Chceme dětem číst

Zpráva z dvoudenního semináře pro pracovníky dětských oddělení s názvem „Chceme dětem číst 4 – Německy psaná literatura pro děti a mládež“. Cílem semináře bylo seznámit knihovníky s vývojem dětské německy psané literatury, jejími nejznámějšími představiteli, ale i se současnými „hity“ německé literatury pro děti a mládež. Představeno bylo také několik ukázek besed a projektů, které se tematicky týkaly zaměření semináře na německou literaturu pro děti a mládež.

Ve dnech 24. a 25. dubna 2012 se v Knihovně Jiřího Mahena v Brně uskutečnil seminář Centra dětského čtenářství s názvem „Chceme dětem číst 4 - Německy psaná literatura pro děti a mládež". Seminář byl již čtvrtým v řadě, dřívější ročníky byly zaměřeny na podporu dětského čtenářství v České republice (Chceme dětem číst 1), dětskou literaturu Francie (Chceme dětem číst 2) a literaturu pro děti a mládež v Polsku (Chceme dětem číst 3).

První den semináře byl zaměřen na seznámení s vývojem literatury pro děti a mládež v Německu a s jejími hlavními pilíři (May, Ende, bratři Grimmové) a také produkci německých autorů na českém trhu.

Druhý den semináře byl věnován výhradně představování projektů a besed s tematikou německy psané literatury pro děti a mládež. Základními motivy besed byli bratři Grimmové, indiáni Karla Maye a jeden z nejpůjčovanějších německých autorů současnosti u nás Thomas Brezina.

První den semináře Chceme dětem číst 4 - Německy psaná literatura pro děti a mládež

Na úvod prvního dne se představil Dr. Jan Koten, velký obdivovatel německého spisovatele Karla Maye. S nadšením pravého fanouška zasvětil účastníky semináře do života a díla tohoto známého německého spisovatele. Suchá data a životopisné údaje okořenil zajímavými a pikantními událostmi ze života spisovatele, který byl do čtyř let slepý.

Neopomněl zdůraznit, že velký vliv na budoucího spisovatele měla babička, která mu vyprávěla pohádky a příběhy, a působení až příliš přísného otce, který ho tvrdě vedl k učení. May trpěl samotou a neměl přátele, protože ve skupině dětí až příliš vynikal. Toužil být lékařem a v mnoha jeho románech jsou hrdinové vzdělaní tak, aby mohli poskytnout první pomoc v každém případě.

Jan Koten

Nakonec se stal učitelem, ale jeho bezmezná fantazie ho „nutila" dělat nepatřičné věci a tak byl brzy za krádeže a podvody usvědčen a bylo mu doživotně zakázáno vyučovat, načež se dostal i do vězení. Po propuštění z vězení vydává své první drobné práce, ale na živobytí to nestačí a opět se dostane na scestí. Tentokrát je odsouzen na 4 roky v káznici, což je vězení mnohem tvrdšího rázu. Po propuštění z káznice se May už plně začal věnovat psaní příběhů a románů a postupně si získal velkou popularitu. Několik let před jeho smrtí vyšlo najevo, že žádnou ze zemí, které ve svých románech tak živě popisuje, nikdy osobně nenavštívil a jeho dobrá pověst velmi utrpěla. Maye ranilo, jak je jeho jméno vláčeno bulvárem a vydal několik obranných spisků, které však byly jen chabým pokusem nešťastného člověka, jak se alespoň trochu očistit. Jak Jan Koten uvedl: „Umírá uštván lidskou závistí."

Příspěvek byl velmi zajímavým náhledem na život tohoto dnes trochu opomíjeného a zapomenutého spisovatele dobrodružné literatury.

 

V druhém příspěvku semináře vystoupila PhDr. Tamara Bučková, Ph.D, vyučující Katedry germanistiky na Univerzitě Karlově, která se specializuje na literaturu pro děti a mládež. Ve svém příspěvku představila předního autora německé fantastiky pro děti a mládež Michaela Endeho. Jak Tamara Bučková uvedla: "Fantastika je jako podžánr fantasy literatury zastřešujícím pojmem pro příběhy s pohádkovými a fantazijními motivy."

Ve svém příspěvku se věnovala především stěžejním dílům z jeho tvorby - Nekonečný příběh a Děvčátko Momo a ukradený čas. Poukazovala zvláště na Endeho neobvyklé vnímání času a prostoru, snění a fantazie, které v jeho knihách mají obrovskou roli. Za možný vliv na jeho zvláštní nahlížení na svět možná mohl jeho otec, který byl známým malířem a za 2. světové války mu byla zakázána činnost a hrozil mu koncentrační tábor.

 

V následujícím příspěvku se Libor Marchlík z nakladatelství Fantom print, které se v České republice specializuje na sci-fi a fantasy literaturu, zaměřil na knižní produkci současných německých spisovatelů.

Mezi přední německy píšící autory sci-fi a fantasy literatury, které nakladatelství Fantom print vydává, patří Christoph Hardebush, Frank Rehfeld, Michael Peinkopfer, Bernard Hennen, André Wiesler a Markus Heitz.

Velký rozmach fantasy literatury v Německu nastal po zfilmování Pána prstenů. Začaly vznikat speciální řady fantasy příběhů věnované jednotlivým rasám (trpaslíci, elfové, trollové, orci atd.). Tento typ fantasy upevnil pozici fantasy literatury na německém trhu a i u nás má velký ohlas.

 

Posledním příspěvkem dne byla přednáška na téma Dějiny německy psané dětské literatury PhDr. Jany Barokové, Ph.D, vyučující Katedry německého jazyka a literatury, Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

Jana Baroková

Jana Baroková shrnula veškerou německy psanou literaturu počínaje bratry Grimmy, kteří jako první sesbírali německé lidové pohádky, přes obrázkové knihy Der StruwwelPeter (česky Ježipetr) od H. Hoffmanna a Max und Moritz od W. Busche. Přičemž dílo Struwwelpeter má na vývoj evropské literatury zvláštní vliv. Jedná se o knihu 11 veršovaných příběhů, které jako vánoční dárek pro svého tříletého syna napsal v roce 1844 německý psychiatr Heinrich Hoffmann, protože se mu nedařilo objevit na trhu knihu, která by byla vhodná pro tak staré dítě. Kniha už ve své době zaznamenala obrovský úspěch a byla přeložena do více než 35 jazyků, přičemž v mnoha zemích doslova zdomácněla.

Přednáška pak dále pokračovala přes poválečnou literaturu, kterou zastupují spisovatelé E. Köstner, H. Fallada, O. Preußler či P. Hartling až po současnost, kde vynikají Michael Ende, Ch. Nöstlinger, K. Boie, W. Wölfer, M. Pressler nebo G. Pausewang. Do své přednášky zahrnula spisovatele národnosti německé i rakouské.

Ve svém příspěvku několikrát zmínila, že ten či onen autor reprezentují tzv. typ literatury Problem buch. Jedná se o typ literatury, kde je tematizována nějaká problematika současné společnosti např. drogy, prostituce, rozpad rodiny, týrání či sexuální zneužívání, začlenění postiženého dítěte do party dětí apod. Vždy je zkrátka tematizován nějaký společenský problém, se kterým se děti musí vyrovnat sami.

Dále též zmínila projekt, který v roce 2009 uskutečnila se svými studenty. Několik jejích studentů si v rámci studia německého jazyka a literatury dopisovalo se současnými německými a rakouskými spisovateli o jejich dílech. Výstupem pak byl soubor těchto dopisů, a jak zmínila, navázaly se tím velmi dobré kontakty.

 

Druhý den semináře Chceme dětem číst 4 - Německy psaná literatura pro děti a mládež

Druhý den semináře byl zaměřen více prakticky. Knihovníci dětských oddělení z různých knihoven Jihomoravského kraje prezentovali své knihovnické lekce s tématikou německá literatura pro děti a mládež.

Jako první v rámci tohoto dne vystoupila Jana Létalová z Městské knihovny v Břeclavi a představila besedu o životě a díle slavných německých pohádkářů bratří Grimmů. Nejedná se jen o besedu, ale také o mezinárodní projekt Knihovna bez hranic - Grenzlose Bibliothek s partnerskou knihovnou v Poysdorfu v Rakousku, jehož záměrem bylo posílit spolupráci v oblasti kulturního rozvoje obou měst se zaměřením na oblast jazykového i obecného vzdělávání a přispět tak k zlepšování soužití generací v příhraničním regionu.  Do projektu byly zapojeny i základní školy z obou měst (Břeclav, Poysdorf). Na projekt se podařilo získat finance z Fondu malých projektů jižní Morava - Dolní Rakousko, financovaného ze strukturálních fondů Evropské unie.

Cílem projektu bylo navázat kontakty mezi českými a rakouskými dětmi a především podpořit výuku německého jazyka u českých dětí a českého jazyka u rakouských dětí a to pomocí hravé a nevšední formy přes pohádky.

Projekt byl zacílen na věkovou kategorii 5. - 7. ročníky základní školy a jako vhodný prostředek se ukázaly pohádky bratří Grimmů, protože jsou hojně rozšířeny a známy u nás i v Rakousku.

V rámci projektu se tak děti dověděly něco o životě, rodině a díle obou bratří. Součástí byly i návštěvy na obou stranách a různé projekce a prezentace, které děti hravou formou seznamovaly s neznámým jazykem i s kamarády, kteří mluvili cizí řečí. Děti tak mohly poznat, že učení cizímu jazyku nemusí být jen nudné „biflování" slovíček. Částí aktivit byl např. pracovní list s pohádkovými úkoly, souběžné pohádkové texty, veřejná čtení v němčině či videoprojekce známých pohádek v cizím jazyce. Ukázalo se, že knihovna může být vhodným partnerem při podpoře výuky cizích jazyků.

Z projektu mohla také Městská knihovna Břeclav nakoupit nové dokumenty (knihy, CD i DVD) v němčině a obohatit tak svůj fond.

 

Dalším kdo vystoupil, byla Mgr. Lucie Šturmová, knihovnice z hudebního oddělení Knihovny Jiřího Mahena v Brně, která účastníky semináře seznámila s besedou O klukovi, který se jmenoval Wolfgang.

Jedná se o besedu, která je součástí širšího projektu Ruku v ruce, díky kterému Knihovna Jiřího Mahena získala v roce 2009 téměř 5 milionů Kč z Evropského sociálního fondu ČR a státního rozpočtu ČR. Jeho cílem je realizace celistvého systému aktivit, které mají napomáhat integraci handicapovaných dětí mezi zdravé. Výstupem z projektu budou metodické listy k besedám (včetně této), které budou sloužit knihovníkům i po skončení samotného projektu a budou je moct využívat i ostatní knihovny, a to již v červnu letošního roku, kdy bude projekt ukončen.

Lucie Šturmová

Beseda, kterou Lucie Šturmová na semináři představila, se týkala velkého hudebního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. Knihovník, který v ‚Ich formě" vypráví Mozartův životní příběh, tak děti vhodným způsobem upoutá, přičemž během vyprávění kontrolními otázkami u dětí zjišťuje, zda pozorně poslouchají. Poté se děti zdravé, ale i děti s různým typem handicapu (nevidomí, mentálně či tělesně znevýhodnění) pomocí hravých aktivit dozvídají další podrobnosti o jeho životě i strastech, které ho potkaly. Děti také ve skupinkách zjišťují význam různých hudebních pojmů a výrazů. Součástí besedy jsou samozřejmě i hudební ukázky z Mozartových děl.

V následujícím příspěvku vystoupili Míla Linc a Bc. Ludmila Mičínová z dětského oddělení Knihovny Jiřího Mahena v Brně a představili svou besedu Indiáni Karla Maye.

Cílem této besedy je vlákat děti do světa Indiánů přes knihy známého německého spisovatele dobrodružné literatury Karla Maye. Děti jsou do života indiánů vtaženi tak, že se jimi sami stanou. Knihovník představuje dopisovatele Karla Maye, který sbírá informace od pravých indiánů. Společně si povídají, kdo je to Karel May. Děti jsou poté rozděleny do skupinek a musí představit svůj kmen (kde žili, jaké měli zvyky, vztahy s bělochy a podobně), informace mohou hledat v připravených dokumentech a na internetu. Později také procházejí různými zkouškami např. indiánský tanec, stopování a poznávání stop zvířat, vymýšlení indiánských legend či kreslení totemu.

Závěr besedy je opravdu velmi indiánský, protože válkou znesvářené kmeny společně „kouří" dýmku míru (bublifuk) a „zakopávají" válečnou sekeru (např. do hromady polštářů).

Myslím, že takováto hravá beseda děti na čtení indiánských příběhů a dobrodružné literatury opravdu dobře naladí.

Další beseda byla věnovaná v současnosti zřejmě nejpůčovanějšímu německy píšícímu spisovateli u nás. Besedu o Thomasi Brezinovi rakouském spisovateli nám představil Míla Linc z dětského oddělení Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Thomas Brezina je rakouský spisovatel a televizní moderátor pořadů pro děti a mládež. Narodil se v roce 1963 ve Vídni, ale v současné době žije a pracuje v Londýně. Psaní příběhů se věnuje už od dětství. Profesionálně se věnuje psaní od roku 1989. Píše knížky, divadelní a televizní scénáře, vymýšlí hry na CD-ROMy a jako vyslanec UNICEF se zasazuje o práva mládeže. Vydal již více jak 100 knih, jež byly přeloženy do 28 jazyků, včetně češtiny. V českých knihovnách patří mezi jednoho z nejvíce půjčovaných německy píšících autorů vůbec.

V rámci besedy se knihovník s dětmi baví o tom, čím jsou knihy Thomase Breziny tak zvláštní. Některé mají neobvyklé přílohy jako superlupu, dračí meč apod. Tyto přílohy pomáhají čtenáři řešit různé zakódované zprávy a více tak příběh prožívat. V jiných edicích je čtenář do děje vtažen zase tak, že se stává jedním z hlavních hrdinů.

Děti od knihovníka také získají superpapír a supertužku (papír v jehož hlavičce je napsáno superpapír). Knihovník dává dětem otázky ohledně života a zálib Thomase Breziny s třemi možnostmi a děti odpovědi tipují / hádají. Poté společně kontrolují a sčítají body.

V závěru jsou představeny všechny edice knih Thomase Breziny. Dračí srdce (příloha dračí meč), Klub tygrů (příloha superlupa, čtenář se stává jedním z členů party), Klub záhad (příloha superlupa, čtenář se stává jedním z členů party), Čarodějnice (pro dívky), Šíleně divocí andílci, Hafani 001 (pro kluky), 4 kamarádi v akci (od 12 let), Penny a sedm bílých tlapek, Pirátská parta, Expedice Kolumbus, Klukům vstup zakázán, Dotek anděla, Kočičí holka atd.

Z vlastní praxe mohu potvrdit, že knihy Thomase Breziny jsou dobrodružným čtením, které dnešní mládež preferuje. Snad proto, že jsou to příběhy dětí jim blízkých věkem a díky přílohám (superlupa, dračí meč, atd.) jsou nenásilnou formou vtaženi do příběhu.

 

Poslední příspěvek semináře Život Indiánů a knihy o Indiánech představila Lenka Búřilová, knihovnice z Mahenova památníku. Jedná se o besedu určenou pro 4. - 6. ročník základní školy o životě  prérijních Indiánů a o knihách, kde jsou hlavními postavami Indiáni.

Na začátku knihovnice zjišťuje, co vlastně děti o Indiánech vlastně vědí a zapisuje všechny informace na flipchart.

Poté následuje seznámení s různými knihami, v nichž mají Indiáni důležitou roli (Příhody malého Indiána Yakari, Goscinny: Umpa-uma, Cooper: Poslední mohykán, Ferry: Bělouš prérie, May: Vinetou). Knihovnice se více zaměřuje právě na Vinetoua a jeho bílého přítele Old Shatterhanda a povídají si o nich i o jejich „otci" Karlu Mayovi.

Dále s dětmi mluví o různých indiánských kmenech a vyznačuje na mapu severní Ameriky, kde bylo území jednotlivých kmenů, načež vede diskusi o tom, jak asi vypadá prérie, jaká zvířata tam žijí (kojot, mustangové, bizoni).

Potom hovoří s dětmi o válce bělochů s Indiány i o jediné Indiány vyhrané bitvě u Little Big Hornu.

Nakonec s dětmi doplňuje na flipchart nově získané informace.

Závěrem

Seminář Chceme dětem číst 4 - Německy psaná literatura pro děti a mládež byla zajímavým náhledem vhledem do historického vývoje dětské literatury v Německu a Rakousku a seznámením se současnými německy píšícími autory, kteří se specializují na literaturu pro děti a mládež.

Zajímavá byla také přehlídka projektů a besed s tematikou německy psané literatury pro děti a mládež. Některými příspěvky jsem se nechala inspirovat pro vlastní práci.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback