„Cílová skupina , tedy knihovníci, se dělí na ty, co jsou vzdělaní a na ty, co jsou nevzdělatelní.“ Jan Zikuška

Zpráva shrnuje průběh odborného semináře „Elektronické služby knihoven“, který se uskutečnil v dubnu 2012 ve Zlíně. Na semináři se probírala témata jako Koncepce rozvoje knihoven pro roky 2012 – 2015, e-learning, digitalizace nebo online marketing knihoven. Zpráva dále popisuje prezentované knihovní systémy a katalogy, tedy Evergreen a VuFind, a představuje jeden z užitečných nástrojů, které se na semináři objevily, a to citační manažer Zotero.

Úvod

Ve dnech 24. a 25. dubna 2012 se ve Zlíně uskutečnila konference Elektronické služby knihoven, kterou uspořádala Krajská knihovna Františka Bartoše. Moderátor konference Jan Kaňka hned v úvodu předeslal, že pořadatelé téma semináře záměrně definovali obecně, aby se vyhnuli tematickému omezení příspěvků. Příspěvky se přesto naprosto přirozeně vydělily do několika „bloků", které se zaměřily na aktuální témata.

Účastníci se po přivítání dozvěděli o zvláštnosti semináře. Byl totiž poslední, který se konal v Technologickém inovačním centru. V areálu Baťova institutu totiž zároveň probíhala výstavba nového centra 14 15 Baťův institut. Pojmenování pochází z čísel dvou budov, ve kterých se bude nacházet budoucí kulturní centrum Zlína. V budově 14 se bude nacházet Muzeum jihovýchodní Moravy a Galerie výtvarných umění. V budově 15 bude mít sídlo Krajská knihovna Františka Bartoše, která bude otevřena na podzim roku 2013.

Technologické inovační centrum

Koncepce rozvoje knihoven pro roky 2012 - 2015

Jako první vystoupil Vít Richter, který se věnoval Koncepci rozvoje knihoven pro roky 2012 - 2015. V průběhu semináře se na jeho příspěvek odvolávala většina přednášejících. Koncepce totiž zahrnuje témata, jako např. digitalizace, profesní vzdělávání apod. Richter osobně kladl zřetel na 4 aspekty ve změně práce s dokumenty a v přístupu k dokumentům, a to: dostupný internet, digitalizační projekty, dále e-knihy a potřeba definování jejich úlohy pro knihovny, a nejdůležitější aspekt - připravovaná novela Autorského zákona. Koncepce má za úkol tyto kritické faktory pojmenovat a určit směr transformace knihoven, aby obstály mezi konkurencí komerčních projektů a neztratily svůj význam.


Vít Richter

„Knihovny musí poskytovat služby, které uživatelé potřebují a vyžadují." Vít Richter

Domnívám se, že kromě změny úlohy knihoven je potřeba také stanovit jinou roli knihoven ve vystupování vůči veřejnosti. Laická veřejnost musí zjistit, že knihovny nepotřebuje jenom jako půjčovnu knih, ale také jako základní a první krok v přístupu k informacím.

Richter vidí jako řešení silnou centrální službu ve formě portálu, kde by měl být přístup ke katalogům a ke knihovnám samotným. Tento portál by měl zahrnout všechny typy dokumentů, jejich vyhledání a dostupnost, a v případě nedostupnosti také navrhnout podobné dokumenty. Toto řešení ale také vyžaduje spolupráci všech knihoven a vývoj nebo výběr jednotných standardů pro práci s dokumenty.

Neustále opakovaným problémem, který zmínili téměř všichni přednášející, je připravovaná novela Autorského zákona. Ta by měla vyřešit a uspokojivě definovat některé palčivé problémy, se kterými se knihovníci potýkají při práci s dokumenty a při jejich zpřístupňování. Asi nejčastěji zmiňovaná je otázka digitalizace a zpřístupňování jejích výsledků, tedy e-knih. Například v Národní technické knihovně musela digitalizace probíhat na počítači, který neměl USB porty, CD mechaniku ani možnost přístupu k internetu, jak zmínili přednášející z této instituce. Pro tyto situace je nutné definovat nové obchodní modely a nové druhy licencí, které by právně přijatelně vyřešily vztah mezi správci kolektivních práv autorů a poskytovatelem služeb, tedy knihovnami.

Vzdělávání knihovníků pomocí e-learningu

Další dva příspěvky byly věnované e-learningu. V rámci tohoto „minibloku" vystoupila Adéla Dilhofová z Moravské zemské knihovny a Jan Zikuška z Kabinetu informačních studií a knihovnictví (dále jenom KISK) z Masarykovy univerzity.

Adéla Dilhofová a tým z Moravské zemské knihovny se zaměřil na odborné vzdělávání knihovníků. Tím se odlišil od již zmíněné Koncepce, které se věnovala spíše vzdělávání uživatelů knihoven. Přednášející zmínila nutnost většího množství kurzů akreditovaných radou SKIP za účelem přibývání počtu certifikovaných knihovníků. Výhody elektronického vzdělávání jsou zřejmé, zmínila bych např. výhody pro regiony s nepříliš dobrou dopravní infrastrukturou. Přece jenom jsou elektronické kurzy dostupné komukoliv, kdo má možnost připojení k internetu, a to 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. V České republice je možnost využít kurzů, které jsou k dispozici na stránkách kurzy.knihovna.cz nebo kurzů Národní knihovny hostujících na Filozofické fakultě UK. MZK samotná bude mít od září 2012 kurzy, které budou obsahovat mj. základy pro knihovníky všech úrovní profesionality. Podle náhledu bylo zřejmé, že tyto kurzy jsou dost obecně zaměřeny a snaží se poskytnout celkový přehled oblasti informační vědy a knihovnictví. Měli jsme možnost prohlédnout si seznam témat, a figurovaly v něm moduly jako např. „Informační etika", „Jmenná" nebo „Věcná katalogizace". Vznik těchto kurzů byl částečně podpořen dotací v rámci programu VISK 2.


Výrok, který dal název celé zprávě, pronesl jeden z účastníků výzkumu, který realizoval Jan Zikuška z KISK FF MU. Výzkum byl proveden v rámci Zikuškovy diplomové práce, která se jmenuje „Vzdělávání zaměstnanců krajských knihoven pomocí e-learningu". Jako největší bariéry pro rozvoj e-learningu byla označena cílová skupina, a dále také personální možnosti pro vývoj a realizaci e-learningových kurzů. Je tedy vidět, že pro vzdělávání knihovníků je nutné lépe motivovat cílovou skupinu. K tomu může posloužit záruka akreditace kurzu, tzn. že po jeho absolvování bude mít účastník certifikát na získané odborné znalosti. Dále bych jako potenciálně silnou cílovou skupinu označila knihovníky z malých knihoven z regionů, z důvodu výše popsané dostupnosti kurzů. Účastníci výzkumu vnímali jako oblasti, ve kterých by se chtěli a potřebovali nejvíce zlepšovat, především informační a komunikační technologie, potom by využili prohlubování odborných znalostí, jako je např. katalogizace a také rozvoj softskills. Ukázalo se, že knihovníci sice uznávají výhody tohoto způsobu vzdělávání, ale neprovozují e-learningové kurzy ani se k tomu nechystají. Tento postoj byl definován jako „kladně - pasivní", dokonce padlo označení problému jako „ženská otázka". Tato formulace vyvolala v obecenstvu vášnivé reakce, ale Zikuška oponoval tvrzením, že muži mají větší tendenci zkoušet nové technologie a stále se rozvíjet.

„Vzdělávání knihovníků není prioritou." Jan Zikuška

Zikuška vyjádřil názor, že v horizontu 2 - 3 let pravděpodobně nedojde ke změně této situace. Součástí jeho osobních plánů, týkajících se e-learningu, je větší využívání multimediálního obsahu v kurzech, větší využití potenciálu webinářů a přechod na sociální sítě a mobilní technologie.

 

Můžete mít v knihovně lepší knihovní systém?

Další miniblok zahrnoval nové knihovní systémy a katalogy. Jako první představil Václav Jansa knihovní systém Evergreen, který je mladý (od roku 2005) a otevřený (licence GNU). Otevřenost systému znamená především to, že je jeho vývoj řízen konsorciem. Čištění kódu a zrychlování systému probíhá každý rok. Systém obsahuje různé moduly pro veřejné a univerzitní knihovny, které slouží k přizpůsobení systému a jeho funkcí potřebám knihovníků a specifikům cílové skupiny uživatelů. Důvodem, proč zvolit tento systém, je také výrazná úspora finančních prostředků, ke které by mělo dojít po upuštění od komerčních dodavatelů knihovních systémů. V České republice byl tento systém zaveden již v knihovně JABOK, tedy v knihovně Vyšší odborné školy sociálně pedagogické a teologické. Další knihovnou, která plánuje zavedení systému Everegreen, je Městská knihovna A. Marka Turnov, jejíž ředitel Hanuš Karpíšek s těmito plány seznámil účastníky semináře. Městská knihovna v Turnově získala podporu pro implementaci systému v programu VISK 3. Při zavádění v knihovně JABOK vznikly problémy zejména s migrací katalogizačních záznamů. Tyto problémy by se měly vyřešit vznikem katalogizačních šablon, které by měly být vytvořeny právě z této dotace. Dále by měly vzniknout metodiky pro práci s Evergreenem a pro postupy při převodu dat, a také by měly být publikovány zkušenosti se systémem. Systém, který byl doposud používán v Městské knihovně A. Marka, byl nejdříve LANius, a v roce 2004 následoval přechod na Clavius. Důvody, které Karpíška vedly k uvažování nad změnou knihovního systému, by se daly shrnout jako zastaralost systému, který není zájem inovovat a nevyužití potenciálu SKATu. SKAT, neboli Sdružení uživatelů knihovního systému LANius, měl mj. sdružovat knihovny a podporovat vznik souborného katalogu pro lepší přístup ke knihovním sbírkám. Karpíšek očekává jako kritický bod testování systému, které by mělo proběhnout koncem května 2012, a následující zkušební provoz Evergreenu v systému knihoven v Turnově. Další důležitý prvek v rozhodování o přechodu na Evergreen bude míra zachování funkcí systému ve vztahu k čtenářům.

Petr Žabička z MZK prezentoval VuFind, což je portál pro zdroje knihoven, který dále podporuje komunikaci s automatizovaným knihovním systémem. Stejně jako předchozí, i tento software je volný neboli open source. Tento systém by neměl fungovat jako katalog, ale spíše jako jeho náhrada. MZK by chtěla do konce prázdnin a po dořešení stávajících problémů a doplnění funkcí úplně přejít na VuFind.

Moderátor konference z domovské Krajské knihovny Františka Bartoše, Jan Kaňka, se zamyslel nad pohledem uživatele na on-line knihovní katalogy z hlediska designu a uživatelské použitelnosti. V jeho příspěvku se dalo vysledovat několik tendencí, např. alternativy k přímému vyhledávání, tedy listování nebo procházení, nebo integrace katalogu do webu knihovny apod. Také upozornil na tendenci odklonu od Alephu, vzhledem k faktu, že samotná vývojářská firma ho považuje za uzavřenou vývojovou větev. Celá úvaha podle mě směřovala k vyhledávání ve stylu Google, což se potvrdilo na konci, kdy Kaňka ukázal jako příklad nejlepšího zpracování tohoto problému Google books (GB). Podle něj mají GB vše, tedy vyhledávání, a zároveň dva druhy faset pro práci s dokumenty v levé a horní liště.

„Co lze, to vizualizujme." Jan Kaňka 

Kaňka dále poukázal jako nutnost pro používané knihovní katalogy, aby se uměly vypořádat s přechody služeb do mobilních rozhraní nebo se vzrůstající oblibou sociálních sítí.

Pár tipů, jak můžete zefektivnit svou práci

Na konferenci byly zmíněny také další užitečné nástroje. Jedním z nich byl portál Xerxes, se kterým posluchače seznámil Pavel Holík z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Xerxes má za cíl sjednotit heterogenní vyhledávací prostředí do jednoho portálu a celkově zjednodušit vyhledávání. Portál soustředí dostupné databáze, ze kterých si potom uživatel může vybírat podle tematického zařazení. Martin Vojnar ze společnosti Multidata prezentoval lokální indexy ANL+ a AMGK+. První z nich, tj. ANL+, umožňuje vyhledávání v článcích periodických publikací, které vyšly v roce 2011, a jako takový navazuje na databázi ANL. Druhý index, tedy AMGK+, se zaměřuje na digitální nebo digitalizované dokumenty paměťových institucí. Jako příklad zapojené paměťové instituce může posloužit Státní oblastní archiv v Třeboni.

„Uživatelé by se měli dostat jednoduchým způsobem ke sbírkám." Martin Vojnar

Osobně bych ale vybrala citační manažer Zotero, který představil Josef Šilhavík z Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Tento nástroj je open source a je ke stažení z webových stránek projektu. Zotero jednoduchým, ale velice užitečným způsobem spravuje strukturovanou sbírku Vašich bibliografických záznamů včetně odstraňování duplicitních záznamů. Pomocí nástroje lze stahovat citace z katalogů do souborů, které si uživatel uloží v počítači. Při práci s dokumenty potom stačí jenom otevřít Zotero, vyhledat v něm záznam a ten potom jedním kliknutím vložit do dokumentu. V případě, že se změní norma pro citování, stačí stáhnout tuto normu do Zotera, které potom změní všechny záznamy. Záznamy lze do Zotera ukládat i ručně, nebo můžeme stáhnout metadata z internetu, kdy stačí pro získání metadat zadat jednotný identifikátor, např. ISBN.

 

Digitalizační projekty Městské knihovny v Praze a NTK

Na konferenci byly několikrát zmíněny stránky Městské knihovny v Praze, v souvislosti s propojením webu knihovny a katalogu. Tuto instituci zastupoval Vojtěch Vojtíšek, projektový manažer e-knihovny MKP. Z jeho příspěvku by se dalo vybrat několik podnětů. Zejména kladl důraz na to, že uživatelé knihovny chtějí od e-knih především obsah, forma je až na druhém místě. Proto je nutná neustálá komunikace s uživateli, např. na sociálních sítích apod., a vytváření prostoru pro vyjádření požadavků čtenářů. Vojtíšek také zdůrazňoval nutnost neustálé aktivity a dynamiky stránek. Také uvedl, že e-knihovna Městské knihovny v Praze zároveň funguje jako vydavatelství, které má smlouvy se současnými autory. Díla vydaná touto cestou jsou chráněna licencí Creative Commons, verze 3.0.

Další tři přednášející také přijeli z Prahy, konkrétně ale z Národní technické knihovny. Nejdříve představili Kateřina Kamrádková a Jan Kolátor digitalizační aktivity NTK, a poté vystoupila Hana Vyčítalová s projektem Národní úložiště šedé literatury - NUŠL. Projekty NTK, týkající se digitalizace, zahrnují např. Sharing Knowledge - Open Acces Repositories in the V4 Countries. V rámci tohoto projektu se digitalizovala stará skripta vydaná do roku 1910. Obecně v projektu šlo o sdílení poznatků z budování repozitářů a s Open Access politikou. Dalším projektem je institucionální repozitář, kde jsou uloženy výroční zprávy, konferenční příspěvky apod. Nejdůležitější projekt NTK je EOD - eBooks on Demand, tedy skenování knih na zakázku. Je to 4letý projekt, který skončí v dubnu 2013.  Uživatelé si mohou objednat digitalizaci knih, které již nejsou pod autorskoprávní ochranou, z fondu NTK nebo z fondů 4 spolupracujících institucí. Těmi jsou: Krajská vědecká knihovna Liberec, Národní lékařská knihovna, Knihovna Divadelního ústavu a Knihovna Vojenského historického ústavu. Kromě těchto aktivit Kateřina Kamrádková zmínila ještě nabízení tematických celků k digitalizaci sponzorům. V NTK takto proběhla např. digitalizace fondu týkajícího se pivovarnictví. Zároveň probíhají výstavy takto zpracovávaného fondu.

Druhá přednášející, Hana Vyčítalová, představila Národní úložiště šedé literatury, což je digitální knihovna, nad kterou je vyhledávací rozhraní. Při vyhledávání v tomto rozhraní můžeme začít buď zadáním klíčového slova, nebo potom procházením podle faset, které se nacházejí v liště na levé straně. Dalším nástrojem, kterým můžeme omezit vyhledávání, je časová osa vydání jednotlivých dokumentů. Po kliknutí na vybraný dokument se nám otevře v novém okně záznam údajů o dokumentu spolu s odkazem na dokument, nebo alespoň na místo jeho uložení. Tento způsob vyhledávacího rozhraní se mi jeví jako intuitivní a uživatelsky přívětivý. V digitalizaci pro projekt NUŠL začíná spolupráce se soukromými vysokými školami na poskytnutí jejich materiálu, v budoucnu by se chtěli zaměřit na firemní a podnikové materiály. 

Online služby knihoven

Elektronické služby Regionální knihovny Karviná přijeli představit dva přednášející, Markéta Kukrechtová a Roman Rybický. Tato knihovna realizuje projekty jako např. databáze beletrie, Městský informační systém nebo portál karviná.info, který slouží jako prostředek pro zviditelnění malých a středních firem z regionu. Příspěvek se dále zabýval virtuální podobou knihovny, která se nachází v prostředí Second Life. V Second Life je možné využít služby knihovny, jako např. přístupu do databází a k periodikům nebo virtuální 3D katalog. Zároveň se ve virtuální knihovně nachází přednáškový sál, ve kterém se v roce 2009 uskutečnila ve spolupráci s KISKem konference, týkající se mj. psychologie virtuálních světů.

Mně osobně se asi nejvíc líbila prezentace Josefa Moravce a Kateřiny Kapounové z Městské knihovny Ústí nad Orlicí. Tito dva přednášející nejdříve zmínili recept na opakovanou výhru Bibliowebu, tedy neustálou změnu webových stránek. Stránky Městské knihovny se třikrát nebo čtyřikrát kompletně změnily. Klíčové je poznávání a sledování uživatelů a jejich preferencí.

„To, co zajímá knihovníky, nezajímá uživatele." Josef Moravec, Městská knihovna Ústí nad Orlicí

Výše uvedený výrok byl demonstrován na rozdílných požadavcích na akviziční formulář na webu. Tam, kde uživateli stačí název knihy, jméno autora, jméno navrhujícího čtenáře a pole na uvedení důvodu k akvizici, tak knihovník potřebuje množství dalších údajů o publikaci, jako edici, ISBN, vydání apod.

Kapounová představila on-line marketingové nástroje knihovny. Ta se snaží propojovat knihovní web s aplikacemi jako Facebook, kam implementovali políčko pro knihovní katalog, nebo Twitter. Další využívané aplikace jsou např. Posterous, což je blogovací nástroj, který umožňuje sdílení různých formátů příspěvků, nebo Flixtime, kde se dají vytvořit videa z fotografií. Je to atraktivní způsob, jak prezentovat fotografie z uskutečněných akcí. Tato videa se potom dají vložit na YouTube, kde jsou k dispozici uživatelům. Kapounová ještě zdůraznila potřebu jednotného nicku knihovny ve všech používaných nástrojích, aby uživatelé mohli knihovnu na webu snadno identifikovat.  

Celkově jsem z tohoto příspěvku měla dojem, že takto by to mělo vypadat ve všech knihovnách. Podle mě může Městská knihovna Ústí nad Orlicí sloužit jako příklad vhodně zvoleného marketingu. Knihovna se snaží vybrat si ze všech dostupných on-line nástrojů, a ty potom plně využívat k propagaci instituce.

Josef Moravec ale na konference nevystoupil pouze jako zástupce knihovny v Ústí nad Orlicí, ale také jako člen týmu webovky.knihovna.cz. To je projekt, který vznikl na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Má za cíl pomoci menším knihovnám vytvářet a jednoduše spravovat internetové stránky, které by byly uživatelsky přívětivé. Dalším požadavkem pro tento druh knihoven je malá cenová náročnost. Z těchto důvodů projektový tým vybral redakční systém Webnode, který umožňuje vytvořit bezplatnou webovou prezentaci. Systém ale také poskytuje prémiový balíček, který nabízí rozšíření bezplatných služeb.

Příspěvek Antonína Pokorného z Knihovny Univerzity Palackého v Olomouci se týkal role e-knih v knihovnách.

„Proč umělé omezení fyzických knih aplikovat i do elektronické sféry?" Antonín Pokorný

E-knihy podle Pokorného nemá příliš smysl půjčovat, možným řešením je poskytovat volná díla nebo nabízet regionální tituly v elektronické formě. V těchto případech by knihovna mohla fungovat mj. jako garant obsahu.

Závěr

Seminář byl pro všechny zúčastněné přínosný, což bylo zásluhou širokého záběru příspěvků. Každý účastník si mohl vybrat z programu téma, které jej zajímalo. Konference nabízela mnoho příležitostí k inspiraci v rozšiřování knihovních služeb, i k osobnímu rozvoji jednotlivců.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

2 komentáře

Obrázek uživatele admin
Anonym
6. 7. 2012

Ad "Cílová skupina , tedy knihovníci, se dělí na ty, co jsou vzdělaní a na ty, co jsou nevzdělatelní.“ Jan Zikuška" - říká člověk, který si magistrerský titul dodělával 5 let. Tomu se říká jít příkladem těm hloupým knihovníkům!

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
24. 5. 2019
Superb to be seeing your blog site once more. it has really been months for me. Well, this message that I have in fact been waited on as lengthy. I require this review to complete my work at the university. in addition to it has an identical subject with your review. Many thanks. remarkable share. http://wakegreatlakes.org/installing-gmod-on-your-pc-is-no-longer-a-tough-job/

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback