsme se sešli již hodinu před samotným čtením. Hned na úvod nám nabídl tykání. Tak jsme s Honzou :-) dali točenou kofolu (nervy bylo potřeba obalit kofeinem) a povídali si spíše o jiných věcech než o autorském čtení, což mi umožnilo přijít na jiné myšlenky.

Nakonec jsme do té třídy stejně museli, ale bylo to jiné. Už jsem se nemusela bát, že to bude trapas, když nikdo nepřijde. Věděla jsem, že by to Honza nevzal jako mé selhání, a to mě uklidnilo.

Lidí nakonec přišlo asi 15 (přesně nevím) a čtení mohlo začít.

Honza si vybral povídku Ruský člověk, ke které nám nejdříve sdělil pár podrobností. Samotná četba trvala dejme tomu půl hodiny a následovala diskuze, která dobou trvání samotnou četbu předčila.

Lidé se ptali tak různě. Na Honzovu práci, na vznik knihy, na autenticitu postav, jestli chystá další knihu... a tak :-) . Došlo i na hřbitov, kdy se Honza zmínil, že rád fotí. Probralo se vše možné, i témata, která se samotným čtením vůbec nesouvisela... :-)

Z autorského čtení jsem odcházela s hlavou hrdě vztyčenou (a ne jako zmoklá slepice na počátku) a byla jsem ráda, že jsem se do toho pořádání pustila. Ten pocit je prostě nezaměnitelný, věřte mi :-) .

A tímto chci poděkovat lidem, bez kterých bych to nikdy nezvládla (viz můj status na FB :-)). Bez jejich pomoci by se žádné čtení neuskutečnilo.

Samotné poděkování patří však Janu Němcovi, díky kterému byla má první zkušenost se čtením (mé poprvé, jak tomu ráda říkám :-)) naprosto skvělá.

Díky všem, kteří jste se na tom podíleli.

Díky opravdu moc!

 A brzy očekávejte videozáznam ze čtení! :-)

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback