Budoucí role knihovníka

10. 5. 2008

Za studií na střední knihovnické škole jsem s kamarády jezdila na víkendové pobyty na chatě. Jednou za jedním z kamarádů přijel jeho známý, který se nás v průběhu večera mimo jiné vyptával na to, co studujeme. Když přišla řada na mě, neodpustil si otázku: „A to se potřebuješ čtyři roky učit skládat knížky do regálu podle abecedy? Můj doučující na angličtinu si dokonce myslel, že mým životním cílem je získat, podle něho „nejvyšší možné vzdělání v tomto oboru,“ a to výuční list.

A co to dokazuje? Většina lidí si je vědoma toho, že knihovna je institucí, jejímž posláním je shromažďovat zaznamenané poznání, uchovávat je pro potencionální zájemce a další generace a zprostředkovávat je současníkům. Ovšem už málokdo si je vědom toho, že tuto práci po staletí nevykonává nikdo jiný než člověk – knihovník. A možná právě proto je prestiž této profese neustále zatížena minulostí.

Již od starověku se lidé snažili zaznamenat své myšlenky a životní příběhy. Nejprve pomocí shluků kamenů, uzlů na provaze, tetování, později piktogramů až se dostalo na vznik samotného písma. Vznik písma předurčil vznik knih a jejich následný rozvoj a šíření.

„Člověk hledal způsoby jak nejdokonaleji vyjádřit a uchovat výsledky své duševní činnosti. Potřeba uchovat lidské vědění a prodloužit tak jeho trvání na zvuk lidského hlasu a paměť smrtelného člověka dala vzniknout písemnictví a jeho produktu – knize.“ (E.D.Johnson)

S rozvojem písemnictví a knih muselo zákonitě vzniknout i povolání knihovníka a obor zvaný knihovnictví. Po tisíciletí se této práci věnovali vzdělaní jednotlivci, jimiž byli zpravidla významní učenci a básníci.

Ve středověku to byli mniši a kněží, kteří chránili církevní bohatství. Soukromé sbírky středověké šlechty opečovávali většinou najímaní vzdělaní a kulturně činní lidé. Při zmínce o středověku nesmím zapomenout na zlomový okamžik v dějinách, kdy Gutenbergův vynález knihtisku výrazně ovlivnil produkci knih a vzdělanost. Kláštery ztratily monopol na poskytování informací a kniha se mohla stát dostupnou pro všechny.

Devatenácté století bylo ve znamení dobrovolných knihovníků z řad učitelů a jiných vzdělanců. Tento trend vydržel pouze do konce tohoto století, protože profese knihovníka, díky rozvoji knižních publikací a zvyšujícím se požadavkům, nabývala na významu. Byla zde potřeba vzniku profesních sdružení a odborných časopisů. Možná právě proto byla v USA roku 1876 založena první knihovnická profesionální organizace na světě – ALA (American Library Association). Od této chvíle to byl už jen krůček ke vzniku prvního knihovnického časopisu a knihovnické školy.

Vývoj se postupně projevoval na všech kontinentech a knihovnictví se pozvolna přetvářelo v odborné povolání. Proto i my dnes můžeme zasednout v lavicích naší univerzity, naslouchat a učit se tomu, co bylo a je, a podílet se na tom, co bude.

Současná situace

V současné době procházejí téměř všechny knihovny závratným rozvojem. A to v oblasti služeb, svého prostorového i technického vybavení a vysokých profesních požadavků na své zaměstnance. Není se co divit. Knihovny od dob knihtisku již jednou radikální změnou prošly. Do knihoven s lístkovými katalogy a několika regály vtrhl technický pokrok. Najednou zde byly elektronické katalogy, které ulehčily práci nejen knihovníkům, ale i uživatelům a radikálně tak snížily dobu vyhledávání dokumentů. Dále to byl přístup na internet a s ním nepřeberné množství možností spolupráce s ostatními knihovnami, se zahraničními kolegy, ale i se stále se zvyšujícím počtem uživatelů. Tvorba webových stránek knihovně umožnila novou formu reklamy a prezentace knihovny veřejnosti. Díky počítačům došlo i ke změnám ve vnitřním uspořádání knihoven. Ale nejen kvůli nim. Rychlý nárůst knižní produkce, CD a DVD přispěl též nemalou měrou. Dnes se nám výše uvedené nosiče informací mohou zdát zastaralé. A to především klasické tištěné knihy. Přichází další revoluce v oblasti uchovávání a zprostředkovávání informací. Klasické knihy jsou nahrazovány knihami digitálními (nejvíce v oblasti vědeckých informací). S příchodem digitalizace jsou knihovny i její pracovníci nuceni opět hledat nové možnosti, jak přilákat nové čtenáře a udržet si ty stávající. Jednou z možných forem do budoucna může být, v současné době tolikrát zmiňovaná, komunitní knihovna.

Komunitní knihovna

Co je komunita?
Slovo komunita pochází z latinského slova communitas, kde znamená lidské společenství, společnost, obec, laskavost, vlídnost, družnost. V souvislosti s komunitní knihovnou je komunita tvořena lidmi, kteří žijí v určité lokalitě, mají společnou tradici apod. a vytvářejí mezi sebou nějaké vztahy – sociální vazby.

Co je komunitní knihovna? Komunitní knihovna je veřejnou knihovnou, která ve svém místě působí jako otevřené a kulturní centrum. Nejedná se o knihovnu, která se soustřeďuje pouze na své registrované čtenáře či uživatele. Své služby se snaží rozvíjet a poskytovat tak, aby mohla reagovat na potřeby všech, v místě svého působiště. Jejím cílem je podílet se na zlepšování kvality života lidí v komunitě. Jinými slovy rozvíjí dobré vztahy mezi jednotlivci, skupinami a organizacemi. Poskytuje svůj prostor jednotlivým skupinám, podporuje spolupráci veřejného a soukromého sektoru, rozvoj partnerství mezi neziskovými organizacemi a občany, svými aktivitami oživuje již zapomenuté tradice nebo přibližuje lidem lokalitu, ve které žijí. Jelikož 80% občanů nenavštěvuje veřejnou knihovnu v místě svého bydliště, snaží se je knihovna všemi výše uvedenými dostupnými prostředky dostat na svoji stranu. Za běžné partnerské organizace komunitních knihoven se považují školy a kulturní instituce. Příkladem již existující komunitní knihovny může být Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně, která již od roku 2005 realizuje projekt své knihovny s názvem „Cesta ke komunitnímu a vzdělávacímu centru regionu.“ V minulých letech se také stala předkladatelem projektu „Zdravé město Vsetín,“ který je zdárným příkladem spolupráce knihovny, města a dalších partnerů.

 

Podmínky pro fungování knihovny jako komunitního centra - být všem snadno dostupná - mít informačně zmapované místo působiště (mít přehled o tom, co se kde děje - hlavně z oblasti místní kultury, jaké zde sídlí organizace a instituce, čím se zabývají, co mohou poskytnout) - snažit se o spolupráci s místními organizacemi a institucemi, a o celoživotní vzdělávání - úspěšné granty z EU - být otevřená k problémům komunity - zachovávat si neutrálnost – být důvěryhodná pro všechny - prostory – příjemné prostředí, bezbariérový přístup - dostupnost internetu - schopnost pracovat s informacemi - pamětní místo – sbírání, zpracovávání, uchovávání a poskytování informací ze svého regionu - příjemné vystupování knihovníků

Digitální budoucnost

Digitalizace je současným světovým trendem. Nosiče se miniaturizují a zvětšuje se jejich kapacita. Pakliže chce knihovnická profese přežít, musí se naučit využívat nové informační technologie, spolupracovat s nimi a přizpůsobovat se jejich vývoji. Jednou z výhod digitalizace je digitalizace starých rukopisů a vzácných tisků, díky níž můžeme tyto skvosty zachovávat pro další generace. Další výhodou je rychlý přístup k informacím neomezenému počtu uživatelů.

„ Není člověka v této místnosti, který by měl něco proti veřejným knihovnám. Jsou přínosné pro naše děti, dobré pro naši zemi i pro naše vzájemné vztahy. Ale jak to, že veřejná knihovna funguje? Funguje, protože je stoprocentně založena na atomech. Když si půjčíte knihu, regál zůstane prázdný. A teď vezmeme knihovnu složenou z atomů a převedeme ji na bity. Co se stane? Dvě věci. Zaprvé si nemusíme už do knihovny pro atomy chodit. Ale co je důležitější, když si půjčíte bit, stejný bit tam vždycky zůstane. Tak sláva! Máme tedy miliony lidí, kteří si mohou půjčit ten samý bit. Přeměnou atomů v bity porušíte autorský zákon. A v zemích bez autorského zákona tak zrušíte smysl duševního vlastnictví.“ (Nicholas Negroponte, americký informatik)

Největší „ránou“ pro knihovny, je vznik digitálních knihoven, které vznikají nezávisle na klasických knihovnách. Do budoucna je proto nutné propojit spolupráci jednotlivých knihoven, které svým uživatelům vzájemně zpřístupní digitalizované záznamy. Předcházet jí budou příslušná opatření, strategie, definování a zavedení všeobecných norem. S digitalizací a kyberprostorem souvisí i internet. Dnes je neodmyslitelným zdrojem informací, komunikace, zábavy, obchodu, místem elektronických konferencí… Výčet činností provozovaných na internetu je jen kapkou v moři. Tento fakt by si knihovny měly do budoucna uvědomit. Aktivita telekomunikačních společností je jejich silným konkurentem. Díky stále se snižujícím cenám internetu pro domácnosti ubývá uživatelů internetu v knihovnách. Nebude dlouho trvat a internet již nebude tím pravým lákadlem pro zvýšení návštěvnosti v knihovnách.

„Internet je pouze celosvětová zábava a pravdivost a kvalita informací na něm je sporná.“ (Dale Spencer)

Prostřednictvím internetu budou mít lidé přístup i k digitalizovaným formám knih. To může být na jedné straně dobrá zpráva pro ochránce životního prostředí, kteří v digitalizaci mohou spatřovat úsporu papíru nebo pro oblast vědy, kde je potřeba co nejrychleji zveřejňovat aktuální informace. Na straně druhé nám „písmenka utekla z knih“ a s nimi možní čtenáři knihoven. Já osobně zastávám názor, že klasická tištěná kniha by měla přežít. Nejen kvůli tomu, aby se Gutenberg neotáčel v hrobě, ale i proto, že s počítačem se těžko leze do postele nebo cestuje na dovolenou. Nejhorší je asi předčítat dětem večer před spaním pohádku z notebooku. Vytratí se kouzlo babičky v houpacím křesle, ukazování obrázků se stane starostí o zachování života monitoru a děti již nebudou mít šanci najít si cestu ke klasické knize. Možná i z tohoto důvodu by knihovny měly bojovat o své přežití a prostřednictvím svých programů a lekcí vést nejen malé čtenáře, ale dle mého názoru všechny čtenáře k místu klasických knih v jejich životě.

„A hlavně, role knihovny jako symbolu kulturních a společenských hodnot zůstane zachována. Jsme společenská stvoření a potřebujeme být vnímání jako členové větší skupiny; to nám dává sílu a posiluje náš smysl pro pospolitost. Společnost založená výhradně na virtuálních on-line komunitách nemůže skončit jinak než jako virtuální a zbavená své podstaty. Knihovny vedle jiných institucí – odpovídají naší niterní lidské potřebě společenství v mlžném éteru kyberprostoru.“ (Paul Lukez)

Požadavky na knihovníka 21. století

Komunikativní dovednosti – jednání s uživateli a klienty Profesionály v oblasti využívání ICT Jazykové vybavení Odborné vzdělání – spolupráce s absolventy – vědět, kde pracují, vyměňovat si zkušenosti, klást větší důraz na praxi; více absolventů VOŠ a VŠ v roli knihovníků Týmová práce, public relations Celoživotní vzdělávání Vědecká práce, účast na konferencích Všechny další požadavky na znalosti a dovednosti knihovníků jsou uvedeny v Eurosměrnici KIS, s názvem Průvodce znalostmi a dovednostmi evropských odborných pracovníků v oboru knihovnických a informačních služeb. Podstata knihovnického oboru je dnes těžko vymezitelná. Prochází řadou proměn a často, alespoň na mě to tak působí, nestačí tempu svého vývoje. V knihovnách je ještě stále hodně pracovníků, kteří buď nemají dostatečné vzdělání, motivaci, chuť k dalšímu sebevzdělávání a nebo se cítí nedoceněni, jak profesně, tak finančně.

Pro budoucnost prestiže knihovnického povolání je třeba komunikativních lidí, kteří budou vždy, za každých podmínek příjemně vystupovat a snažit se uspokojit potřeby svých uživatelů. Ti ambicióznější budou prezentovat knihovnu svou vědeckou činností v oboru, účastmi na konferencích (i zahraničních), vypisováním grantů a spoluprácí s jinými knihovnami, organizacemi a institucemi.

Se zahraničními stážemi souvisí i komunikativní znalost cizích jazyků. V současnosti jsou jazykové kompetence pracovníků knihoven neuspokojující. Téměř ve všech sledovaných knihovnách převažuje znalost ruštiny, která úzce souvisí s věkem pracovníků. Na druhém místě je angličtina a o třetí místo se dělí němčina s francouzštinou. Chceme-li naše knihovny srovnávat s evropskou úrovní, standardem každého odborného pracovníka by měla být znalost minimálně jednoho světového jazyka, především angličtiny, ve větších knihovnách pak znalost dvou světových jazyků. Prioritou proto musí být podpora jazykového a vysokoškolského vzdělávání a získávání mladých lidí pro práci v knihovnách.

Nezanedbatelnou složkou dovedností knihovníka je i počítačová gramotnost. Informační technologie v posledních letech radikálně ovlivňují obor a vymezují směr vývoje a budoucnost knihoven. Mezi základní počítačové dovednosti patří využívání automatizovaného knihovního systému, textového a tabulkové editoru, elektronické pošty a základního operačního systému (např. Windows). Tyto znalosti má 100% pracovníků všech knihoven. Méně než polovina z nich má specializované dovednosti, jako schopnost využívat grafický editor, prezentační projekt (PowerPoint), editor webových stránek, rešerše v databázových centrech nebo programy pro tvorbu databází. Pro knihovníka 21.století je nutné si tyto dovednosti co nejrychleji doplnit a naučit se s nimi pracovat. Prozatím kladou knihovny větší důraz na samostudium. Vzdělávací kurzy jsou finančně náročné a dovednosti tohoto typu na jednoho člověka na oddělení se považují za dostačující.

S příchodem komunitních knihoven bude zapotřebí nejen vysokoškolského knihovnického vzdělání, ale i vzdělání pedagogického. Práce knihovníka se změní z půjčovatele knih na kamaráda, konzultanta a poradce. Zcela jistě se začne více řešit otázka tělesně postižených uživatelů. Bezbariérový přístup je jedním z prvních krůčků spolupráce. Knihovník by měl pro tuto skupinu uživatelů projít kurzem speciální pedagogiky. Měl by být rozhodnut své povolání neměnit, protože časté střídaní pracovníků je těmto lidem nepříjemné. Musí mít pocit, že knihovník je jejich kamarád a rádce, za kterým se rádi vracejí na návštěvu. Novým pojmem na knihovnické scéně je týmová práce. Tým je považován za žádoucí formu práce, a to především u úkolů, které vyžadují posouzení z celé řady hledisek a vymykají se svou náročností možnostem jednotlivce. Svou roli při sestavování týmu hraje pečlivý výběr jednotlivců a dobrý vztah s personálním managementem. Příkladem týmové práce může být organizace akcí, změny v organizaci knihovny nebo plánovací a projektové týmy. S výkonem této práci souvisí i celoživotní vzdělávání. Mnoho knihovníků má rezervy ve vzdělání nebo díky věku neměli takové možnosti jaké máme my dnes nebo mají dnes vyšší ambice. Ať je to jakkoliv, doplňování vzdělání je v zájmu každého knihovníka. Je pravda, že jinde ve světě jsou knihovníci motivování více finančně, nicméně u nás za stagnaci v celoživotním vzdělávání nehrozí snížený plat nebo vyhazov.

Při zmínce o platu se většina knihovníků otřepe, protože by si za práci s občas nepříjemnými uživateli, dotěrnými důchodci, pracovní dobou o sobotách, někdy i nedělích představovali jiný plat. Zde se mi nabízí uvést příklad rozdílu mezi americkým a naším knihovnictvím, i když se to obecně nedoporučuje. V elektronickém časopisu Ikaros jsem si přečetla rozhovor se Sašou Skenderija, knihovníkem na Cornell University v USA. Ten popisuje prostředí univerzity a postavení knihovníka. Knihovník pouze z 20% komunikuje se studenty, vše ostatní se vyřizuje prostřednictvím tzv. digitální knihovní služby, tedy internetu. Je mnohem více zapojen do výuky, celá řada aktivit se odehrává v knihovně a knihovník je rovnocenným členem akademického sboru.

Pakliže chce někdo studovat knihovnictví, musí nejprve vystudovat nějaký bakalářský obor a pak magisterský v oboru knihovnictví. Právničtí knihovníci musí mít dokončené čtyřleté bakalářské studium a dvě magisterské. Nejprve vystudují práva a pak knihovnictví jako postdiplomový obor. Po úspěšném studiu mají právo i na velmi solidní plat, který převyšuje plat profesorů škol nižší prestiže. Udržet si takový plat ovšem něco stojí. Na konci každého roku musí knihovník sepsat seznam školení a kurzů, kterých se zúčastnil, co nastudoval, odpřednášel nebo publikoval a sestavit si plán na další rok. Jeho práce je následně ohodnocena kredity, na jejichž základě se mu buď zvýší plat nebo je vyhozen z práce.

Tento rozhovor mě donutil se více zamyslet nad naším knihovnictvím a otázkou kam se bude posouvat, jakým směrem se bude vyvíjet, jestli jsme schopni a máme tu vůli se dostat na stejnou úroveň a konkurovat zahraničním knihovnám…

Závěr

Ve své práci jsem se pokusila nastínit současnou situaci knihovnického povolání, které prochází dynamickým vývojem a vyžaduje stále větší flexibilitu vůči uživatelům.

Pakliže bych měla shrnout, co knihovníka čeká do budoucna, říkám. Knihovnu vytvářejí lidé, kteří v ní pracují a je jen na nich, jaké si mezi sebou vytvoří vztahy a pracovní podmínky. Z nich se pak odvozuje atmosféra na pracovišti, chuť pracovat a profesně se zdokonalovat. Dobré vztahy na pracovišti se nejvíce odrážejí ve vztahu k uživatelům, k jejich potřebám a přáním. Vlídný přístup k nim je zárukou úspěchu. Slušné chování však nestačí. Knihovník musí být informačním specialistou. V informačních technologiích spatřuji trošku problém, protože na většině SŠ a VŠ je výuka výpočetní techniky podceňována a tyto nedostatky se následně projevují v praxi. K revolučním změnám je zapotřebí mladých vzdělaných lidí, schopných vyškolovat své kolegy a vzbuzovat jejich zájem o různorodou profesi zvanou knihovnictví.

Knihovnická profese a záležitost její prestiže je na každém z nás. Záleží na každém jednotlivci, jak pojme poslání své práce. Pro někoho je to pouze rutina, která za osm a půl hodiny skončí, pro někoho náplň života. Je pravdou, že prací v knihovně asi nikdo výrazně nezbohatne. Proto musí být člověk pro tuto práci nadšen a dělat ji z lásky. Zcela jistě se najde řada lidí, kteří mi budou oponovat tím, že nadšením své děti nenakrmí. Fakt je ale ten, že povolání knihovníka je jakési poslání pomáhat lidem a odsouzení sebe sama po celý svůj život sledovat aktuální dění doma i ve světě. A do budoucna je to ještě mnohem víc.

I když by se řada knihovníků mohla obávat o svoji práci a vytlačení knihoven z půdy zemské, není tomu tak. Pravdou sice je, že neustále přibývá elektronických forem publikování, nicméně knižní produkce neklesá, naopak se zdokonaluje a snaží se konkurovat digitalizaci. V budoucnu budou počítače zcela jistě zabírat větší část knihoven, než tomu bylo dosud. To však ještě nemusí znamenat vytlačení klasické tištěné knihy. Stále se najde celá řada zastánců, kteří se jich nevzdají a naopak dále budou rádi plnit své knihovny novými přírůstky. A ti, kdo přece dají přednost informační technologii, budou novou výzvou pro knihovníky a náplň jejich práce. Nejlepším příkladem jistoty budoucnosti knihoven a knihovnické profese může být chystaná výstavba nové Národní knihovny.

Závěrem si tedy lze položit několik otázek týkajících se naší budoucnosti a dát si tak podnět k zamyšlení. Budou knihovny i nadále poskytovat kvalitní služby, pakliže rozsah jejího působení bude tak velký a různorodý? Umíme vyhovět nárokům čtenářů na zpřístupňování dokumentů v dostatečné šíři tématického záběru, stáří a kvality nosiče informací? Budeme svědky revoluce kniha versus elektronická kniha? Jsme dostatečně schopní motivovat knihovníky k dalšímu sebevzdělávání? Vyřeší budoucnost krácení financí na nákup fondů? Zvýší se podíl VOŠ a VŠ absolventů v knihovnách? Začnou se knihovny soustředit na nedostačující public relations? Stanou se knihovny nonstop kulturními centry nebo si budou chtít uchovat nynější podobu?…

Těchto otázek bych si mohla klást ještě mnoho. Neudělám to z jednoho prostého důvodu. A to proto, že se domnívám, že je na všechny téměř stejná odpověď. Vše leží na bedrech knihovníků a je jen na nich, kam svůj obor a práci dovedou.

 

Použitá literatura

CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha : Karolinum, 2002. 247 s. ISBN 80-246-0323-3.

DAVIDOVÁ, Marie. Otázky prestiže knihovnického povolání. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 8 [cit. 2007-04-15]. Dostupný na WWW: http://www.ikaros.cz/nove/1995.

FOBEROVÁ, Libuše. Knihovny tvoří lidé. Čtenář, 2006, roč. 58, č. 4, s. 113-116.

GAJDUŠKOVÁ, Helena; JANOŠKOVÁ, Kateřina. Knihovny jako komunitní centra. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 12 [cit. 2007-04-15]. Dostupný na WWW: http://www.ikaros.cz/node/2061.

HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 4 [cit. 2007-04-15]. Dostupný na WWW: http://www.ikaros.cz/node/1606.

Jazykové kompetence pracovníků knihoven. Čtenář, 2006, roč. 58, č. 1, s. 6-10.

JEDLIDLIČKOVÁ, Petra; SKENDERIJA, Saša. Digitální budoucnost. Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 7 [cit. 2007-04-15]. Dostupný na WWW: http://www.ikaros.cz/node/968.

JEŽKOVÁ, Zuzana. Komunitní knihovna – veřejná knihovna pro celou komunitu. Čtenář, 2005, roč. 57, č. 4, s. 110-112.

PETRÝDESOVÁ, Dana. Týmová práce a její využití ve veřejných knihovnách – 1. část. Čtenář, 2005, roč. 57, č. 7/8, s. 254-256.

PETRÝDESOVÁ, Dana. Týmová práce a její využití ve veřejných knihovnách – 2. část. Čtenář, 2005, roč. 57, č. 9, s. 296-298.

POSPÍŠILOVÁ, Veronika; PŘIBYLOVÁ, Martina; SCHWARZ, Josef. Vzdělávání informačních pracovníků v Čechách. Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 11 [cit. 2007-04-15]. Dostupný na WWW: http://www.ikaros.cz/node/447.

PULMAN : public libraries mobilising advanced networks : doporučení pro činnost veřejných knihoven, archivů a muzeí v podmínkách informační společnosti. 2. vyd. Praha : Národní knihovna ČR, 2004. 381 s. ISBN 80-7050-447-1.

RICHTER, Vít. Věk a vzdělání pracovníků knihoven v r. 2004. Čtenář, 2005, roč. 57, č. 10, s. 313-316.

RICHTER, Vít. Úroveň počítačové gramotnosti pracovníků knihoven v r. 2004. Čtenář, 2005, roč. 57, č.12, s. 387-390.

 

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

26 komentářů

Obrázek uživatele admin
Anonym
11. 5. 2008
Nic ve zlem, ale toto je spise clanek nez prispevek do blogu. Priste slecno kontaktuje redakci :-)!
Obrázek uživatele Katka Hošková
Ano, milý anonyme, díky... Byla bych také vděčná, kdyby příspěvky tohoto typu končily u nás v redakčním emailu k publikování... Nicméně nesmíme nikoho nutit, ať se uživatelé u nás v Inflow cítí jako doma:-).
Obrázek uživatele admin
Anonym
24. 6. 2008
Stačilo by zavést pro všechny nové publikace povinnost poskytnout elektronickou verzi knihovně (z archivačních důvodů) a ne posílat povinně nějaké výtisky někam. Zbyly by jen zmenšující se sklady starých knih (ještě nenaskenovaných). Ušetřilo by se velké množství peněz a navíc by byly knihy konečně dostupné. Stačilo by mít například jeden elektronický papír, jehož zbytečně složité verze lze už dávno koupit.
Obrázek uživatele Stáňa

A nebyla by to hodně pomíjivá forma uchování dokumentů? Stáňa

Stáňa

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
18. 11. 2018
Thanks for sharing the post.. parents are worlds best person in each lives of individual..they need or must succeed to sustain needs of the family. Appliance Repair
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
19. 11. 2018
Thanks for sharing the post.. parents are worlds best person in each lives of individual..they need or must succeed to sustain needs of the family. iq option review india
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
6. 12. 2018
Your website is really cool and this is a great inspiring article. Thank you so much. Wirbelsäulenaufrichtung
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
8. 12. 2018
Thank you for taking the time to publish this information very useful! Appliance Repair
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
11. 12. 2018
Pretty good post. I just stumbled upon your blog and wanted to say that I have really enjoyed reading your blog posts. Any way I'll be subscribing to your feed and I hope you post again soon. Big thanks for the useful info. Geistige Wirbelsäulenaufrichtung
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
17. 12. 2018
The website is looking bit flashy and it catches the visitors eyes. Design is pretty simple and a good user friendly interface. แทงบอล
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
11. 1. 2019
The website is looking bit flashy and it catches the visitors eyes. Design is pretty simple and a good user friendly interface. top SEOS
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
19. 2. 2019
I recently found many useful information in your website especially this blog page. Among the lots of comments on your articles. Thanks for sharing. lotto2000.com
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
20. 2. 2019
Pretty good post. I just stumbled upon your blog and wanted to say that I have really enjoyed reading your blog posts. Any way I'll be subscribing to your feed and I hope you post again soon. Big thanks for the useful info. mobilecasinos24.net
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
21. 2. 2019
I recently came across your blog and have been reading along. I thought I would leave my first comment. I don't know what to say except that I have enjoyed reading. Nice blog. I will keep visiting this blog very often. netonlinecasino.com
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
21. 2. 2019
It proved to be Very helpful to me and I am sure to all the commentators here! novoline-online.com
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
14. 3. 2019
Great Article it its really informative and innovative keep us posted with new updates. its was really valuable. thanks a lot. grilling gloves
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
24. 3. 2019
I think this is an informative post and it is very useful and knowledgeable. therefore. I would like to thank you for the efforts you have made in writing this article. https://www.donerightdemo.com/excavation-vancouver/
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
28. 3. 2019
This is really a nice and informative. containing all information and also has a great impact on the new technology. Thanks for sharing it probate professional la
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
7. 4. 2019
The information you have posted is very useful. The sites you have referred was good. Thanks for sharing.. Roman candles
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
7. 5. 2019
This is really a nice and informative. containing all information and also has a great impact on the new technology. Thanks for sharing it. international transportation
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
21. 5. 2019
It is a great website.. The Design looks very good.. Keep working like that!. Towing Plainfield
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
27. 5. 2019
This is a great inspiring article.I am pretty much pleased with your good work.You put really very helpful information. Keep it up. Keep blogging. Looking to reading your next post. MyLongDistanceLove
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
4. 6. 2019
I am definitely enjoying your website. You definitely have some great insight and great stories. international haulage
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
11. 6. 2019
The website is looking bit flashy and it catches the visitors eyes. Design is pretty simple and a good user friendly interface. international haulage
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
19. 6. 2019
I think that thanks for the valuabe information and insights you have so provided here. porno files

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback