Benchmarking programu Informační studia a knihovnictví – Best ISK

Benchmarking programu Informační studia a knihovnictví na univerzitách států střední Evropy, resp. těch v sousedství České republiky, je projekt aktuálně realizovaný a vyvíjený na půdě Slezské univerzity. Jeho cílem je zmapování a analýza úrovně, rozsahu, kvality a dalších zvolených atributů v rámci studijního programu Informační studia a knihovnictví, resp. jeho modifikovaných, jinojazyčných ekvivalentů, s nimiž operují vybrané akademické instituce příslušných zemí. Příspěvek se pokusí přiblížit metodu benchmarkingu jako takovou, naznačit způsob její aplikace v akademickém prostředí, nastíní také základní cíle projektu, charakteristiky, rizika, plán a postup realizace a budoucí vývoj.

1 Benchmarking

Prvotním problémem každého projektu je výběr metod vhodných k jeho vlastní realizaci. V našem případě jsme použili benchmarking, jenž je jedním z nástrojů strategického managementu pro zlepšení konkurenceschopnosti organizací. Ve své podstatě se jedná o moderní nástroj řízení kvality, který hledá nejlepší řešení na základě měření výkonů a procesů organizací a jejich vzájemného systematického porovnávání. Umožňuje tudíž manažerům lépe poznat vnitřní fungování organizace, identifikovat příležitosti ke zlepšení či efektivně sdílet zkušenosti na podporu jejich vzájemné spolupráce. Jedná se o techniku trvalé optimalizace, která se snaží nalézt nejlepší praktické postupy uvnitř organizací s podobnými funkcemi a jejímž smyslem je dosáhnout co nejlepších výkonů a výsledků v rámci těch do procesu zapojených. [1]

Termín benchmarking se rovněž používá k popisu velkého množství různých měření a hodnocení technologií, které byly vybrány za cílem zlepšení kvality a výkonnosti organizace. Bývá považován za techniku podobnou procesu mapování (např. při analýze pracovních procesů a jejich srovnávání), jiní v něm vidí činnost srovnávání závěrů nebo výsledků organizací s podobným profilem. Ve své podstatě ale zahrnuje mnohem více, než je sběr statistických údajů. Americké centrum pro produktivitu a kvalitu definuje benchmarking jako:

Proces neustálého srovnávání a měření organizace oproti vůdčím firmám kdekoliv na světě, s cílem získat informace, které organizaci pomohou přijmout (a realizovat) aktivity, vedoucí ke zlepšení své vlastní výkonnosti. [2]

1.1 Kategorie benchmarkingu [3]

Benchmarking můžeme členit podle toho, kde je uskutečňován.

A) Interní - zahrnuje měření podobných procesů a aktivit prováděných v rámci oddělení jedné organizace. Jeho hlavní předností je snadný arychlý přístup kinformacím a údajům. Po vyhodnocení výsledků ajejich vhodné aplikaci je možno dojít vrámci poboček organizace kvyrovnání jejich výsledků či úrovně.

B) Externí - probíhá mezi více organizacemi, jež jsou ve zkoumaných hlediscích srovnatelné. Je závislý zejména na ochotě jednotlivých subjektů spolupracovat.

Dále lze ještě rozlišit dělení následující:

  1. Funkční (druhový) - je charakterizován srovnáváním dat snejlepší organizací ve zkoumaném oboru působnosti.
  2. Strategický - zkoumá dlouhodobé strategie a obecné přístupy, které umožnily lépe prosperujícím organizacím dosáhnout daného úspěchu. Orientuje se zejména na nové technologie, zdokonalování postupů apod.
  3. Procesní - jeho cílem je zlepšit procesy a činnosti uvnitř organizace, kčemuž ji dopomáhá spolupráce spartnery spodobným charakterem.
  4. Výkonový - nejčastěji používaný benchmarking, pomocí něhož organizace zjišťuje své postavení vzhledem k výkonovým charakteristikám partnera ze stejného sektoru.

1.2 Základní metodika benchmarkingu [4]

Z užšího hlediska si lze pod tímto pojmem představit následující procesy a jevy členěné do 4 etap, kterými se dá řídit:

a) Plánování

  • Identifikace objektu benchmarkingu,
  • Identifikace srovnávaných organizací,
  • Určení metody sběru dat a samotný sběr dat.

Cílem prvního kroku je zjistit na který produkt či proces se máme zaměřit. Nejdříve prozkoumáme svou vlastní organizaci. Zásadním dalším krokem je nalezení vhodného partnera pro porovnávání, se kterým je nutno navázat vzájemné vztahy na té nejvyšší možné úrovni v organizaci. Partner by měl být seznámen s naším záměrem, obeznámen s celou problematikou a je nutno vyzdvihnout klady, které mu partnerství a vzájemná spolupráce může přinést.

Velká část úspěchu benchmarkingu je závislá na objektivitě získaných informací, jež závisí zejména na způsobu sběru dat. Jako nejčastěji využívané způsoby sběru dat se uvádí:

  • dotazníková šetření,
  • interview se zástupci partnera,
  • pozorování přímo na místě,
  • analýza dostupných záznamů.

Vyšší kvalitu získaných dat získáme vzájemnou kombinací těchto způsobů. Samotný sběr dat musí být předem důkladně naplánovaný proces, jehož prvním krokem by mělo být předání informací o své vlastní organizaci a nabídka vzájemných služeb.

b) Analýza

  • Stanovení současné úrovně výkonnosti,
  • Definování budoucí úrovně vlastní výkonnosti.

Tato etapa zahrnuje organizování a třídění nabytých informací, pochopení zaměření partnerských organizací a určení rozdílů mezi tou námi a partnery. Zjištění samotného rozdílu je pouze částí analytického kroku a tudíž je nutno pochopit a zjistit postupy, proč rozdíl mezi organizacemi vznikl.

c) Integrace

  • Konzultace výsledků a získávání ohlasu u partnerů,
  • Stanovení funkčních cílů pro zlepšování.

Všechny nashromážděné informace se sepisují do závěrečné hodnotící zprávy o benchmarkingu, jež by měla být předána do rukou vedoucí osobě organizace. Výsledky zpracováváme co nejpřehledněji, aby měly co nejvyšší vypovídající schopnost.

d) Realizace

  • Plánování projektu zlepšování,
  • Implementace plánů a monitorování výsledků,
  • Opětovné porovnávání výkonnosti.

Poslední etapa v sobě zahrnuje činnosti zaměřené na snížení zjištěného rozdílu a proces zdokonalování na viditelné výsledky, které je dobré vyjádřit za nové cíle organizace. [3]

1.3 Model a cíl procesu benchmarkingu

Procesní model benchmarkingu nastiňuje kroky, které je třeba udělat v rámci projektu. Existuje řada přístupů s různým počtem kroků a je tak obtížné pro organizace mezi sebou účelně komunikovat. Aby bylo možné tuto komunikaci zlepšit, vyvinuly čtyři organizace, které se benchmarkingem intenzivně zabývají (Boeing, Digital Equipment, Motorola a Xerox) model se čtyřmi kvadranty, který objasňuje, o čem benchmarking je. Tato "šablona" ustavuje obecné souvislosti pro tvorbu procesního modelu, který vyjadřuje specifickou posloupnost kroků a činností pro provedení benchmarkingu. [6]

Model procesu benchmarkingu

Model obsahuje základní otázky, kterými se spolu s řešitelským týmem budeme zabývat. KFÚ označuje kritické faktory úspěchu, tzn. klíčové oblasti aktivit organizace. Hybné síly vyvolávají výsledky, jež bylo možné sledovat během provádění studie.

Cílem této metody, jakožto kontinuálního procesu učení, stejně jako našeho projektu, není pouhé srovnávání jednotlivých sledovaných ukazatelů, ale hlavně odhalování činitelů úspěšnosti, které nás pomohou navést na tu správnou cestu k odpovědi na otázku, jak co nejefektivněji přizpůsobit metodiku vzdělávání, aby bylo v rámci jednotlivých škol dosaženo maximální míry kvality výuky v rámci studijního programu ISK v závislosti na akademickém prostředí, ve kterém je prováděna.

1.4 Výhody benchmarkingu [7]

  • umožňuje organizacím lépe identifikovat současnou pozici na trhu,
  • podává dobré informace o jejich slabých a silných stránkách,
  • při opakovaném srovnávání umožňuje trvalé dosahování lepších výsledků,
  • podporuje inovační chování,
  • může upozornit na měnící se potřeby uživatelů,
  • testuje rámcovou strategii,
  • podává včasné varování, pokud organizace ve svém oboru zaostává,
  • pomáhá eliminovat či vyřadit zbytečné činnosti.

2 Představení projektu Best ISK

Projekt Benchmarking programu Informační studia a knihovnictví (dále jen Best ISK) vzniká pro podporu výuky vysokoškolského programu Informační studia a knihovnictví (ISK). Jedná se o srovnávání předností oborů ISK vybraných institucí ve státech sousedících s Českou republikou za použití metody benchmarking, což ve výsledku povede k zlepšení kvality výuky zmiňovaného studijního programu na všech institucích do projektu zapojených. Samotnou realizaci projektu doprovází několik aktivit, např. identifikace institucí, sběr dat pro vybrané indexy, dotazníkové šetření, studentských workshop a další.

Cílem není jen analyzovat, vyhodnotit a srovnat výsledky jednotlivých institucí. Ale také navázat komunikaci a snažit se vzájemně dále společně vylepšovat a budovat program ISK pomocí vzájemného učení.

Best ISK vznikl v rámci předmětu KNP02 Terénní projekt, který probíhá na půdě Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské Univerzity v Opavě (FPF SU), která si nedávno podala žádost o udělení finanční podpory z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, pro realizaci projektu s názvem Inovace studijních programů Informační studia a knihovnictví směrem k větší flexibilitě a kreativitě absolventů uplatnitelných ve znalostní ekonomice (Inovace ISK FPF SU). Best ISK je první z jeho šesti klíčových aktivit. Získání peněžních prostředků umožní více prakticky využít výsledky projektu Best ISK a následně tak zkvalitnit a inovovat náplň oboru ISK na SU, což je také jedním z hlavních cílů projektu.

2.1 Představení týmu Best ISK

Projekt Best ISK je realizován ve spolupráci studentů bakalářského oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví na Ústavu informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity (ÚI FPF SU) a studentů navazujících magisterských oborů - Knihovnictví se zaměřením na veřejné knihovny komunitního typu (Ústav bohemistky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity - ÚBK FPF SU) a Informační a knihovnická studia (ÚI FPF SU). Jedná se o Bc. Marka Janíka, Bc. Lucii Koníčkovou, Kamila Matulu, Lucii Mlýnkovou a Bc. Michaelu Šachovou. Nemalý podíl na realizaci a tvorbě projektu má také garant a vedoucí projektu, PhDr. Michal Lorenz.

Práce na projektu je různorodá a rozděluje se mezi všechny členy týmu. Jedná se převážně o vyhledávácí, identifikační procesy či analýzu získaných dat. Dá se však říct, že jedinou přesně vymezenou roli koordinátora má PhDr. Michal Lorenz, který zasahuje také do realizace.

2.2 Logo projektu

Logo projektu Best ISK

Je dobrým zvykem, že projekty mají mít svá loga, která jsou pro ně jakousi identifikační známkou, nástrojem prezentace a propagace. Také projekt Best ISK nebude výjimkou. Logo vychází hlavně z použité metody, tzv. best-in-class benchmarking, což je proces hledání nejlepšího příkladu v rámci dané oblasti či oboru. [7] Podkladem pro ideu jeho grafického provedení byla odlišná úroveň jednolitlivých indexů, jimiž se proces zabývá, a která je tedy znázorněna různě vysokými sloupci grafu. Následné určení onoho nejlepšího příkladu naznačuje šipka směřující vzhůru a potvrzující tak to, co naznačuje samotný název projektu - stanovení nejlepších praktik v rámci oboru ISK.

2.3 Cíle projektu

Cílem projektu je de facto zmapování situace v oboru - především je zde cíl vytvořit profily výukových pracovišť, vyučujících program ISK s ohledem na otevřené programy a nově zařazené předměty. V této souvislosti se také bude zkoumat vzdělávací proces či výzkumné prostředí jednotlivých pracovišť. Nedílnou součástí je poté i benchmarking výzkumného procesu a rozsah internacionalizace.

Dalším v pořadí je způsob implementace informačních a komunikačních technologií (ICT) do výuky. To znamená, zda existují nějaké nové, nám neznámé, metody výuky, způsoby inovace.

Posledním důležitým předmětem sledování je způsob podpory učící se komunity a participativního kurikula. Tím je myšlena informační ekologie, nastavení učícího se prostředí a informačních technologií, spokojenost studentů, benchmarking studentských zkušeností.

2.4 Rizika projektu a opatření k jejich odstranění

Při realizaci projektu je nutné pro jeho úspěšný průběh zejména zaměření se na rizika, jež by mohla nepříznivě ovlivnit vývoj, případně jej i ohrozit, a předem vytvořit opatření, která jsou tato rizika schopná eliminovat. Jako první z takových rizik byla identifikována spolupráce výukových pracovišť při sběru dat. Zde mohou nastat nesrovnalosti ve zjištěných informacích, které tak se tak stanou nerelevantními nebo nedostatečnými. Školy nemusí mít informace ke zkoumaným indexům nikde zveřejněny, tím pádem se tyto stávají relativně hůře dostupné. V neposlední řadě je to pak určitá neochota ke spolupráci ze strany jednotlivých pracovišť. Jako další riziko však byla identifikována také podpora a spolupráce ze strany vedení obou mateřských ústavů (ÚI a ÚBK FPF SU). Mezi další dílčí rizika byla zahrnuta spolupráce projektového týmu a nezvládnutí časového harmonogramu či použité metody.

Aby k těmto negativním situacím nedošlo, jsou potřeba předem promyšlené strategie, jak jim předcházet. Realizační tým tak má v případě prvního rizika k dispozici a srovnání více zdrojů, ze kterých může čerpat a při sběru dat klade důraz na ověřené a důvěryhodné zdroje. Ochotu spolupracovat hodláme podpořit snahou o maximálně profesionální vystupování při komunikaci, důsledným prezentováním potřebnosti, relevance a také výhod a praktických výsledků, jež mohou z projektu vyplynout. Spolupráci ze strany vedení obou ústavů by měla obstarat naše snaha o transparentní realizaci projektu Best ISK a zajištění kvalitní úrovně komunikace a informovanosti obou stran. Co se týče spolupráce týmu, zde je nutná jeho důsledná motivace, kladení důrazu na otevřenost a vnitřní komunikaci. Nedodržení časového harmonogramu lze předejít naplánováním více kontrolních schůzek před konečnou fází. Předejít riziku nezvládnutí metody se budeme snažit prostřednictvím studia odborných materiálů a co nejvíce kvalitní přípravou metodických postupů.

3 Průběh realizace projektu Best ISK

Na terénním projektu v říjnu 2009 proběhlo úvodní stručné seznámení s projektem samotným. Garant projektu, PhDr. Michal Lorenz, tým obeznámil s cíli a charakteristikou projektu a poté obecnou metodikou benchmarkingu.

3.1 Identifikace vzorku

Jedním z prvních úkolů byla identifikace škol a institucí, na něž se studie zaměří. Byly zvoleny akademické instituce v rámci České republiky a jejích sousedících států - Polska, Německa, Rakouska a Slovenska. Na základě tohoto určení pak probíhal informační průzkum zaměřený na identifikaci výukových pracovišť, které zajišťují výuku naplňující obor ISK, případně jeho určitou modifikaci. Vzorek po počátečním informačním průzkumu čítal několik akademických institucí. 

3.2 Sběr dat

Následující aktivitou bylo určení indexů, resp. klíčových pojmů a informací, na něž se zaměří prvotní sběr dat prostřednictvím internetu. Oblasti, do nichž by se indexy daly zhruba roztřídit, jsou tyto: lidé, metody, technologiehodnoty. V rámci těchto čtyř oblastí pak proběhl sběr dat v internetovém prostředí, který měl za cíl získání co nejvíce možných a dohledatelných informací o stanovených oborech, jejich personálním zajištění, specifických či obecných metodách výuky, kvalitě a úrovni používaných technologií a hodnot v rámci akademické instituce. Pro lepší představu uvádíme příklady několika indexů ze sledovaných oblastí:

  • počet studentů versus počet uchazečů o daný obor,
  • počet stávajících versus počet zahraničních a hostujících vyučujících,
  • počet partnerů nabízejících stáže versus počet stážistů,
  • počet předmětů zaměřených na soft skills/projektovou výuku,
  • délka trvání povinné praxe,
  • počet počítačů a virtuálních nástrojů/použití netware ve výuce,
  • dostupnost studijních materiálů v elektronické podobě,
  • výuka informační etiky,
  • způsob definování antiplagiátorské politiky na úrovni oboru/instituce.

3.3 Učené hádání

Na základě tohoto sběru dat a jeho omezených možností je třeba doplnit informace od samotných vyučujících, nejlépe vedoucích jednotlivých ústavů. K tomu poslouží letošní akce z cyklu Učené hádání (20. listopadu 2009) v Brně. Jedná se o setkání a diskusi zástupců pozvaných akademických institucí prováděnou pomocí metody Focus group. Tato metoda spočívá ve skupinovém rozhovoru s volnější strukturou. Již samotný její název je odvozen od směru celé diskuse: od všeobecného začátku ke konkrétnímu tématu výzkumu. Díky tomu, že účastníci diskuse by měli být vedoucí příslušné vzdělávací instituce či alespoň osoby kompetentní k vyjadřování se o stavbě a struktuře vzdělávacího kurikula a vstupování za své pracoviště do kooperačních projektů, slibujeme si, že na základě diskuse získáme další cenné informace k indexům.

3.4 Dotazník

Chybějící informace o stanovených indexech budou posléze doplňovány prostřednictvím dotazníku, jenž bude zaslán příslušným institucím v ČR i ostatních státech ze vzorku.

3.5 Studentský workshop

Naplánován je také studentský workshop, který bude realizován nejen metodou Focus group jako Učené hádání, ale také formou polo strukturovaných rozhovorů se studenty vzorkových institucí a doplněn dotazníkem, vytvářeným pomocí Sence of community index (SCI).

3.6 Analýza a výsledky průzkumu

Veškeré nasbírané informace pak budou řazeny do tabulky k indexům a porovnávány mezi jednotlivými školami. Výsledkem by pak mělo být jaké pracoviště je v čem jedinečné a jaké jsou tak nejúčinnější metody ve výuce. Z těchto výsledků by také mělo být vyplynout, která škola se více zaměřuje na praktickou stránku (řemeslo) a které spíše na tu vědeckou či teoretickou. Ozřejměny by tak měly být i nejnovější trendy a nejlepší praktiky v oboru. Výsledné údaje pak budou zpracovány do databáze, jež bude přístupná všem účastníkům studie a poslouží i k inovaci kurikula.

4 Inovativní charakter a přínos projektu

Reflexe zjištěné úrovně, rozsahu, kvality i současných trendů by měly být podkladem pro inovaci stávajících či vytvoření zcela nových předmětů programu ISK na FPF SU. Od tohoto kroku si slibujeme výrazné zlepšení a odstranění nedostatků kurikula stávajícího a tím pádem i zatraktivnění studia programu jako takového. Inovovaný program ISK FPF SU pak bude mít lepší předpoklady pro produkci absolventů s vyhlídkou vyšší uplatnitelnosti na trhu práce.

5 Udržitelnost projektu

Budoucí udržitelnost projektu částečně souvisí s přidělením zmiňovaného grantu Inovace ISK FPF SU. Získáním finanční podpory by bylo zajištěno vytvoření kvalitních profilů výukových pracovišť, jež by byly shrnuty do pravidelně aktualizované databáze. Tento produkt by již bylo možno nabídnout organizaci Förderkreis für West-Ost-Informationstransfer; Institut für Bibliotheks und Informationswissenschaft, Philosophische Fakultät, Humboldt-Universität v Berlíně, vedenou profesorkou Elisabeth Simon, jež se zajímá o kurikula a pojetí informační vědy v bývalém východním bloku. Tím pádem by projekt získal cenného partnera a adekvátního pokračovatele v započaté činnosti.

Druhá možnost opět souvisí s grantem, jelikož by se vytvořené databáze mohl ujmout jeden z partnerů projektu Inovace ISK FPF SU, tedy Slezská univerzita v Opavě nebo Masarykova univerzita v Brně, a zaštítit tak její další provoz a údržbu z vlastního rozpočtu. Případně je zde také ta varianta, že by se našla úplně jiná organizace ochotná se o databázi starat.

6 Závěr

Příspěvek shrnul základní informace o stěžejní metodě benchmarking, která tvoří podstatu projektu Best ISK. Tento byl posléze stručně charakterizován, shrnuly se zde jeho hlavní cíle, rizika, proces a postup realizace, hlavní myšlenky a přínosy.

Na závěr si lze ale položit také několik otázek. Jako ctižádostiví studenti se neustále ptáme, zda se studium dá ještě vylepšit? Zda se do výuky opravdu zařazují novodobé trendy? A v neposlední řadě také: jak se asi vyučuje náš studijní program na jiných českých univerzitách, a co teprve na vysokých školách v zahraničí? Jak si stojíme my a naše vzdělání oproti ostatním? Projekt Best ISK by mohl dokázat tyto otázky pro všechny studenty plně zodpovědět. Díky očekávané spolupráci je relativně vysoká pravděpodobnost, že se v rámci vzájemné komunikace poučíme od ostatních a ti od nás. Vše má své specifika a vše se liší. Proč však tyto přednosti nezmapovat a nevpravit do běžného studia a neudělat tak výuku pro studenty kvalitnější? Právě v tomto má podle nás projekt Best ISK velký potenciál. I když je projekt zaměřen především na cílovou skupinu studentů, doufáme, že pomůže i ostatním členům akademické obce, kteří se starají o výuku ve studijním programu ISK.


Literatura

[1] Benchmarking [online]. Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum Nový Jičín, příspěvková organizace, [2007] [cit. 2009-11-13]. Dostupný z WWW: <http://www.kvic.cz/detail.asp?ID=2177>.

[2] Benchmarking [online]. Česká společnost pro jakost, 2002 [cit. 2009-11-13]. Dostupný z WWW: <http://www.benchmarking.cz/faq.asp>.

[3] JEŽEK, Jiří. Benchmarking v regionálním rozvoji : příklady úspěšných komunálních a regionálních projektů [online]. Západočeská univerzita v Plzni, 2006 [cit. 2009-11-13]. Dostupný z WWW: <http://www.mmr-vyzkum.cz/infobanka/DownloadFile/37072.aspx>. ISBN 80-7043-519-4.

[4] CLARK, Karen L. Benchmarking as a Global Strategy for Improving Instruction in Higher Education [online]. Phoenix : 2002 [cit. 2009-11-13]. Dostupný zWWW: <http://www.eric.ed.gov/ERICDocs/data/ericdocs2sql/content_storage_
01/0000019b/80/13/33/9b.pdf
>.

[5] O Benchmarkingu [online]. Česká společnost pro jakost, 2002 [cit. 2009-11-13]. Dostupný z WWW: <http://www.benchmarking.cz/faq.asp>.

[6] Český benchmarkingový index [online]. Czech invest, 1994 [cit. 2009-11-13]. Dostupný z WWW: <http://www.czechinvest.org/benchmarking>.

[7] INGER, Morton. Benchmarking in Education: Tech Prep, a Case in Point. IEE Brief Number 8. [online]. 1999 [cit. 2009-11-13]. Dostupný zdatabáze ERIC:
<http://www.eric.ed.gov/>.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

12 komentářů

Obrázek uživatele Tomas Bouda

Vynikající projekt, rozhodně koukám, co se to děje i jinde. Projektu přeji hodně štěstí, hlavně v návratnosti dotazníků z oslovených institucí.

Bylo by zajimavé přečíst si také analýzu, která byla pravděpodobně vytvořena a na základě které byly stanoveny hlavní indexy, podle kterých se budou obory posuzovat. Některé jsou sice uvedeny, ale pokud jich je víc, zajímalo by mě to. 

Těším se na výsledek :-)

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
10. 7. 2018
Thanks for the blog loaded with so many information. Stopping by your blog helped me to get what I was looking for. beard trims
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
10. 7. 2018
It's truly pleasant and meanful. it's truly cool blog. Connecting is exceptionally valuable thing.you have truly helped loads of individuals who visit blog and give them usefull data. moto g6 screen protector
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
12. 7. 2018
Positive site, where did u come up with the information on this posting?I have read a few of the articles on your website now, and I really like your style. Thanks a million and please keep up the effective work. www.webclimb.ca
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
14. 7. 2018
Wow i can say that this is another great article as expected of this blog.Bookmarked this site.. www.sfce.ca
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
14. 7. 2018
A decent blog dependably thinks of new and energizing data and keeping in mind that understanding I have feel that this blog is truly have every one of those quality that qualify a blog to be a one. Backlog
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
15. 7. 2018

I can see that you are an expert at your field! I am launching a website soon, and your information will be very useful for me.. Thanks for all your help and wishing you all the success in your business. www.amonarttattoo.com

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
15. 7. 2018
To ensure it penetrates throughout the hair, squeeze gently through the hair with your hands cheap ladies wigs uk
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
16. 7. 2018
It proved to be Very helpful to me and I am sure to all the commentators here! un curso de milagros
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
16. 7. 2018
We even have a fully customisable 110W Hard mounted system that includes fittings so you can easily and permanently mount it to your vehicle, camper trailer, campervan, caravan or boat with your choice of solar regulator. camping solar panels
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
17. 7. 2018
Interesting topic for a blog. I have been searching the Internet for fun and came upon your website. Fabulous post. Thanks a ton for sharing your knowledge! It is great to see that some people still put in an effort into managing their websites. I'll be sure to check back again real soon. lessons online
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
17. 7. 2018
Hi! Thanks for the great information you have provided! You have touched on crucuial points! non duality teachers

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback