Budoucnost sémantického desktopu

Sémantický desktop je zajímavým konceptem, který na jedné straně umožňuje pracovat s daty tak, jakoby počítač rozuměl jejich obsahu (za využití ontologií) a na straně druhé nabízí možnost prostupnosti dat skrze aplikace. Jaká bude budoucnost tohoto konceptu? Co může přinést pozitivního? Bude použitelný pro knihovny? Jaká skrývá rizika? I to jsou otázky, na které se pokusíme najít odpovědi v následujícím článku.
V tomto textu budeme částečně navazovat na téma, které bylo otevřené v článku Stručný úvod do sémantického desktopu. Na tomto místě proto jen připomeneme základní rysy tohoto konceptu, abychom se mohli věnovat jeho budoucímu použití a možnostem.

V rámci běžného desktopu pracuje počítač s daty, jejichž význam nezná a ani se po něm nepátrá. Nepřemýšlí nad nimi, není potřeba, aby disponoval nějakou umělou inteligencí. Vše, co bychom mohli označit jako znalostní management, dělá uživatel, ať již přímo nebo skrze nějakou formu spolupráce s jinými skutečnými lidmi. Současně platí, že jednotlivé programy data mezi sebou příliš nesdílí. Existuje import souborů či dat, ale to probíhá jen mezi podobnými aplikacemi (Do Firefoxu si mohu importovat záložky z IE. V obou případech jde ale o webové prohlížeče).

Ukazuje se, že tento model není z řady důvodů vyhovující. Předně neumožňuje maximálně efektivně využívat informace, neboť je odkázán na aktivitu a omezené možnosti jednotlivce.

V době informační společnosti jsou znalosti a efektivní práce s informacemi klíčem k úspěchu a finančnímu profitu, takže se cesta jakékoli automatizace práce s nimi jeví velice zajímavě.

Druhou oblastí je prostupnost dat mezi aplikacemi. Ideální by bylo (z čistě mechanicky uživatelského pohledu) aby počítač byl schopen pracovat s jednou aplikací, která umí vše.  V zásadě jej příliš nezajímá, zda pracuje v tom či onom programu, ale když píše e-mail, potřebuje vědět, co bylo obsahem dokumentu k danému tématu nebo kdy má čas na schůzku. Cesta jedné aplikace zřejmě nebude reálná, a proto se objevily formáty dat, které umožňují zajistit prostupnost informací mezi jednotlivými programy. Zde již narážíme na to, že bude nutné, aby počítač disponoval určitou umělou inteligencí, která bude schopna s takto prostupnými daty efektivně pracovat a nabízet uživateli to, co právě potřebuje.

Další výzvou je práce s dialogovými systémy. Obecně je problém, mají-li počítače komunikovat prostřednictvím protokolů, které neobsahují žádnou pragmatiku (nerozumí obsahu přenášených dat) a přitom uživatelé pracují s daty pragmatiku obsahující (díky lidské interpretaci). Pokud by se podařilo tento problém vyřešit, bylo by možné významným způsobem optimalizovat sítě nebo dokonaleji reflektovat potřeby uživatelů. S tím souvisí také možnost automatického hledání obsahových chyb a upozorňování na ně. V dnešní době není problém v obecné rovině dialogy modelovat a šlo by tedy jen o další aplikaci této technologie do oblasti internetu.

Na tomto místě je možné se zmínit také o možnostech spojení sémantického desktopu (lokálních znalostí a informací) se sémantickým webem (globálními znalostmi a informacemi). Zatímco propojení od desktopu k webu bude velmi problematické (jak uvidíme níže), možnost integrovat znalosti přístupné online s těmi, kterými disponuje uživatel lokálně, může být podstatně méně komplikované (i když ani to se neobejde bez jistých problémů).

V následujícím článku se tedy budeme věnovat právě takto nastíněným problémům a možnostem, které sémantický desktop může přinášet. Řeč už nebude o technických nedostatcích, o kterých jsem se zmiňoval v předchozím článku, ale spíše o principiálních záležitostech. Prostor bude věnován také knihovnické praxi, která by v možnostech využití této technologie mohla sehrát klíčovou roli.

Sémantický desktop a knihovny

Jedním z velice důležitých prvků pro vybudování funkčního sémantického desktopu je přítomnost znalostních databází.

Velmi zjednodušeně jde o databázové záznamy, které obsahují informace a vazby mezi nimi, které mohou využívat jednotlivé aplikace. Může jít o záznamy o určitých tématech, kterým se uživatel věnoval, osobách se kterými komunikuje atp. V těchto znalostních databázích systém vyhledává relevantní data. A je zřejmé, že čím více informací je takto uložených, tím lepší jsou pak výsledky toho, co může sémantický desktop uživateli nabídnout.

Přitom je jasné, že nemusí jít primárně jen o data, která vyprodukoval sám uživatel, ale obecně o znalosti, se kterými je možné pracovat. Pokud se podíváme na to, v jakých oblastech je s aplikací sémantického desktopu nejvíce počítáno, tak jde především o firmy pracující přímo se znalostmi, vývojové týmy, farmaceutické společnosti, výzkumná pracoviště atp. A právě zde se bude jistě hodit jeden z klíčových aspektů sémantického desktopu - komunitní či sociální funkce. V zásadě jde o problém sdílení těchto databází.

Obecně platí, že budování silně provázaných znalostních databází je poměrně náročná činnost. Předně na výkon počítače - je třeba systematicky procházet záznamy a vytvářet vztahy mezi jednotlivými položkami, což je problém s netriviální složitostí. Druhý problém s budováním těchto databází může být v množině zpracovávaných dat, což je něco, v čem může mít knihovna velkou výhodu oproti běžným domácnostem nebo pracovištím.

Knihovny by tak mohli hrát v oblasti sémantického desktopu velice významnou roli v tom, že by nabízely pronájem či sdílení těchto tematicky omezených databází, které může uživatel použít v oblasti osobního znalostního managementu.

Uživatel tak dostane k dispozici nejen vlastní data k určitému tématu, ale také data knihovny, což mu může umožnit velice rychlou rešerši či přehled o dané problematice nebo jednoduchou analýzu problému.

Knihovny tak disponují relativně dobrými podmínkami pro budování těchto databází, které jsou stále silně fixovány na jazyk, takže se možná můžeme dočkat zajímavých meziknihovních projektů, které budou založeny právě na této metodě znalostního inženýrství.

Bezpečnostní hrozby?

Velice významným tématem, o kterém se (překvapivě) u tohoto konceptu příliš nemluví, jsou bezpečnostní hrozby. Ve chvíli, kdy na počítači organizujeme veškeré znalosti a jejich databáze, hrozí nemalé riziko jejich úniku. Zatímco dříve bylo pro zneužití dat nutné, aby jim někdo konkrétně porozuměl, prošel je a nějakým způsobem je analyzovat, což byla práce na mnoho osobo-hodin, databáze znalostí k sémantickému desktopu mu je naservíruje jako na stříbrném podnose. Na tato data lze rovnou naložit nějaký algoritmus a začít je používat.

Jestliže jsou dnes považováni socialboti (počítačové programy vydávající se za člověka) za nebezpečné a budoucnost sociálních sítí ohrožující prvky, nabízí se možnost jejich spojení se znalostní databází konkrétního uživatele a tím pádem je možné vytvořit jen těžko odhalitelnou ukradenou identitu.

Krádeže identity jsou považovány za problém již dnes, s konceptem inteligentních znalostních databází budou rizika i následky násobně vyšší.

Stejně tak bude možné ukrást znalostní databázi nějaké společnosti a v zásadě ihned se dostat ke všem informacím, technologiím či plánům. Vše bude pěkně setřízeno, provázáno, takže případný útočník má během několika málo vteřin přístup k celému firemnímu know-how. To jsou rizika s nemalými potenciálními ekonomickými dopady, které není možné v žádném případě podceňovat.

Dalším velkým bezpečnostním problémem může být manipulace s informacemi. Již při běžném vyhledávání na webu je jasné, že informace, které člověk využívá, pocházejí z prvních dvou až tří stránek zobrazených výsledků. Dále se již téměř nikdo nedívá. Podobná manipulace s daty může být také v oblasti sémantického desktopu, kde může dojít k tomu, že skutečně významné a relevantní informace uživatel nezíská. A jelikož spoléhá na počítač, často jej vůbec ani nenapadne, že takové informace mohou existovat.

Pomocí viru je také možné dodávat znalosti, jejichž obsah nepravdivý, což může mít zásadní vliv na to, jakým způsobem se uživatel rozhodne. Ať již půjde o změnu v informacích o nějaké osobě či události, nebo jen dodání znalostí, které vypadají jako relativně verifikované (např. vydané určitou autoritou), ale pravdivé nejsou.

Dalším možným problémem kromě úniku a manipulace s informacemi může být jejich sdílení. Sémantický desktop je do velké míry založený na principu sdílení znalostí. Relativně problematická může být automatizovaná výměna těchto databází, pokud například obsahují nějaké informace vztahující se ke společnému známému nebo přímo osobě, která tato data získává. O tom, jaké mohou být důsledky takovýchto výměn, se není třeba nijak rozepisovat, ale je jasné, že mohou mít zásadní dopady na běžné sociální vazby.

Budoucnost sémantického desktopu

V kontextu toho, co bylo napsáno o sémantického desktopu, je na tomto místě relevantní si položit otázku po budoucnosti celého konceptu. Je třeba si uvědomit, že jednoznačně přináší řadu pozitivních rysů, jako je snadné budování znalostního managementu, prostupnost dat skrze aplikace, jejich automatická analýza a tím nepřímo také významný rozvoj informační společnosti jako takové. Může také významným způsobem pomoci (a v současné době již také pomáhá) společnostem, které stojí právě na potřebě intenzivní výměny informací, jako jsou například vědeckovýzkumné týmy a farmaceutické firmy nebo v oblasti řízení komplexních projektů.

Sémantický desktop bude nepochybně spojen s potřebou existence kvalitních, verifikovaných databází znalostí, které budou moci efektivně vytvářet knihovny.

Ať již jako komerční činnost na zakázku soukromých zadavatelů, nebo jako veřejně přístupné informační zdroje, které budou sloužit jako stimul pro rozvoj vzdělanosti v určitém oboru a jako služba běžným čtenářům.

Současně je ale třeba vidět také zásadní bezpečností rizika, která mohou mít významné konsekvence v oblasti nejen ekonomické, ale také sociální. Problémem může být zneužití této technologie pro manipulaci s informacemi, což si lze dobře představit nejen v nedemokratických státech. Velkým problémem může být také krádež identity a její zneužití, která získává s rozvojem socialbotů ve spojení s ontologiemi zcela nový a podstatně nebezpečnější ráz.

Osobně se ale domnívám, že přes všechna rizika, která s sebou sémantický desktop přináší, bude moci v budoucnosti nabídnout řadu služeb, které budou pro uživatele zajímavé a přínosné.

A právě proto si dovoluji vyslovit přesvědčení, že jde o cestu, kterou se budou operační systémy ubírat. A to i přesto, že aplikací, které tento koncept podporují je v současné době relativně málo. První zajímavé vlaštovky již jsou a věřím, že další programy se budou stále rychleji přidávat.

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback