Crivens! Whut aboot us, ye daftie II

Pár fotek, jeden nápad, životní zážitek a závislost až do smrti. To pro mě bylo Skotsko 2007. Letos jsem si musel dopřát novou dávku a opět jde popsat jako jeden nápad, jedna touha, pár přátel, jedno auto, jedna země a tisíce možností. To je Skotsko 2009.

Crivens! Whut aboot us, ye daftie I

Mapa předchozí cesty:

Mapa cesty

Jak již bylo řečeno. Z Mull of Galloway jsme se vydali na sever po západním pobřeží Skotska směrem na Stranraer, Girvan a Ayr.  Cestou jsme se ještě při zapadajícím slunci zastavili na odpočívadle a koukli se na Ailsa Craig - šutr v moři, který jsme si familiérně překřtili na „Hroudu". Ve skutečnosti jde o špičku vyhaslého podmořského vulkánu o průměru tří kilometrů, výšce tři sta třicet osm metrů a nacházející se asi šestnáct kilometrů od Girvanu.

Skotsko 01 

 

 

 

 

 

 

 

Skotsko 02

 

 

 

 

 

 

 

 

V Girvanu jsme na jednu noc zakempovali. Byl to kemp v podstatě v centru města a rovnou u řeky. Osobně si myslím, že to byl nejhnusnější kemp, v kterém jsme za celou tu dobu trávili čas. I tak ale v mnohém předčil některé kempy tady v republice. Zajímavé to bylo už při našem příjezdu, kdy jsme šli hledat recepci kvůli placení a aby nám řekli, kam to máme zapíchnout. Byl to takový temný areál rozkládající se v okolí kopce. Na tom kopci stál velkej barák a bylo to jediný místo, kam se tak jako logicky dalo zajít zeptat se na recepci. Vypadalo to trochu jako dům hrůzy. Kolem různý garáže, stodoly a skladiště a když jsme zvonili u vchodu, čekal jsem, že nám otevře nějaká pod plachetkou osoba. Ale nestalo se tak. Paní správcová byla v pohodě, taková ženská od rány. Dala nám klíče od umývárek a řekla, kde můžeme rozložit stany. Bylo fajn, že jsme měli stan náhodou vedle Slováků, kteří jeli zrovna ze severu a mířili druhej den na trajekt do Irska. Chvilku jsem s nimi klábosil a zjišťoval, jak bylo v Trossachs, to jest oblast nad Glasgow, národní park a místo, kde je Loch Lomond, jeden z hlavních bodů naší cesty. Když mi řekli, že dnes je první den po týdnu, kdy jim neprší, trochu mě to znervóznilo, ale přece jen jsem si říkal, že snad budeme mít kliku.

Neměli jsme. Když jsme druhý den ráno vyrazili směr Ayr a Glasgow, bylo pošmourno, ale ještě nepršelo. Cestou jsme se chtěli kousek nad Girvanem zastavit na zřícenině Dunure Castle, bohužel jsem blbě zahnul, a tak jsme místo přímé cesty jeli poměrně oklikou přes Carrick  Hill, kopec nad Dunure. Osobně nechápu, jak se nám povedlo se přes tohle promotat, protože to tam byla samá slepá cesta a polňačka, nic z toho na mapě. Ale nakonec jsme vyjeli kousek nad Dunure, i když po všech těch serpentinách byla Tereza zelená jak sedma. Na Dunure jsme se dali trochu dohromady a rozhodli se, že nepojedeme do Ayru, ale šlápneme na plyn a zamíříme rovnou do Alexandrie, což je město nad Glasgow označované jako Gateway to Loch Lomond and Trossachs.

Skotsko 03

Za sebe musím říct, že z průjezdu Glasgow jsem měl celkem vítr. Mapku centra jsme sice jakž takž měli, ale rozhodně na ní nebylo vše, co jsme potřebovali, a tak jsme prostě jen vyjeli a doufali, že to zvládneme. Na tomhle místě skládám hold a dík Tomovi, který mi celou cestu dělal navigátora a i když sem tam stávkoval, vždycky nás bezpečně dovedl, kam jsme chtěli. S jeho pomocí jsme překonali i Glasgow, dokonce se nám podařilo načepovat benzín za tu nejlevnější cenu, na kterou jsme za celý pobyt narazili - a to za 99,99 pencí za litr. A když jsme po třech hodinách konečně viděli ceduli leaving Glasgow a Welcome to Trossachs, ulevilo se nám. Totiž pomyslná spojnice mezi Glasgow a Edinburghem je pravděpodobně nejhustěji osídlená oblast ve Skotsku a turisticky to není zrovna přívětivé místo. Vesměs se člověk chce pohybovat severněji nebo naopak jižněji od této hranice. My se zatím pohybovali jižněji, ale teď jsme konečně přejeli na sever. O pár desítek kilometrů dál začínaly Grampiany a o dalších pár desítek kilometrů severněji už byl i masiv Ben Nevisu. Ale tam jsme se měli dostat až za pár dní.

Skotsko 04

V Alexandrii jsme měli tu pochybnou čest vidět komerční představu turistiky v Trossachs, když jsme dojeli k čemusi, co byl mix mezi turistickým střediskem, nákupním centrem, akváriem a přístavem. No hnus největší, tak jsme si tam jen odskočili a pádili dál směr Drymen a Balmaha, kde jsem chtěl přátele vyvést na Conic Hill, z něhož je krásný výhled na Loch Lomond a tak. Jelikož ale osud prostě nechtěl, abychom z Trossachs cokoli viděli, zahrnul nás v následujících dvou dnech takovou záplavou deště, že by z ní rozkvetla i Sahara. V Balmaze to začalo. Byli jsme utahaní a chtěli jsme něco vidět. Den už se pomalu chýlil k večeru a zrovna, když jsme byli v půli cesty na Conic Hill, začalo lejt jako z konve. Ta půlka vedla lesem, kde to jakž takž ještě šlo, ale když jsme se přiblížili k ovčí brance, za kterou už začínaly holé kopce a my viděli... tedy vlastně neviděli, co je před námi, protože tam byla jen šedá opona z vody a větru a naprosto prosáklá dívčina, která pod stromem schoulená na batohu čekala na přítele, se kterým šla West Highland Way a která nám řekla, ať to radši vůbec nezkoušíme, že to nemá cenu, otočili jsme se na patě a sestoupali zase k Vauxíkovi. Tam jsem zklamaně pozřel druhý a můj do konce života doufám poslední luncheonmeat a odvezl nás směr Aberfoyle.  Cestou jsme narazili na příjemný malý kemp v Cobeland. Jestli budete někdy v okolí, rozhodně tam zakempujte. Je to dobrá výchozí lokace, u řeky, v klidném prostředí s velmi slušným zázemím a příjemným personálem. Ten večer jsme už nic nepodnikali, jen jsme postavili stany a snažili se trochu oschnout, i když pořád lilo a lilo a lilo. Druhý den ráno jsme se opět probudili do deště a vzhledem k tomu, že jsme měli kemp na dvě noci, rozhodli se, že tomu zkusíme ten den ujet. První stop jsme provedli v Aberfoyle, kde jsme navštívili centrum vlny a koukali na umění honáků a jejich psů.

Skotsko 05

Druhá zastávka v Trossachs, tedy vlastně už v Queen Elizabeth Forest Park, měla být u Loch Katrine a výstup na Ben A'an. Netřeba říkat, že ani jedno z toho se nám pro samou vodu nezdařilo. Vyjížďka po jezeru by byla v podstatě jen koukáním do šedé hmoty a výšlap na kopec, jehož poslední úsek je v podstatě bouldering, by se rovnal sebevraždě. A tak jsme ujeli dál. Až do Stirlingu, brány na sever, místu, kde leží jedna  z největších pevností jakobitských povstání. Staré sídelní město, o kterém se říkávalo, že kdo vládl nad Stirlingem, vládl Skotsku. A tak o něj byly přirozeně bitky.

Skotsko 06 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Skotsko 07 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Skotsko 08 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Skotsko 09

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Leží mezi dvěma kopci, z nichž na jednom se nachází hrad a na druhém monument  Williama Wallace. Počasí se neuvěřitelně probralo, začalo svítit sluníčko a tak jsme si Stirling užili, i když tam bylo lidí jako psů. Když jsme se večer vraceli do kempu, bylo hezky už i tam a tak jsme zajeli ještě na vyhlídku Three Lochs Forest Drive a kochali se krásnou krajinou Trossachs. Cestou zpátky řídila Zdenka a zastavili jsme se v Aberfoyle v hospodě.

Skotsko 11 

 

 

 

 

 

 

 

 

Skotsko 12

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Následující ráno už jsme se museli ale přesunout zase dál, a tak jsme sbalili stany dokud ještě nepršelo a zamířili po západním břehu Loch Lomondu směr Oban. Projížděli jsme krásnou krajinou kolem Tyndrum až k Loch Awe, kde jsme zastavili na zříceninu Kilchurn Castle, který je vidět na spoustě pohlednic a fotek ze Skotska

Potkali jsme zde dvě rodiny z ČR, které cestovaly stejně jako my, půjčeným vauxíkem - jen ještě o třídu větším než my, aby se jich tam poskládalo sedm. A pak už jsme jen s krátkou zastávkou v elektrárně Cruachan zamířili rovnou do Obanu, krásného to a rušného přístavu, kde jsme v kempu v Gallanach Moore strávili dva krásné dny. Opět nám vylezlo sluníčko a ten první večer, kdy jsme se vydali do kopců v okolí kempu, byl vážně nádherný.

Skotsko 13 

 

 

 

 

 

 

 

 

Skotsko 14

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Druhý den jsme měli několik možností co podniknout, ale vzhledem ke krásné krajině kolem Obanu, rozhodli jsme se to vzít pěškobusem jen po okolí. Já s Terezou jsme se chtěli vydat na ostrov Kerrera, který se se svou šířkou tři míle a délkou osmi mil rozkládá v Obanském zálivu a na nějž jezdí každou půl hodinu přivoz rovnou z malého mola kousek od kempu v Gallanachu, zatímco Tom a Zdeňka si zvolili turistiku na mainlandu. Můžu teda mluvit jen za mě s Terkou, když řeknu, že Kerrera je nádherný ostrůvek s překrásnou přírodou, turistama skoro nedotčený. Vydali jsme se po jedné z několika stezek, co na ostrově jsou, směrem na Gylen Castle - další zříceninka do sbírky, ale v úžasném prostředí.

Skotsko 17

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Skotsko 18

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Skotsko 19 

 

 

 

 

 

 

 

 


Do kempu jsme se vrátili kolem třetí odpoledne, dali si na ouško a zamířili do samotného Obanu. Z pohledu řidiče je to noční můra. Veškerá doprava procházející Obanem je svedená do centra na náměstíčko, které tvoří dva propojené kruhové objezdy. Myslím, že za těch pár  průjezdů tímhle místem jsem zestárnul o několik dekád. Nicméně samotný Oban je krásný a rozhodně stojí za vidění.

Skotsko 21

Název Oban znamená v gaelštině „malá zátoka" a název odpovídá. Zátoku chrání před nepříznivými vlivy atlantických bouří vnitřní Hebridy mezi něž patří i Kerrera. V současnosti má město asi osm a půl tisíce obyvatel a je to neoficiální centrum Západní Vysočiny.

Skotsko 22

Dva dny nám tu utekly jako voda a my se vydali za dalším dobrodružstvím na sever, do Fort Williamu. Cestou jsme to ale v tom krásném počasí, které jsme si snad ani nezasloužili, vzali pře Glen Coe. V překladu to znamená „plačící údolí". Je to pravděpodobně to nejnádhernější místo, které můžete ve Skotsku, alespoň co se krajiny týče, navštívit. Strmé a kamenité kopce se kolem vás zvedají ze všech stran, jako by je zrovna včera ze země vyrvala nějaká obrovská síla. Desítky pramenů a potůčků, jejichž množství se ještě znásobí, když začne pršet, stéká z těch kopců dolů do údolí a vám se chce se do těch kopců prostě vydat.  To ale není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Protože jde o tak nechutně fotogenickou lokaci, je zde turistů jak zjednanejch. Fakt, že údolím prochází velmi frekventovaná silnice, tomu taky zrovna nepomáhá. A když člověk chce využít některé z odpočívadel jako výchozí bod pro výšlap, nedá se to, protože jsou všechny zacpaný autobusama, který fotí a fotí a fotí. Nám se ale nakonec jedno parkovišťátko přece jen podařilo najít, zhruba v půlce údolí, a tak jsme se vydali na túru do Glen Etieve. Asi čtyřhodinová vycházka proti proudu říčky Etieve, která nás zavedla do samého lůna té krásy kolem. Najednou kolem nebylo ani živáčka, hluk silnice zmizel za posledním hrbkem a jediné, co zůstalo, bylo zurčení vody, šumění větru a občasné zamečení horské kozy. Prostě nádhera.

 

Ten den jsme toho už víc nestihli a jen jsme se dopravili do Fort Williamu, kde nám došlo, že jsme pravděpodobně prošvihli jeden ze dvou dnů v roce, kdy vrchol Ben Nevisu není v mracích a ani tam neprší. Bohužel to bylo ten den buď Glen Coe nebo Nevis a my zvolili Glen Coe. Nebudu říkat, jestli to bylo špatně nebo dobře. Myslím, že hodnotit se to nedá. Krásnou krajinu jsme si užili tak jako tak a fakt, že se nám druhý den výdrap na nejvyšší bod Skotska nepovedl, na tom nic nemění.

Skotsko 32 

 

 

 

 

 

 

 

 

Skotsko 33

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Co to budu dlouze opisovat. Následující dny nám prostě zase lilo a lilo a lilo, a tak jsme ujížděli. Jeden den do Arisaigu a cestou zpět na Neptunovo schodiště, což je soustava osmi zdymadel propojující dva lochy, a druhý den pak úplně pryč z Fort Williamu, kolem Loch Ness do Inverness. Ale to už zase až příště.

mapa 2

 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

2 komentáře

Obrázek uživatele admin
Anonym
14. 8. 2010
Díky za hezký článek,strávil jsem v severním Skotsku skoro 3roky a letos jsem se tam prostě musel vydat znovu i když bohužel jen na týden.....Oban je nádherné město,a vím že příští rok se do ,,mého,,Skotska vrátím znovu.Pro mne platí:čím severněji ve Skotsku jsem tím je krásnější.
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
21. 1. 2019

I like this post,And I guess that they having fun to read this post,they shall take a good site to make a information,thanks for sharing it to me. asap prepaid lights houston tx

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback