Barcamp guys: Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak o nekonferencích a brněnském barcampu

Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak jsou organizátoři úspěšného brněnského barcampu, který si během relativně krátké chvíle od svého vzniku u nás našel nevídané počty fanoušků. V následujícím rozhovoru se dočtete o tom, v čem podle nich spočívá podstata nekonferencí a jak k nim správně přistupovat. Odpovědi se rozhodli sepsat dohromady:

 

Lukáš Greň

 

Proč podle Vás koncept tzv. nekonference získal v poslední době takovou popularitu?

Významnou měrou k popularitě tohoto formátu přispívají komunity, které se kolem nekonferencí tvoří. Obecně nejprogresivnější jsou komunity z oblasti informačních technologií. Zejména tady v Brně je síla této komunity víc, než patrná. Rozšířit BarCamp do povědomí komunity znamenalo umístit tuto informaci na sociální síť Twitter. Během dvou dnů jsme měli přihlášených 200 lidí. Následně se číslo vyšplhalo na téměř 900.

Pro české publikum je to stále něco nového. Setkávají se s interaktivním přístupem ze strany pořadatelů i přednášejících. Jsou přímo vtaženi do ne-konference. Tyto nové prvky, které jsou pro českého člověka zatím ne zcela přirozené, jsou zároveň výzvou zkusit něco jiného.

Vnímáme rozdíl mezi prezentací například amerického přednášejícího a českého. Bohužel pořád v nás obecně převládá klasický školský systém „přednášející - posluchač", mezi kterými je bariéra. Přednášející povídá, posluchač spí, pardon poslouchá.

Jaké máte zkušenosti se zahraničními nekoferencemi? Které se Vám nejvíce líbí?

Osobní zkušenosti ze zahraniční nekonference zatím nemáme.


Nebojíte se, že účastníky předem odsouhlasené téma bude méně překvapivé, než když návštěvníci přijdou na neznámou konferenci a nechají se obohatit něčím úplně novým, cizím?

Záleží na úhlu pohledu. Můžete se těšit, jakými přednáškami vás daná konference překvapí. Nebo se můžete těšit, jakým obsahem vás překvapí vámi zvolená přednáška. V tom druhém případě maté vliv na skladbu konference a stáváte se její součásti. Očekávání je větší, stejně jako motivace přispět k dobrému výsledku. To že byla přednáška vybrána, je přeci i vaši zásluhou.

Každý formát má své výhody i nevýhody. Nekonference v podání českého BarCampu nabízí možnost volby témat několik dní dopředu. Lidé pak přicházejí na přednášky s konkrétním očekáváním. Může se stát, že přednáška jejich očekávání nenaplní. Důležité však je, že si uvědomují fakt, že to byla jejich svobodná volba, že oni sami se rozhodli pro tuto přednášku a upřednostnili ji tak před jinou.

 

Proč jsou podle Vás čeští posluchači pasivní?

Hlavním viníkem pasivity posluchačů je podle nás současný školský systém. Neradi paušalizujeme, najdou se i výjimky, avšak většina středních a především vysokých škol studenty k „přednáškové pasivitě" přímo vychovává. Schází aktivní zapojení posluchačů do přednášky, studenti obsah konzumují, ale nevytváří. Tomáš: „Pamatuji si tříhodinové přednášky, na které si někteří spolužáci nosili polštáře pod hlavu".

Studentům a později zaměstnancům, podnikatelům se tak vytvoří v hlavě asociace: přednáška = nuda - čas, který musím protrpět - možnost kdy si mohu vyřídit soukromé emaily a podobně. Podvědomá reakce pak posluchače často vede k tomu, že se na přednášce přepne do „režimu spánku". Tedy poslouchá, ale nevnímá a už vůbec se neúčastní.



Myslíte, že je to dáno i historicky?

Jestli je pasivita českých posluchačů dána historicky, nejsme schopni relevantně posoudit. Obecně zákon akce a reakce by napovídal, že asi ano. J V každém případě změna je možná vždy. Změnit školský systém je nad naše síly, navíc změnit se musí především myšlení lidí (posluchačů i přednášejících), ne pravidla, což trvá déle. Můžeme však ukázat alternativu a to jak posluchačům, tak přednášejícím. Tato alternativa je často přijímána velmi pozitivně. Příkladem může být letošní brněnský BarCamp, který byl konán za výrazné podpory VUT, konkrétně paní Doc. Jitky Kreslíkové.

 

Máte nějaké zkušenosti s posluchači z jiné východoevropské země, kde je třeba situace lepší?

Máme pouze zprostředkované informace, ze kterých nám plyne, že situace je velmi podobná, jako u nás.

 

Který český BarCamp se Vám osobně nejvíc líbí a proč?

Tomáš: Navštívil jsem BarCampy v Brně a v Ostravě. Nemohu říct, že by některý z nich byl vyloženě lepší, nebo horší. Pokud však mám vybrat jeden, který se mi osobně nejvíc líbil, tak je to určitě letošní, brněnský J. Důvodem není jen to, že jsme jej s Lukášem organizátorsky zajišťovali, ale především parta lidí kolem něj, výborná atmosféra a velmi dobrá spolupráce s VUT. I když jsem neviděl ani jednu přednášku celou, tak ve mně tento BarCamp zanechal nejsilnější dojmy. Velmi mě překvapila síla a zájem brněnské komunity kolem Bracampu a jejich ochota nám pomoci. Rád bych všem, kteří se s námi podíleli na letošním brněnském BarCampu touto cestou poděkoval.

Lukáš: Jak říká Tomáš, zážitek mám nejsilnější z brněnského BarCampu, protože jsme jej organizovali :). Vybrat nejlepší BarCamp z pohledu účastníka určitě nelze, protože každý má své jedinečné kouzlo. Pokud ale mohu mluvit za komunitu, jednoznačně si drží jakési výsadní postavení vsetínský BarCamp - byl první a je chápán jako vzor.

 

Podstata nekonferencí je v jejich neformálnosti, která funguje spíše v menších počtech účastníků. Nemyslíte si, že populární brněnský BarCamp se v tomto směru stal kontraproduktivním?

Také jsme nad tím uvažovali. Původně jsme počítali se zájmem kolem 300 lidí. Nečekali jsme, že konečné číslo bude větší, než 900. Diskutovali jsme mezi sebou, zda počet lidí nebude faktorem, který by vnímání nekonference posunul významově jinam. Na druhou stranu BarCamp v českém podání není, co do formátu a již zaběhnutého vnímání, ryzí nekonferencí. Proto jsme si řekli, že počet lidí by neměl být v tomto směru kontraproduktivním.

Z ohlasů, které máme od komunity, výrazně převažuje pozitivní zpětná vazba. Z toho usuzujeme, že počet není tím, co by samotný BarCamp limitovalo. Hold brněnská komunita je velká J. Uvědomujeme si však větší zátěž na organizátory, otázku kvality akce a finanční nároky. Důležité je však zachovat neformální charakter BarCampu. 

 

Tomáš Sotoniak


Nebojíte se, že se z "punkové" diskutující skupinky někde v hospodě postupně stane řízený a organizovaný proces? Jak zabránit, aby se stoupání k popularitě takových srazů nepodepsalo na kvalitě?

Z „punkové" diskutující skupinky může časem vyrůst akce, o kterou bude mít zájem přes 900 lidí. Je zřejmé, že kvalita akce bude jiná. Otázkou však je, zda lepší nebo horší. O kvalitě nekonference rozhodují její organizátoři. Těmi jsou samotni účastníci. Kvalita samotné akce je tedy přímo úměrně závislá na kvalitě jejich účastníků. Pokud má komunita dobrý základ, rozvine se časem v dobrou komunitu. Pak je možné „z hospody" přejít třeba na akademickou půdu a pořádat nekonferenci ne pro 50, ale 500 lidí. Vše tedy závisí na komunitě.

Uvědomujeme si však výhody toho pravého, vyloženě „punkové" formátu. Proto se s Lukášem nyní zasazujeme o vytvoření platformy BarCamp MINI, která by usnadňovala organizaci všem zájemcům o pořádání nekonference na libovolné téma.  Rádi bychom ukázali, že BarCamp nejsou jen informační technologie, že uspořádat vlastní BarCamp MINI pro 40 lidí může být mnohdy snazší, než se na první pohled zdá. Chceme v této platformě poskytnout veškeré zkušenosti organizátorů předchozích BarCampů, stejně tak jako naše.  Věříme, že časem bude možné zajít na BarCamp věnující se literatuře, divadlu, medicíně, strojírenství, filozofii a dalším oborům lidského poznání. 

 

Co byste poradil ostýchavému studentovi, který o návštěvě nějakého BarCampu uvažuje?

Rozhodně ostych stranou J. Každý by měl, zejména ve studentském věku, čerpat zkušenosti, znalosti, informace. Jedině tak bude mít šanci uspět mezi ostatními a jedině tak může přinést svému okolí, nebo snad i celému světu, něco nového.

Nekonference není jen o přednáškách, ale hlavně o lidech. Každý si odnese z BarCampu něco jiného. Například na Vsetíně 2010 vznikl Slevomat.

 

Co byste poradili zástupci nějaké firmy, který jde na BarCamp s nadějí získat nové lidi a know-how?

Nejlepším způsobem, jak najít nové spolupracovníky, je stát se součásti komunity. Potřebné kontakty pak přijdou samy. Možností je celá řada. Můžete přednášet, zapojit se do diskusí mezi přednáškami, nebo strávit večer v příjemném prostředí na afterpárty.  Letošní rok jsme šli této spolupráci vstříc a nabídli jsme na BarCampu prostor těm, kteří hledají nové lidi, ale i těm, kteří hledají nové projekty. Obě strany měly možnost se krátce představit, sdělit publiku svou nabídku a navázat potřebné kontakty.

 

Máte zkušenost s nějakým člověkem, který si díky BarCampu splnil svůj sen, případně se mu přiblížil?

Lukáš: „Když nepočítám již zmíněný Slevomat, na letošním BarCampu jsme potkali hodně lidí, kteří mají svůj sen a tvrdě za ním jdou."  Tomáš: „To je pravda. V této souvislosti se mi vybavuje citát Marka Victora Hansena: ‘sen, který nemáš, se ti nikdy nemůže splnit‘.  Mít sen je tedy předpoklad. Je však důležité nezapomínat vnímat také realitu kolem sebe."

Velmi podnětné v tomto ohledu bylo prostředí ve Startup Hall. Když jsme se rozhlédli kolem sebe, viděli jsme hodně lidí, kteří mají svůj sen a jdou si za ním. Řada z nich díky BarCampu získala zpětnou vazbu i nové kontakty a to se rozhodně počítá minimálně jako přiblížení se k realizaci svého snu.


Tomáš Sotoniak
http://twitter.com/sotoniak
http://www.linkedin.com/in/sotoniak

Lukáš Greň
http://twitter.com/LukasGren
http://www.linkedin.com/in/lukasgren

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback