Český Těšín není na Moravě! aneb 35. seminář knihovníků muzeí a galerií

Ve dnech 6. až 8. září 2011 pořádala Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR a Muzeum Těšínska v Českém Těšíně již 35. seminář spojený s valnou hromadou komise. Kromě valné hromady byly na programu bloky příspěvků „Rozvoj muzejních knihoven“, „Digitalizace v muzejních a galerijních knihovnách“ doplněný panelovou diskuzí a tradiční „Sbírkové fondy v muzejních knihovnách“. Závěr semináře byl věnován odborné exkurzi, respektive „Naučné stezce po těšínských archivech a historických knihovnách” v polském Těšíně.

Letošní, již 35. seminář Komise knihovníků AMG se konal ve dnech 6. až 8. září v Českém Těšíně ve spolupráci s tamějším Muzeem Těšínska. Samotné jednání se uskutečnilo ne v prostorách muzea, ale v Kulturním a společenském středisku Střelnice. Seminář zahájili ředitel muzea Zbyšek Ondřeka a členka exekutivy AMG.Irena Chovančíková. Ředitel muzea hned na začátku své řeči zdůraznil, že „Český Těšín není na Moravě" - nýbrž ve Slezsku. Tímto připomenutím zdánlivě samozřejmé věci upozornil účastníky na vztah místa konání semináře a jeho dějin (dělení Těšínska) s plánovanými polskými příspěvky o těšínských knihovnách a exkurzí do nich.

Jako první byla na programu semináře jako obvykle valná hromada Komise knihovníků, na které předsedkyně výkonného výboru komise Štěpánka Běhalová podala zprávu o činnosti komise za poslední rok. Po jejím schválení následovaly tradiční zprávy o muzejních knihovnách z jednotlivých regionů. Bohužel pro značný časový skluz zazněly zprávy jen z poloviny krajů ČR a poté musela být tato část přerušena, což účastníky mrzelo, protože o zprávy o dění v jiných knihovnách mají vždy zájem.

V následujícím bloku Rozvoj muzejních knihoven všechny účastníky velice zaujal hned první příspěvek, ve kterém Vít Richter z Národní knihovna ČR představil Koncepci rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2014. Formální důvody pro novou Koncepci rozvoje knihoven jsou dva - jednak ukončení předchozí koncepce (na léta 2004-2010) a jednak naplňování Státní kulturní politiky na léta 2009-2014. Dalšími důvody pro nově formulovanou koncepci jsou změny související s rozvojem ICT a jejich vliv na práci knihoven. Mění se postavení knihoven v oblasti komunikace informací, knihovny začínají mít konkurenci ve svých hlavních funkcích, tištěná média přestávají být centrem kulturního dění, mění se životní styl lidí ap. Na to všechno by měla nová koncepce reagovat. Největší ohlas mezi účastníky měla Vize 2020: „Klient říká: V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně spokojeným a motivovaným personálem nebo z pohodlí domova bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získám bezplatně požadovanou kvalitní službu." Přítomní knihovníci z praxe očividně oceňovali, že jsou zmíněny jak požadavky klienta na služby, tak podmínky k zajištění těchto služeb. Na závěr V. Richter zmínil, že vláda měla novou koncepci schvalovat v září 2011, ale podle posledních informací bude schvalování bohužel odsunuto, a to pravděpodobně na konec podzimu. V navazujícím příspěvku Koncepce rozvoje knihoven a muzejní knihovny Jarmila Okrouhlíková z Uměleckoprůmyslového musea v Praze uvedla, že muzea také naplňují program Státní kulturní politiky na léta 2009-2014, ale koncepce či strategie rozvoje samotných muzeí zatím, pokud je jí známo, nebyla zveřejněna. Muzejní knihovny, i když jsou součástí muzeí, jsou tak více ovlivňovány Koncepcí rozvoje knihoven ČR, mj. i proto, že řada z nich je registrována na Ministerstvu kultury a plní funkce dané knihovním zákonem.

Knihovní komise pořádající tento seminář je také profesním sdružením knihovníků muzejních a galerijních knihoven a většina účastníků semináře je jeho členem. Ila Šedo ze Západočeského muzea v Plzni v příspěvku Muzejní knihovny a jejich členství ve SKIP připomněl a blíže představil jiné profesní sdružení, Svaz knihovníků a informačních pracovníků, a vyzýval ke vstupu do jeho řad. Za klíčové slovo v knihovnictví považuje „spolupráci", a to nejen mezi knihovnami stejného typu. Stejně tak je důležité, aby muzejní knihovna dokázala spolupracovat s místní knihovnou nebo archivem. „Určitě tam znáte toho knihovníka. Vezměte ho někdy na kafe nebo s ním běžte do kina - nějak začněte, ale začněte, a uvidíte, že ta spolupráce k něčemu povede..."

V závěru tohoto bloku ještě Lucie Chrástová z Uměleckoprůmyslového muzea představila změny v oborové bráně ART, zejména novou grafickou podobu a nové logo, s jejichž implementací se počítá na podzim letošního roku, a ředitel Knihovny Národního muzea Martin Sekera zhodnotil stav „své" knihovny před, při a po stěhování ze staré budovy muzea před její rekonstrukcí. O tomto stěhování v předchozích letech zaznělo již několik příspěvků, tentokrát se ale věnoval dopadu stěhování ne na fondy, ale na samotné pracoviště, pracovníky a obvyklé pracovní činnosti.

Druhý den semináře zahájil blok nazvaný Digitalizace v muzejních a galerijních knihovnách. Michal Janiš z Ministerstva kultury ČR v příspěvku Digitalizace muzejních sbírek v „Integrovaném systému ochrany movitého kulturního dědictví MK ČR" (program ISO) představil tento program jako jednu z možností, kde lze podávat grantové projekty pro digitalizaci muzejních sbírek, zároveň ovšem upozornil na kámen úrazu tohoto programu. Podmínkou projektů je totiž existence koncepce digitalizace celé podávající instituce (tj. v tomto případě muzea), projekt bez takové koncepce je automaticky zamítnut. Bližší informace k programu jsou na webu ministerstva v sekci Granty a dotace (http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/muzea-galerie-a-ochrana-moviteho-kulturniho-dedictvi/granty-a-dotace/integrovany-system-ochrany-moviteho-kulturniho-dedictvi-70574/).

V příspěvku Národní digitální knihovna a digitalizace v muzeích a galeriích  Bohdana Stoklasová z Národní knihovny ČR seznámila muzejní knihovníky se základními informacemi o tomto projektu, jehož nositelem je Národní knihovna a partnerem Moravská zemská knihovna v Brně. Hlavními cíli je digitalizace významné části bohemikální produkce 19. až 21. století, dlouhodobé uložení digitálních dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti a jejich zpřístupnění v jednotném a uživatelsky vlídném rozhranní. V závěru příspěvku se přednášející zaměřila také na přínosy projektu pro muzejní knihovny, mezi které řadí i možnost spolupracovat například na digitalizaci tvorby vybraných autorů nebo některých edic..

Kvůli časové tísni Zdeněk Lenhart z Centra pro informační technologie v muzejnictví (www.citem.cz) v Brně ze svého příspěvku Digitalizace a projekty CITeM vybral a šířeji komentoval pouze některé větší projekty centra, ostatní jenom zmínil. „My digitalizaci neděláme, my o ní jen mluvíme", řekl hned v úvodu přednášející, čímž chtěl zdůraznit, že základní činností CITeM je metodická podpora uživatelů v muzeích, tedy hlavně různá školení a přednášky. Mezi hlavní projekty centra patří Demus (SW pro dokumentaci a evidenci muzejních sbírek), jeho nástupce I3S (Integrovaný systém správy sbírek, jeho příprava byla bohužel letos kvůli financím zastavena), Registr sbírek výtvarného umění, zajišťování českého národního portálu Michael Plus, CES (Centrální evidence sbírek) a s ní související aplikace CESík, Wiki CITeM pro kooperativní tvorbu metodických  materiálů pro pracovníky muzeí a galerií (http://www.citem.cz/projekty/wiki-citem/) a další.

Ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě Lea Prchalová přijela do Českého Těšína knihovníky seznámit s projektem Digitální knihovna Moravskoslezského kraje. Tato knihovna je definována jako soubor digitálních či digitalizovaných dokumentů významných z hlediska obcí a regionů na území dnešního Moravskoslezského kraje, přičemž vlastnictví nebo uložení tohoto dokumentu není podstatné. Podle slov přednášející bylo zpočátku těžké toto pojetí prosadit u zřizovatele (kraje), protože ten zpočátku nechtěl podporovat digitalizaci fondů jiné než své instituce, zatímco MSVK věděla, že ve fondech jiných paměťových institucí jsou také uloženy dokumenty významné pro dějiny a kulturu kraje. Pojetí se nakonec prosadit podařilo a v uplynulých letech byla na jeho základě navázána spolupráce s různými paměťovými institucemi v kraji, pro nejbližší budoucnost je důležitá spolupráce s Moravskoslezským krajem na projektu Zavádění ICT ve veřejné správě.

S posledním příspěvkem tohoto bloku pod názvem eSbírky a Europeana - možnost kvalitně prezentovat muzejní fondy vystoupila Kateřina Musílková z Národního muzea. V první části přednášky se zaměřila na genezi portálu eSbírky (www.esbirky.cz), které původně měly sloužit pouze pro prezentací sbírek Národního muzea a také jako prostředí, které umožní Národnímu muzeu propojení s digitální knihovnou Europeana (http://www.europeana.eu/portal/). Protože mnohá česká muzea vlastní online prezentací svých sbírek nemají a tak do Europeany přispívat nemohou, byly eSbírky přepracovány a na podzim roku 2010 za tímto účelem bezplatně otevřeny i pro ostatní česká muzea. V druhé části přednášející popisovala snahu eSbírek zaujmout nejen odborné uživatele. Cílem je upoutat i laického návštěvníka stránek a působit tak též jako propagace českých muzeí a sbírek. Z tohoto důvodu se plánuje například sekce pro děti, která by měla poutavou formou přiblížit dětem práci v muzeu, nebo virtuální výstavy. Jak přednášející zdůraznila, zahraniční zkušenosti ukazují, že virtuální výstavy návštěvnost skutečných muzeí nesnižují, ba naopak.

Blok o digitalizaci byl zakončen panelovou diskuzí, které se zúčastnili předchozí přednášející a dva hosté z Národní knihovny a Národní technické knihovny, tedy dvou institucí, které jako jedny z mála mají zpracovanou koncepci digitalizace (o koncepci viz příspěvěk M. Janiše o programu ISO/B).

 

Účastníci panelové diskuze na téma digitalizace v muzejních knihovnách. Zleva: Bc. Michal Janiš (Ministerstvo kultury ČR Praha), Mgr. Zdeněk Lenhart (CITeM Brno), PhDr. Richard Šípek (Národní muzeum Praha), PhDr. Bohdana Stoklasová (Národní knihovna ČR Praha), Ing. Lea Prchalová (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě), Mgr. Kateřina Musílková (Národní muzeum Praha) a Mgr. Walter Schorge (Národní technické muzeum Praha).

 

Protože se diskuze zúčastnili lidé s praktickými zkušenostmi z projektů a publikum mělo o problematiku živý zájem, byla diskuze plná zajímavých informací, takže by si téměř zasloužila podrobnou reportáž, což zde bohužel kvůli rozsahu není možné. Dotazy se týkaly například možností prezentace digitalizovaných dokumentů, možnosti účasti knihoven v krajských projektech v rámci Smart Administration, problematiky bezpečných úložišť dat, zpřístupňování digitalizovaných děl, která nejsou volná podle autorského zákona, čerpání prostředků z programu ISO/B a podobně.

 

Po polední přestávce, kdy přišla řada i na tradiční společnou fotografii účastníků semináře, následoval oblíbený blok Sbírkové fondy v muzejních knihovnách. Vzhledem k místu konání byly na programu z větší části příspěvky, které se týkaly Slezska a knihoven polského Těšína. Dva příspěvky zazněly přímo v polštině (bylo zajištěno tlumočení do češtiny). V prvním z nich s názvem Ochrona cieszyńskich bibliotek zabytkowych - Ochrana těšínských historických knihoven seznámily Łucja Brzeżycka a Anna Fedrizzi-Szostok z Książnice Cieszyńska své české kolegy s pracovištěm ochrany, konzervace a restaurování Knihovny Těšínska, které se stalo vzorem i pro jiné knihovny. Ve fondu knihovny je několik historických souborů, k nejvýznamnějším patří knihovna Leopolda Jana Szersznika. Původní uložení knih bylo velice nevyhovující z klimatických i mikrobiologických hledisek, negativně se na stavu fondu podepsala i povodeň v roce 1987. Tehdy ještě Książnica Cieszyńska neexistovala, založena byla až v roce 1994. Získala pro svůj provoz budovu staré tiskárny peněz, která byla opravena a rozšířena přístavbou nového, moderního traktu. Vybavení knihovny je velmi moderní, byly realizovány všechny předem stanovené zásady ochrany včetně sledování a udržování vhodné teploty a vlhkosti. Druhá část příspěvku byla věnována popisu projektu „Ochrana a konzervace dědictví těšínského písemnictví" (probíhal v letech 2007 až 2010), na který byly čerpány peníze  z  evropských  fondů  a  fondů  Ministerstva  kultury  a  národního  dědictví  (celkem 2 027 185 euro). Vedoucím projektu byla Knihovna Těšínska, partnery Muzeum těšínského Slezska, Státní archiv - pobočka v Těšíně, evangelický sbor a řád milosrdných bratří. Cílem projektu bylo restaurování knihoven a archivů zmíněných institucí a dezinfekce, inventarizace, katalogizace a digitalizace knih a archivních dokumentů.

O dějinách knihovny zmíněného evangelického sboru poté podrobně hovořil Marcin Gabryś z Biblioteky B. R. Tschammera v příspěvku U zarania zborowej Biblioteki im. B. R. Tschammera - Počátky Tschammerovy knihovny evangelického sboru v Těšíně. Anežka Baďurová z Akademie věd ČR, která v roce 1996 zpracovávala pro polský Těšín expertizu tamějších dochovaných historických knižních fondů a proto fondy těchto knihoven dobře zná, ve svém příspěvku Badatelská nabídka bohemikálních témat v historických knihovnách v Těšíně nejen představila zajímavé tituly a badatelské možnosti v oblasti bohemik a starých tisků v historických knihovnách polského Těšína, ale také zavzpomínala na okolnosti a podmínky (ne vždy příjemné), za kterých zde tehdy pracovala. Projekt Silesia Picta, týkající se Slezska, prezentoval Rostislav Krušinský z Vědecké knihovny v Olomouci. Jedním z výstupů projektu, na němž spolupracovaly VKOL a Wojewódzka Biblioteka Publiczna im. Emanuela Smołki, je i nedávno otevřená stejnojmenná výstava vedut slezských měst a starých map Slezska. Výstava bude instalovaná ve Vlastivědném muzeu v Olomouci do konce září. V posledním příspěvku s polskou tematikou seznámil účastníky semináře Jiří Blažek s polskými tituly ve fondu Muzejní knihovny ve Slavkově u Brna. Katarína Ileninová z Oravského múzea POH Dolný Kubín vystoupila s dalším zahraničním příspěvkem Zaujímavosti Bibliotéky Čaplovičiany a súčasnosť (tentokrát tlumočení nebylo pochopitelně potřeba) a sbírkový fond knihovny Muzea umění Olomouc s názvem Kniha 20. století ve stejnojmenném příspěvku představila Hana Bartošová. V roce 2009 byla tato sbírka prezentována na výstavě „Listování" a katalog k výstavě získal téhož roku ve své kategorii 1. místo v soutěži Nejkrásnější české knihy, vyhlašované Památníkem národního písemnictví.

Posledním přednášejícím tohoto bloku byl Zdeněk Bartl z Národní knihovny s příspěvkem Soubory národních jmenných autorit jako výsledek kooperace českých knihoven, ve kterém uvedl, že tvorba autorit má být nedílnou součástí běžné katalogizační praxe. V ideálním případě by se do Souborného katalogu neměl dostat žádný záznam, který by nebyl navázán na národní autority. V současnosti je snaha zapojovat do vytváření národních autorit další paměťové instituce, tj. muzea a archivy. Muzejní knihovny by podle názoru přednášejícího mohly spojit prostředí knihovnictví a muzejnictví, zejména proto, že ostatní paměťové instituce přislíbily vytvářet národní autority podle knihovnických pravidel.

Tímto příspěvkem byla ukončena přednášková část semináře. Štěpánka Běhalová poté poděkovala Muzeu Těšínska a jeho pracovnici Gabriele Chromcové za přípravu a organizaci semináře a ostatní účastníci tento dík vyjádřili upřímným potleskem.

Celé dopoledne posledního dne semináře bylo věnováno odborné exkurzi po historických a muzejních knihovnách v polském Těšíně. Navštívili jsme knihovny částečně představené předchozího dne v bloku Sbírkové fondy v muzejních knihovnách v souvislosti s projektem  Ochrana a konzervace dědictví těšínského písemnictví (http://www.eog.kc-cieszyn.pl/). V rámci tohoto projektu také vznikla naučná stezka „Szlak cieszyńskich archiwów i bibliotek zabytkowych" (http://www.eog.kc-cieszyn.pl/index.php/content,107,,1/), kterou jsme při této exkurzi prošli. Ačkoliv byl výklad v polštině, s porozuměním jsme neměli větší problémy, a při návštěvě všech míst bylo skutečně co obdivovat.

Odevzdané prezentace, které zazněly na tomto semináři, budou přístupné na stránkách Knihovny Uměleckoprůmyslového musea v sekci Muzejním knihovnám (http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-seminar). Příští seminář se bude pravděpodobně konat v Uherském Hradišti.

 

Z exkurze do Tschammerovy knihovny evangelického sboru v polském Těšíně. Prezentovaný starý tisk je dobovou pirátskou kopií. Protože se pirátské kopie tiskly na horší papír, zachovalo se jich méně a jsou vzácnější než originály.

 

Z exkurze do knihovny řádu milosrdných bratří v polském Těšíně. Řád byl zaměřen na péči o nemocné, proto je většina dochovaných knih z oboru teologie a lékařství. Velký svazek ležící na stole je nejstarší soupis místních pacientů.

 

 

V nové přístavbě Knihovnx Těšínska byla zřízena místnost kopírující půdorys bývalé Szersznikovy knihovny, aby zde mohla být knihovna umístěna v původních, na míru vyrobených regálech.

 

 

Sáčky zavěšené na regálech Szersznikovy knihovny původně fungovaly jako ochrana knih - byly v nich bylinky, které odpuzovaly létající hmyz. Dnes už jsou knihy chráněny jinak, ale sáčky z historických důvodů zůstaly.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback