Brzdy moci a nejkrásnější zákon

Aplikace znalostí ISK je vskutku různorodá. Krom knihoven nachází absolventi uplatnění v komerčním sektoru či v médiích. Jitka Kmošková z neziskové organizace Frank Bold nám na Bloku expertů 1. října ukázala, proč by studentům KISKu neměly být lhostejné záležitosti bytostně právní a politické.

Záznam live bloggingu najdete webu KISKu.

Prezentaci přednášející najdete na Slideshare KISKu.

 
Frank Bold a Rekonstrukce státu

Frank Bold je neziskovka vzniknuvší na základech bývalého Ekologického právního servisu. Zaměření na ekologická témata zůstalo, brand se změnil. Ve zkratce lze říct, že se jedná o sdružení právníků, kterým není lhostejné jednání některých politiků a úředníků a kteří se snaží pomoci aktivním občanům s právně odpovídajícím řešením otázek v místech po celé České republice. Pro tyto Občany 2.0 pak pořádá různé tréninky, školení atd. Množství kauz je opravdu značné a mnohé z nich končí dobře.

Jitka Kmošková

V každém případě se Frank Bold stal jedním z klíčových iniciátorů projektu Rekonstrukce státu. Medializace tohoto projektu byla již od počátku opravdu velká, protože si sám na svoje bedra naložil úkol vpravdě nelehký. Problém spočívá v tom, že prakticky každá polistopadová vláda si jako jeden ze svých podstatných cílů dala boj s korupcí a její potírání na všech úrovních státní správy. Na žádný ze slibů ale politici vždy nezapomněli tak rychle, jako na slib boje s korupcí. Důvodů je několik, jednak to je samozřejmě urputná snaha některých politiků, kteří jsou v korupčním jednání zapleteni, jednak složitost vypracování solidní strategie pro potírání a prevence korupce.

Rekonstrukce státu se tedy inspirovala v zahraničí a práci s vytvořením koncepce vzala na sebe. Po dlouhém vybírání, specifikování a konzultování vybrala devět brzd politické moci, jež mají pomoci českou státní správu očistit od špinavých peněz. Devět zákonů, které vezmou politikům možnost přihrávat si peníze ze státního rozpočtu do vlastní kapsy. Mezi ně patří např. průhledné financování politických stran a volebních kampaní, depolitizace státní správy nebo majetková přiznání politiků. Všechny zákony byly navrženy tak, aby mohly být schváleny ještě do voleb[1] a někteří z politiků se k jejich schválení zavázali i podpisem. Vláda ale z pochopitelných důvodů nakonec 10. června padla, rok před oficiálním skončením jejího mandátu.

Jitka Kmošková

Rekonstrukce nicméně v mezidobí za úřednické vlády vybízí občany, aby chodili za politiky a v kampani Bla bla nevolím je přesvědčovali (potenciální poslance a senátory) v jejich domovském kraji k zavázání se k rekonstrukci státu. Rekonstrukce pro ně pak prováděla analýzy a poskytovala politikům dokumenty vysvětlující srozumitelně problematiku daných zákonů. Některé ze zákonů již byly přijaty, a to jak v poslanecké sněmovně, tak v senátu (ačkoliv třeba v jiné podobě), některé naopak ještě nebyly ani předloženy k jednání. Nedávno ale prošel poslaneckou sněmovnou jeden z nejdůležitějších.

 

Nejkrásnější zákon

Zákon o registru smluv, Rekonstrukcí státu a spřízněnými neziskovými organizacemi nazývaný „nejkrásnějším zákonem“, je snad nejúčinnějším, ale také nejdéle diskutovaným protikorupčním nástrojem. Zcela jistě je i jedním z největších počinů v oblasti informační politiky, jaký byl od roku 1989 realizován.

Pokud chceme předcházet tomu, aby politici přidělovali státní zakázky známým, či lépe sledovat, jak je nakládáno se státním rozpočtem, je tento zákon tím pravým řešením. V zásadě je zcela pochopitelné, k čemu stát zákon zavazuje – zveřejňování veškerých smluv, které stát uzavře s jakoukoliv komerční firmou (tedy vždy s právnickou osobou). Nakonec byly ze zákona vyškrtnuty faktury a objednávky a zveřejňovat se nemusí smlouvy do 50 tisíc korun.

Blok expertů

Nejzajímavější na zákoně je však několikaletý a z neznámých důvodů natahovaný proces, který nakonec vedl až k jeho přijetí. Poprvé byl zákon předložen již v roce 2012 za Nečasovy vlády, a to poslancem Janem Farským z hnutí Starostové a nezávislí. V legislativním procesu je ale nutné před čtením zákona v poslanecké sněmovně jej projednat v tzv. výborech, které jsou složeny z parlamentních politiků, jež mají být na dané téma odborníky. Podle webu Poslanecké sněmovny ČR mají určitou legislativní a kontrolní funkci. Z blíže neurčených důvodů výbory několikanásobně překročily projednávací lhůtu a zákon se zde zasekl na několik měsíců. Nakonec byla vyžádána studie dopadu zákona, ale následně padla vláda.

V rámci kampaně Bla bla nevolím se pak pro zákon o registru smluv kladně vyslovilo překvapivě velké množství politiků, načež byl Janem Farským předložen hned po volbách znovu.

Historie se však opakuje, zákon je opět zdržován ve výborech a některé jsou dokonce proti. Po jednání Rekonstrukce státu s premiérem vypracuje novou verzi zákona jeho tehdejší náměstkyně Adriana Krnáčová, nicméně výsledek je v mnoha ohledech nevyhovující.

Finální upravenou verzi dokumentu nakonec koalice přináší v dubnu 2015, a tato verze byla ve třetím čtení v září schválena.

 

Zveřejňování smluv v praxi

Je nutné si přiznat, že realizace zákona nebude tak úplně levnou záležitostí. Je nutné především vytvoření registru spolu s jeho systémovou složkou, což bude nejnákladnější částí realizace. Samotný provoz již tak drahý nebude. Je ale jasné, že se to státu vyplatí, např. na Slovensku totiž již takový registr několik let funguje a návštěvnost webu, který jej zpřístupňuje, je nezanedbatelná. Registr smluv bude spravovat Ministerstvo vnitra.

Jak jsem již psal výše, zveřejňovány budou pouze smlouvy nad 50 tisíc a z povinnosti zveřejňování je vyjmut ČEZ, protože je z velké části ve vlastnictví státu. V praxi pak probíhá zveřejňování ve formě metadat, v nichž je uvedena firma, která zakázku od státu vysoutěžila, částka, již stát firmě zaplatil atd. K metadatovému záznamu je připojen wordový obraz smlouvy.

Závěrem ještě pár informací. Zákon o registru smluv není dokonalý, stejně jako žádný jiný zákon. Najdeme zde problémy týkající se nakládání s osobními údaji (přestože se musí jednat o právnické osoby, v některých případech se zde nachází komplikace) nebo s obchodním tajemstvím. Faktem ale je, že pozitiva zde několikanásobně převyšují negativa a poslanecká sněmovna učinila schválením „nejkrásnějšího zákona“ velký krok směrem k hospodárnějšímu a demokratičtějšímu provozu státu. Doufejme, že ji v tom v nejbližší době podpoří i senát a zákon na začátku příštího roku nabyde své účinnosti.

Autorka průvodních fotografií: Barbora Tvrdoňová.
Titulní foto: http://www.nfro.cz/projekty/rekonstrukce-statu-ii/.

[1] Pozn. - mluvíme zde o volebním období od roku 2010, tj. o Nečasově vládě.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback