Blok expertů na téma otevřená data

Na Blok expertů přijel jako zástupce Fondu Otakara Motejla Michal Tošovský, jeden z expertů na otevřená data v Česku a zároveň člověk odpovědný za webové stránky OtevřenáData.cz. Do Fondu se přidal teprve nedávno jako nástupce Michala Kubáně. Předtím pracoval mimo jiné pro Otevřenou Společnost o.p.s. Jako manažer programu “Policie jako služba veřejnosti” a jako správce webové aplikace MapaKriminality.cz.

Během představení Michal uvedl základní informace o fondu a jeho cíle. Jak název napovídá, Fond Otakara Motejla navazuje na práci prvního ombudsmana a jeho cílem je přispět k přeměně veřejné správy na efektivní a transparentní službu občanům. To fond dělá prostřednictvím grantů různým iniciativám a nevládním organizacím. K tomu ve fondu realizují také vlastní projekty.

Co jsou otevřená data?

Aby byla data považována za otevřená, musí jejich zveřejnění splňovat určité podmínky.

Určitě musí být zveřejněna online a zdarma ke stažení. Musí být strojově čitelná, správně strukturovaná a kompletní. K tomu všemu musí být opatřena licencí, která specifikuje jejich použití. Naskenovaná faktura umístěná na web města ke stažení ve formátu PDF tyto požadavky rozhodně nesplňuje.

Otvřená data také nejsou jen zveřejněné finanční správy a faktury sloužící k hlídání hospodaření státních institucí. To je bohužel ve spoustě případů způsob, jak otevřená data tyto instituce chápou a často se proto brání samotné myšlence data zveřejnit. Přitom otevřená data mohou být cokoliv, viz seznam nebytových prostor Prahy 6. Ten sice nesplňuje všechny podmíny otevřenosti, ale jako základ určitě postačí.

Michal Tošovský

Přínos otevřených dat

Jak jsem již zmiňoval, otevřená data nemusí být nutně zveřejněné smlouvy, jak je chápe třeba Ministerstvo životního prostředí stejně jako množství jiných institucí. Naopak zveřejnit třeba zalesněná místa a typy stromů, které na daných místech rostou, by mohla být data mohem zajímavější.

Aneb to, že instituci nenapadá způsob využití těchto dat neznamená, že po jejich zveřejnění nenajde využití někdo jiný. Jako příklad může sloužit aplikace Otevřené Brno, která na mapě zobrazuje majetek města Brna a změny kolem něj. Aplikace není postavená přímo na otevřených datech, ale pokud by tato data byla dostupná na jednom místě a správně strojově čitelný, nemusel by autor strávit tolik času hledáním a zpracováváním informací, které jsou rozesety po webech městkých částí. Věřím, že takto podrobný a vizualizovaný přehled o majetku nemají ani zastupitelé.

Otevřená data tak mohou sloužit k lepšímu přístupu k informacím veřejné správy. Z toho vyplývá snadnější zapojení veřejnosti a snazší zpětná vazba na základě zveřejněných dat.

Díky zveřejňování dat mohou ale svou práci zefektivnit i samotné úřady, například omezením zbytečné komunikace a žádosti o data mezi jednotlivými obory. Úředník by si daná data mohl najít sám v repozitáři a nemusel by čekat na odpověď od svého kolegy.

Zároveň se úřadům ulehčí od tzv. stošestek, tedy žádostí o data na základě zákona o svobodném přístupu k informacím (106/1999 Sb.). Tyto žádosti jednak úřady zdržují, jednak pro žadatele končí nejistým výsledkem a často se řeší soudně. Úřady data příliš cenzurují, neposkytují ve strojově čitelné formě (v horším případě na papíře) nebo si jejich vydání nechávají draze zaplatit. To vše jejich využití značně komplikuje.

Otevřená data v ČR

Na konec přednášky Michal uvedl některé příklady otevřených dat v Česku. Jako první Ministerstvo financí se svým dataportálem. Specificky pak uvedl aplikaci  Supervizor, která vizualizuje data o všech výdajích MF Aplikace se umístila na prvním místě v soutěži Společně otevíráme data Fondu Otakara Motejla. Uvedl také pěkný příklad, jak zveřejnění dat může pomoci přímo úředníkům. Ti díky přehledné vizualizaci například objevili chybu v zadané faktuře, ve které zaměnili častku a variabilní symbol platby - částka se tak vyšplhala do astronomických výšin a ve vizualizaci byla objevena. Projevil ale zklamání nad tím, že zveřejněná data příliš nevyvolávají veřejnou diskusi.

Pochválil také iniciativu Pirátské strany v Praze a její datový repozitář, který k dnešnímu dni obsahuje více jak 150 datových sad.

Naopak jako tyický příklad otevřená data rovná se zveřejnění smluv a faktur uvedl “repozitář” Správy Národního parku Šumava, který obsahuje právě pouze smlouvy a faktury.

Uzavřít shrnutí Michalovy přednášky se pokusím pozvánkou na akce pořádané fondem v tomto roce a to Open Data Expo, které se uskuteční 9. června v Praze a má za cíl setkání vydavatelů dat a jejich uživatelů. Jako další akci Michal vypíchl Prague Hacks hackaton, ze kterého v loňském roce vzešla vítěžná aplikace MojeŠkoly.cz.

Autorka fotografií: Daniela Riedlová.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback