Co má společného Long-Tail a ProInflow?

Když jsem přibližně před rokem a půl dávala na Inflow svůj první příspěvek, říkala jsem si, že v blogu budu upozorňovat na věci, které se v oboru dějí, články, které mě nějak zaujaly. Ne ty nejdůležitější, spíš ty odlehčené, ale zajímavé. Podařilo se mi to vlastně jen dvakrát (tady o podvodných vědeckých článcích a tady o reprezentaci knihovnic a knihovníků na YouTube). Ne že bych víc zajímavých článků za celý rok a půl neviděla...

Teď mi na stole a v notebooku zůstalo několik zdrojů k prezentaci, kterou jsem si chystala na letošní INFOKON. Prezentace se týkala změn v elektronickém publikování a ročních zkušeností s ProInflow:

Akademické publikování a dlouhý chvost

Při přípravě prezentace jsem narazila na článek Thomase Goulda z Publishing Research Quarterly (ano, publikování je už také věda:). Gould na akademické publikování aplikuje tzv. teorii dlouhého chvostu (long-tail theory). O co jde? V online prostředí se daří lépe maloobrátkoovému zboží, menšinovým žánrům atd. A týká se to i online časopisů.

Dlouhý ocas a akademické publikování

Takže jaké jsou trendy v akademickém publikování?

V souvislosti s přesunem do online prostředí se mění charakter, ekonomika i politika akademického publikování:

  • Přechod z “offline” do online verze je spojený se změnou způsobu vydávání. Vydavateli už nejsou univerzity, ale katedry, zájmové skupiny, jedinci, časopisy nepotřebují již oslovit co nejvíce čtenářů – časopisy přesouvající se na pravou stranu Andersonova chvostu jsou nízkonákladové, s malou skupinou čtenářů, zato si dovolí luxus definovat svá témata.
  • Citační chování ovlivňuje publikační chování: open access časopisy začínají v indexech citovanosti vítězit nad tradičními časopisy a tento trend je ještě patrnější u mladší generace vědců a u studentů. Na pravé části Andersonova chvostu se bude dít vice výzkumných aktivit, než na levé.
  • Mění se ekonomika publikování. Online publikování šetří v průměru 50 % editorských nákladů. Náklady na udržitelnost (servery, zálohování) přebírají menší jednotky univerzit a fakult (dříve se o udržitelnost starala hlavně univerzitní knihovna).
  • Proměňují se principy recenzního řízení. Klasické anonymní recenzní řízení, které probíhá před publikováním a proces uveřejnění článku poměrně zpomaluje, jakoby do online prostředí už nezapadalo - komentování, recenzování se může dít transparentně a online. Objevuje se celá paleta nových způsobů recenzních postupů.
  • Hledá se nová odpověď na otázku, jak měřit kvalitu časopisů. Klasický impakt faktor dnes při porovnání tištěných a online časopisů selhává. Objevují se pokusy o nové způsoby určování kvality založené na hlasování čtenářů, známkování článků atd. Čeká nás třeba akademický “like button” podobně jako na Facebooku?

Proč to sem píšu?

S ProInflow budeme brzy přecházet na nový publikační system, takže máme ideální příležitost pro zavádění inovací. Samozřejmě jsou pro nás závazná pravidla Rady vlády pro recenzované neimpaktované časopisy, ale o některých změnách přemýšlíme. Na českém “trhu” s odbornými knihovnickými periodiky Andersonova křivka asi úplně neplatí (existují zde pouze dva recenzované časopisy zařazené na výše zmíněný seznam). ProInflow jakoby stojí jednou nohou na levé a druhou na pravé straně Andersonova chvostu. Tak uvidíme, kam se vydá:).

Těšte se na další číslo v novém kabátě!

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback