Blues pro bláznivou holku

9. 1. 2011

Autor titulu: Václav Hrabě

Žánr: poezie

Přebal knihy:

Popis knihy:

Tato básnická sbírka se mi dostala poprvé do ruky, když mi bylo asi patnáct. Nebudu lhát, když řeknu, že jsem se do Hraběteho věršů okamžitě zamilovala. Je v nich tolik citu a zároveň syrovosti, až to bere dech. Velmi ráda se k jeho básním vracím. Mám pocit, že i když je znám skoro celé nazpaměť, tak v nich vždy objevím něco nového. Něco, co mi dá nový rozměr jejich pochopení nebo s čím se právě s nimi v dané chvíli ztotožním.

I když název sbírky "Blues pro bláznivou holku" může vyvolat v mnohých dojem, že se jedná o poezii určenou spíše pro ženy a dívky, tak tomu tak není. Každý si jistě v této knížce najde něco svého, a to ať jste romantik a snílek, nespokojený intelektuál či realista. Myslím si, že Hrabětovu poezii ocení i ti, co normálně poezii příliš nečtou. Většina jeho básní je psána jednoduchou, ale pochopitelnou formou, která přesto mnohdy nutí čtenáře k zamyšlení se nad svými láskami, svým životem a společností, ve které žijeme.

 

Úryvek z knihy:

 

Infekce

Spadl jsem ze skály porostlé arnikou
a teď ležím
rozedřenou kůži mám plnou písku suchého listí
a tebe

Nejhorší případ tetanu v dějinách lékařství
Všechny kapacity nade mnou pokývaly hlavami a odešly
Je to prý skorem zbytečné
Vrchní sestra přináší
pomeranče cigarety a třináct reprodukcí Botticelliho
Posilněte se večer vás budou operovat
Vezmou vám srdce  Máte příliš velké srdce
na to abyste s ním mohl žít

Loupu pomeranč a vzpomínám
na Prahu  Čvachtavý sníh  Rackové  Na 7. Listopadu
bylo slavnostní osvětlení pamatuješ?
Moje bílá nemocniční postel se houpe jako tramvaj
do které se opřel vítr 

Je to smutné nebo možná směšné
ale asi jim umřu pod nožem
protože jenom ty
máš krev
stejné skupiny jako já

Musím jim říct kde tě najdou
Nelekej se  Až pro tebe přijedou
budu ležet mezi lesklými vyvařenými nástroji
a nebudu vědět
že jsi přišla

Vím
že mě nemáš ráda
ale já tě mám
v krvi rozpuštěnou
s bacily tetanu s vůní kouře a arniky a šlágry
tak starými
že je už vůbec nikdo nepamatuje

Jednou

Noviny nevyjdou ve zvláštním vydání
nikdo mi s růžemi nepřijde přát.
Pomlčí důstojně klasici svázaní
O tom, co brzy už musí se stát.

Neshoří hvězdy a nevyschnou rybníky.
V ulicích nebude dechovka hrát.
Kdopak si všimne? Vždyť svět je tak veliký
a třeba zrovna teď má se to stát.

Jednou tě potkám, vím to jistě!
Nevím jen kdy, na kterém místě...
Ať si klidně říkají, že nevím o životě nic -
možná se to stane zítra, možná, že až za měsíc.
Možná zrovna teď, na tomhle nároží
na mou horkou tvář svou ruku položíš.

Málokdo všimne si našeho setkání.
Někdo snad začne se přestárle smát
až mě na ulici políbíš do dlaní
a řekneš, že se to muselo stát. 

Fotogalerie

Štítky: Read or Die
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

3 komentáře

Obrázek uživatele admin
Anonym
10. 1. 2011
Díky, hezké to je. "Mí" básníci jsou sice někteří jiní než Hrabě, ale i tak jsem se s ním rád seznámil - poprvé myslím  před dávnými časi na základě tvé reference v hodině ČJ :-)
Obrázek uživatele admin
Anonym
10. 1. 2011
...a ještě mě napadá, že by se spíš mělo skloňovat: "Hrabětovu poezii ocení i ti..." -To jsem ale rejpal, že? Až je mi ze sebe smutno...
Obrázek uživatele Marta
11. 1. 2011

Nemusí Ti být ze sebe smutno, protože máš pravdu. :) Děkuji za upozornění.

Přidat komentář

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback