Bibliotheca academica 2014 naposledy | Shrnutí a rozhovory

Ve dnech 14. a 15. října se v Univerzitní knihovně v Ústí nad Labem konal další ročník konference Bibliotheca academica. Konferenci pořádá Asociace knihoven vysokých škol (AKVŠ) letos spolu s Univerzitou J. E. Purkyně a Vědeckou knihovnou J. E. Purkyně. Po shrnujících zprávách z prvního i druhého dne konference v tomto článku nabídneme hlubší pohled na některá z prezentovaných témat.

Noví informační profesionálové (NIP CZ)

Projekt představili postupně studenti Josef Jílek (ČVUT), Kristýna Paulová (ČZU) a vedoucí iniciativy Anna Vyčítalová (ZČU). Cílová skupina NIP CZ jsou studenti ISK nastupující do praxe, ať už při studiu, nebo po jeho skončení. “Nový informační profesionál může být kdokoliv, kdo se tak cítí.”, dočteme se na jejich blogu. V zásadě se jedná o diskuzní skupinu, jakýsi hlas nových informačních povolání, o kterých veřejnost zatím příliš neví a v nichž je budoucnost knihovnické profese Iniciativa oficiálně vznikla na prvním CZ NIP barcampu 3. září 2014.
Noví informační profesionálové stojí na těchto čtyřech ideových pilířích:

  • Nechceme být pasivní.
  • Nechceme být sami, chceme působit komunitně.
  • Chceme tvořit platformu pro komunikaci se školami.
  • Chceme svět poznávat chytrým a užitečným způsobem.

Pokud vás NIP zaujali, přidejte se k nim na Facebooku. Více o tom, co bylo popudem pro vznik iniciativy, jak se zapojit či zda jste také nový informační profesionál se dozvíte z úst zakladatelky Anny Vyčítalové v následujícím rozhovoru. 

 

Horizont 2020

O Horizontu 2020 hovořila ředitelky knihovny VŠB-TU v Ostravě Daniela Tkačíková. Zdůraznila, že se knihovníci musí zajímat o aktuální politiku v otázkách otevřeného přístupu. Krom tradičních knihovních činností se totiž akademické knihovny často zapojují také do podpory vědy a výzkumu, který se provádí na jejich domovských univerzitách. Dnes, kdy probíhá změna v politice publikačního modelu a přechází se k otevřenému přístupu, je vzdělání knihovníků v této oblasti více než důležité.

Nutno říci, že přístup ze strany vědecké komunity v ČR k open access je více než rozporuplný. Na jedné straně by totiž vědci rádi využívali možnosti neplaceného přístupu k vědeckým publikacím, na straně druhé ale odmítají sami zadarmo publikovat. Pro podporu otevřeného přístupu a jako zdroj kvalitních informací slouží mnoho projektů, jako kupříkladu PASTEUR4OA, který se snaží o sladění národních politik s doporučeními Evropské komise, FOSTER, jenž zpřístupňuje informace z realizovaných akcí k otevřenému přístupu, portál OpenAIRE pro podporu účastníků procesu vědecké komunikace (který je překládán do národních jazyků), či právě HORIZONT 2020.

 

Zprávy z konference Open Repositories Helsinky

Následující dvě prezentace se týkaly toho nejzajímavějšího z letošní konference Open Repositories.

Helena Kovaříková (ČVUT) vyzdvihla příspěvek američana Paula Roystera, v němž představoval alternativní řešení otevřeného repozitáře na University of Nebraska-Lincoln. Vyzývají vědce, aby co nejvíce publikovali své práce na internetu s tím, že knihovna se o zbytek postará. Vytvoří pro ně platformu, opatří je metadaty, usnadní jejich komunikaci a celkově přístup, aby měli vědci co nejjednodušší práci. Takový pracovník pak už není zcela knihovník (librarian), ale také „repozitárník“ (repositarian).

Lucie Vyčítalová (ZČU) pak zdůraznila práci další z propagátorek otevřeného přístupu, neurofyzioložky Erin McKiernan, působící v Mexiku. Ta opět popisuje jistou nechuť používat časopisy, které fungují na bázi otevřeného přístupu, neboť jejich uživatelé mají strach z neprofesionality, nízkého impakt faktoru či nekvalitního recenzního řízení. Všechny tyto obavy jsou ale mylné. McKiernan vytvořila i portál sdružující open access časopisy - Redalyc, který nabízí seznam otevřených časopisů podle oboru, vybízí vědce k užívání alternativní metrik hodnocení článků a společné diskuzi.

 

Librarians’ Competencies in Support of E-Research and Scholarly Communication

Zahraniční host, Iryna Kuchma ze společnosti EIFL-OA, představila kompetence, které by měl mít současný knihovník. Největší důraz kladla na fakt, že se knihovníci musí kompetenčně co nejvíce přizpůsobit dynamicky rostoucím oblastem e-research, management repozitářů a vědecká komunikace.

Podrobněji se zaměřila na oblast vědecké komunikace a nutnost kompetencí knihovníků na všech jejich úrovních od znalosti formátů a standardů a politiky open access, přes schopnosti kooperace, řízení a sdílení, až po bibliometrii a alternativní způsoby měření.

Od vědecké komunikace se Iryna Kuchma dostala k příbuznému oboru - Research Data Managementu (RDM), další oblasti podstatné pro budoucnost knihovnické profese. Pro RDM je nutné, aby knihovník alespoň rámcově znal oblast, ve které se v rámci managementu pohybuje. Je to podstatné kvůli znalosti struktury a organizaci dat. K dalším kompetencím v oblasti RDM patří i schopnost ovládání nástrojů pro manipulaci dat a jejich analýzu. Oblast sdílení, kooperace a znalosti politiky je obdobná jako u vědecké komunikace. Podstatná je však znalost provázanosti dat napříč obory, doménové ontologie a možnosti digitální ochrany.

Jako poslední ze tří probíraných okruhů přišly na řadu Digital Humanities, do kterých se knihovny momentálně začínají více a více zapojovat. Obdobně jako u RDM je jednou z klíčových kompetencí nutnost základní znalosti daného oboru. Velmi zjednodušeně lze o Digital Humanities říct, že se jedná o nástroje digitální podpory v rozvoji humanitních věd. Knihovník tedy potřebuje i určité technické schopnosti, zejména v oblasti vizualizace dat, statistické analýzy, správy open source systémů či designování relačních databází. Opět nesmí chybět schopnosti kooperace a sdílení.

 

Uživatelské statistiky 2013: efektivnost využití EIZ

Jiří Jirát (VŠCHT) představil proces i výsledky sbírání statistických dat o využívání elektronických informačních zdrojů v akademických knihovnách (zapojilo se 17 institucí). Jeho cílem bylo, zjednodušeně řečeno, spočítat cenu elektronického článku, knihy, “a tak vůbec”. Tyto informace jsou podstatná proto, aby instituce věděly, za co platí (a zda se jim to vyplatí). Také někteří vydavatelé zavádějí cenový model podle využívanosti a čím dál větší pozornosti se také dostává uživatelem řízené akvizici (patron-drive acquistion).

Při vyhodnocování zaslaných dat se potýkal s několika problémy -  identifikací a sjednocením názvů jednotlivých zdrojů. podezřelými údaji, které bylo nutno ověřovat (způsobených například roboty), chybějícími daty, přístupy do archivů nebo rozdílnou využívaností zdroje v rámci konsorcia (například pokud jedna instituce platí 1000,- a stáhne 1 článek za časovou jednotku, druhá platí 10000,- a stáhne jich 10, nelze počítat prostým dělením ceny počtem stažení).

A výsledky? Průměrně uživatelé hledají 2,5 abstraktu na jedno hledání (ale ohledně průměru musíme být opatrní) a cena za článek (pay per view) se pohybuje kolem 700 korun. EIZ se věnovala také jedna z diskuzních sekcí a náš další rozhovor.

 

VŠ knihovny vzdělávající

Výsledky průzkumu o tom, jak vysokoškolské knihovny vzdělávají obyvatele v oblasti informační gramotnosti, přednesla Hana Landová (ČZU). Spoluautorem příspěvku byl i Jan Zikuška (MU). Jedná se o průzkum realizovaný AKVŠ už několikátým rokem. Na poslední dotazník odpovědělo 23 vysokých škol, celkově ale přišlo 49 responzí, protože u velkých univerzit je poměrně obtížné sjednotit odpovědi do jednoho dotazníku a odpovídá tak často každá fakultní knihovna.

Hana Landová pak v přehledných grafech prezentovala dílčí výsledky průzkumu. Například zjištění, že z celkového vzorku 900 knihovníků se informačnímu vzdělávání věnuje na plno pouze 27 z nich, většina informačního vzdělávání je realizována prostřednictvím jednorázových kurzů a akcí, na druhé straně stojí e-learning a dlouhodobé kurzy. Více vizualizovaných výsledků můžete shlédnout v prezentaci.

 

Defined by change – from facing changes to leading changes, journey of Turku University Library

V roce 2010 byla knihovna univerzity v Turku vlivem vnějších (instuticionální změny na úrovni univerzity) i vnitřních faktorů donucena ke změně a vzala tento fakt jako výzvu a příležitost ke kompletní inovaci své struktury i služeb. O tom, jak celý proces probíhal, hovořila Heli Kokkinen.

Od začátku bylo důležité zapojit všechny pracovníky knihovny do procesu, motivovat je k účasti - „co to přinese mě osobně?” - a informovat o vývoji, aby všichni věděli, proč a co se zrovna děje. Pořádala se formálních i neformální setkání a vzniklo množství materiálu (důsledně sdíleného prostřednictvím intranetu), otevřeného komentářům, a to i anonymním, aby každý mohl bez obav vyjádřit svůj názor. Vznikly pracovní skupiny pro konkrétní úkoly formulované ve „Vizi 2016” - hlavním dokumentu shrnujícím cíle změny ve čtyřech hlavních oblastech - předpoklady knihovny, poskytování služeb, potřebné dovednosti a personální struktura, interní provozní procesy.

Základní doporučení pro vedení změn: Nikdy nemůžete příliš komunikovat. Musíte začít sami u sebe a pro změnu se nadchnout. Komunikujte jasně a logicky. Buďte citliví a empatičtí.

 

Zpráva z konference IATUL

Lucie Němečková představila několik příspěvků z konference IATUL pořádané mezinárodní asociací univerzitních knihoven, letos v Espoo ve Finsku. Zaměřila se na ty příspěvky, které se nějakým způsobem týkaly bibliometrie ve vysokoškolských knihovnách.

Cecilia Heyman Widmark (Švédsko)
Knihovnice ze Švédska uvedla přístup k akvizici založený požadavcích uživatelů či důvody pro zrušení oborových knihovníků.
Besa Hysa (Albánie)
Uvedení výsledků dizertační práce založené na citační analýze a analýze využití EIZ v doktorských pracích. Není překvapením, že nejvíce citovány jsou časopisecké články a konferenční materiály.
Sabrina Petersohn (Německo)
Zkoumání veškeré literatury o bibliometrii včetně té elektronické. Snaha o zodpovězení otázky, zda knihovny potřebují své specialisty na bibliometrii. Výzkumy se totiž často duplikují.
Gunilla Widén (Finsko)
Řeší budoucnost knihovníků, kteří budou poskytovat služby veřejnosti, jež bude složená většinově z digital natives. Průzkum zjistil, že si studenti bohužel stále myslí, že knihovníci jsou tady především kvůli půjčování knih.
Kim Holmberg (Velká Británie)
Průnik biblio, sciento a webometrie. Zabývá se otázkou, zda zvýšení prezentace publikace na sociálních sítích něco vypovídá o její kvalitě. Bohužel ale ne, sdílí se častěji jen proto, že má zajímavý název či kontroverzní obsah.

 

O průběhu konference, zajímavých přednáškách a BA obecně jsme si na závěr popovídali s doktorkou Alexandrou Škyříkovou.

Pokud vás témata zaujala (včetně těch, která jsme do tohoto článku nezahrnuli), odkazy na všechny prezentace najdete na stránkách konference. Přípomínáme také rozhovor se Zuzanou Hájkovou a pozvání na příští Bibliothecu academicu do Ostravy.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback