CASLIN aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety

17. 1. 2013

Příloha č. 3/2013

Autorka přílohy: Kateřina Rovná

Liveblogging najdete jako obvykle v Blogu z Bloku.

Prezentaci z přednášky na Slideshare KISKu.

 

Velmi přátelsky představil Martin Svoboda další osobnost, která měla velký vliv při vzniku a realizace Caslinu - Andrew Lasse. Lass se narodil v New Yorku, ale vyrostl v Praze. Bohužel v důsledku komunismu u nás, byl Andrew Lass i s rodinou v roce 1973 vyhoštěn zpět do Ameriky. Rok 1990 byl zlomový, Lass navštívil Česko, byl zděšen současnou situací českého knihovnictví v porovnání se zahraničím. Zde se začíná cesta ke společnému záměru čtyř významných knihoven, na jejímž konci měla stát fungující automatizovaná knihovní a informační síť. Prvním velkým krokem kupředu byla návštěva amerických knihoven a digitalizačních středisek. Celkem jich společně Lass a Svoboda navštívili 24 za 21 dní.

Martin Svoboda - CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety from KISK on Vimeo.


Důležitá data a pojmy, která souvisí s budováním Caslinu, Svoboda shrnul v následujícím pořadí. Nejdříve vysvětlil situaci, která v našem knihovnictví nastala po pádu komunismu a význam projektu, který měl pomoci knihovnám ve střední Evropě s vyrovnáním handicapu, který měly oproti ostatním západním knihovnám. V roce 1992 byl schválen grant Mellonovy nadace, z jehož finanční dotace byla velká část projektu financována. Z poskytnuté částky 1,1 mil. dolarů byla financována automatizace čtyř knihoven (Moravská zemská knihovna, Národní knihovna v Praze, Univerzitní knihovna v Bratislavě, Národní knihovna v Martině), které podepsaly společný záměr týkající se důležitosti položení základů celostní sítě, která by poskytovala domácím a zahraničním uživatelům snadný, rychlý a bezbariérový přístup k informacím uloženým v knihovnách. Penězi z grantu se financovalo také vytvoření profesionálních pracovišť pro mikrofilmování. Pro projekt byl získán také Grant Pew Charitable Trust, z jehož finančních dotací bylo zajišťováno softwarové vybavení projektu. V roce 1993 byl pro automatizaci projektu se účastnících knihoven vybrán knihovní systém Aleph, izraelské firmy Exlibris a v tomto roce byl systém představen veřejnosti. Ve svém projevu Svoboda zmínil také rok 1994, který označil za rok, kdy se i Česká republika odhodlala k finanční podpoře projektu Caslin. Ministerstvo kultury poskytlo grant ve stejné hodnotě grantu, který poskytla Mellonova nadace, tedy v přepočtu 17, 5 milionu korun. V tomto roce došlo také k první instalaci http serveru v Národní knihovně, přes který došlo k prvnímu přístupu do katalogu knihovny přes WWW.


Dále Svoboda popsal jednotlivé funkce pracovních skupin, které se podílely na realizaci tohoto projektu. Pracovní skupina pro hardware měla na starosti jednání s dodavateli technického vybavení a řídila čerpání finančních prostředků z Mellonovy nadace na toto vybavení. Další skupina se zabývala ochranným mikrofilmováním. Důležité bylo také fungování pracovníků skupiny, která měla na starosti standardizaci a tvorbu norem pro jmenné a věcné zpracování, protože bez vymezení standardů ISBD, katalogizačních pravidel AACR2 a výměnného formátu UNIMARC by nebyl projekt realizovatelný. Další skupiny se věnovaly řešení problematiky souborného katalogu a retrokonverze.


Na závěr své prezentace provedl Martin Svoboda shrnutí celého dosavadního fungování
projektu Caslin. Nebál se pochválit, vyjmenovat co se během let projektu Caslin povedlo a co
ne. Jako velké mínus uvedl, že nedošlo k vytvoření řádně fungující organizační struktury,  čem hrál podle něj velkou roli lidský faktor a neochota dále se problémům věnovat. Zmínil také projekt, který má vzniknout v rámci Národní technické knihovny, kdy by měly být administrovány elektronické informační zdroje.


Mně se přednáška líbila a hodnotím ji velmi kladně. O Martinovi Svobodovi jsem hodně četla
a jsem ráda, že díky Bloku jsem měla možnost jej poznat. Odteď vím, že není příznivcem
Sekce experimentálních knihovníků, a že společný záměr projektu Caslin se projednával
a následně byl podepsán ve známé pražské kavárně Slávie. Historie knihovnictví mě zajímá
a v Bloku bych takových přednášek uvítala více.

Zdroj titulního obrázku: http://www.lib.cas.cz/o-knihovne/clenstvi/.   

Fotogalerie

V kategorii: InHD
Štítky: Inflow magazín
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback