Autorskepravo.knihovna.cz: portál autorského práva nejen pro knihovny

Příspěvek informuje o nově vznikajícím projektu APLS, jehož snahou je poskytovat informace z autorskoprávní oblasti širokému okruhu veřejnosti. Projektový tým chce vytvořit webový portál, který bude průvodcem ve spletitém a křivolakém světě autorského práva. Tento portál nabídne zájemcům prostor pro diskuzi, praktické informace a možnost získat „autorskoprávní” minimum prostřednictvím e-learningového kurzu. Podrobně se zaměří na jednotlivé složitější pasáže autorského zákona a představí názory na ně všech zúčastněných institucí. Portál chce také zveřejňovat aktuální články, názory a informace týkající se chystané novely autorského zákona.

 

Logo projektu Autorskepravo.knihovna.cz 

1 Úvod

Současná autorskoprávní legislativa je nejen pro knihovníky, ale i pro studenty, pedagogy, běžné uživatele a všechny, kteří s ní přijdou do styku, nepřehledná, různě pochopitelná a mnohdy náročná. Jelikož se ale autorský zákon dotýká každého z nás, měli bychom o něm mít alespoň základní přehled. Hlavní překážkou pro správné jednání je nedostatek orientace v problematice autorského zákona - měli bychom tedy vědět, co je přesně považováno za autorské dílo, kdo je jeho autor a jaká má ke svému dílu či „výtvoru" práva. Důležité je také vědět, jakými způsoby je možné dílo užívat, kde končí hranice mezi užitím pro osobní potřebu a kdy už se jedná o sdělování díla veřejnosti. Bez toho, abychom se v zákoně orientovali a respektovali jeho ustanovení, se můžeme dopouštět různých chyb, kterými poškozujeme nejen autory, ale také se při porušování zákona můžeme stát zločinci - neznalost přeci neomlouvá.

Osvěta týkající se autorského zákona je důležitá nejen kvůli tomu, aby lidé věděli, jak jednat v souladu s tímto zákonem, ale je důležitá i proto, že je připravována jeho novela. Nelíbí-li se nám, jak je současná ochrana autorských práv nastavena a chceme-li toto nastavení změnit, aby lépe odpovídalo našim představám a potřebám, máme k tomu teď příležitost. V opačném případě hrozí, že se dočkáme nemilých překvapení.

2 Autorskoprávní skládačka


Svět autorského práva se skládá z několika částí. Ve své kombinaci jsou tyto části neoddělitelné a tvoří jednotný celek, ve kterém je potřeba dodržovat určitá pravidla, přizpůsobovat se ostatním částem a respektovat hranice jednotlivých dílků. Patří sem autorský zákon, knihovny, uživatelé knihoven a veřejnost a informace a jejich nosiče.

2.1 Autorský zákon, kolektivní správci


Tou nejzákladnější částí autorskoprávní skládačky je samotný autorský zákon. Autorský zákon neboli Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (121/2000 Sb.) je právní dokument týkající se autorských práv. Zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství a změny zákonů související s tímto zákonem.[6] Cílem zákona je chránit práva autora a ostatních zúčastněných osob. Zákon kromě jiného vymezuje předmět autorského práva (co všechno je považováno za autorské dílo), určuje výjimky z autorskoprávní ochrany, definuje majetková práva (např. co je to rozmnožování, rozšiřování, či vystavování díla; kdo má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu) a určuje pokuty pro ty, kteří se dopustí přestupku proti tomuto zákonu. Zákon též stanovuje podmínky, které musí splňovat kolektivní správci, aby mohli vykonávat svou činnost. V České republice jsou kolektivními správci následující instituce [3]:

2.1.1 DILIA - Divadelní, literární a audiovizuální agentura

Agentura DILIA je občanské sdružení autorů a dalších nositelů autorských práv. Hlavním předmětem její činnosti je zajišťování ochrany autorských práv. Základní činnosti agentury se dělí na kolektivní správu a agenturu. DILIA sdružuje a zastupuje autory děl literárních, dramatických, hudebně-dramatických, choreografických, pantomimických, audiovizuálních, výtvarných, scénické hudby zvlášť vytvořené pro užití v díle dramatickém, choreografickém a pantomimickém, s výjimkou hudby užité ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům, děl vědeckých včetně děl kartografických, výtvarných, dále rovněž dabingové režiséry, kteří jsou autory mluvené složky audiovizuálních děl v jiném jazyce a nakladatele (jiné než hudební).

2.1.2 OSA - Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním

OSA je občanské sdružení zastupující více než 5000 skladatelů, textařů, hudebních nakladatelů a dědiců autorských práv. Na základě recipročních smluv s partnerskými organizacemi OSA zastupuje až milion zahraničních autorů. Repertoár OSA tvoří více než 250000 skladeb. Hlavní činností OSA je kolektivní správa autorských práv k hudebním dílům a zhudebněným textům. Jde zejména o udělování souhlasu k užití děl, výběr a výplaty autorských odměn autorům, dědicům a hudebním nakladatelům. OSA tak umožňuje legální užívání hudebních děl. Uživatelé mohou prostřednictvím OSA získat souhlas k provozování většiny hudebních děl. Jinak řečeno OSA zastupuje autory hudby s textem, autory hudby bez textu, autory textu, hudební nakladatele a dědice autorských práv výše uvedených autorů. OSA se také zabývá právy spravovanými povinně a kolektivně.

2.1.3 INTERGRAM - Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů

INTERGRAM zastupuje výkonné umělce a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů ve výkonu majetkových práv, která jim vyplývají z autorského zákona, a to především tím, že za výkonné umělce a výrobce záznamů poskytuje oprávnění k výkonu práva užít jejich umělecké výkony a záznamy a vybírá pro ně za toto užití odměny. INTERGRAM je oprávněn k výkonu kolektivní správy majetkových práv umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů těchto povinně kolektivně spravovaných práv na odměnu za užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí; užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí; zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově-obrazového záznamu; pronájem originálu nebo rozmnoženiny výkonu výkonného umělce na zvukový nebo zvukově-obrazový záznam; užití kabelových přenosů živých výkonů a výkonů zaznamenaných na zvukový záznam.

2.1.4 OOA-S - Ochranná organizace autorská -Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl

OOA-S je nevýdělečná organizace (občanské sdružení) zastupující umělce a dědice při hromadné správě práv, která si ve většině případů nemohou spravovat sami, působí mezi výtvarníky a architekty a jejím členem se může stát každý autor výtvarných děl či jeho dědicové, a to na základě smlouvy o zastupování.

Je jediným kolektivním správcem, který je oprávněn k výkonu kolektivní správy autorských práv v segmentu výtvarné složky audiovizuálních děl. Obdobné dřívější oprávnění platné pro agenturu DILIA zaniklo. OOA-S smluvně spolupracuje s několika partnerskými ochrannými organizacemi v zahraničí.

2.1.5 GESTOR - Ochranný svaz autorský

GESTOR je kolektivním správcem autorského práva na odměnu při opětném prodeji originálu výtvarného díla uměleckého. Originálem díla se rozumí zejména originální obraz, kresba, malba, koláž, tapiserie, rytina, litografie či jiná grafika, socha, keramika, autorský šperk, fotografie nebo autorská rozmnoženina, která je podle zvyklostí považována za originál. Právo na odměnu pro autora se naopak nevztahuje na díla architektonická, díla užitého umění a na rukopisy spisovatelů a skladatelů. Tento svaz smluvně spolupracuje s několika partnerskými ochrannými organizacemi v zahraničí.

2. 2 Knihovny


Na autorský zákon mimo jiné navazují práva a povinnosti knihoven. Autorský zákon se dotýká velké části činností vykonávaných knihovnami, jako například samotného půjčování dokumentů, kopírování anebo veřejných čtení. Také limituje různé služby, které se objevují s nástupem elektronických dokumentů (služba EDD - elektronické dodávání dokumentů, e-prezenčky...). Je potřeba, aby knihovny, které jsou vedeny svým cílem zprostředkovávat informace a poskytovat volný přístup k vědění, a autoři dospěli ke kompromisu, který by zachovával práva jich obou a zároveň knihovnám umožňoval plnit jejich poslání tak, aby s tím byli spokojeni uživatelé knihoven.

2.3 Uživatelé, veřejnost


Neměli bychom přehlížet ani dopad autorského zákona na uživatele knihoven a veřejnost. To, že nemohou všechny služby knihoven a internetu využívat tak, jak by si představovali, vzbuzuje spoustu negativních ohlasů. Někteří jsou ochotni přijmout vysvětlení o autorském zákonu a ještě takto získané informace považují za zajímavé a nové, rádi si rozšíří své obzory. Jiní pouze kritizují a svou nespokojenost dále šíří. Obě skupiny mohou být prospěšné při podpoře ve snahách o nalezení společné řeči autorů a veřejnosti.

V komerční sféře existuje dávno ověřený postulát, že nespokojený zákazník se podělí o svoji zkušenost s více známými než zákazník spokojený. Podíváme-li se na tuto skutečnost z pohledu knihoven, i přestože se knihovny řadí do neziskového sektoru, platí pro ně výše zmíněné pravidlo také. To znamená, že dobrá pověst, kterou šíří spokojení uživatelé, je k nezaplacení. Zejména proto, že velmi často je to jediný druh reklamy, který knihovny, třeba i nevědomky, využívají.

2.4 Informace a jejich nosiče  


Jak je často zmiňováno, žijeme v době plné informací. Jsou tím, co v současnosti nejčastěji konzumujeme, co potřebujeme k naší práci a k životu. Je mnoho cest, jak tyto informace získat, ale k tomu, abychom pracovali jen s těmi nejkvalitnějšími a ověřenými, je potřeba mít přístup ke zdrojům, které takovýto druh informací poskytují. Vliv internetu je velmi výrazný, jakmile něco není k nalezení tam, pro velkou část veřejnosti jako by to neexistovalo. Autoři se ale obávají toho, že díla, která jsou vystavena na internetu, jsou snadno zneužitelná a šiřitelná v rozporu s jejich právy. Kříží se zájem veřejnosti, o co nejsnadnější přístup k informacím, se zájmem autorů a tak dochází k nespokojenosti na obou stranách. I jiné nosiče informací, jako např. DVD a CD jsou pro autory potenciálně zneužitelné, vytvořit si z nich nelegální kopii je otázkou několika málo chvilek a potom už není možné sledovat její další šíření. Určitými východisky z této situace jsou mimo jiné např. licence Creative Commons nebo iniciativa Open Access.

2.4.1 Creative Commons

Licence Creative Commons vznikly v roce 2001 v USA jako reakce na současnou striktní úpravu autorského práva na celém světě. Soubor licencí CC patří mezi tzv. veřejné licence a slouží jako prostředek pro poskytnutí určitých majetkových práv autora k dílu nabyvateli licence. Všechny veřejné licence mají společné následující vlastnosti:

  • jsou poskytovány neurčitému okruhu osob,
  • jsou poskytovány po celou dobu ochrany díla,
  • získá je automaticky každý, kdo dílo v souladu s licencí užívá,
  • nabyvatelé licence jsou oprávněni dílo šířit,
  • licence je nabízena bezúplatně.

V praxi licence Creative Commons fungují tak, že autor díla (držitel licence) se může sám rozhodnout, která majetková práva pomocí licence poskytne uživateli. Učiní tak výběrem určitého typu licence. Tyto licence mohou být uzavírány pouze u děl, která jsou chráněna autorským zákonem. To, že je dílo chráněno CC licencí neznamená, že pro něj neplatí zákonné licence či další výjimky, které jsou uvedeny v autorském zákoně. Stejně tak u licencí platí, že pokud uplyne doba trvání majetkových práv autora, stává se dílo volným.[4] Asi nejznámější aplikací licencí Creative Commons je Wikipedie.

2.4.2 Open Access

Open Access znamená také otevřený přístup k vědeckým informacím, tzn. bezplatný a volný přístup komukoli na internetu. Tato iniciativa souvisí se snahou vědeckých institucí o popularizaci a dostupnost jejich poznatků, o probuzení většího zájmu veřejnosti o odborné výzkumy a jejich výsledky. Tento systém také usnadňuje situaci okolo aktuálnosti vědeckých článků - s použitím tohoto postupu odpadá dlouhá čekací doba mezi dokončením článku a jeho zveřejněním. Také jsou touto cestou obcházeny vysoké ceny odborných vědeckých časopisů a z toho plynoucí nedostupnost těchto zdrojů.[1]

Budapešťská iniciativa jako jedna ze základních organizací pro Open Access jej definuje takto:

Literatura, která by měla být volně dostupná online, je ta, kterou vědci poskytují světu, aniž by za ni očekávali platbu. Primárně tato kategorie zahrnuje recenzované časopisecké články; patří sem ale i nerecenzované preprinty, které vědci mohou chtít nabídnout online pro připomínkování nebo jako upozornění kolegům na důležité výzkumné poznatky. Existuje mnoho stupňů a druhů širšího a snazšího přístupu k takové literatuře. Pojmem "otevřený přístup" k této literatuře myslíme její volnou dostupnost na veřejném internetu umožňující libovolnému uživateli číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, prohledávat nebo vytvářet odkazy na plné texty těchto článků, sklízet je pro potřeby indexace, předávat je jako data pro software, nebo používat je k jakýmkoliv jiným legálním účelům bez finančních, právních nebo technických omezení s výjimkou těch, která jsou neoddělitelnou součástí získání přístupu k internetu samotnému. Jediným omezením na reprodukci a distribuci a jediným uplatněním autorsko-právní ochrany (copyrightu) v této oblasti by mělo být poskytnout autorům kontrolu nad integritou jejich prací a právo na řádné uznání a uvedení autorství.[2]

3 O projektu

Cílem projektu je vytvořit webový portál, který ve srozumitelné formě a příkladech nabídne obsah autorského zákona a který zprostředkuje nejen poučení, ale i zajímavosti. Dále bychom rádi nabídli objektivní pohled na chystanou novelu autorského zákona. Na tuto novelu se chceme podívat očima všech možných zainteresovaných stran: autorů, kolektivních správců, knihovníků, čtenářů knihoven, studentů či pedagogů a široké veřejnosti. Kromě autorského zákona představíme i jeho alternativy: licence Creative Commons a Open Access. Doufáme, že našimi aktivitami rozpoutáme rozsáhlejší diskusi, která se zatím točila hlavně kolem návrhu nového modelu placení poplatků za využívání reprografické techniky, jenž by ohrozil reprografické služby ve většině knihoven.

3.1 Realizátoři

  • Bc. Gabriela Obstová - hlavní koordinátorka, redaktorka webu
  • Bc. Lenka Fatková - redaktorka webu
  • Pavlína Omastová, BBus - administrátorka e-learningového kurzu, asistentka
  • Bc. Miroslava Sudová - marketing

3.2 Portál

Portál bude obsahovat praktické návody pro užívání různých typů dokumentů různými skupinami uživatelů. Bude přinášet aktuální zprávy týkající se autorského zákona a souvisejících témat a odkazy na zajímavé zdroje, které se této oblasti věnují. Součástí portálu bude také diskusní fórum. Internetové stránky budou co nejjednodušší a nejpřehlednější, aby jejich ovládání bylo přijatelné pro zájemce různého věku i různé počítačové gramotnosti.

Doplňkem k portálu budou e-learningový kurz a seminář. E-learningový kurz bude pro zájemce, kteří se budou chtít s autorským zákonem seznámit systematickou formou. Úspěšní absolventi kurzu získají certifikát. Na semináři nabídneme nejen přednášky, ale i prostor k diskusi. Zatím plánujeme jeden hlavní seminář, který pokud nepojme všechny zájemce, bude interpretován nebo organizován na dalších místech, aby se ho mohli zúčastnit lidé z různých koutů republiky.

3.3 Cílová skupina a cíleně zaměřený marketing

Cílová skupina projektu je velmi široká. Nám nejbližší částí cílové skupiny jsou knihovníci. Rádi bychom však informace poskytovali i jejich čtenářům, učitelům, odborné veřejnosti a případně i autorům a vydavatelům. Se širokou cílovou skupinou souvisí i různé druhy propagace. Ke knihovníkům chceme proniknout prostřednictvím odborných časopisů jako je např. Čtenář nebo Inflow. V odborných časopisech chceme otiskovat nejzajímavější články z portálu a budeme do nich posílat tiskové zprávy v souvislosti se spuštěním portálu, konáním odborného semináře apod. Pro oslovení laické veřejnosti se pokusíme kontaktovat regionální média, protože tam pronikneme s větší pravděpodobností než do médií celostátních.

Mladší ročníky chceme oslovit prostřednictvím Facebooku, případně bychom aktuální dění v oblasti autorského zákona mohli komentovat na síti Twitter. Plánujeme i natočení zajímavého videospotu, který bude dostupný na internetu a hojně propagován. Z videospotu by se mohl vyvinout i speciální videokanál, ve kterém by byla zveřejňována a sdílena zajímavá videa týkající se autorského práva (diskuse v TV, zajímavá videa, vystoupení odborníků na toto téma apod.). Propagace také bude probíhat ve spolupráci s weby knihoven a jiných institucí a iniciativ (SKIP, Creative Commons, ...). Kromě výše uvedených forem propagace budou důležitou součástí projektu i jiné materiály, např. brožury, newslettery, zajímavé skládačky, případně předměty denní potřeby. Určitou formou propagace je i to, že projekt je součástí většího projektu knihovna.cz.

3.4 Partneři projektu

Projekt nebudeme realizovat osamoceně. Jako partnery jsme si zvolili projekty Nastroje.knihovna.cz a Kurzy.knihovna.cz. S projektem Nsstroje.knihovna.cz hodláme spolupracovat v oblasti open source, freeware apod. jako alternativ copyrightu. Projekt Kurzy.knihovna.cz bude naším rádcem při tvorbě e-learningového kurzu. Na portálu tohoto projektu chceme také náš kurz zveřejnit. Již jsme kontaktovali Národní technickou knihovnu, pod jejíž záštitou bychom rádi uspořádali seminář. Oslovit chceme i různé odborníky, kteří by vystoupili na našem semináři, dohlédli na správnost obsahu e-learningového kurzu a přispěli svými názory na problematiku autorského zákona.

3.5 Termíny

Projekt je v tuto chvíli ve fázi příprav. Portál plánujeme spustit v březnu 2011 a seminář je naplánovaný na duben 2011. Projekt by měl být ukončen v září 2011, bude-li to ale možné, rádi bychom v něm pokračovali alespoň v dalším akademickém roce, protože návrh novely autorského zákona by měl být vládě předložen v prvním čtvrtletí 2012 [5] a minimálně do té doby je nutné na novelu upozorňovat, aby její projednávání neprošlo bez povšimnutí veřejnosti. Kontrolou kvality projektu bude zejména počet lidí, které se nám podaří zapojit, konkrétně kolik odborníků s námi bude spolupracovat, kolik posluchačů úspěšně dokončí e-learningový kurz a kolik zájemců se zúčastní našeho semináře.

4 Závěr

V článku byl na pozadí současné situace ve světě autorského práva představen vznikající projekt Autorskepravo.knihovna.cz, jehož cílem je dopomoci veřejnosti ke snadnější orientaci v autorskoprávní oblasti, ke znalosti základních postupů u činností souvisejících s autorským zákonem a v neposlední řadě rozpoutat diskuzi o novele autorského zákona.

Použité zdroje:

[1] BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2009, roč. XX, č. 2, s. 1-7.

[2] BOAI - Budapest Open Access Initiative, 2002. <http://www.soros.org/openaccess/read.shtml>.

[3] Bussinessinfo.cz : oficiální portál pro podnikání a export [online]. Praha : Czech Trade, 2001- [cit. 2010-11-29]. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-dusevniho-vlastnictvi/prehled-kolektiv-spravcu-autorskych-del/1000874/42745/>.

[4] FATKOVÁ, Lenka. Licence Creative Commons a možnosti jejich využití pro knihovny. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. Vedoucí bakalářské diplomové práce Mgr. Věra Jurmanová Volemanová.

[5] Proč se nám nelíbí připravovaná novela autorského zákona. Inflow [online]. 2010, příloha č. 15 [cit. 2010-11-28]. Dostupný z WWW:  <http://www.inflow.cz/proc-se-nam-nelibi-pripravovana-novela-autorskeho-zakona>. ISSN 1802-9736.

[6] OBSTOVÁ, Gabriela. Problematika a postup při naplnění právních podmínek díla volného pro užití a možnosti užití díla ve vztahu ke knihovnám. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. 51 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Věra Jurmanová Volemanová.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback