Co Čech, to designér

8. 6. 2012

Příloha č. 13/2012

Autoři přílohy: InHD + Zuzana Vrbová

Liveblogging najdete jako obvykle v Blogu z Bloku.

Ve čtvrtek 26. dubna zavítal v rámci předmětu Blok expertů na Filozofickou fakultu český designér a kreativec Adam Hrubý. Ve své přednášce, která nesla název „Co Čech, to designér", se snažil posluchačům ukázat, jak nad designem přemýšlet a jak v něm (ne)dosáhnout dobrého výsledku. A také že každý Čech opravdu designérem není.

 

Hned na úvod poznamenal přednášející tři významné klíče k úspěšnému designu:

1. Měli bychom vědět, co děláme.

2. Měli bychom si najít dobré lidi, kteří to pro nás udělají.

3. A nakonec s nimi spolupracovat a komunikovat.

Došlo k zapojení publika, kterému položil Adam Hrubý otázky, jak si představuje dobrý a špatný design. Celkem padlo několik nápadů, ale obecně se většina studentů shodla na tom, že dobrý design je takový, který se líbí všem a špatný, který se všem nelíbí. Ale to, že se nám něco (ne)líbí, se ukázalo jako nevhodný nástroj k hodnocení designu. Design bychom neměli hodnotit pouze očima, protože to, že máme oči, neznamená, že rozumíme designu (přeci když žijeme, tak také nemůžeme hodnotit zdravotní stav pacienta).  Líbí/nelíbí je spíše otázka vkusu, který je subjektivní. A na špatném vkusu je nejkrásnější to, že nevíme, že ho máme.

Cílem designu by neměla být snaha zalíbit se všem, nebo udělat svět krásnějším. Měl by především řešit problémy, úlohy a vizualizovat myšlenky. A být součástí jakékoliv komunikace.

 

Grafický design

Přednáška se dále věnovala hlavně grafickému designu, který je nástrojem marketingu a brandingu (a dalších oblastí). Marketing ukazuje, jak věci lidem slibovat a branding, jak je naplňovat. Grafický design (na rozdíl od designu „klasického") pomáhá identifikovat značku nebo logo (krátkodobě i dlouhodobě). K tomu využívá symboly, které bychom měli mít zaryté v paměti, nebo které by v nás měly vyvolat pozitivní asociace a pocity.Dobrý brand ale funguje i bez loga  - postačí si s písmem či tvary.

 

Dobrý vs. špatný design

A jak tedy poznáme, zda-li se jedná o dobrý design? Dobrý design pomůže komunikovat, to co potřebujeme a vyvolává dobrý (první) dojem.  Design musí být především funkční a nezáleží na tom, jestli se nám líbí nebo ne. Hodnotit bychom měli pomocí jiných kritérií: dobrý design je neviditelný, zapamatovatelný, originální, s prvky humoru a jednoduchý. Často je nutné přihlížet i v jakém kontextu je design použit.

Příklady dobrého designu:

Tate museum: Britské muzeum umění se prostřednictvím kompletního redesignu se zvedla návštěvnost instituce.

City of Melbourne: Australské město Melbourne se chtělo představit jako město mnoha tváří a ukázat, že není zastaralé, ale žije.

Mad Apple:  Český cider působí jako světová věc, nevypadá česky a trapně - a to vše podává s humorem.

Česká ragbyová unie: Unie redesignem chtěla ukázat, že je moderní instituce.

Primátorky: Logo veslařské soutěže je univerzální (funguje přes 10 let).

Ve všech zmíněných příkladech výsledek odpovídá kvalitě komunikace.

 

Jak (ne)udělat chybu:

Klíčová je komunikace.

V designérském světě jsou tři základní elementy:

  • designér (studio),
  • klient,
  • spotřebitel.

A pokud spolu tyto tři elementy nedokážou komunikovat, ve výsledku se to projeví negativně.

Nejčastější chyby v komunikaci:

  • Designér pracuje pro sebe a vytváří design, který bude hezky vypadat vjeho portfoliu.
  • Klient ví nejlépe, jak má design vypadat a zasahuje do práce designéra.
  • Designér a klient spolupracují pouze spolu a nekomunikují se spotřebitelem.

Mezi další chyby se řadí tvorba designu bez zadání nebo zbavení se zodpovědnosti ze strany klienta.

 

Příklady špatného designu

Kauza MŠMT: Navrhni logo ministerstva Chybou bylo vyhlášení výběrového řízení, které není pro oblast designu vhodné, navíc s nízkou odměnou.

BESIP: Nové logo je složité, obsahuje nevhodný font a slogan. (Důsledek špatné komunikace.)

Kauza Česká televize: Pro logo bylo vybráno nevhodné písmo a celkově působí  zastarale. (Důsledek špatné komunikace.)

ZOO Praha: Logo je neoriginální a špatně se umísťuje. (Důsledek špatné komunikace.)

 

Poslední část přednášky věnoval Adam Hrubý tomu, jak chybu neudělat. Nejdůležitějším krokem je najít správné lidi, se kterými si budeme rozumět. Hlavní roli tu pak hrají peníze, kvalita a čas - z nich si můžeme vybrat pouze dvě možnosti.

Obecně platí, že čím více je designér kompetentní, tím stojí více peněz a nabídne větší odpovědnost a lepší úroveň řešení. Existuje celá řada databází, ve kterých jsou zaznamenáni designéři z celého světa jako např. WBD, Behance nebo Czechdesigners.

A co motivuje designéra k tomu, aby pro nás pracoval?

  • Peníze,
  • zájem,
  • reference.

 

Na úplný závěr byl uveden postup, jak docílit kvalitního designu:

1)      Zadání, zacílení - základ úspěchu

2)      Výběr a uspořádání informací

3)      Obsahová maketa

4)      Design stylu

5)      Design obsahu

6)      Dokončovací práce

A poté byl věnován čas dotazům a diskusi.

Přednáška Adama Hrubého se podle mě určitě zařadila mezi jednu z nejzajímavějších z bloku expertů. Byl zde ukázán způsob, jak na design nahlížet i z pohledu laika a jak se s designem vypořádat a vyhnout se chybám - i když sám přednášející v průběhu bloku podotkl:

Je spousta věci, na které si musíte dát pozor a kde můžete udělat chybu. Žádná přednáška ani školení vás na to nepřipraví.

Zdroj titulního obrázku: http://webexpo.cz/praha2011/prednaska/evoluce-designera/

Fotogalerie

V kategorii: InHD
Štítky: Inflow magazín
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback