Chceme dětem číst: seminář Centra dětského čtenářství Knihovny Jiřího Mahena v Brně

Ve dnech 5. a 6. dubna 2011proběhl v Knihovně Jiřího Mahena v Brně 3. ročník semináře Centradětského čtenářství s názvem „Chceme dětem číst 3". Seminář měl stejnějako loni mezinárodní účast. První den semináře byl věnován představeníspolupráce s Knihovnou Raczynskich (Biblioteka Raczynskich w Poznaniu).Seminář byl součástí Týdne polské kultury v Brně, který probíhal od 4. do9. dubna 2011 ve spolupráci s Magistrátem města Brna,  s partnerským městem Poznanía Polským institutem.

Druhý den byl seminář zaměřenvíce prakticky, na zajímavé knižní tituly (z různých hledisek) současné českéliteratury pro děti a mládež. Teoretický příspěvek vhodně doplňovala ukázkazajímavých studentských projektů na podporu čtenářství, které vzniklyv rámci předmětu Podpora čtenářství, který je vyučován v rámciKabinetu informačních studií a knihovnictví.

Na úvod prvníhodne semináře promluvila ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně, Libuše Nivnická a spolu se svým protějškem Wojciechem Spaleniakem, ředitelemz Knihovny Razcynskich, představili dlouholetou spolupráci mezi Brnem aPoznaní, městy i knihovnami, která začala již v 70. letech 20. století.Tato spolupráce se v posledních několika letech projevila např. v projektuKlíče k přáním nebo při přípravě brněnského Dne pro dětskou knihu, kdybyla prezentována polská literatura pro děti a mládež. 

V letošnímroce uplynulo 45 let od uzavření partnerské smlouvy mezi oběma městy.  V rámci tohoto výročí je vyhlášeno několikfotografických soutěží, pro obyvatele Poznaně i Brna. Nesou názvy „Poznejme se!- Poznajmy sie!" (určena pro studenty SŠ), Tak jde čas s naším městem(určena pro seniory od 55 let). Součástí aktivit je také výstava fotografií„Kultura na každý den" Mariuszu Foreckého. 

Ředitel knihovny Raczynskichpředstavil poznaňskou knihovnou jako nejstarší knihovnu v Polsku. Bylazaložena v roce 1830 a její zakladatel hrabě Raczynskij ji věnoval městuPoznani. Knihovna je dnes největší kulturní institucí v Poznani  a je tvořena ústřední knihovnou a 49pobočkami, mezi které patří např. literární dům nebo literární muzeum. Fondobsahuje celkem 1 700 tis. knih, včetně starých tisků.

Ředitel Knihovny Raczynskich a jehotlumočnice

V Polsku se v rámci knihovnysetkáte se stejnými problémy s úbytkem čtenářů jako v jiných zemí.Snahou knihovny je návrat ke knihám. Každý rok se do knihovny zaregistruje 90tis. nových čtenářů a vzrůstá také návštěvnost akcí, ročně se vypůjčí3 000 tis. knih. Knihovna si klade za cíl, aby úroveň všech poboček byl nastejné vysoké úrovni. Lze toho dosáhnout tím, že malé provozy budou uzavřeny,zaměstnanci přejdou do větších a přinesu si s sebou své zkušenosti, kterése projeví v nabídce služeb a aktivitách pobočky.

V současné době hlavníbudova knihovny nedostačuje, vznikl tedy projekt, na základě kterého začalastavba nové budovy knihovny. Ta by měla být dokončena v roce 2012 ahistorická budova knihovny by měla být tímto vlastně nenásilně doplněna o novoumultimediální budovu.

Úvod pana ředitele doplnila Anna Kozlowska, která představila aktivity, které knihovna pro své čtenářepřipravuje. I Knihovna Raczynskich pořádá pro své čtenáře a návštěvníky řaduakcí, které jsou prostředkem, jak přitáhnout lidi do knihovny, ne primárnímcílem.

Anna Kozlowská zdůraznila, že dlestatistik je na kulturu málo času, je na okraji veřejného našeho zájmu. Více avíce peněz se vynakládá na média, méně na vzdělávání a nejméně naknihovny.  Děti jsou ovlivněny internetovouagresí. Tuto mezeru se snaží knihovna zaplnit zajímavými aktivitami pro různévěkové skupiny. Jedné se např. o tradiční spolupráci s autory, výtvarníkyči ilustrátory. Dalo by se říct, že každé roční období je věnováno některétypické aktivitě, např. Podzim detektivů. Vždy se jedná o téma spojené sezajímavou literaturou a setkáváním se slavnými literárními hrdiny či jejichžijícími autory. V předcházejících letech to byl např. Podzims Akademií pana Kaňky (nejznámější polská kniha pro děti a mládež) neboPodzim s Medvídkem Pú. Můžete zde také navštívit např. Měsíc výtvarníků,Divadelní měsíc (př. aktivity - scénky z knih) nebo Měsíc čtení veveřejných knihovnách a další.

Velký ohlas mají Báječné neděle uRaczynskich, projekt setkávání  rodičů adětí s umělci, který se odehrává vždy 1x měsíčně a je finančně podpořenz Ministerstva kultury. Na návštěvu těchto programů motivujív knihovně návštěvníky tak, že na program pozvou populární osobnostikulturního, ale i televizního života v Polsku. Pokud bychom to chtělipřipodobnit něčemu v našich podmínkách, mohli bychom si představit např.neděli s některým z hrdinů ze seriálů typu Ordinace v růžovézahradě, Vyprávěj nebo Cesty domů. Jistě by i u nás měl takový program vysokounávštěvnost.

Programy mají formu uklidňující terapie prostřednictvím hlasitého čtení. Často se pohádky nečtou do konce, což na jedné straně souvisí s autorským zákonem, na druhé s motivací pro další návštěvy v knihovně. V rámci programů je návštěvníkům představována současná polská tvorba.

Průměrně program navštěvuje 100 dětí, alei zde kolegyně z knihovny poznamenala, že před každým programem prožívajívelký stres, zda-li děti na program přijdou. I přes velkou propagaci akcí jezájem veřejnosti nevyzpytatelný.

V knihovně pořádaly takéakce pro věkovou skupinu mladých lidí 12-17 let, ale pravidelné akce se jimneosvědčily, proto se této skupině ve volnočasových programech věnují méně.Pořádají pro ně např. literární a recitační soutěže, o které je velký zájem.

Z aktivit pro dospělékolegyně zmínila např. soutěž o nejlepší knihu o Poznani, besedy nadliteraturou laureátů Nobelovy ceny, které jsou vždy doplněné o setkánís blízkou osobností z okolí oceněného. Dalším příkladem může být„Setkání s arcidílem", které probíhá 2x ročně a jedná se o ukázkunejcennějších sbírek knihovny.

Následně, po představení aktivitv knihovně, si vzal slovo opět pan ředitel, který nám prezentoval videoz vizualizace nové budovy knihovny, která, ač ryze moderní, by měladoplnit historickou budovu bez výrazných architektonických předělů.V současné době ještě není jasné, jaké fondy a služby budou ve kterýchprostorách umístěny. Na otázku kvality spolupráce s architekty uvedl panředitel, že si sestavil 12 bodů, které by nová budova knihovny měla splňovat aty se staly základem projektového řízení. Velmi si pochvaloval spoluprácis architekty na projektu, maximálně se snažili najít kompromis. Stavbaknihovny je podpořena kromě státní dotace i financemi z EU. Podle panaředitele bude velmi důležité, jakým způsobem bude nová budova knihovnyprezentována veřejnosti a také jakými informačními kanály.

Účastníci semináře

V další části seminářevystoupila M. Janas, která představila vhled do polské literatury pro dětia mládež. Tento příspěvek patřil mezi nejméně zajímavé, což bylo způsobenépříliš širokým historickým záběrem příspěvků (od osvícenství), tak i malouplastičností současného vývoje, který nebyl v příspěvku skoro vůbeczmíněn. Informace byly sice zajímavé, ale bez konkrétních ukázek knih, případnějejich českých překladů, bylo těžké se zorientovat.  Mezi významné autory, které lektorkazmiňovala patří např. Janusz Korczak (1878-1942), přezdívanýtaké Pan Doktor, který ve svém dítě zdůrazňoval rovnoprávnost dětí a dospělých.V knize Král Matýsek I. vypráví román chlapce, který nastoupí po smrtikrále na trůn a snaží se vyrovnat se světem dospělých.

Dalším známým autorem je Henryk Sienkiewicz (1846-1916),  který napsal román Pouští a pralesem (román jeinspirován skutečnou událostí při stavbě Suezského průplavu, kdy byl unesenmalý chlapec). Mezi nejpopulárnější autory patří bezesporu Jan Brzechwa, básníka prozaik, autor sbírky Jehla s nitkou tancovala, ale předevšímdvoudílného románu Akademie pana Kaňky (Kleksa). Dalším významným autorem je Kornel Makuszyński, který ve svém díle prokazujesmysl pro humor, ale zároveň také etické hodnoty života. Z jehonejznámějších děl uvedla lektorka např. Satan ze sedmé třídy, 120 příběhůkozlíka nebo Příběh dvou, co ukradli Slunce (ve filmové podobě je příběh známýtaké díky hlavním dětským představitelům, bratrům Kaczyńskim). V literatuře pro chlapce patří mezi významnéautory např. Rafał Skarżycki (Cestovatelský cyklus - Tomek) nebo Zbigniew Nienacki (Pan Auťák) - tato sérii je velmi známá takév našich knihovnách.

V další části příspěvku selektorka věnovala ukázce českých autorů, kteří byli přeloženi do polštiny,např. Helena Šmahelová, Václav Čtvrtek, Božena Němcová, Markéta Zinnerová, IvaHercíková. Ze slovenštiny jsou překládání např. Ján Sedlák, Krista Bendová,Mária Ďuričková a také Dušan Taragel.

Na M. Janas navázala HelenaSelucká s krátkou ukázkou kreativního workshopu k nejslavnějšípolské komiksové postavičce, skřítkovi Gapishonovi, jehož autorem je BohdanButenko. Tento program se v Knihovně Jiřího Mahena v Brně realizovalv rámci představení zajímavých polských knižních titulů, které vyšlyv posledních letech česky, na Den pro dětskou knihu, 29. 11. 2010.

Další příspěvek na semináři„Zajímavosti ze zahraničních knihoven" měla ředitelka Knihovny Jiřího Mahenav Brně Libuše Nivnická. Je členkou Komise pro veřejné knihovny InternationalFederation of Library Associations  (IFLA)a v  rámci zasedání této organizace mělamožnost navštívit řadu zahraničních knihoven. Zajímavé zkušenosti a příkladydobré praxe nám přednesla ve svém příspěvku.

Na úvod se věnovala představeníčinnosti samotné organizace IFLA a dokumentům, které v rámci organizacevznikly a jsou v řadě případů přístupné i v českém překladu. Obzvláště zdůraznila materiály Role veřejných knihoven v celoživotnímvzdělávání knihovníků a Manifest na podporu čtení (www.ifla.org). Mezi dalšími aktivitamiuděluje  IFLA také cenu v oblastizajímavého marketingu knihoven. Jako příklad ocenění uvedla Libuše Nivnickápříklad z jedné univerzitní knihovny, kde knihovna pořádala kampaňs heslem: „Studenti nespěte! Přijďte do knihovny!", která byla realizovánaběhem zkouškového období. Knihovna nabízela nejen déle otevřené studovny, aletaké možnost hlídání dětí. V severských zemích zase jedna knihovna rozeslala svým čtenářůmpohlednice s heslem: „Postrádáme Tě!"

Ze zahraničních zdrojů bylazajímavá zmínka o webu www.childrenlibrary.org,kde je na zpřístupněna literatura pro děti a mládež napříč světem. Mezizajímavým příklady z praxe zahraničních knihoven uvedla  projekt v Nigérii, který se věnujezpřístupnění informací pro tamní znevýhodněné skupiny, bezdomovce aprostitutky.

Velkým tématem byly interiéryzahraničních knihoven a jejich leckdy zajímavě interiérově členěný prostor,např.  v dánské knihovně najdetemimo jiné také  VIP zónu což neznamenánic jiného než Very Important Parents.

V poslední části svéprezentace ukázala Libuše Nivnická fotografie ze zasedání v Durbanu (Afrika),kde měla možnost navštívit malou knihovna na velmi suchém místě, kde všakknihovna byla postavena právě na jediném místě s dostatkem vody v okolí atak toho knihovna využila tím, že nabídla svým čtenářům a čtenářkám možnostpěstování zeleniny na zahradě knihovny. Afrika bojuje s velkým procentemnakažených lidí virem HIV, v knihovnách jsou tudíž dostupné automaty naprezervativy.

Dalším zajímavým příkladem bylakanadský projekt „Teen Reading Club", dotupný na: http://www.teenrc.ca/, internetový čtenářskýklub založený na Webu 2.0. Kromě možností doporučovat si zajímavé titulyk přečtení, nominovat literaturu do různých tématických bloků,  se mohou uživatelé také zapojit do sekcekreativního psaní. Všichni uživatelé vystupují v rámci klubu podpřezdívkami. Jen knihovníci, kteří web spravují naopak vystupují pod svýmipravými jmény. Tento internetový projekt je spolufinancován Kanadskou vládou aje do něj zapojena řada knihoven.

Poslední příspěvek v tétosekci přednesla Helena Selucká, vedoucí Dětské knihovny, Knihovny JiříhoMahena v Brně. Představila mezinárodní projekt, který vznikl spoluprácíněkolika zahraničních odborů několika evropských měst: Štrasburku, Brna,Debrecínu, Varšavy, Aradu a Barcelony. Koordinátorem celého projektus názvem Et Lettera, Writing pictures - Drawing words, je město Štrasburk,neboť má za sebou koordinaci podobného projektu, který byl na podobné bázirealizován v letech 2007 - 2009.

Projekt je spolufinancovánz Evropské unie za přispění jednotlivých partnerských měst a směřuje ketřem cílům: historický průřez metodami učení se psát a číst v průběhuněkolika století, ukázka písanek, slabikářů a dalších; ukázka psaní jakonápodoba kreslení, dokonalé zvládnutí techniky, kaligrafie, tj. představenípřímého procesu učení se psát a číst; možné srovnání, zda-li je výuka psaní ačtení v jednotlivých partnerských městech (státech) stejná, podobná nebozcela jiná.  Součástí projektu jsoukonference na dané téma, putovní výstava, workshopy pro děti, studijní výměnnépobyty knihovníků, učitelů základních a uměleckých škol a výměnné pobyty proumělce. Závěrem projektu bude v roce 2012 velká konferencev Debrecínu na téma „Četba a čtenáři". V rámci projektu vznikne takéřada propagačních materiálů z vybraných aktivit a od května by mělafungovat www stránka projektu www.etlettera.eu.

Ve druhé části příspěvkupředstavila Helena Selucká zajímavé podněty pro práci s dětským čtenářem,které zaznamenala na zahajovací konferenci projektu ve Štrasburku,  15. - 17. 2. 2011. Konference probíhalav budově nové Mediatéky André Malrauxe. V rámci konference bylo možnésledovat řadu velmi zajímavých přednášek z různých knihoven na téma čtení,čtenářství a učení se psát a číst. Mezi projekty vyčníval příspěvek PatrickaStrauba - Pioneers of Writing, který pracoval se školními dětmi (všechny třídyjedné školy, kde sám učil) a se starými stromy, které pod svou kůrou mají různé„broučí cestičky". S nimi pak p. Straub s dětmi dále pracoval, formouobkreslování, barvení, tvoření písmen z cestiček, tvoření kaligrafiez cestiček.

Dalším výjimečným příspěvkem bylosetkání s Emmanuelem Bodeinem, který vytvořil interaktivní moderní abecedupro současné starší děti, mládež, kdy jednotlivá písmena jsou tvořeny známougrafickou podobou reklamních log (M - písmeno z loga MTV atd.). Pod každýmpísmenem najdete www stránky s různým zaměřením, např. G - grafity, atd.

Večernásledovala vernisáž fotografické výstavy „Kultura na každý den" MariuszuForeckého, která je až do konce dubna ke shlédnutí v Knihovně JiříhoMahena v Brně, Kobližná 4.

Druhý densemináře Chceme dětem číst 3

Druhý densemináře byl zaměřený více prakticky. V rámci celého dne prezentovalistudenti a studentky Kabinetu informačních studií a knihovnictví, FF, MU,předmětu Podpora čtenářství (VIKBB35,) své závěrečné projekty na podporučtenářství, které si v rámci předmětu připravili. Jednalo se vždy oprojekt na podporu čtenářství zvoleného titulu pro děti a mládež.

Dopoledne sepředstavila Helena Ustrnulová, která zpracovala projekt na knihu Aleny Ježkové:Prahou kráčí lev. Jednalo se o dopolední workshop pro žáky prvních a druhýchtříd, ve kterém se formou různých her seznamovali s příběhem z knihya s pražskými památkami, které v příběhu hrají důležitou roli. Druhýpříspěvek měla Silvie Dyčková s projektem na knihu Petra Maděry: HoubelesPictus. Jednalo se o interaktivní besedu pro žáky třetích tříd, které je mělanaučit nejen pracovat s knihou, která je velmi netradičním atlasem hub,ale také s poezií, která jednotlivé houby doprovází. Třetí v tomtotématickém bloku vystoupila Veronika Karásková s projektem na knihu Čínsképohádky. Pro svůj projekt si vybrala tři příběhy z knihy, na kterých dětemvelmi pěkně demonstrovala odlišnosti čínské kulturní a literární tradice.

Na tyto zajímavéknižní tituly navázal Radek Malý s příspěvkem s názvem„Zajímavé knihy pro děti a mládež v současné produkci českýchnakladatelství". Ve svém příspěvkuse zaměřil na knižní produkci významných českých nakladatelství, které vydávajíknížky českých autorů. Jednalo se o produkci nakladatelství Albatros média,Argo, Labyrint, Fragment, Práh, Brio, Baobab a Meander. Ve všech příkladechkonkrétních titulů se Radek Malý zaměřil na výjimečnost jednotlivých titulů, aťjiž po stránce výtvarné, textové nebo zajímavostí důvodů jejich vydání. Tentopříspěvek patřil mezi nejzajímavější z celého semináře.

Přednáška Radka Malého

V dalšímpříspěvku vystoupila Hana Jeřábková z Centra dětského čtenářství přiKJM v Brně a představila aktivity projektu Knížka pro prvňáčka Národnípedagogické knihovny Komenského a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovyČeské republiky (http://www.npkk.cz/knizka-pro-prvnacka). Konkrétně sezaměřila na zpracování tohoto projektu v podání KJM v Brně.V rámci svého příspěvku vyzvala také kolegyně z knihoven, aby svouvariaci na projekt představily ostatním.

Celý seminářuzavřela další čtveřice studentských projektů, které byly tentokrát zaměřené nastarší dětské čtenáře. Jako první vystoupila Michaela Ficnarová apředstavila projekt ke knize Michaela Endeho Nekonečný příběh. Ve svém projektusi zvolila dlouhodobnější spolupráci knihovny a školy. V rámci projektu byžáci pracovali s knihou z několika různých pohledů (ilustrace,grafická podoba,filmové zpracování....) Druhý projekt představil ZdeněkHruška, který pracoval s knihou Andyho Briggse: Hero.com a připravil pro žákynapínavé dobrodružství za záchranou světa, doplněné o deskovou hru. MagdalenaŠvancarová pracovala s knihou Astrid Lindgrenové: Mio, můj mio a zvolilasi na knihovnu méně tradiční formu práce - celotáborovou hru, ve které dětibudou moci hlouběji proniknout do příběhů prostřednictvím různých aktivit běhemdelšího časového období. Poslední příspěvek měla Hana Ohlídalová, kterápracovala s titul Renáty Štulcové: Růže a krokvice. Ve své besedě podniklase žáky dobrodružnou detektivní cestu za poznáním staré Prahy a jejich pověstí.

ZdeněkHruška a projekt ke knize Hero.com

Ukázalo se, žestudentské projekty zaujaly všechny posluchače. Na konci semináře HelenaSelucká informovala, že studentské projekty budou začátkem května vystaveny nastránkách Centra dětského čtenářství http://www.kjm.cz/centrum-detskeho-ctenarstvi.