Crowdsourcing a jeho využití v praxi

Při crowdsourcingu dochází k zapojení komunity/davu do práce na projektu, nebo jde také o „najímání davu“. Celý systém je založen na faktu, že komunity spolu dokážou efektivně komunikovat, sdílet nadšení, zájem a především produkovat, tedy vytvářet obsah. Hlavní výhodou crowdsourcingu je zisk velkého množství návrhů za minimální náklady, čehož využívá aplikační produkt od Amazonu - Mechanical Turk, který umožňuje outsourcovat komunitě různé úkoly a úkony vyžadující lidskou inteligenci. Crowdsourcing je dále hojně využíván v marketingu, v novinařině, v programování, ale i v dopravě či ve vědě.

Úvod

S příchodem fenoménu Web 2.0 internetové služby stále více zapojují komunitu uživatelů do „hry", a zadavatelé tak mají možnost plně využít síly komunity či davu pro plnění svých časově náročných úkolů, které vyžadují zapojení lidské inteligence. Máme tu nový systém poskytování služeb - crowdsourcing.

Crowdsourcing - využití, výhody a nevýhody

Při crowdsourcingu dochází k zapojení komunity/davu do práce na projektu, nebo jde také o „najímání davu". Komunity spolu dokáží efektivně komunikovat, sdílet nadšení, zájem a především produkovat, tedy vytvářet obsah. „Taková komunita dokáže konkurovat profesionálům jak kvalitou, tak především cenou."[7] Od outsourcingu se crowdsourcing liší tím, že dodavatel je vybírán až po předložení návrhu všech zájemců z uživatelů. Je nejčastěji využíván v oblasti logotypů, sloganů, grafiky, kampaní, textů, domén apod.

Hlavní výhodou crowdsourcingu je zisk velkého množství návrhů za minimální náklady. Následně si zadavatel může vybrat a odměnit ty nejlepší. Rozdíl v kvalitě je výrazný, ale dle statistik se v každé komunitě či davu nachází přibližně 80% pasivní většiny, 15% aktivních komentátorů a 5% tvůrčích, od kterých, pokud se zapojí, získává zadavatel návrhu nejlepší výsledky. „Důležité je chápat hodnotu všech uživatelů: dát tvůrčím lidem možnost věci vytvářet a nechat většinu, aby se ztotožnila (nebo neztotožnila) s podněty vytvořenými tvůrčí menšinou." Toho dosáhneme buď tím, že kreativní nápady tvůrčích respondentů jsou hodnoceny pasivní většinou, nebo tak, že tvůrčí a aktivní komentátory přizveme k přímé spolupráci s klientem. A v následujícím kroku je většina opět požádána o svůj názor na výsledek přímé spolutvorby. [1]

Nevýhodou crowdsourcingu může být jak zneužití ze strany konkurence, tak i fakt, že malé procento komunity si najde čas řádně proniknout do podstaty businessu, a vznikají tak jen samoúčelná výsledky. Také bychom mohli pochybovat, zda lze věřit davu, který je sice rychlý a laciný, ale také anonymní.

Ztělesněním crowdsourcingu v praxi je aplikační produkt od Amazonu - Mechanical Turk, který umožňuje outsourcovat (převést různé podpůrné a vedlejší činnosti na jinou společnost čili subkontraktorovi specializovanému na příslušnou činnost) komunitě, která je na internetu k dispozici, různé úkoly a úkony. Dochází zde k propojení crowdsourcingu a skutečné spolutvorby. „Je to elektronická počítačová služba, která koordinuje využití lidské síly k vykonávání prací vyžadujících lidskou inteligenci." [6] Tento nástroj pomáhá ve chvíli, kdy potřebujete vyřešit úkol, na který je v krátké době potřeba velké množství práce. Jeho název je odvozen od šachového automatu sestrojeného v roce 1770 Wolfgangem von Kempelenem. Šlo o jakýsi „počítač"s názvem Turk (Turek), který uměl hrát šachy tak dobře, že porazil i člověka (prý i Napoleona Bonaparte). Nicméně se jednalo o podvod, protože se uvnitř automatu skrýval člověk, který partii šachu sehrál. I přesto se jednalo o velmi technicky zajímavé zařízení, proto „výběr jména inspirovaný mechanickým strojem, který se navenek tváří jako umělá inteligence, která je však ve skutečnosti poháněná inteligencí lidskou, je pro Mechanical Turk více než příhodný." [6]

Původně byl Mechanical Turk určen pro vnitřní užití v Amazonu, aby vyhledával duplicitní stránky popisující jednotlivé produkty. Postupně prošel několikastupňovým vývojem přes fázi, která obsahovala úkoly, které potřeboval vyřešit Amazon, až po fázi, ve které se nachází dnes, kdy je umožněno vkládat úkoly i jiným firmám. Lidé jsou za plnění úkolů placeni od několika centů po několik dolarů a cena za úkol se odvíjí od jeho složitosti. Úkoly jsou pojmenovány jako HIT, což je zkratka pro Human Intelligence Task, tedy jako úkol pro lidskou inteligenci.

Mechanical Turk je určen dvěma cílovým skupinám. Jednou jsou firmy, které zadávají své úkoly, které nelze udělat jinak, než za pomoci lidské inteligence a zároveň jsou velmi časově náročné. Druhou cílovou skupinou jsou lidé, kteří si na Mechanical Turk mohou vydělávat. Výdělky však nejsou nijak vysoké, proto jsou cílovou skupinou spíše masy lidí v Indii a v Číně, pro které jsou nízké příjmy přilepšením.

Dalším možným využitím je hledání ztracených osob. „Na Mechanical Turk jsou uloženy mapy oblasti, kde se předpokládá, že se pohřešovaná osoba nachází a dobrovolníci potom „pročesávají" elektronické mapy centimetr po centimetru a snaží se nalézt známky po pohřešovaných. Takto bylo pátráno i po miliardáři Stevu Fossettovi, bohužel však bezúspěšně." [6]  

Dalším příkladem crowdsourcingu v praxi je získávání aktuálních dopravních informací pomocí mobilních telefonů uživatelů (služba je zatím dostupná jen v USA). Google ukazuje na mapách v určitých místech vrstvu s aktuálními dopravními informacemi. Celá služba je založena na tom, že si uživatelé ve svém telefonu zapnou možnost získávání informací o aktuální poloze z bezdrátových sítí; kromě jiného telefon odesílá i anonymizovaná data o tom, kde a jak rychle se pohybujete. V případě, že tyto informace odesílá opravdu hodně právě cestujících telefonů, dá se snadno poznat, že na některých místech je dopravní situace komplikovaná. „Čím více lidí bude Google Map se ve svém chytrém telefonu s GPS používat, tím lepší data budou k dispozici a tím pádem také bude možno lépe spočítat místa s dopravním omezením." [5]  

Crowdsourcing je také možné využít pro překlady, stejně jako to udělali vývojáři Facebooku a hi5, kteří se obrátili na svou komunitu uživatelů a nechali si internetová rozhraní přeložit od svých uživatelů. Dalšími příklady jsou weby iStockphoto.com a InnoCentive. iStockphoto.com je portál, který nabízí fotografie získané od svých uživatelů (kteří se focením vůbec nemusí živit) za pár dolarů a těší se velké oblibě. Klient, který má omezený rozpočet, tak může na levných snímcích z fotobanky velmi ušetřit. InnoCentive je komunita vědců, která má více než 90 000 členů po celém světě a firmy se na tuto skupinu obracejí s neřešitelnými problémy (které jsou až ze 30% opravdu vyřešeny). Firma jen připraví zadání, to pošle InnoCentive a nabídne cenu, kterou je připravena za vyřešení zaplatit.

Závěr

Co z toho všeho vyplývá? Že nárůst důležitosti komunity nelze přehlédnout a crowdsourcing bude využíván ve stále více oblastech, jako je novinařina, programování, v marketingu (již dnes velmi dobře funguje Social Media Marketing), v televizních společnostech, atd. Dalším „levelem" crowdsourcingu bude využívání tzv. „co-creation", který „klade značky a spotřebitele na stejnou úroveň a angažuje spotřebitele na samém začátku procesu. Společnost spolupracuje přímo s vybranými skupinami spotřebitelů na vytváření konkrétního projektu."  [9]


Citační aparát:

1) CÍR, Jaroslav. Mechanický turek a spolutvorba. Perfect Crowd : Co-creation & Crowdsourcing [online]. 2009 [cit. 2010-01-03]. Dostupný z WWW: <http://www.perfectcrowd.cz/crowdsourcing/>.

2) Crowdsourcing. Respekt.cz [online]. 2006 [cit. 2010-01-03]. Dostupný z WWW: <http://wikikomentar.respekt.cz/index.php/Crowdsourcing>.

3) Crowdsourcing. SYMBIO [online]. 1999-2010 [cit. 2010-01-03]. Dostupný z WWW: <http://www.symbio.cz/slovnik/crowdsourcing.html>.

4) Crowdsourcing a překlady. Pro překlady : O všem, co souvisí s překlady [online]. 2009 [cit. 2009-01-03]. Dostupný z WWW: <http://www.propreklady.cz/89-crowdsourcing-a-preklady.html#more-89>.

5) Crowdsourcing v praxi - dopravní informace. Můj Android.cz : Novinky a články nejen pro vývojáře. [online]. 2009 [cit. 2010-01-03]. Dostupný z WWW: <http://www.mujandroid.cz/2009/08/crowdsourcing-v-praxi-dopravni-informace/>.

6) KODERA, Jiří. Crowdsourcing na Mechanical Turk. Jiko Blog : software as a service (SaaS), web 2.0, enterprise 2.0 [online]. 2008 [cit. 2010-01-03]. Dostupný z WWW: <http://www.abako.cz/blog/401/crowdsourcing-na-mechanical-turk/>.

7) MÁRA, Petr. Crowdsourcing - ochočte si komunitu. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 2006 [cit. 2010-01-03]. Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/crowdsourcing-ochocte-si-komunitu/>. ISSN 1213-0702.

8) ŠLEHOFER, Lukáš. Social Media Marketing pro budování komunity zákazníků. SYMBIO [online]. 2007 [cit. 2010-01-03]. Dostupný z WWW: <http://www.symbio.cz/clanky/social-media-marketing-pro-budovani-komunity....

9) Výzkum a reklama v době angažovaných . Marketing & Media : Zpravodajský server o marketingu, médiích a reklamě [online]. 2009 [cit. 2010-01-03]. Dostupný z WWW: <http://mam.ihned.cz/c4-10102290-38609730-107600_d-vyzkum-a-reklama-v-dob.... ISSN 1213-7693.

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback