Bezbarierova.knihovna.cz: Naučme se „mluvit“ s handicapovanými

1 Služby knihoven osobám se specifickými potřebami

Každá knihovna je ze zákona povinna poskytovat informační a knihovnické služby všem bez rozdílu[1]. Mezi skupiny uživatelů se specifickými potřebami patří zdravotně znevýhodnění. Mohou to být smyslově (nevidomí, neslyšící, hluchoslepí), mentálně nebo tělesně handicapovaní lidé. Vhodně komunikovat s těmito typy uživatelů však dokážíou pouze někteří informační pracovníci. Není se čemu divit. V České republice neexistují žádné speciální standardy, které by práci s touto majoritní skupinou aprobovaly. Přitom jsou to právě handicapovaní, kteří vhodnou asistenci informačních profesionálů potřebují nejvíce.

Některé veřejné knihovny stále neoplývají ani bezbariérovým přístupem (např. z důvodu sídla v historické budově, kde je jakákoliv rekonstrukce těžce realizovatelná). Poměrně malé procento knihoven poskytuje specializované služby handicapovaným. Mají ve svém fondu například zvukové knihy ve formátu MP3 určené pro nevidomé a slabozraké, poskytují  donášku knih osobám s omezenou pohyblivostí nebo vytváří vzdělávací kurzy a semináře, které učí osoby se zdravotním handicapem pracovat na počítači. Přitom podle statistického úřadu se každý desátý občan České republiky řadí mezi osoby se zdravotním postižením[2].

1.1 Výzkum Národní knihovny

Až donedávna u nás neexistoval dokonce ani jednotný průzkum poskytování knihovnických a informačních služeb zdravotně znevýhodněným. Proto v roce 2007 realizovala Národní knihovna České republiky výzkum s cílem zmapovat spektrum a rozsah těchto služeb ve veřejných knihovnách ČR. Z něho vyplynulo, že knihovny služby uživatelům se specifickými potřebami nabízí, ale často pouze v omezené míře. Jedním z předpokladů NK ČR bylo, že výsledky výzkumu budou využity pro další rozvoj služeb a aktivit v oblasti komunikace s handicapovanými uživateli.

Tiskopis vyplnilo celkem 137 knihoven (kromě krajských a městských knihoven se výzkumu zúčastnilo také několik vysokoškolských, školních, muzejních a dalších specializovaných). Z celkového počtu profesionálních knihoven v ČR provozovaných obcí nebo krajem (785[3]) na dotazníkové šetření odpovědělo pouze 113 z nich. Výsledky výzkumu shrnuje následující graf:

Výsledky výzkumu Národní knihovny z r. 2007

Služby pro tělesně handicapované nabízí 67,9 % knihoven, pro zrakově handicapované 43,1 % knihoven, pro mentálně handicapované 30,7 % knihoven a pro neslyšící je to 21,2 % knihoven. Z tohoto šetření vyplývá, že informační instituce s handicapovanými uživateli pracují, přesto však v omezené míře.

Tato situace je možná důsledkem toho, že výuce knihovníků v oblasti komunikace se zdravotně postiženými se u nás nikdo stabilně nevěnuje. Za zmínku však stojí vzdělávací semináře, které v letech 1999-2004 probíhaly v Krajské knihovně Vysočiny a v Moravské zemské knihovně[4].

V současné době  existuje řada profesních skupin, které se podílí na podpoře a pomoci lidem s různými druhy postižení. Žádná z těchto organizací však nekooperuje s knihovníky a nezaměřuje se na cesty, jak pracovat s klienty se specifickými potřebami v knihovnách. Situace je tak v rámci České republiky nejednotná, knihovny stále spíše hledají různé cesty. Proto vznikla potřeba vytvořit ucelený komplex informací, který by knihovníkům usnadnil práci se zdravotně znevýhodněnými uživateli.  Metodiku, jež by je naučila především nebát se takové komunikace a splnit zásadní knihovnické poslání (poskytnout rovný přístup k informacím komukoliv). Na tuto potřebu reaguje právě projekt Bezbarierova.knihovna.cz.

2 Projekt Bezbarierova.knihovna.cz

Každý chce něco říct!
Někdy slova (ne)stačí...

                                         motto projektu

Projekt si klade za cíl nabídnout knihovníkům a informačním pracovníkům reálnou a praktickou oporu pro práci s handicapovanými uživateli. Především chce zaměstnance knihoven motivovat k dalšímu sebevzdělávání v této oblasti.

Základy komunikace ve znakovém jazyce, bezbariérový přístup do všech oddělení, adresné poskytování informací, osobní přístup a asistovaná pomoc, to vše by mělo být v každé knihovně standardem. Právě vytvoření standardu komunikace s tělesně, mentálně či smyslově handicapovanými patří mezi největší ambice projektu.

2.1 Cílová skupina

Projekt je primárně zacílen na knihovníky a informační pracovníky z různých typů knihoven. Nebude se tedy  specializovat pouze na vybraný okruh informačních profesionálů (např. na pracovníky vysokoškolských knihoven), naopak bude mít širší záběr. Knihovníci by měli být motivováni už jen šíří informací, které jim projekt (ať už na svém portále nebo na seminářích) nabídne a neméně jejich využitelností informací v praxi. Díky nim dokážou snadněji naplnit informační potřeby handicapovaných uživatelů. Problematika komunikace s těmito osobami však nebude efektivní, pokud nebudou pracovníci seznámeni také s pozadím, proč tato komunikace vznikla (a jaká má specifika), tj. s druhy handicapů a jejich konkrétními dopady. Cílem projektu není jen pokrýt celou problematiku, ale nabídnout knihovníkům také možnost přímo se podílet na budování portálu a také poradny, ve které budou odborníci odpovídat na otázky spojené s tímto tématem.

2.2 Realizátoři projektu

Na projektu se spolupodílí studentky navazujícího magisterského programu Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pětičlenný tým tvoří:

Bc. Markéta Babirádová - manažerka projektu. Náplní její práce je celková koordinace projektu a propagace. Kontroluje dodržování termínů, aktualizuje prostředí Basecampu, podílí se na tvorbě obsahu portálu a propagačních materiálů, spolupracuje na organizaci seminářů.

Bc. Helena Selucká - asistentka manažerky projektu. Administruje projektové žádosti, spolupracuje na vytvoření standardu, komunikuje s odborníky. Jejími vedlejšími činnostmi jsou: příprava a realizace seminářů, prezentace projektu na konferencích, oslovování partnerů pro spolupráci, tvorba obsahu portálu.

Bc. Eva Klučinová - v týmu zastává technologickou podporu, spravuje webové prostředí, kontroluje fungování portálu. Dále spolupracuje na přípravě a organizaci seminářů a propagaci a podílí se i na tvorbě grantové žádosti.

Bc. Zdena Rousková - pro tým pracuje jako PR manažerka. Vytváří tiskové zprávy a publikuje články v odborných periodikách, propaguje projekt na sociálních sítích, spolupodílí se na návrzích propagačních materiálů.

Bc. Soňa Jůzová - její hlavní náplní práce je především správa financí a zajišťování certifikátů. Má na starosti také logo „handicap friendly". Mezi její další úkoly patří: tvorba obsahu webu, tvorba podkladů na seminář, nákup materiálu a spolupráce na propagaci.

2.3 Klíčové aktivity projektu

Projektový tým si vytyčil tři základní aktivity, které bude v průběhu jednoho roku realizovat. Je to portál Bezbarierova.knihovna.cz, vytvoření standardu a realizace dvou prakticky zaměřených seminářů pro knihovníky.

2.3.1 Portál Bezbarierova.knihovna.cz

Nově vzniklý webový portál na doméně knihovna.cz bude praktickým a jednoduchým rozcestníkem pro knihovníky, ve kterém najdou mnoho zajímavých informací, které budou využitelné v jejich praxi. Jedním z primárních částí bude charakteristika handicapů, jejich členění a způsoby projevu. Knihovníci se o těchto skupinách uživatelů dozví přehledné a důležité informace a seznámí se se základními pravidly komunikace.

Portál dále nahlédne do problematiky grantových žádostí a legislativy spojené se zdravotně znevýhodněnými lidmi a knihovnami jako takovými. Součástí bude databáze kontaktů na jednotlivá sdružení a organizace, které se primárně zaměřují na handicapované osoby. Sekce Články nabídne praktické zkušenosti odborníků, samotných knihovníků i handicapovaných uživatelů. Na jednotlivé statě budou moci čtenáři reagovat a vést diskusi. V případě specifických dotazů budou moci využít Poradnu, která bude na portále k dispozici. Na dotazy budou odpovídat odborníci, kteří přímo s handicapovanými uživateli pracují.

2.3.2 Standard

Na tvorbě portálu se projektový tým chce podílet ve spolupráci s knihovníky a odborníky z praxe, kteří pracují s handicapovanými uživateli. Z této platformy by měla vzniknout pracovní skupina, která bude společně pracovat na standardu pro knihovny. Tento materiál by měl být pro knihovny závazným dokumentem a měl by tak zlepšovat nabídku jejich služeb vůči handicapovaným uživatelům. Na vytváření standardu by se měli podílet také manažeři knihoven, kteří budou standard testovat v reálném prostředí a následně jej uvedou do praxe v knihovnách.

Jednou z vizí projektu je vytvoření vlastní značky (loga) s názvem „handicap friendly". To by mělo být výstupním bodem tvorby standardu. Logo bude nabízeno knihovnám a bude obsahovat několik úrovní (nevidomí, neslyšící, ...) z toho důvodu, že zásady bezbariérovosti vychází také z dispozičních podmínek samotných budov apod. Získání loga bude vázáno na vytvořený standard a bude zveřejněno na stránkách portálu Bezbarierova.knihovna.cz i na stránkách samotné knihovny. Uživatelé se specifickými potřebami tak budou mít jasnou představu o tom, jaké služby která knihovna nabízí.

2.3.3 Semináře

Aby projekt nebyl zaměřen pouze teoreticky, nabídne knihovníkům také praktickou zkušenost. Na dvou připravovaných seminářích se setkají s ukázkami a příklady z praxe jednotlivých knihoven. Odborníci z nejrůznějších profesních organizací se s nimi podělí o své zkušenosti a důležitým prvkem semináře bude také diskuze. Získané poznatky si účastníci prakticky otestují v zážitkových cvičeních. Samozřejmostí je také setkání se samotnými handicapovanými, kteří se podělí o svoje konkrétní zážitky a o nevýhody, které z jejich situace vyplývají. Absolventi semináře obdrží certifikované osvědčení.

2.4 Publicita projektu

Každá aktivita, jejímž cílem je oslovit určité skupiny uživatelů, musí být účinně propagována. Součástí publicity projektu Bezbariérová knihovna bude vytvoření propagačních materiálů reprezentujících myšlenku projektu. Tak vzniknou především tiskové zprávy a články do odborných periodik, ale také plakáty a další tiskoviny. Projekt bude prezentován na knihovnických konferencích a seminářích. Propagace portálu bude ještě umocněna vytvořením stránky na sociálních sítích a odesíláním newsletterů o novinkách pomocí e-mailové schránky.

2.5 Rozpočet projektu

Studentský projekt získal finanční dotaci ve výši 30 tisíc korun od Kabinetu informačních služeb a knihovnictví  Masarykovy univerzity. Z této částky by projektový tým rád pokryl své základní aktivity, např. vytvoření pracovní skupiny odborníků, vznik loga standardu, honoráře pro lektory na seminářích, propagační materiály atd. Další finanční prostředky by tým rád získal prostřednictvím některého grantového programu.

Závěr

Bariérou se rozumí „překážka, zábrana nebo hráz"[5]. Handicapovaný člověk se s podobnými překážkami setkává doslova na každém kroku. Nevýhody, které z jeho postižení vyplývají, nelze úplně potlačit. Ale jsou to právě knihovníci (informační pracovníci), kteří  vhodným poskytnutím informačních a knihovnických služeb mohou tuto situaci alespoň  zmírnit. Projekt Bezbariérová knihovna by rád docílil toho, aby se interakce mezi knihovníkem a handicapovaným uživatelem stala běžnou součástí knihovnické práce, aby probíhala hladce a cíleně, aby se specializované služby pro handicapové staly v našich knihovnách  samozřejmostí. A hlavně, aby se každá knihovna stala pro postižené osoby dosažitelná! Protože podpora, asistence a vzájemné porozumění je přesně to, co naši zdravotně znevýhodnění spoluobčané nejvíce potřebují.

Naučme se proto „mluvit" s handicapovanými....

Poznámka redakce: v současné době se problematikou integrace dětí s různými handicapy zabývá např. projekt Ruku v ruce Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Použité zdroje

Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2010-11-21]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm>. ISSN 1801-3252.

Informace pro knihovny : ZÁKON č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) [online]. 1998- [cit. 2010-11-20]. Dostupný z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm>.

PETRÁČKOVÁ, Věra;  KRAUS, Jiří. Akademický slovník cizích slov. 1. díl, A-K.  1. vyd. Praha : Academia, 1995. 445 s. ISBN 80-200-0523-4.

Výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007.Český statistický úřad : Excelentní organizace 2009 [online]. 30.5. 2008, aktualizováno dne 12.6. 2008 [cit. 2010-11-29]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08.

Poznámky

[1] In Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb.

[2] Informace Českého statistického úřadu za rok 2008.

[3] Statistické údaje organizace NIPOS (Národní  inf. a poradenské středisko pro kulturu) z r. 2006 přebrané z výzkumu NK.

[4] Byly to např. tyto semináře: Knihovny v Evropském roce osob se zdravotním postižením; Asistenční služba knihovníka při práci nevidomého a zrakově postiženého klienta v knihovně;  Odstranění bariér v komunikaci ad.

[5] In PETRÁČKOVÁ, Věra;  KRAUS, Jiří. Akademický slovník cizích slov. 1. díl, A-K.  1. vyd. Praha : Academia, 1995. s. 94. ISBN 80-200-0523-4.