Český trh elektronických knih. Část III.

Cílem rozsáhlé stati řešící elektronické čtení v České republice je nabídnout čtenáři sumarizační pohled na tuto problematiku. Jakub Fryš se v článku zabývá fenoménem elektronické knihy ve vztahu k technologickému vývoji současnosti. Ve třetí části popisuje pirátství, současný stav v knihovnách, nezapomíná ani na reflexi klíčových problémů.

1. Pirátství

Krádež neexistuje - za všechno se platí.

Napoleon Bonaparte

1.1.     Úvod do problému

Jedním z nejdiskutovanějších a nejmedializovanějších problémů kolem e-knih i jiných audiovizuálních děl je pirátství. Pod tímto pojmem rozumíme nelegální šíření obsahu děl, podléhajících autorskému právu.

Technologicky zde hrají prim warez servery, které poskytují odkazy na takovýto obsah. Ten je umístěn na velkých veřejných úložištích u nás i v zahraničí. Těchto serverů více vzniká, než zaniká, a jejich zdlouhavé rušení je pro nakladatele pouhým bojem s větrnými mlýny. Druhým způsobem může být sdílení na P2P sítích. Často se jedná o jedince, u nás však existují i velmi početné komunity.

A jaký druh knih se u nás krade nejvíce? Z beletrie jde především o sci-fi, fantasy, krimi a dobrodružnou literaturu, v čemž se nijak nelišíme od zahraničí. To napovídá mnohé o sortě stahovačů, kam se řadí povětšinou technicky zdatní jedinci a mladší lidé.

Sdílející a stahující uživatelé nejsou jediným škůdcem. V USA již zaznamenali celou řadu případů tzv. self-publishing spamu. S tím se potýká hlavně Amazon. V principu jde o podvodné e-shopy nebo jedince, kteří knihy ukradnou a následně je pod cenou prodávají. Tato kriminální činnost je obtížně odhalitelná a její monitorování vyžaduje značné množství financí.[1]

Podle dva roky staré studie Mezinárodní obchodní komory způsobí digitální pirátství evropskému kreativnímu průmyslu škodu ve výši až 240 miliard eur, následkem čehož zanikne na 1,2 milionu pracovních míst.[2] Jakou částí se na tomto odhadu podílí jednotlivé státy a jednotlivá odvětví, to zpráva neuvádí. Ztráty z knižního trhu ve studii nejsou zahrnuty. Jednu z hlavních hrozeb pro šíření stahování e-knih vidí autoři zprávy v malé velikosti souborů, které se tak velmi jednoduše kopírují. Zpráva nezvažuje možné důvody rostoucí míry pirátství ani nenabízí, vyjma restriktivních opatření, možnosti řešení tohoto problému. K rostoucímu počtu stahovačů vede i masové rozšíření mobilních zařízení a připojení k internetu, jak je podrobně rozebráno v první kapitole. Na avizovaném zániku 1,2 milionu pracovních míst v kreativním průmyslu má dle mého názoru podíl také celková transformace odvětví a jeho uzpůsobování se aktuálním potřebám jednadvacátého století. Spousta pracovních pozic z minulosti již není potřebná a jejich výkon se přenáší horizontálně na jiné subjekty nebo úplně mizí pod vlnou automatizace, podobně jako řada pracovních míst v primárním a sekundárním hospodářském sektoru. Na obecně nutné změny vlivem globalizace upozornil již v roce 2005 významný americký publicista a politolog Thomas L. Friedman:

"Tradiční společnost pocítí sílu modernizace mnohem hlouběji. Vše nové bude mnohem rychleji zastarávat...Nikdo proti tomu nebude imunní. Vstupujeme do údobí kreativní zkázy."[3]
"Pirátství je a bude vždycky problém. Jako malý nakladatel si nemůžeme dovolit hlídat celý internet, vést paralelně několik soudních sporů. Je to vyčerpávající a frustrující. Nejsem fanoušek agresivního způsobu komunikace s piráty ve stylu: ‘Všechny vás nesnášíme, jste zloději!' Stále se držím myšlenky, že je tu spousta slušných lidí, kteří nás, distributora a autora, podpoří legálním nákupem. A kvůli nim se také snažíme,"[4]

uvádí Olga Biernátová v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Je nepopiratelným faktem, že fenomén pirátství tu je, existuje, děje se a je problémem. Nebudu se zde zabývat tím, zda je dobré či špatné e-knihy (nebo oskenované papírové verze) stahovat či kupovat. Namísto toho se zaměřím na možné důvody této nelegální či neetické činnosti z pohledu toho, kdo ji provozuje, tedy koncového uživatele. Také podrobím úvaze jev pirátství, jeho míru na českém trhu e-knih a jeho případnou škodlivost v obecném měřítku. Stále je u nás spousta lidí, kteří mají zájem si e-knihy kupovat a autory i nakladatele podpořit. V porovnání s jinými státy obecná míra pirátství v ČR není tak vysoká. Ne všechny neúspěchy a problémy se dají svádět na piráty, ne vždy musí být pirátství na škodu a není pirát jako pirát. Proč k nelegálnímu šíření vlastně dochází?

1.2.     Kdo jsou čeští piráti?

Piráti knih jsou jistojistě vzdělanější skupinou než piráti jiných multimédií. Hudba, film ani hry nekladou na člověka takové intelektuální požadavky jako knihy. V celkovém měřítku bude o e-knihy (nebo jakékoliv pirátské kopie knih včetně těch oskenovaných, chcete-li) menší zájem než o ostatní audiovizuální obsah na internetu. Znatelnou část této komunity budou tvořit také studenti, kteří stahují v souladu se studijními potřebami.

Troufám si tvrdit, že naprostá většina z nás přehlíží a odmítá fakt, že většina zákazníků, při dnešní politice kvality služeb tak opečovávaných, jsou zároveň piráti. Myslíte si, že všichni piráti kradou a vůbec nenakupují? Podle průzkumů jsou právě piráti, ať už ti herní, hudební nebo knižní, největšími legálními zákazníky na internetu.[5] a [6] Podstatná část pirátů jsou platící zákazníci a podstatná část platících zákazníků jsou piráti. Samozřejmě že vždy budou existovat skupiny na jedné či druhé straně barikády, tedy striktní piráti (zde bych se je již nebál nazvat zloději) a ti zlatí jedinci, kteří nikdy nic nestáhli.

Následující graf napovídá, jak na tom je česká pirátská komunita ve srovnání se zbytkem Evropské unie. Elektronické knihy jako takové zde bohužel nejsou zastoupeny, nicméně obecnou informaci nám čísla poskytnou. Dle odhadu SPIR se ale e-knihy budou stahovat mnohem méně než ostatní audiovizuální díla, což koresponduje s profilem a inteligencí českých knižních pirátů. Jak lze vypozorovat z obrázku, Česká republika je na tom lépe než bytek EU. Čeští uživatelé by byli ochotnější platit předplatné za obsah na internetu. Firem, které takový obchodní model používají, je u nás ale málo.[7]

1.3.     Omezená nabídka titulů

Vladimír Šnídl a Pavel Kočička ve svém článku Knižní pirátství je na vzestupu pro Hospodářské noviny uvádí: "Právě pirátství je jedním z hlavních důvodů, proč se stahování elektronických knih v Česku neujalo." Zároveň ale dodávají, že je to do značné míry způsobeno omezenou oficiální nabídkou.[8] To potvrzují lidé v diskuzích na internetu. Jako jeden příklad za všechny uvádím komentář uživatele Nigifire pod článkem na Lupě: "Za poslední měsíc jsem přečetl 4 knížky a ani jedna z nich se nedala oficiální cestou sehnat jako ebook. Vzhledem k tomu, že od té doby, co mám čtečku, odmítám už z principu (na co bych asi jinak tu čtečku měl) papírové knihy kupovat, přišli prodejci v mém případě zhruba tak o 15 stovek. Je to jejich smůla, ale dokud bude mizerná nabídka, tak bude i mizerná poptávka."[9] Tento problém začínají vnímat také nakladatelé. V první řadě opět Biernátová: "... ale je to o té nabídce, protože když někdo chce být e-čtenář, má zájem o pět titulů a v elektronické podobě sežene jenom jeden, tak jeho další volba je buď Rapidshare, nebo knihkupectví. Je škoda, že se to nepovede na "první dobrou".[10]

Velmi často se stává, že se kniha šíří nelegálně právě kvůli absenci možnosti pořídit si ji  legální cestou. Jedním ze základních důvodů stahování a kopírování knih tak může být právě nedostatečná nabídka nakladatelství proti rostoucí poptávce co do počtu nabízených e-titulů na českém trhu. Většinou je samozřejmě možnost koupě papírové knihy a piráta tak nelegální pořízení a šíření neomlouvá. V dnešním světě jsou ale nároky na efektivní práci s informacemi na tak vysoké úrovni, že papírová kniha (nebo dokonce knihy) výrazně ztrácí za výhodami, které poskytuje e-book a čtečky, což pro studijní a odborné účely platí dvojnásob. V současnosti dosahuje podíl e-knih na českém knižním trhu pouhých 0,5 % a jde tak o podložený argument.[11] Není pochyb o tom, že stávající nabídka v Česku se postupně rozšiřuje. Dnes najdeme již velmi málo velkých nakladatelů, kteří se do vydávání e-knih nezapojují, ať už jsou jejich důvody jakékoli (Computer Press, Levné knihy). Zároveň se objevují subjekty nové, ať už to jsou malá nakladatelství, specializovaná přímo na e-knihy, či přímo jednotliví autoři. Otázkou je, zda toto tempo růstu nabídky je alespoň stejné jako zvyšující se poptávka trhu, tedy zda se tento důvod nelegálního stahování bude prohlubovat či pomalu vymizí. Z výročních prodejních zpráv můžeme být mírně optimističtí, jelikož meziročně se zvyšují počty prodaných e-knih až o 900 %.[12]

1.4.     Časová prodleva

Jak již bylo zmíněno v předešlém textu, v rozvoji technologií, e-knihy nevyjímaje, jsme několik let za západními zeměmi. To souvisí s časovou prodlevou mezi nástupy těchto trendů v jednotlivých zemích. V tomto ohledu je problémem dnešní globalizované informační společnosti její časoprostorová komprese. Díky internetu jsme schopni tyto technologické trendy zaznamenat prakticky okamžitě a vždy se najde určitá skupina lidí, které zaujme. S velkým časovým náskokem tu vzniká poptávka, která nemůže být pokryta místním trhem. Potenciální zákazník se tak musí spokojit s trhy zahraničními, nebo pokud trvá na využití výhod této technologie, musí se z něj nutně stát pirát, nechce-li číst pouze staré či cizojazyčné e-knihy.

Druhým negativním prvkem je postupná (z pohledu uživatele a poptávky příliš pomalá) digitalizace staršího, respektive současného obsahu a jeho vydávání v elektronické podobě. Než se žádaný titul na trhu objeví, zákazník si knihu opatří jinak. Zde nemůžeme vinit nakladatele za to, že jeho finanční a technické možnosti nedosahují požadavkům trhu. Stejně tak knihovny a jiné instituce, zabývající se digitalizací starších děl, mají omezené prostředky a lidský kapitál. V neposlední řadě je tu autorský zákon, který některé tyto činnosti omezuje, zpomaluje či přímo zakazuje.

1.5.     Cena e-knih

Koncová prodejní cena e-knih je nejdiskutovanější omluvou pirátů. Velké procento zákazníků hovoří o příliš vysokých cenách a tlačí na jejich snížení. Naproti tomu nakladatelé se brání tím, že rozdíl mezi papírovou a elektronickou verzí knihy není tak velký a investice do jejího vytvoření je téměř stejná. Odmítají tak ceny dále snižovat. Co se vlastně musí zaplatit při vzniku e-knihy a co odpadá v porovnání s její tištěnou verzí?

  • Honorář autora
  • Redakční práce
  • Grafika
  • Sazba
  • Korekce
  • Marketing
  • DPH
  • Tisk
  • Distribuce

Výše uvedené položky jsou součástí rozpočtu každého nákladu knihy.[13] Co u e-knihy jasně odpadá, jsou náklady na tisk. U dopravy a distribuce už není situace tak jednoznačná. Nakladatel musí i tak odvézt prodejci provizi nebo musí mít vlastní e-shop, což jsou další náklady navíc. Nezanedbatelnou položku celkové sumy činí DPH, které se od ledna 2013 ještě o jeden procentní bod navýšilo. V současné situaci rozlišuje legislativa knihu tištěnou a elektronickou (tu totiž nezná). Kniha papírová tak spadá do snížené sazby DPH, kdežto e-kniha, považována za software, spadá do základní sazby. O to je koncová cena vyšší. Zároveň nakladatel musí myslet na to, aby cena nebyla příliš nízká a nepřekročila tak hranici návratnosti investice. Nemůže být ani příliš vysoká, jinak ji zákazník nekoupí a zvýší se celková míra pirátství pro daný titul.

Jaká je realita? Petr Krčmář uvádí, že "průměrná česká elektronická kniha se prodává asi za 120 Kč, tedy asi o 40 % levněji, než je průměrná cena papírové knihy."[14] Toto tvrzení jsem obratem ověřoval náhodným mikroprůzkumem s pomocí pěti titulů, které mi vytanuly na mysl. Pro zjištění přibližné cenové hladiny jsem využil portál Heureka.cz. Ceny jsou včetně DPH a jsou zaokrouhlovány na pětikoruny nahoru.

Při pohledu na tabulku je jasné, že minimální soubor dat může být zavádějící, stejně jako srovnání středních hodnot. Na odborné statistické srovnání samozřejmě neaspiruji. Zamýšlím se však nad tím, co dalšího kromě nepřesnosti a odchylek při srovnání může zapřičinit rozdíly v avizovaném průměru 40 % a mým 21 %, respektive zhruba 30 %, vezmu-li v potaz pouze dva nejvýhodnější elektronické tituly.

K určité dezinterpretaci onoho původního průměru 40 % může dojít, pokud si neuvědomíme, že do něj jsou zahrnuty také prvotiny, díla neznámých autorů a pisálků, která se často v elektronické podobě prodávají skoro zadarmo. Zde je cílem spíše knihu rozšířit a získat povědomí čtenářů. Dále při objednání tištěné knihy z e-shopu musíme zaplatit dopravné a balné. Koncová cena výtisku tak ještě ve srovnání s e-knihou naroste. Pokud vezmeme toto v potaz, potom můžeme s klidem říci, že e-knihy jsou opravdu levnější než ty papírové, průměrně o 40 % (ty žádané často samozřejmě méně). Tuto mou myšlenku podporuje i prohlášení předsedy představenstva Wooky Lukáše Nováka:

"Cena je nastavená zhruba na 70 procent ceny papírové knihy. Některé odhady říkají, že by mohla klesnout až na 50 procent, jiné mluví jen o patnáctiprocentní slevě třeba u populárních zahraničních autorů."[15]

Podle výsledků průzkumu ČNP a STEM/MARK (2012) se téměř dvě třetiny respondentů shodují na vhodné ceně e-knih mezi 50-70 % z ceny knihy papírové.[16] Tento údaj odpovídá přibližně současnému stavu na trhu. Cena jako taková by neměla již činit lidem při nákupu e-booků problém.

Ale bohužel kvůli faktu, že většina novinek v elektronické verzi vůbec nevychází, dostáváme se opět na začátek, kde problémem není cena, ale dostupnost. Stejně tak si uvědomme, že průměrná cena e-knihy 120,-Kč je jen střední hodnotou ceny okrajové literatury, tedy těch několika málo e-knih (0,5 % z celkového množství knih), které u nás vycházejí a nakladatelé se je nebojí vydat v elektronické verzi.

Úplně jiná situace panuje na poli odborné literatury.

"Cena zahraniční odborné e-knihy je stejná nebo často vyšší než její kvalitně vázaná tištěná verze," říká Světlana Knollová, akviziční pracovnice Národní knihovny.[17]

Zajímavá situace ohledně ceny e-knih nastala na jaře v USA. Nakladatelství a distributoři byli nuceni podepsat mezi sebou kontroverzní kontrakt, tzv. Agency model, se kterým přišel původně Apple v čele s tehdejším CEO Stevem Jobsem. V podstatě šlo o umělé stanovení ceny předem. Vydavatel si sám stanoví prodejní cenu e-booku. Dostane fixně 70 % ceny ihned za své dočasné vysoké náklady a riziko investice. Prodejce dostane zbylých 30 %, když knihu prodá. Naprosto opačnou filozofii zastávají společnosti v čele s Amazonem a tzv. Wholesale modelem. Na jeho základě dostal nakladatel zhruba 50 % ceny papírové verze knihy a koncovou cenu si tak prodejce může určit sám. Toho Amazon a další samozřejmě strategicky využívají a u některých titulů tuto cenu podsadí a prodají danou knihu se ztrátou. Ve finále si ji ale koupí mnohem více lidí a tento prodejní model sází na budoucnost a tvoří stálou sortu zákazníků. Na první pohled by se mohlo zdát, že v případě Agency modelu dostal nakladatel zaplaceno více, ale opak je pravdou. Jeho zisk dosahoval mnohdy řádově menších čísel než v případě Wholesale modelu. Také některé e-knihy byly dražší než jejich tištěné verze, což bylo zcela absurdní[18]. V této nastalé situaci firmy kolem Applu a příznivci Agency modelu tlačili na ostatní nakladatele, aby kontrakt podepsali a přidali se k nim pod pohrůžkou, že nebudou jejich knihy vůbec prodávat. To se samozřejmě nelíbilo Amazonu a dalším, a proto spor vyústil v množství podaných žalob na obě strany. Se sklopenýma ušima vyšel Apple, kterému bylo připisováno umělé nadsazování ceny a kartelová dohoda.[19] a [20]

Částečné řešení by mohl přinést takový model prodeje, který by zákazníkovi umožnil určitou část odvést přímo autorovi. Podle průzkumů si lidé často autora váží, a pokud mají být ochotni za knihu zaplatit určitou částku, měli by mít možnost tvůrce díla podpořit přímo. Jistě by se získalo více financí z tržeb. Následné rozdělení mezi autorem a nakladatelem by si tyto strany vyřešily předem smluvně samy.

Další možností je využít vývojářský model, užívaný v herním průmyslu. Na jednotný portál by každý nakladatel mohl zveřejňovat ediční plán tištěné literatury. Na principu předprodeje by si uživatel zakoupil či zamluvil licenci k určitému titulu. Pokud by se takto nashromáždil dostatek financí, kniha by byla vydána elektronicky, uživatelé by zaplatili (nebo dostali své peníze z předplatného zpět, dle konkrétního modelu) a dostali s předstihem e-knihu s nějakým bonusem, například podpisem autora, slevou na další knihu apod. Titul by se nadále mohl prodávat v elektronické podobě se snížením rizikem ztrát příjmů kvůli pirátskému šíření. Zákazník by také mohl mít možnost stanovit či navrhnout cenu za knihu sám nebo si objednat najednou e-knihu i papírovou knihu s určitou slevou. Nabízí se i možnost navrhnout zahraniční literaturu k překladu nebo nominovat starší tituly na dotisk resp. na elektronické vydání.

1.6.     Na trhu chybí novinky a bestsellery

Zajímavým paradoxem je strach většiny nakladatelů z digitalizace respektive vydávání nových titulů v elektronické podobě. V podstatě jim jde o dvě věci. Bojí se, že vynaloží nemalé finanční prostředky k vydání takového titulu a následně jejich prodejnost bude malá a většina lidí si knihu raději stáhne, než aby za ni zaplatila. Také mají obavy, že e-knihy by uškodily těm papírovým, které stále tvoří majoritní část jejich zisků (zde bývají vyšší marže), ale zároveň se do nich musí více investovat (tisk, distribuce). Druhou obavu vyvrací Kniha Zlín: "...nějakým způsobem to nekanibalizuje tu tištěnou knihu a není teda žádný důvod, proč tu e-knihu nepodporovat," říká Biernátová.[21]

Jenže zákazníky zajímají především novinky a bestsellery. Když jim nakladatel nenabídne možnost pořízení e-knihy legální cestou, uživatelé si ji sami vytvoří a rozpošlou. Poté i člověk, který by si e-knihu koupil, si raději stáhne vytvořenou neoficiální verzi z warez serveru. Je to pro něj jednodušší než si knihu kupovat v papírové podobě. Stejně by si ji následně musel sám oskenovat pro použití ve čtecím zařízení. Zároveň tímto přístupem nakladatelé přichází o podstatnou část zisků z první vlny prodejů, která je s prodejem nové publikace vždy svázána a tvoří největší část příjmů. Tuto teorii potvrzují slova Martina Liperta: "Trh elektronických knih je jepičí. Prodeje prakticky kopírují tištěnou knihu. Pokud neprodáte polovinu nákladu tištěné knihy v prvních šesti měsících, tak víte, že vám zůstane pod postelí. U e-knih je jediný velký hrb na začátku, kdy jde e-kniha do prodeje, a potom následuje pokles."[22] Ne všechny e-knihy mají ale dobu prodejnosti stejnou. Se zajímavým zjištěním přišla na konferenci Czech Internet Forum 2012 Olga Biernátová: "E-čtenáři mají zájem o rozdílné tituly než jejich papíroví kolegové. Bestsellerem za listopad v Knize Zlín se například stala e-kniha ‚Kvantová teorie nikoho nezabije‘, což by asi nikdo neodhadnul. Velmi se daří starším titulům, jejichž tištěné verze jsou v knihkupectvích téměř zapomenuty."[23]

Zároveň zmiňuje čísla. Kniha Zlín prodala od začátku roku 2012 na 11 420 e-knih, což je 10,5 % jejich celkových prodejů. Jejich bestsellerů od Joa Nesba se prodalo 100 000 v tištěné formě a 7 741 v elektronické.[24] Podobné výsledky mají také Palmknihy. "Devatenáct nejprodávanějších nám vytváří čtvrtinu obratu. Další čtvrtinu obratu tvoří prodeje přibližně šesti stovek e-knih," uvádí Jiří Vlček.[25] Martin Lipert z eReadingu má podobné výsledky: "Platí Paretovo pravidlo. Osmdesát procent tržeb generuje dvacet procent e-knih."[26]

Podle souhrné zprávy SČKN o e-knižním trhu v letech 2011 a 2012 ale již přibývají nakladatelé, kteří vydávají novinky zároveň v papírové i elektronické verzi.[27]

1.7.     Formáty a čtečky, kam se podíváš

Další brzdou ve vývoji a zpřehlednění trhu je velké množství různých formátů.[28] Zákazník chce přehlednost a jednoduchost. Nechce řešit vzájemnou kompatibilitu různých formátů a to, na kterých čtečkách je může a nemůže použít. Budoucnost mají především otevřené formáty a standardy jak na poli software, tak hardware.

1.8.     Omezení uživatelských práv při nakládání s e-knihou

Většině českých uživatelů se nelíbí omezování jejich práv při nakládání se zakoupenou e-knihou. Na vině je zastaralý autorský zákon a politika DRM ochran. Nejčastějšími neduhy jsou tyto:

  • zákaz pořízení jakékoli kopie
  • zákaz tisku
  • nemožnost půjčení třetí osobě samostatně ani se zařízením
  • omezený počet čtení e-knihy
  • omezený počet stažení e-knihy
  • omezení počtu zařízení, na kterých je možné e-knihu otevřít
  • nemožnost otevření e-knihy na určitém zařízení
  • vypršení licence ke-knihám po smrti autora.

1.9.     Složitost pořízení

Velká složitost v procesu pořizování e-knihy je další překážkou ke spokojenosti trhu. Uživatel musí mít technické znalosti, aby věděl, jakou čtečtku si pořídit, jaké formáty ona čtečka podporuje, zda podporuje také ochranu. Následuje hledání obchodu, který daný formát prodává. Pokud tu ale uživatel nenalezne hledaný titul, musí zkusit štěstí jinde. Pokud se mu to podaří, čeká ho registrace a zdlouhavé vyplňování osobních údajů na webu prodejce. Pokud kupuje e-book s tvrdou ochranou, čeká ho registrace opakovaně. S tím souvisí také nutná instalace doplňkového softwaru. Přejděme k platbě. Zde je naštěstí mnoho možností a tak si každý pro sebe vybere tu nejjednodušší. Po platbě přichází kýžený moment stažení. Ve většině případů je počet stažení omezen. Často lze stáhnout e-knihu jen a pouze přímo do čtečky.

Proveďme stejnou operaci na poli warezu. Hledání obstará ve většině případů vyhledávač jako Google, který nás poté odkáže přímo na stránku, kde se dá e-book stáhnout. Pokud ne, uživatel zabrousí na některé z větších fór. Zbývá pouhé stažení. Pokud má pirát štěstí, e-kniha je ve správném formátu, pokud ne, většinou má možnost stáhnout více verzí. Často se ale jedná o otevřené formáty a není problém je načíst ve většině zařízení. V případě stažení e-knihy legální cestou máte podle licence zakázáno si jen konvertovat do jiného formátu.

Podstatnou skupinu z nich tvoří Češi žijící v zahraniční, kteří nemají jinou možnost si knihu v místě pobytu pořídit, a většina obchodů do zahraničí nezasílá.[29] V případě, že toto prodejce umožňuje, náklady spojené s dopravou, clem a daněmi mohou přesáhnout hodnotu zakoupeného titulu i několikanásobně. To tu nemluvíme o době dodání a množství úkonů s takovýmto zařizováním spojených. Takto krystalizují první důvody, proč knihu skenovat, vytvořit z ní elektronickou verzi a někomu ji sdílet na síti. Zároveň je to prvním argumentem pro rozšiřování nabídky e-knih.

U warezu odpadá problém složitosti pořízení, ceny, množství omezení, problematiky formátů a ochran. Odstraněním těchto překážek z trhu by se tak pirátství mohlo podstatně snížit.

1.10.  Stahování odborné literatury

Podívejme se ještě blíže na otázku odborné literatury v kontextu vzdělávání. Co když si student takto opatřuje desítky odborných textů, klíčových pro jeho studium? Co když překlad trvá řádově několik let? Může si koupit originál. Ale co když není k dispozici e-kniha a při koupi ze zahraničí by ho titul vyšel na trojnásobek? Co když i po přeložení je dokumentů tolik, že by si tento student mohl dovolit koupit pouze marginální část z nich? Co když nemá jiný způsob, jak se k textům dostat, a to ani přes knihovnu, internet či školou placené báze dat? Co když... Zde se dostáváme do šedé zóny. Pokud by si tyto knihy opatřil student jinou cestou, a všichni víme jakou, jistě by nebyla legální. Ale byla by tato cesta vzhledem k jeho pohnutkám legitimní? Tento problém by časem mohl vyřešit Open Access, repozitáře a rozumný výpůjční systém v knihovnách. Pro knihovníky a akadamické pracovníky je to výzva.

1.11.  Potenciální míra pirátství a její démonizace

Jak moc pirátství poškozuje trh elektronických knih, potažmo autory a nakladatele? Jak vznikají statistiky, jež tuto problematiku popisují?

Nevím, jaká je u nás procentuální míra pirátství v souvislosti s e-knihami, ale vím určitě, že se dá velice obtížně definovat. Doufejme, že nenastane situace, kdy se bude nesmyslně vyjadřovat ušlým ziskem jako v hudebním a filmovém průmyslu. Zde se vždy objevovaly magické cifry dokonce i v souvislosti se sdílením jednoho filmu či skladby. Sám v práci používám celou řadu statistických údajů a uznávám, že je nelze brát jako modlu.

Průzkum ČNP a agentury STEM/MARK odhalil, že 61 % respondentů, kteří čtou e-knihy, si dosud žádnou e-knihu nekoupilo. To je zajímavá informace, ale snad ona míra pirátství nevychází z podobného údaje. Průkaznost daného údaje nezpochybňuji, jen bych rád upozornil, k jakému může dojít zkreslení při přenesení významu a zachování čísel. Jistě zde totiž existuje celá řada čtenářů, kteří si pořídili čtečku pro vlastní dokumenty, stahují knihy nabízené zdarma a knihy, které již nepodléhají autorskému zákonu, volně stažitelné učební materiály jako skripta, prezentace a školní dokumenty, dále pak volně publikovaný tisk a periodika. Tito si tedy e-knihu koupit nikdy nemuseli. Přesto si musíme při interpretaci těchto dat a podobných zkoumání dát pozor a nepovažovat celých 61 % těchto respondentů za piráty. Další otázka tohoto průzkumu zjišťovala, pro koho by byla nelegální úložiště první volbou hledání, kdyby se poohlížel po knize. Kladně odpovědělo již jen 34 % dotázaných. Tato doplňující otázka je zde tedy vhodně umístěna.[30]

K dalšímu zkreslení může do určité míry dojít tehdy, zahrnujeme-li mezi stahované tituly také ty, které se legální cestou nedají pořídit, ať už proto, že u nás dosud nevyšly, nebo jsou delší dobu beznadějně vyprodány. V tomto případě je na zvážení, zda není stažení takové knihy z internetu jen logickým vyústěním nastalé situace.

V návaznosti na dostupnost se také nabízí otázka, zda v těchto statistikách figuruje i zbylých 99,5 % knih, nebo jde pouze o elektronické verze, nabízené českými prodejci. Byl by velký rozdíl, pokud bychom uvedli, že míra pirátství je např. 70 % z nabízených titulů, nebo ze všech knih vydávaných v ČR.

A konečně: Když si někteří takzvaní piráti pořídí sbírku knih čítající stovky či dokonce tisíce knih, přesto z nich přečetli pouhý zlomek a dále je nešíří? Jde zřejmě o jakousi psychologickou potřebu vlastnictví, ale pohnutky nechme stranou. Otázka zní: Kde zde vzniká škoda, komu a zda vůbec? Jedná se též o pirátství?

1.12.  Škodlivost pirátů aneb Nečernobílý pohled na černobílou vlajku

Stejně jako oblast hudby a filmu má i pirátství knižní nezanedbatelnou marketingovou a popularizační roli. Stahování určitého díla může posloužit jako výborná reklama. Čím více se toto dílo následně rozšíří, tím více podává reference. Roste tak výsledný prodej a zisk. Zároveň pirátství chtě nechtě funguje jako hybná síla trhu a příznivě stimuluje jeho vývoj.

Většinu nakladatelů s tímto argumentem nepřesvědčíte. Najdou se ale tací, kteří v otázce pirátství zastávají názor opačný. Jedním z nich je i Robert Plich z Brokilonu, který k tématu říká: "Nemám s tím problém. Škody, o kterých mí kolegové v souvislosti s piráty mluví, jsou často velmi iluzorní. Do velké míry totiž knihy zdarma stahují lidé, kteří by si je jinak nikdy nekoupili. A víte, co si myslím? Že ilegálně vystavené knihy dokonce prodeji pomáhají. Čtenář si stáhne mou knihu, přečte si ji a zalíbí se mu třeba natolik, že se rozhodne mít ji v knihovně. Asi není náhoda, že nakladatelé, kteří se elektronickým knihám nebrání, a to nejen nelegálním, ale samozřejmě i legálním, mají lepší hospodářské výsledky než ti, kteří vše elektronické odmítají. Jestli někomu klesá prodej, tak ne kvůli pirátům."[31]

Ve zpovědnici na Root.cz se Petr Krčmář ptá, zda je nelegální šíření knih velkým problémem pro trh. "Naopak, zaplať pánbůh za české piráty. Oni fungují vlastně jako regulátoři trhu a posouvají ho kupředu. Tihle piráti vlastně vznikli jen proto, že chtěli číst elektronicky a vadilo jim, že nemůžou. Teď, když elektronické knihy začaly konečně vycházet, přišli sami s dobou hájení,"[32] reaguje na jeho otázku Pavel Koutský, jeden ze zakladatelů Freetimepublishing.

Největší československá pirátská knižní komunita kolem Ebook fóra a xTrance nezveřejňuje, a naopak maže ze své databáze nové knihy, a to po dobu až pěti let. Namísto hyperlinku pro stažení knihy z úložiště tak uživatele odkáže přímo na stránky některého z českých prodejců dané e-knihy. Je otázkou, zda jsme v tomto ohledu opravdu jediní na světě, jak dále Pavel Koutský dodává. Co ale z tohoto přístupu vyplývá, je fakt, že většina knižních pirátů nestahuje a nekopíruje knihy z přesvědčení, ale pro jejich špatnou či nulovou dostupnost a nabídku. Také reflektuje vztah české a slovenské veřejnosti ke knize a jejímu autorovi.

Pirátská vlajka už není jen černobílá. Tato problematika si zaslouží hlubší výzkumnou sondu. Její výsledky by se hodily jako součást podkladů k analýze trhu a zároveň by šlo o zajímavou informaci pro veřejnost. Vliv pirátů se často přeceňuje. Ne vždy také musí být tento vliv negativní, i když obecná škodlivost nelegálního stahování a šíření musí zákonitě přinášet nižší zisky autorům i nakladatelstvím a nelze ho tedy popřít. Zde se dostáváme zpět k otázce míry škodlivosti pirátství.

1.13.  Řešení: boj nebo diplomacie?

Jak efektivní je boj s piráty? Jaké procento z nich je reálné legislativně potrestat? Řekl bych, že velmi malé. A nepůsobí tento boj a mediálně propírané restriktivní kauzy a dopadení několika jedinců spíše jako spouštěč a katalyzátor dalšího pirátství? Myslím si, že ti protřelí jedinci, kteří to dělají z přesvědčení, se stejně z podobných případů nepoučí, a některé lidi to naopak může přivést na jejich stranu.

Efektivnějším řešením je otevřená komunikace nejen se zákazníky, aby nabízející strana znala jejich potřeby, ale také komunikace se silnějšími pirátskými komunitami. Již zmíněná komunita eBookforum / xTrance je příkladem toho, že touto cestou lze dosáhnout lepších výsledků za méně vynaložené energie. Piráti sami nabízejí, že nebudou zveřejňovat odkazy na stažení publikací, které se dají v elektronické podobě u nás legálně zakoupit. Do jisté míry znevýhodňují tituly s trvdou DRM ochranou. Neuznávají jen proprietární formát Wooky, čímž svým způsobem prosazují celkovou technickou otevřenost. Na žádost spolupracujících nakladatelů a prodejců jsou ochotni stahovat z databáze také tituly, které jsou zveřejněny nedopatřením.

Tuto - a zrovna tuto - komunitu v březnu 2011 zažalovali někteří nakladatelé v čele s nakladatelstvím Academia. Proč? Zřejmě pod heslem "vezměme hůl na ty slušnější, kteří se nám ukázali". V květnu 2012 bylo trestní stíhání Policií ČR odloženo, proti čemuž Academia podala stížnost o přezkoumání.[33]

Takto vypadá jedna z mnoha reakcí uživatelů na internetu k dané kauze: "Jsem z toho smutný. Dění kolem e-knih se zdálo v poslední době nabírat trochu jiný směr a spád než analogické příběhy s internetovým sdílením hudby a videa. Ale zjevně jsme tam, kde jsme byli s mp3 před deseti lety. Budou hrozit žalobami a soudy potenciálním zákazníkům a těm, kteří za e-knihu zaplatili, se dostane místo kvalitních služeb šikany v podobě z principu nefunkčního DRM typu každá ves jiný pes a degradace funkčnosti. ‘Protistrana' pak místo kvalitního UI a centrálního úložiště včetně metadat a individuální péče a zodpovědnosti za každou e-knihu přejde k anonymitě, torrentům ala trance_complete_12_2011.zip a bude zvysoka kašlat na nějaké ‘hájení' a diskusi. Bit bude zákazník, nevydělá nikdo. Škoda. Knihy z xtrance jsou samozřejmě již v této chvíli dostupné na jiné adrese."[34]

Není pirát jako pirát, diskuze s některými skupinami se vyplatí.

2.  Knihovny

Když chci něco objevit, začnu tím, že přečtu o všem, co už se v tomto oboru udělalo - na to jsou všechny ty knihy v knihovnách.

Thomas Alva Edison

2.1.     Současný stav

Aktuální podoba autorského zákona svazuje ruce také knihovnám, které díky němu mají velmi omezené možnosti půjčování e-knih. Pozice knihoven jako informačně vzdělávacích institucí by měla být naopak posílena. Knihovny by měly být podporovány nejen ze strany veřejné správy, ale také nakladatelů a samotných autorů. Jde o nezanedbatelný distribuční kanál s velkým potenciálem. Proč toto nakladatel nevidí? Tento akt dobré vůle by se nakladatelům několikanásobně vrátil.[35]

Knihovny dnes disponují pouze placenými zahraničními databázemi, kde se nacházejí kvalitní zdroje informací, ale české elektronické články a knihy chybí. Z domácích projektů mohou využít například Kramerius pod záštitou Národní knihovny. Absenční výpůjčky není možné realizovat ani společně se čtecím zařízením. Půjčovat e-knihy domů je možné pouze u děl, u nichž vypršela autorská práva, jsou poskytována zdarma nebo pod otevřenou licencí typu Creative Commons. Knihovny často nabízejí jako jednu ze svých služeb půjčení čtečky či tabletu, aby čtenáři představily a více přiblížily nové technologické možnosti. Novější beletrii v nich ale nehledejte.

2.2.     Zahraniční modely

V zahraničí jsou již řadu let funkční modely výpůjček. Ve Spojených státech je největším z nich společnost OverDrive, v Německu pak OnLeihe. Ty fungují na uzavřené platformě. V principu je knihovně prodán jen určitý počet licencí. Po vypůjčení jedné e-knihy vyprší knihovně právě jedna licence. Čtenář kvůli výpůjčce ani nemusí být fyzicky přítomen v knihovně, ale pod svým čtenářským účtem si titul může vypůjčit přímo přes web. Soubor se následně po uplynutí výpůjční doby smaže ze čtečky automaticky sám. Jednotlivé tituly jsou nabízeny v širokém množství formátů, včetně těch nejrozšířenějších. U nás umožňuje půjčování e-knih přes OnLeihe například Goethe Institut.[36] Spoluprací OverDrive a společnosti Amazon byl v roce 2011 v USA spuštěn projekt s názvem Kindle Library Lending, což není nic jiného než půjčování e-knih přímo přes Amazon. Službu mohou využít všechny knihovny, které si OverDrive předplácí. Kromě nesporné výhody širokého výběru titulů nabízí služba také funkci tvorby vlastních poznámek, záložek a automatické synchronizace s uživatelským Amazon účtem. V tomto ohledu tak máme opět co zlepšovat.[37] a [38]

Naprosto unikátní výpůjční model má Švédsko. Tamější knihovny přistupují k e-knihám jako ke službě pro své čtenáře. Všechny existující e-knihy jsou dostupné zdarma na neomezenou dobu a v neomezeném počtu. Knihovna odvádí poplatky vydavatelům za jednotlivá stažení. Při nedávné nelibosti nakladatelů a pokusu model změnit tak, že by e-knihy do knihovny poskytli až po první vlně prodejů, se strhla velká vlna protestů z řad knihovníků i veřejnosti a původní model musel být navrácen. Za spolupráce Stockholm city library, nezávislého vydavatelství Ordfront a společnosti Publit, technologického specialisty na e-knihy, vznikl pilotní projekt označovaný jako dual licensing model. Tento termín pochází z hnutí Open Source a popisuje způsob, jakým může být produkt, v tomto případě e-kniha, komerčně prodáván a zároveň za jiných podmínek půjčován. V principu jde o těsnou spolupráci vydavatelů a knihoven. Jednotlivé knihovny pomáhají s digitalizací děl vydavatele, na oplátku dostanou 25 e-knih po dobu 11 let za velmi slušné předplatné, které se nebude měnit a všechny nové e-knihy vydavatele dostanou k dispozici zdarma. Výhodou tohoto modelu v menším státě s menším trhem je mnohonásobně rychlejší a levnější digitalizace a široká nabídka publikací v místním jazyce. Dnes je tak ve Švédsku k dispozici zdarma k zapůjčení v knihovnách nebo ke koupi v obchodech více než deset tisíc e-knih ve švédštině. Model pomáhá stabilizovat rozpočty knihoven a zaručuje příjmy vydavatelům - ne horentní, ale jisté. Zároveň tím roste o e-knihy a tituly pilotního vydavatele zájem.

Jinde ve světě mají knihovny ve společnosti samozřejmě různé postavení, což je zrovna případ Švédska a vůbec většiny skandinávských zemí, kde je čtenářství pěstováno a knihovny jsou důležitými kulturními centry. Švédský model spolupráce obdivují v internetových diskuzích dokonce i knihovníci z USA a Kanady.[39]

2.3.     Diskuze kolem českého modelu výpůjček

Koncem roku 2011 spustila NTK projekt, který má za cíl provést analýzu trhu a přijít s návrhem řešení pro akvizici českých elektronických titulů v knihovnách. Projekt spočívá ve vypracování studie skupiny expertů napříč trhem a následným jednáním s jednotlivými subjekty. "Kolektivní vyjednávání knihoven a nakladatelství není v plánu," odpovídá na mou otázku Jana Římanová, která celý projekt vede. Žádné univerzální společné řešení nebude a vše je postaveno na individuálních dohodách. Doufejme tedy, že roztříštěnost způsobů půjčování e-knih od různých distributorů nezpůsobí další uživatelskou složitost a nepřehlednost.[40]

A jak zatím vypadá situace? V první fázi Jana Římanová se svým týmem poptává e-knihy u osmi největších potenciálních dodavatelů. Z výsledků těchto jednání bude vytvořena metodika pro ostatní knihovny. Velcí hráči se bohužel obávají, že ve velkých knihovnách se jejich tituly rozšíří nelegálně a finance vynaložené na vytvoření takové e-knihy se jim nikdy nevrátí. Projekt proto osloví i menší nakladatele odborné literatury.

Jedním z podtémat projektu je myšlenka knihovny jako vydavatele. O jaký typ literatury se bude jednat, v jakém množství a formě bude vycházet, kdo a jakým způsobem by toto zajišťoval, jak by dostál kvality díla bez redakční práce nakladatele, to vše se má v projektu projednávat. Už nyní je ovšem jisté, že se jedná pouze o zaplnění díry na trhu, resp. se bude jednat o "novou službu čtenáři". Knihovna tímto způsobem s minimálními náklady chce umožnit čtenářům lepší přístup k většímu množství informací. Role nakladatelství zde tak v žádném případě není zpochybněna.

Pohled na potřeby čtenáře ukázal následující: ze statistik vyplývá, že o prezenční výpůjčky elektronických knih není prakticky žádný zájem, což je vzhledem k formě knihy vcelku logické. Uživatel-čtenář počítá s tím, že e-knihu bude číst kdekoliv jinde než v knihovně. Zároveň očekává, že nebude muset přijít fyzicky do knihovny, aby si daný titul mohl vypůjčit či vrátit. Z toho a dalších výsledků průzkumu bude sestavování akvizičních strategií a modelů výpůjček vycházet. Držme NTK s jejím projektem palce.

2.4.     Konkrétní možnosti půjčování aneb Jak si pejsek s kočičkou dělali dort

Jak vypadají konkrétní výpůjční modely? Plzeňské nakladatelství Fraus, specialista na učebnice, nabízí možnost půjčování svých elektronických publikací prostřednictvím vlastní softwarové čtečky Flexibooks. Jedná se tedy o proprietární řešení, možnost číst na čtečce nečekejte. Z mobilních zařízení je podporován pouze iOS, tedy iPad a v budoucnu také iPhone. Do výpůjčního systému mohou své knihy vkládat i jiná nakladatelství. Univerzitní nakladatelé mají v případě výpůjček do svých domovských škol tyto bez poplatku.

Takový model je ale nepřijatelný pro beletristická díla. "My vycházíme z předpokladu, že všichni studenti jsou zloději," říká Martin Lipert v nadsázce. V případě prodeje e-knihy do knihovny věří, že studenti si mezi sebou titul nakopírují a nebudou si jej půjčovat postupně a následně mazat. Konzumovat mohou najednou stovky lidí z jediné výpůjčky. Společnost by tak dosáhla pouze na zisk z jediného titulu. U výpůjčky beletristického díla vidí problém hlavně v tom, že po jejím přečtení zkonzumoval čtenář až 90 % jejího obsahu a proti odborné literatuře nemá příliš důvodů se ke knize vracet, tedy ani si ji následně koupit. Zde by nebyl zisk již prakticky žádný. Z toho z pohledu eReadingu vychází jediné možné řešení a tím je "multilicence". Tedy nechat si zaplatit takovou částku, aby se poskytnutí titulu knihovnám vyplatilo i v případě následného nelegálního šíření. Vzhledem k povaze zabezpečení a formátu e-knihy poskytovaných eReadingem je podobná podmínka pochopitelná.[41]

Zajímavé by bylo popřemýšlet nad možností takovéhoto systému: Kolik by bylo nutné zaplatit za určitou knihu, aby ji vydavatel poskytl knihovnám? Množné číslo zde uvádím úmyslně. Nedokáži si představit, že by si toto mohla u nás dovolit jediná knihovna ze svého rozpočtu. Tato cena by byla odvislá od počtu potenciálních výtisků resp. kopií a popularity díla. Knihovny by se na pořízení musely logicky složit. Čím více by jich bylo, tím méně by každá zaplatila. Poměr by se mohl upravit i na základě velikosti resp. platební schopnosti jednotlivých knihoven. Pokud vycházím z volně dostupných statistických údajů[42] na internetu, existuje u nás 5417 veřejných knihoven, z toho jen necelá tisícovka patří mezi ty velké, zřizované městy a obcemi, které si mohou dovolit profesionální personál. Budu-li velmi optimistický a zaokrouhlím tento počet knihoven, schopných podílet se na platbě, na rovný tisíc. Kdyby všechny z nich měly o titul zájem (velmi nepravděpodobná situace), dostal by eReading zaplaceno 1000 krát cena knihy. Titul by byl do jisté míry zaplacen. Otázka je, zda by i takto optimisticky spočtená částka byla dostačující pro neomezené poskytnutí licence knihovnám. A kolik takových e-knih by si knihovny mohly ročně dovolit?

2.5.     Mobilní platforma

Na důležitost mobilní platformy upozorňuje Jan Pokorný. Tvoří nový kanál komunikace, distribuce, propagace i konzumace obsahu. Knihovny by se měly zaměřit také na vývoj mobilních aplikací, které přiblíží celou instituci i její nabídku služeb koncovým uživatelům. Velký počet operačních systémů je problematický z pohledu vývoje. Jednodušší cestou je aplikace vyvíjet ve webovém prostředí, aby byla zachována univerzálnost přístupu z jednotlivých zařízení.

Jedním z příkladu využití je možnost vyhledávání v katalogu, prolongace a zamluvení knih přímo z aplikace mobilního telefonu či tabletu. Čtečka QR kódu by například mohla ověřit dostupnost dané knihy v knihovně. Možnosti jsou téměř neomezené a záleží pouze na fantazii a zdrojích knihovníků. Pokorný uvádí, že vývoj jedné takové aplikace přijde na 10-15 tisíc plus rezerva na budoucí aktualizace, opravy a servis.[43]

2.6.     Svobodný přístup k informacím

Výukové materiály a vědecké práce se pomalu stávají dostupnější. Může za to zoršiřování otevřených licencí typu Creative Commons, pod kterými dnes zveřejňuje obsah čím dál více lidí.


Proti rostoucímu počtu publikovaných odborných prací a rostoucí ceně za jejich zpřístupnění jde hnutní Open Access. Reprezentuje bezplatný přístup k vědeckým informacím a jejich volnému šíření formou svobodných časopisů a otevřených online repozitářů. Reflektuje tak současnou potřebu vědeckých pracovníků na rychlejší a finančně nenáročnou výměnu nových poznatků.[44]

U nás podobnou myšlenku podporuje projekt Digitální knihovna a její e-depozit. Některé univerzity, zapojené do Open Access, vytvářejí své vlastní elektronické repozitáře a akademičtí pracovníci do nich umisťují své práce.

 

3.  Reflexe a klíčové problémy

Nejméně spokojený zákazník je nejlepším zdrojem poučení.

William H. Gates

3.1.     Uživatelská přívětivost a přidaná hodnota

Český trh elektronických knih téměř nezná své zákazníky. Některé cílové skupiny nedokáže ani identifikovat. Nesoustředí se na zájmy a preference stálých zákazníků. Pozornost je zaměřena špatným směrem. Olga Biernátová vyzývá prodejce i nakladatele, aby si zmapovali zákaznickou základnu a zjistili, co čtenáři vlastně žádají: "... málo se zajímáme o jejich preference a o to, co čtou. Pořád jsou jen výzkumy, na čem čtou a kde čtou, jestli mají Kindle nebo mají Sony, ale neptáme se jich na to, které tituly a které žánry se jim v tom elektronickém formátu víc líbí..."[45] Místo toho kladou vydavatelé důraz na zabezpečení a snaží se vycházet vstříc jen nakladatelům. Na uživatelské rozhraní a průchod službou hledí málokdo. Zákazník očekává jednoduchou cestu - od výběru přes zakoupení až po instalaci e-knihy do zařízení. Nechce řešit několik registrací, aktivace ani technické detaily. Chce číst. Výběr a pořizování by pro něj měl být nejintuitivnější a co nejkratší. Měl by být pro zákazníky příjemný, ne obtížný a otravný. Velké procento platících uživatelů příliš spokojeno zatím není. "Podle mě cesta pro lokální prodejce je co nejvíce nekomplikovat legálním čtenářům čtení. Protože já zaplatím a mám horší uživatelský zážitek než ten, kdo si to stáhne z uložto? Není tady něco špatně?"[46] píše Jindra Šaršon svůj názor na současnou situaci. Warezová úložiště nabízejí rychlejší a jednodušší pořízení bez zbytečných omezení. Legální e-book většinou nepřináší žádnou přidanou hodnotu navíc.

Originalita se cení. Otevřenost a komunikace se zákazníky se cení. Jednoduchost pořízení a přijatelná sociální ochrana se cení. Nejvíce ze všeho je však ceněna nabídka bestsellerových titulů, po kterých je v elektronické formě evidentní hlad. Kniha Zlín ukazuje, že tento přístup funguje. Ať si ostatní distributoři a vydavatelé obhajují svou obchodní politiku strachu a přešlapování, jak chtějí. Zde vidíme jasný důkaz, že se to vyplatí. Vzhledem k růstu trhu se to v roce 2013 nepochybně projeví i po finanční stránce.

3.2.     Možnosti zlepšení

Český trh elektronických knih pomalu dospívá. V následujících letech se bude stále rozšiřovat. Porodní problémy máme za sebou. Řešení těch aktuálních bude klíčové pro rychlost jeho dalšího vývoje a směřování. Neopakujme chyby z minulosti, chyby okolních zemí a chyby podobných trhů v kreativním odvětví. Buďme realisté a přizpůsobme trh potřebám dneška a zákaznickým požadavkům.

Následující body tvoří doporučení pro zlepšení kvality služeb elektronického knižního trhu a současně nabízí příležitosti k odstranění nežádoucích prvků:

1)    snaha o maximální jednoduchost a uživatelská přívětivost při nákupu i výpůjčce

2)    rozšíření nabídky e-knih: novinky a bestsellery v českém jazyce

3)    zavést multiplatformní vydání e-knihy v nejrozšířenějších formátech

4)    otevřenost e-knih bez omezujících DRM ochran

5)    přímá komunikace se zákazníky, průzkumy trhu

6)    snaha o maximalizaci prodejů: důraz na marketing

7)    nečekat a být novátorský a inovativní

8)    testování nových prodejních modelů (přímý autorský příspěvek nebo ediční plány  řízené zákazníkem na bázi předplatného)

9)    odpoutání se od jednostranného pohledu na pirátství

10)   komunikace a domluva s velkými pirátskými komunitami

11)   vzájemná otevřená komunikace a spolupráce všech subjektů knižního trhu

12)   novelizace autorského zákona: zapojení se do diskuze a aktivní připomínkování

13)   spolupráce s knihovnami: budování jednotného výpůjčního modelu, zapojení knihoven v procesech digitalizace, propagace a distribuce.

Stejně jako G. B. Shaw svým citátem tuto práci uvedl, také ji zakončí:

Nejsem učitelem, jsem jen ukazatelem směru. Ukázal jsem cestu sobě i jiným.

Použité zdroje

Monografie

Automatizace: Učíme se žít. MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1991, Eseje (Odeon), sv. 4. ISBN 80-207-0296-2.

CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.

FRIEDMAN, Thomas L. Svět je plochý: stručné dějiny jedenadvacátého století. Vyd. 1. Překlad Jaroslav Veis. Praha: Academia, 2007, 559 s. 21. století, sv. 2. ISBN 978-802-0015-303.

Elektronické zdroje

Akademické práce

FATKOVÁ, Lenka. Možnosti spolupráce mezi knihovnami a vydavateli. Brno, 2012. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/261225/ff_m/Magisterska_diplomova_prace.pdf. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Martin Krčál, DiS.

KŘUPALOVÁ, Lenka. Postavení knihy v digitální éře. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/207805/ff_b/Bakalarska_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Pavel Křepela.

OBSTOVÁ, Gabriela. Prodej a půjčování elektronických knih v ČR. Brno, 2012. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/263735/ff_m/Mgr_DP_final.pdf. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Olga Biernátová.

Elektronické knihy a brožury

JOHNSON, L., S. ADAMS a M. CUMMINS. The NMC Horizon Report: 2012 Higher Education Edition [online]. Austin, Texas: The New Media Consortium, EDUCAUSE Learning Initiative, 2012 [cit. 2012-12-21]. ISBN 978-0-9846601-3-1. Dostupné z: http://net.educause.edu/ir/library/pdf/HR2012.pdf

NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU. Kultura České republiky v číslech: Vybrané údaje ze statistických šetření [online]. Praha: NIPOS, 2011 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Kultura_v_cislech_2011...

Elektronická periodika a články

As Tablets Surge, Ereaders Struggle. EMarketer [online]. 20.12.2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://www.emarketer.com/Article.aspx?R=1009555

Cisco představilo platformu Connected Mobile Experiences jako budoucnost bezdrátových sítí. ChannelWorld [online]. 3.12.2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://channelworld.cz/hardware/cisco-predstavilo-platformu-connected-mo...

IDC: Prodeje tabletů stále rostou, poptávka po e-čtečkách klesá. ChannelWorld [online]. 12.12.2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://channelworld.cz/hardware/idc-prodeje-tabletu-stale-rostou-poptavk...

Jak Kniha Zlín kvůli knížce na Uloz.to postrašila Martinu. Lupa.cz [online]. 15.11.2012 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/zpravicky/jak-kniha-zlin-kvuli-knizce-na-uloz-to-post...

Lobbisti ovládli Evropu: Zákaz kopírování prodlužen o dalších 20 let. Zisk shrábne OSA!. Pirátské noviny [online]. 16.9.2011 [cit. 2012-10-14]. ISSN 1804-5197. Dostupné z: http://www.piratskenoviny.cz/?c_id=33381

Publishers weekly [online]. 27.2.2012 [cit. 2012-10-09]. ISSN 0000-0019. Dostupné z: http://www.publishersweekly.com/pw/by-topic/industry-news/financial-repo...

Why E-books Cost So Much. Scientific American [online]. New York: Scientific American, Inc., 11.4.2012 [cit. 2012-10-20]. ISSN 0036-8733. Dostupné z: http://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=why-e-books-cost-so-muc...

BUDINSKÝ, Libor. Lukáš Novák: Letos čekáme skokový nárůst prodejů e-knih. E15.cz [online]. 26.6.2012 [cit. 2012-10-10]. ISSN 1803-4543. Dostupné z: http://euro.e15.cz/hyde-park/rozhovory/lukas-novak-letos-cekame-skokovy-...

CHAO, Chiang-nan, Niall HEGARTY a Abraham STEFANIDIS. Global Impacts and Challenges of Paperless Books: A Preliminary Study. International Journal of Business and Social Science [online]. June 2012, roč. 3, č. 11, s. 115-121 [cit. 2012-12-22]. ISSN 2219-6021. Dostupné z: http://www.ijbssnet.com/journals/Vol_3_No_11_June_2012/14.pdf

COOPER, Charles. Go feds! E-books are way overpriced. CNET [online]. 9.3.2012 [cit. 2012-10-09]. Dostupné z: http://news.cnet.com/8301-1023_3-57393834-93/go-feds-e-books-are-way-ove...

ČÍŽEK, Jakub. Studie: Piráti jsou nejlepší hudební zákazníci. Živě.cz [online]. 16.10.2012 [cit. 2012-10-17]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/studie-pirati-jsou-nejlepsi-hudebni-zakazni...

DĚDIČEK, Dominik. O elektronických knihách v Česku s Tomášem Baránkem [rozhovor]. Cnews.cz [online]. 16.8.2012 [cit. 2012-10-10]. ISSN 1804-9826. Dostupné z: http://www.cnews.cz/clanky/o-elektronickych-knihach-cesku-tomasem-barank...

DOČEKAL, Daniel. Prodej e-knihy na EBux.cz (Euromedia) je (bohužel) jenom Wooky. Bookz.cz [online]. 29.3.2012 [cit. 2012-10-09]. Dostupné z: http://www.bookz.cz/wordpress/2011/03/29/prodej-e-knihy-na-ebux-cz-eurom...

DOČEKAL, Daniel. Je stažení nelegální kopie e-knihy legální či nikoliv. Zeptali jste se, zde je odpověď. Bookz.cz [online]. 24.7.2012 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.bookz.cz/wordpress/2012/07/24/je-stazeni-nelegalni-kopie-e-kn...

EDER, Hannes. Swedes Think Different: A New Model for E-lending. The Literary Platform [online]. 13.12.2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://www.theliteraryplatform.com/2012/12/swedes-think-different-a-new-...

HAGEMAN, Peggy. Ebooks and the Long Arm of the Law. EContent [online]. 6/2012, roč. 35, č. 5, s. 1 [cit. 2012-10-09]. ISSN 1525-2531. Dostupné z: ProQuest Central

HILLESUND, Terje. Will E-books Change the World?. First Monday [online]. October 2001, roč. 6, č. 10 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://firstmonday.org/htbin/cgiwrap/bin/ojs/index.php/fm/article/view/8...

INDVIK, Lauren. Ebook Sales Surpass Hardcover for First Time in U.S. Mashable [online]. 17.6.2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://mashable.com/2012/06/17/ebook-hardcover-sales

KLAJBAN, Michal. Na gauči s... Nubo: čteme a posloucháme synchronně. Inflow: information journal [online]. 2012, roč. 5, č. 12 [cit. 2012-12-10]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/nubo-cteme-poslouchame-synchronne

KOLÁČEK, Martin. Martin Koláček: Slavným spisovatelem e-knih, část 1. EReaders.cz [online]. 17.9.2012 [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: http://www.ereaders.cz/martin-kolacek-slavnym-spisovatelem-e-knih-cast-1

KOLÁČEK, Martin. Příběh nezávislého spisovatele aneb Slavným spisovatelem e-knih, část 2. EReaders.cz [online]. 18.9.2012 [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: http://www.ereaders.cz/pribeh-nezavisleho-spisovatele-aneb-slavnym-spiso...

KOWALCZYK, Piotr. Ebook Market in Poland: 2009-2012 Overview, by Piotr Kowalczyk. TeleRead [online]. 22.2.2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://www.teleread.com/paul-biba/ebook-market-in-poland-2009-2012-overv...

KRČMÁŘ, Petr. Martin Lipert: Kindle je největším zlem pro eknihy v Česku. Root.cz [online]. 14.3.2011 [cit. 2012-10-14]. ISSN 1212-8309. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/martin-lipert-kindle-je-nejvetsim-zlem-pro-ekn...

KRČMÁŘ, Petr. Pavel Koutský: piráti pomáhají českému trhu s e-knihami. Root.cz [online]. 21.11.2011 [cit. 2012-10-14]. ISSN 1212-8309. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/pavel-koutsky-pirati-pomahaji-ceskemu-trhu-s-e...

KRČMÁŘ, Petr. Český trh s e-knihami: stále jsme ještě na začátku. Root.cz [online]. 23.7.2012 [cit. 2012-10-09]. ISSN 1212-8309. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/cesky-trh-s-e-knihami-stale-jsme-jeste-na-zacatku

KYŠA, Leoš. Služby knižních pirátů využívá přes 13 tisíc lidí. Týden: zpravodajský týdeník [online]. Praha: Sebastian Pawlowski, Mediacop s. r. o, 30.11.2011 [cit. 2012-10-10]. ISSN 1210-9940. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/literatura/sluzby-kniznich-piratu-vy...

LAUSCHMANN, Jindřich. Gartner Hype Cycle 2012: Jak si vedou nové technologie?. Tyinternety.cz [online]. 22.8.2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/2012/08/22/clanek/gartner-hype-cycle-2012-jak-...

LUTONSKÝ, Marek. Ebooky v Česku: Proč se nakladatelé bojí. Živě.cz [online]. 16.10.2012 [cit. 2012-10-17]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/ebooky-v-cesku-proc-se-nakladatele-boji/sc-3-a...

MAZAL, Jan a Ann BEDNARZOVÁ. Top IT trendy IDC pro rok 2013: Mobilní zařízení a cloud. ChannelWorld [online]. 4.12.2012 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://channelworld.cz/clanky/top-it-trendy-idc-pro-rok-2013-mobilni-zar...

MORÁVEK, Daniel. Jiří Vlček: Proč se bát zneužití e-knih? Papírové knihy též lehce okopírujete. Podnikatel.cz [online]. 9.8.2011 [cit. 2012-10-17]. ISSN 1802-8012. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/jiri-vlcek-proc-se-bat-zneuziti-eknih

POKORNÝ, Lukáš. Popularita e-knižních formátů. Inflow: information journal [online]. 5.10.2012, roč. 5, č. 10 [cit. 2012-10-15]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/popularita-ekniznich-formatu

ROZMAJZL, Lukáš. Češi se učí číst elektronické knihy. Papírové však v koši nekončí. Hospodářské Noviny IHNED.cz [online]. 13.3.2012 [cit. 2012-10-17]. ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-55033710-cesi-se-uci-cist-elektronicke-knihy-p...

ROZMAJZL, Lukáš. Elektronické knihy jsou přivýdělek, nikoli velký byznys. Hospodářské Noviny IHNED.cz [online]. 22.11.2012 [cit. 2012-10-17]. ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-58705360-elektronicke-knihy-jsou-privydelek-ni...

SUDOVÁ, Miroslava. E-Knihy a zkušenosti knihoven. Inflow: information journal [online]. 5.10.2012, roč. 5, č. 10 [cit. 2012-10-15]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/eknihy-zkusenosti-knihoven

ŠALOMOUN, Jan. Self-publishing elektronických knih po česku od Jana Šalomouna. EReaders.cz [online]. 27.11.2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://www.ereaders.cz/self-publishing-elektronickych-knih-po-cesku-od-j...

ŠNÍDL, Vladimír a Pavel KOČIČKA. Knižní pirátství je na vzestupu. Hospodářské Noviny IHNED.cz [online]. 29.9.2011, 5.10.2011 [cit. 2012-12-21]. ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/index.php?p=000000_save&article[id]=53047370&arti...

TICHÝ, Vladimír. Elektronické knihy. Duha [online]. 25.5.2012, 2/2012 [cit. 2012-10-09]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/elektronicke-knihy

VYLEŤAL, Martin. Hana Žáková (Kosmas): DRM není do budoucna tou správnou cestou. Lupa.cz [online]. 21.2.2012 [cit. 2012-10-10]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/hana-zakova-kosmas-drm-neni-do-budoucna-tou-sp...

VYLEŤAL, Martin. Wooky začne nabízet e-knihy i pro čtečky Kindle. Lupa.cz [online]. 31.10.2012 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/zpravicky/wooky-zacne-nabizet-e-knihy-i-pro-ctecky-ki...

VYLEŤAL, Martin. CIF 2012: Kniha Zlín za poslední rok prodala přes 11 tisíc e-knih. Lupa.cz [online]. 6.11.2012 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/zpravicky/cif-2012-kniha-zlin-za-posledni-rok-prodala...

VYLEŤAL, Martin. Jiří Vlček (Palmknihy): V Česku se letos prodá 200 tisíc e-knih, desetkrát víc než loni. Lupa.cz [online]. 23.11.2012 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/jiri-vlcek-palmknihy-cz-v-cesku-se-letos-proda...

VYLEŤAL, Martin. Martin Lipert (eReading): Velkodistribuce e-knih nedává smysl, vydavatelé tratí peníze. Lupa.cz [online]. 7.12.2012 [cit. 2012-12-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/martin-lipert-ereading-velkodistribuce-e-knih-...

ZANDL, Patrick. Euromedia spouští Ebux a má velké ambice s elektronickými knihami. Lupa.cz [online]. 30.3.2011 [cit. 2012-10-09]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/euromedia-spousti-ebux-a-ma-velke-ambice-s-ele...

Elektronické příspěvky

Informace o vývoji trhu elektronických komunikací se zaměřením na rok 2011 a vybrané ukazatele prvního pololetí 2012. In: Český telekomunikační úřad [online]. Říjen 2012, s. 40-48 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.ctu.cz/cs/download/statisticke_udaje/rok_2012/informace_vyvoj...

Informace od nakladatelství Academia o odložení trestního stíhání kvůli porušení autorských práv. In: Svaz českých knihkupců a nakladatelů [online]. 13.9.2012 [cit. 2012-12-24]. Dostupné z: http://sckn.cz/content/zpravy/file-816.doc

Prodeje e-knih za první pololetí 2012. In: Svaz českých knihkupců a nakladatelů [online]. 2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://www.feedit.cz/wordpress/2012/07/10/prodeje-e-knih-za-prvni-polole...

Zpráva o českém knižním trhu 2011/2012. In: Svaz českých knihkupců a nakladatelů [online]. Editor: Marcela Turečková. Listopad 2012 [cit. 2012-12-20]. ISBN 978-80-902495-6-1. Dostupné z: http://sckn.cz/content/zpravy/file-847.pdf

BRDIČKA, Bořivoj. Horizon Report 2010. In: Metodický portál RVP [online]. 25.1.2010 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10737/HORIZON-REPORT-2010.html

BRDIČKA, Bořivoj. Horizon Report 2011. In: Metodický portál RVP [online]. 21.2.2011 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11027/HORIZON-REPORT-2011.html

BRDIČKA, Bořivoj. Horizon Report 2012. In: Metodický portál RVP [online]. 5.3.2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/15373/HORIZON-REPORT-2012.html

ČESKÝ NÁRODNÍ PANEL a STEM/MARK. E-knihy a e-čtení v Čechách. In: LAJKA, Jan. SlideShare [online]. 7.6.2012 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/stemmark/ekniohy-a-eten-v-echch

HELLMAN, E. S. Chapter 4: Open Access E-books. In: Library Technology Reports [0024-2586] [online]. Sue Polanka. Vol. 47. Issue 8, November 2011, s. 18-27 [cit. 2012-12-10]. ISSN 00242586. Dostupné z: EBSCO Academic Search Complete

HODGE, Bob. UNIVERSITY OF WESTERN SYDNEY. How the Medium is the Message in the Unconscious of 'America Online'. Visual Communication. In: SAGE journals [online]. October 2003, roč. 2, č. 3, s. 341-353 [cit. 2012-12-10]. DOI: 10.1177/14703572030023006. Dostupné z: SAGE journals

INTERNATIONAL CHAMBER OF COMMERCE. Building a digital Economy: The Importance of saving jobs in the EU's creative industries. In: MusicTank [online]. 17.3.2010 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.musictank.co.uk/resources/reports/building-a-digital-economy-...

JANSOVÁ, Adéla. Palmknihy startují prodej dotovaných čteček [tisková zpráva]. In: Palmknihy.cz [online]. 21.9.2012 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.onlineservices.cz/pktz/tz_palmknihy_prodej_dotovanych_ctecek....

RAINIE, Lee et al. The rise of e-reading. In: Pew Research Center's Internet & American Life Project [online]. 5.4.2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://libraries.pewinternet.org/files/legacy-pdf/The%20rise%20of%20e-re...

MEDIASCOPE EUROPE, IAB EUROPE, SPIR. TZ Češi by na internetu nejvíce platili za filmy. In: NetMonitor [online]. 24.10.2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://www.spir.cz/sites/default/files/tz_cesi_by_na_internetu_nejvice_p...

NETMONITOR, SPIR, GEMIUS & MEDIARESEARCH. Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice: Říjen 2012. In: NetMonitor [online]. Říjen 2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.netmonitor.cz/sites/default/files/vvnetmon/2012_10_total.pdf

TÁBORSKÝ, Michal. Kindle - půjčování knih. In: SlideShare [online]. 10.11.2011 [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/MichalTborsk/kindle-pjovn-knih

Legislativní dokumenty

Česká republika. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: Zákon č. 121/2000 Sb. 2000, 36/2000 Sb. [online]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/autorsky/cast1h1.aspx

Nepublikované dokumenty

HADRABA, Radek. E-knihy 5: zpráva ze semináře [seminární práce]. Brno, prosinec 2012, 6 s.

KABINET INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ FF MU. Kurz práce s informacemi: Informační společnost [elektronická skripta]. Brno, 2012.

Příspěvky na webu

ALYSS2468. Quarterly revenue of e-books from 2002 to 2010 (USA). In: Many Eyes - IBM Research [online]. 31.10.2011 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www-958.ibm.com/software/data/cognos/manyeyes/visualizations/sale...

CORWIN78. Piráti. In: Pirátské noviny [online]. 27.12.2011 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://pn.piratskasit.cz/?disc=1&c_id=33487

DOCTOROW, Cory. Doubling Down on DRM: Hachette U.K. dabbles in extraterritoriality. In: Publishers weekly [online]. 13.8.2012 [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.publishersweekly.com/pw/by-topic/columns-and-blogs/cory-docto...

NIGFIRE. Je to bída. In: Lupa.cz [online]. 20.7.2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/e-knizky-jsou-na-vzestupu-za-sest-mesicu-se-ji...

ŠARŠON, Jindřich. Ignorování iBookStore. In: Lupa.cz [online]. 7.12.2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/martin-lipert-ereading-velkodistribuce-e-knih-...

Sociální média

Ken Robinson říká: Školy ničí kreativitu. In: TED [online], June 2006 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.ted.com/talks/lang/cs/ken_robinson_says_schools_kill_creativi...

Marshall Mcluhan Full lecture: The medium is the message - 1977 part 1 v 3. In: YouTube [online], 2011 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=ImaH51F4HBw

Marshall Mcluhan Full lecture: The medium is the message - 1977 part 2 v 3. In: YouTube [online], 2011 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=a11DEFm0WCw

Marshall Mcluhan Full lecture: The medium is the message - 1977 part 3 v 3. In: YouTube [online], 2011 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=CtpX8A7Q2pE

Olga Biernátová - E-knihy rulez!. In: YouTube [online], 5.12.2012 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=gSm1pwjK9MA

DROZDA, Robert. Tak nám zabili xtrance paní Müllerová. In: Google+ [online]. 29.11.2011 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: https://plus.google.com/111265727501982479883/posts/YxtGjt3PESB

Webové stránky

Aktuální žebříček e-knih. Svaz českých knihkupců a nakladatelů [online]. 2009-2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://sckn.cz/index.php?p=ladderE

Český internet 2012 v číslech - infografika SPIR. NETMONITOR. Sdružení pro internetovou reklamu [online]. Srpen 2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.spir.cz/cesky-internet-2012-v-cislech-infografika-spir

Domácnosti s připojením k internetu. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2004-2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=ICT0070PU_KR&kapitola_id=...

Global e-book revenue from 2009 to 2016*, by region (in million U.S. dollars). Statista: The Statistics Portal for Market Data, Market Research and Market Studies [online]. June 2012 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.statista.com/statistics/232861/global-e-book-revenue-by-region

E-reader ownership among U.S. adults 2010-2012, by gender. Statista: The Statistics Portal for Market Data, Market Research and Market Studies [online]. January 2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://www.statista.com/statistics/216359/e-reader-ownership-among-us-ad...

E-reader ownership in the United States in 2012, by device type. Statista: The Statistics Portal for Market Data, Market Research and Market Studies [online]. February 2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://www.statista.com/statistics/223101/e-reader-ownership-in-the-us-b...

E-reader use in the United States in 2012. Statista: The Statistics Portal for Market Data, Market Research and Market Studies [online]. February 2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://www.statista.com/statistics/201401/e-reader-use-in-the-united-states

Survey: U.S. e-reader owners, by age 2010-2012. Statista: The Statistics Portal for Market Data, Market Research and Market Studies [online]. January 2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://www.statista.com/statistics/222787/age-distribution-of-e-reader-o...

StatCounter: Global Stats [online]. 1999-2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://gs.statcounter.com

TZ Češi by na internetu nejvíce platili za filmy. Sdružení pro internetovou reklamu [online]. Praha, 24.10.2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.spir.cz/tz-cesi-na-internetu-nejvice-platili-za-filmy

Základní fakta o produkci knih v ČR za rok 2010. BLAŽEK, Luděk. Svaz českých knihkupců a nakladatelů [online]. 2010 [cit. 2012-10-09]. Dostupné z: http://sckn.cz/index.php?p=fakta2010

Wikipedie

Anti-Counterfeiting Trade Agreement. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Anti-Counterfeiting_Trade_Agreement

Digital divide. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_divide

Marshall McLuhan. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 7 December 2012 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan



[1] COOPER, Charles. Go feds! E-books are way overpriced. CNET [online]. 9.3.2012 [cit. 2012-10-09]. Dostupné z: http://news.cnet.com/8301-1023_3-57393834-93/go-feds-e-books-are-way-ove...

[2] INTERNATIONAL CHAMBER OF COMMERCE. Building a digital Economy: The Importance of saving jobs in the EU's creative industries. In: MusicTank [online]. 17.3.2010 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.musictank.co.uk/resources/reports/building-a-digital-economy-...

[3] FRIEDMAN, Thomas L. Svět je plochý: stručné dějiny jedenadvacátého století. Vyd. 1. Překlad Jaroslav Veis. Praha: Academia, 2007. 21. století, sv. 2. ISBN 978-802-0015-303. s. 338-339.

[4] ROZMAJZL, Lukáš, ref. 49.

[5] MORÁVEK, Daniel. Jiří Vlček: Proč se bát zneužití e-knih? Papírové knihy též lehce okopírujete. Podnikatel.cz [online]. 9.8.2011 [cit. 2012-10-17]. ISSN 1802-8012. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/jiri-vlcek-proc-se-bat-zneuziti-eknih

[6] ČÍŽEK, Jakub. Studie: Piráti jsou nejlepší hudební zákazníci. Živě.cz [online]. 16.10.2012 [cit. 2012-10-17]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/studie-pirati-jsou-nejlepsi-hudebni-zakazni...

[7] TZ Češi by na internetu nejvíce platili za filmy. <i>Sdružení pro internetovou reklamu</i> [online]. Praha, 24.10.2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: http://www.spir.cz/tz-cesi-na-internetu-nejvice-platili-za-filmy

[8] ŠNÍDL, Vladimír a Pavel KOČIČKA. Knižní pirátství je na vzestupu. Hospodářské Noviny IHNED.cz [online]. 29.9.2011, 5.10.2011 [cit. 2012-12-21]. ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/index.php?p=000000_save&article[id]=53047370&arti...

[9] NIGFIRE. Je to bída. In: Lupa.cz [online]. 20.7.2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/e-knizky-jsou-na-vzestupu-za-sest-mesicu-se-ji...

[10] Olga Biernátová, ref. 59.

[11] ROZMAJZL, Lukáš, ref. 52.

[12] OBSTOVÁ, Gabriela. Prodej a půjčování elektronických knih v ČR. Brno, 2012. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/263735/ff_m/Mgr_DP_final.pdf. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Olga Biernátová. s. 66.

[13] LUTONSKÝ, Marek. Ebooky v Česku: Proč se nakladatelé bojí. Živě.cz [online]. 16.10.2012 [cit. 2012-10-17]. ISSN 1212-8554. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/ebooky-v-cesku-proc-se-nakladatele-boji/sc-3-a...

[14] KRČMÁŘ, Petr, ref. 51.

[15] BUDINSKÝ, Libor. Lukáš Novák: Letos čekáme skokový nárůst prodejů e-knih. E15.cz [online]. 26.6.2012 [cit. 2012-10-10]. ISSN 1803-4543. Dostupné z: http://euro.e15.cz/hyde-park/rozhovory/lukas-novak-letos-cekame-skokovy-...

[16] ČESKÝ NÁRODNÍ PANEL a STEM/MARK, ref. 8.

[17] Světlana Knollová. Seminář E-knihy 2, Národní technická knihovna Praha, 20.11.2012.

[18] U odborné literatury tento problém nadále trvá, jak potvrdili čeští knihovníci na seminářích o e-knihách v NTK.

[19] COOPER, Charles, ref. 78.

[20] Why E-books Cost So Much. Scientific American [online]. New York: Scientific American, Inc., 11.4.2012 [cit. 2012-10-20]. ISSN 0036-8733. Dostupné z: http://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=why-e-books-cost-so-muc...

[21] Olga Biernátová, ref. 59

[22] VYLEŤAL, Martin, ref. 50.

[23] Olga Biernátová, ref. 59.

[24] Tamtéž.

[25] VYLEŤAL, Martin, ref. 55.

[26] VYLEŤAL, Martin, ref. 50.

[27] Zpráva o českém knižním trhu 2011/2012. In: Svaz českých knihkupců a nakladatelů [online]. Editor: Marcela Turečková. Listopad 2012 [cit. 2012-12-20]. ISBN 978-80-902495-6-1. Dostupné z: http://sckn.cz/content/zpravy/file-847.pdf

[28] POKORNÝ, Lukáš. Popularita e-knižních formátů. Inflow: information journal [online]. 5.10.2012, roč. 5, č. 10 [cit. 2012-10-15]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/popularita-ekniznich-formatu

[29] KYŠA, Leoš. Služby knižních pirátů využívá přes 13 tisíc lidí. Týden: zpravodajský týdeník [online]. Praha: Sebastian Pawlowski, Mediacop s. r. o, 30.11.2011 [cit. 2012-10-10]. ISSN 1210-9940. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/literatura/sluzby-kniznich-piratu-vy...

[30] ČESKÝ NÁRODNÍ PANEL a STEM/MARK, ref. 8.

[31] KYŠA, Leoš, ref. 106.

[32] KRČMÁŘ, Petr. Pavel Koutský: piráti pomáhají českému trhu s e-knihami. Root.cz [online]. 21.11.2011 [cit. 2012-10-14]. ISSN 1212-8309. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/pavel-koutsky-pirati-pomahaji-ceskemu-trhu-s-e...

[33] Informace od nakladatelství Academia o odložení trestního stíhání kvůli porušení autorských práv. In: Svaz českých knihkupců a nakladatelů [online]. 13.9.2012 [cit. 2012-12-24]. Dostupné z: http://sckn.cz/content/zpravy/file-816.doc

[34] DROZDA, Robert. Tak nám zabili xtrance paní Müllerová. In: Google+ [online]. 29.11.2011 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: https://plus.google.com/111265727501982479883/posts/YxtGjt3PESB

[35] FATKOVÁ, Lenka. Možnosti spolupráce mezi knihovnami a vydavateli. Brno, 2012. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/261225/ff_m/Magisterska_diplomova_prace.pdf. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Martin Krčál, DiS. s. 67.

[36] HADRABA, Radek, ref. 27, s. 2.

[37] SUDOVÁ, Miroslava. E-Knihy a zkušenosti knihoven. Inflow: information journal [online]. 5.10.2012, roč. 5, č. 10 [cit. 2012-10-15]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/eknihy-zkusenosti-knihoven

[38] TÁBORSKÝ, Michal. Kindle - půjčování knih. In: SlideShare [online]. 10.11.2011 [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/MichalTborsk/kindle-pjovn-knih

[39] EDER, Hannes. Swedes Think Different: A New Model for E-lending. The Literary Platform [online]. 13.12.2012 [cit. 2012-12-22]. Dostupné z: http://www.theliteraryplatform.com/2012/12/swedes-think-different-a-new-...

[40] Jana Římanová. Seminář E-knihy 2, Národní technická knihovna, Praha, 20.11.2012.

[41] Martin Lipert. Seminář E-knihy 2, Národní technická knihovna, Praha, 20.11.2012.

[42] NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU. Kultura České republiky v číslech: Vybrané údaje ze statistických šetření [online]. Praha: NIPOS, 2011 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Kultura_v_cislech_2011...

[43] Jan Pokorný. Seminář E-knihy 3, Národní technická knihovna, Praha, 27.11.2012.

[44] Miroslav Bartošek. Přednáška Open Access, Masarykova univerzita, Brno, 25.10.2012.

[45] Olga Biernátová, ref. 59.

[46] ŠARŠON, Jindřich. Ignorování iBookStore. In: Lupa.cz [online]. 7.12.2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/martin-lipert-ereading-velkodistribuce-e-knih-...

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback