Čte(Sy)Rád - ČTEnářův SYmpatický RÁDce

Čte(Sy)Rád: ČTEnářův SYmpatický RÁDce je nový studentský projekt na podporu čtenářství v ČR, který je vytvářen pod patronací Kabinetu informačních studií a knihovnictví (KISK) Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Vzniká ve spolupráci s Ústřední knihovnou FF MU a za finanční podpory Ministerstva kultury (VISK 3 2009). Jeho cílem je vytvoření online dostupné elektronické databáze na doporučování čtivých knih.

Jsou knihy, které je třeba jen ochutnat, jiné je třeba zhltnout, a konečně jsou takové, které je nutné takříkajíc přežvýkat a pomalu trávit. (Francis Bacon)

logo

http://www.ctesyrad.cz/

Kapitola 1. Jak to všechno začalo ... aneb Naše první plány a představy


PROČ JSME SE DO PROJEKTU VŮBEC PUSTILI?

Četba je jednou ze základních potřeb člověka, neboť obohacuje jeho život o natolik specifické aspekty, že ji nelze žádnou jinou činností plnohodnotně nahradit - zprostředkovává informace, vychovává, přináší nové zkušenosti, působí na všestranný rozvoj osobnosti, obohacuje a rozšiřuje obzory, přináší odpočinek, zábavu, únik ze všední nudy a starostí, rozvíjí fantazii, kreativitu, obrazotvornost, zlepšuje slovní zásobu i vyjadřovací schopnosti. Každá přečtená kniha člověka něčím obohatí. Četba by se proto měla stát nedílnou součástí života každého z nás. Přesto se do popředí zájmu současné společnosti dostává stále více televize, Internet, ICT a další prvky masové kultury.

Není tedy divu, že - jak dokazují mnohé průzkumy - čtenářství dnes upadá a četba už není tak populární, přičemž v nejvyhrocenějších případech se omezila pouze na čtení bulvárních deníků a reklamních letáků supermarketů. Z výsledků nejnovějších průzkumů čtenářství[1] vyplývá, že pouhých 45% respondentů dosahuje průměru či nadprůměru ve čtení (7 a více knih za rok), ostatní lze označit za „nečtenáře". Téměř 22% „nečtenářů" uvádí, že se zajímá více o média, a 16% lidí dříve četlo, ale přestalo. Zbytek dotázaných čtení nebaví nebo na něj prostě „nemají čas". Tato čísla jsou alarmující, proto je žádoucí všemi dostupnými prostředky podporovat čtenářství a vytvářet co nejpříhodnější podmínky pro návrat současného člověka ke knihám, četbě a tím i ke knihovnám a využívání jejich služeb.

Tento fakt je jak u nás, tak v zahraničí důvodem vzniku mnohých projektů na podporu čtenářství a čtenářské gramotnosti, které mají připomenout důležitost četby a čtení a nasměrovat zájem veřejnosti zpět k této nenahraditelné lidské aktivitě. Právě na těchto myšlenkách staví také projekt Čte(Sy)Rád. Tato veřejnosti online dostupná databáze přináší informace o nejčtivějších a nejzajímavějších knihách a díky širokému tématickému záběru umožňuje, aby si kdokoli našel „tu pravou" knihu pro sebe.

CO JE CÍLEM NAŠEHO PROJEKTU?

Cílem projektu Čte(Sy)Rád je vytvoření online dostupné elektronické databáze na doporučování čtivých knih. Čte(Sy)Rád by měl potenciálním čtenářům usnadnit přístup ke knihám a výběr četby. Měl by slabším i zkušenějším čtenářům pomoci zorientovat se ve světě literatury a doporučit jim ty nejlepší a nejčtivější tituly. Prostřednictvím databáze Čte(Sy)Rád bychom tedy chtěli zejména nečtenářům a sporadickým čtenářům (ale nejen jim) ukázat cestu k četbě jako příjemné a zábavné činnosti a nedílné součásti plnohodnotného každodenního života kulturního člověka.

Čte(Sy)Rád by měl být důvěryhodným garantem kvality doporučovaných textů ve smyslu jejich čtivosti a lákavosti pro čtenáře. Našim cílem je na základě důvěryhodných zdrojů (doporučení odborníků, statistiky, literární ceny, nejoblíbenější tituly slavných osobností) vytvořit soubor těch nejčtivějších, nejzábavnějších a nejoblíbenějších knih pro každého čtenáře a každou příležitost, ve kterém si kdokoliv najde pro sebe „tu pravou". Chceme, aby každý člověk, který má zájem číst, ale nedokáže si sám zvolit knihu své „krevní skupiny", byl díky našim stránkám schopný si samostatně vybrat ze současného širokého spektra literatury knihu, která ho čtenářsky zaujme.

PRO KOHO JE DATABÁZE VLASTNĚ URČENA?

Databáze Čte(Sy)Rád má velmi široký záběr - je určena všem věkovým kategoriím, přičemž se zaměřuje jak na zkušenější čtenáře, tak na nečtenáře. Databáze Čte(Sy)Rád se snaží upozornit na tituly, které jsou natolik čtivé a zábavné, že dokáží „sváteční čtenáře" přitáhnout k četbě a ke knihám vůbec. Lidem, kteří se nedokáží vyznat v množství dostupné knižní produkce a vypátrat v ní ty nejzábavnější knihy, by měl Čte(Sy)Rád pomoci zorientovat se a umožnit jim přístup k titulům, které je budou zajímat. A konečně, úzce zaměřeným čtenářům svou bohatou nabídkou poskytnout možnost seznámit se s nejčtivějšími tituly z jiných žánrů a okruhů, a tak rozšířit jejich čtenářské obzory.

Na každou složku z této široké cílové skupiny je zaměřena některá z hlavních kategorií databáze Čte(Sy)Rád: *NEJčtivější napříč žánry, *Statistický TOP, *Literární ceny, *Nová krev a *Známé osobnosti doporučují. Naše databáze je ojedinělá právě díky kombinaci různých přístupů k vřazování knih do těchto kategorií. Díky tomuto tématickému rozčlení může systém sloužit širokému spektru uživatelů s jakýmkoli vztahem a přístupem k četbě, s nejrůznějšími čtenářskými zájmy a potřebami. Kdokoliv, kdo navštíví naše stránky, zde díky různorodosti nabízených kategorií najde zábavnou a čtivou knihu „na míru" svým potřebám a zájmům.

Databáze Čte(Sy)Rád je tedy určena pro ty, kteří tápou ve výběru knih. Čte(Sy)Rád má vlastně simulovat přívětivého a ochotného knihovníka, který je vždy připraven bezradnému uživateli pomoci s výběrem knihy.

V ČEM BUDEME JINÍ?

V současné době existuje mnoho projektů a systémů na doporučování četby, které se snaží propagovat čtenářství, nicméně většina z nich se zaměřuje na konkrétní čtenářskou skupinu, aktuální knižní produkci, má komerční charakter, je založena pouze na anotacích psaných nakladatelstvími či se spoléhá na doporučování četby „čtenář čtenáři", případně se soustřeďuje pouze na určité žánry. Stále častější jsou pak projekty nabízející knihy v elektronické podobě.

Chybí zde tedy určitá stálice v oblasti elektronického doporučování četby, která by byla důvěryhodným garantem doporučovaných textů ve smyslu jejich čtivosti a lákavosti pro čtenáře. Žádný z již fungujících projektů není v tomto smyslu koncipován stejně jako Čte(Sy)Rád. Současné systémy doporučující literaturu vycházejí většinou z obecných předpokladů nebo názorů samotných čtenářů, které jsou velmi subjektivní. Naše databáze naopak vychází z dlouhodobým studiem podložených názorů a zkušeností literárních vědců a specialistů na konkrétní žánry a z dalších důvěryhodných zdrojů jako jsou nejrůznější literární ocenění či výsledky statistik. Každý titul zařazený do databáze byl pečlivě vybrán na základě těchto předem stanovených kritérií. Zařazeny tedy byly pouze kvalitní tituly, které tak vytváří unikátní soubor těch nejčtivějších, nejzábavnějších a nejoblíbenějších knih pro každého čtenáře a každou příležitost.

Oproti podobným projektům tedy nabízíme například vysokou důvěryhodnost obsahu, široký tématický záběr, přehled těch zaručeně nejčtivějších a nejzábavnějších knih, které časem neztrácejí svou hodnotu, či zaměření na rozsáhlé spektrum uživatelů. Naše databáze je také ojedinělá vzhledem ke kombinaci kategorií, které nabízí.

Náš systém bude navíc průběžně aktualizován, což je samo o sobě velkou výhodou a podnětem k jeho využívání. I stálí uživatelé tak na našich webových stránkách najdou nové možnosti a budou se moci seznámit s nově přibylými tituly.

Čte(Sy)Rád nabízí novou možnost, jak doporučovat knihy ve větších knihovnách a poskytnout bližší informace o knihách v online prostředí. Je zdrojem, který může každý čtenář využít při vyhledávání v online katalogu knihoven či při nakupování knih přes Internet k ověření, zda si skutečně chce vypůjčit či koupit konkrétní titul. Díky své koncepci dokáže Čte(Sy)Rád plnit roli přívětivého knihovníka, se kterým se dnes většinou setkáváme již jen v menších veřejných knihovnách. Ve větších zařízeních a v online prostředí nelze tuto službu zajistit pomocí lidských zdrojů. Naše databáze může (nejen) v podmínkách větších knihoven suplovat milého a vstřícného knihovníka, který dokáže uživateli online doporučit takový titul, který skutečně chce a potřebuje.

Kapitola 2. Náročné je naplňovat to, co jsme si předsevzali ... aneb Jak zařídit, aby to fungovalo tak, jak chceme


CO JE PODMÍNKOU ÚSPĚŠNÉHO PROJEKTU?

Základním předpokladem směřujícím k úspěšné realizaci projektu je vytvoření fungujícího, aktivního týmu a stanovení způsobu práce.

Domluvili jsme se na pravidelných osobních schůzích, konajících se jednou týdně vždy ve stejnou dobu. Cílem těchto setkání byla zejména diskuze o jednotlivých krocích, směřujících k realizaci projektu, rozdělování úkolů, brainstorming týkající se řešení konkrétních úkolů apod. Program schůze vedla Klára Zemanová, úkoly jsme si rozdělovali dle svých zájmů vždy tak, aby byly co do náročnosti srovnatelné. Ze schůzí byly pořizovány záznamy, přičemž úkoly byly poté vkládány na Basecamp[2]. Basecamp představoval další způsob naší komunikace, sloužící především k odevzdávání a sdílení jednotlivých vypracovaných úkolů a aktualizaci informací. V pokročilejší fázi vývoje projektu jsme z důvodu nutnosti individuálnějšího přístupu přešli také na komunikaci emailovou, případně pomocí ICQ a telefonu.

Během prvních schůzí se postupně vykrystalizovaly jednotlivé rysy našich osobností, a proto bylo možné - s orientačním přihlédnutím k Belbinovu testu, vykonaném na víkendovém kurzu, předcházejícím započetí projektu - stanovit následující pozice realizačního týmu: hlavní koordinátor projektu[3] - Klára Zemanová, asistent koordinátora[4] - Simona Rybníčková, projektant pro grafiku[5] - Lenka Havlová, koordinátor zakázek[6] - Kateřina Petýrková, vedoucí databáze[7] - Veronika Kordasová, mluvčí[8] - Stanislava Venturová. Kromě výše uvedeného týmu s námi aktivně spolupracoval garant projektu[9] PhDr. Petr Škyřík, webmaster Michal Pazderský s webdesign studiem Intuity wedesign a ilustrátorka Eva Švrčková. Později, těsně před zpřístupněním projektu na webu, také Eva Güntherová, která měla na starosti copywriting.

Kromě Kláry Zemanové, která svoji pozici koordinátorky, vedoucí a psychické podpory týmu vykonávala po celou dobu od vzniku projektu a Stanislavy Venturové, jež si mezi jinými činnostmi svoji roli tiskové mluvčí udržela, jsme se od stanovených pozic značně odchýlili. Zpočátku jsme si každý úkol rozdělovali na šest částí, opět dle našich zájmů a možností, takže se každá z nás podílela na každém úkolu. Poté, co jsme dospěli do fáze, kdy bylo nutno přistoupit k vytváření jednotlivých kategorií, bylo nám garantem projektu doporučeno, abychom si kategorie rozdělili mezi sebe a každá z nás se zabývala jen tou „svojí". Na základě naší domluvy proto vzniklo následující rozdělení: Klára Zemanová a Lenka Havlová - Nejčtivější napříč žánry, Simona Rybníčková - Statistický TOP, Stanislava Venturová - Literární ceny, Veronika Kordasová - Nová krev a Kateřina Petýrková - Známé osobnosti doporučují. Nadále jsme se však všichni podíleli také na úkolech přímo nesouvisejících s tvorbou jednotlivých kategorií, jako např. finanční zajištění projektu, výběr vhodných ilustrací pro náš web, návrh způsobů propagace apod.

KLÍČOVÝ KROK: PROJEKTOVÁ ZPRÁVA. CO PRO NÁS ZNAMENALA?

Základní principy tvorby projektu včetně jeho náplně, přínosu, popisu cílové skupiny, rizik, plánovaného rozpočtu, monitorovacích indikátorů a publicity jsme shrnuli v tzv. projektové zprávě.

Významnou složku této zprávy tvořilo rovnoměrné rozvržení a naplánování jednotlivých aktivit a vytvoření časového harmonogramu. Jednotlivé aktivity byly v konečné fázi naplněny všechny - výjimkou je pouze aktivita spočívající ve vyhledání vhodného partnera, který by po nás správu databáze převzal. Vzhledem k tomu, že projekt bude i nadále udržován v rámci KISK, se tato činnost později ukázala být jako nepotřebná.

Co se týká časového harmonogramu, zde došlo k poměrně zásadnímu posunu. Všeobecně lze říci, že do doby, než jsme dospěli do fáze samotné tvorby jednotlivých kategorií, byl časový harmonogram dodržován. V průběhu tvorby jednotlivých kategorií však došlo k jeho posunu, neboť jednak se jejich tvorba ukázala složitější, než jsme předpokládali, jednak zde svoji roli sehrály nové nápady, které jsme chtěli do projektu zakomponovat. Příčinou odkladů bylo také prodloužení doby výstavby samotných webových stránek. Databáze byla tedy místo původně plánovaného května 2009 uvedena do chodu až v září 2009. V návaznosti na tuto změnu došlo i k posunutí termínu zahájení propagace projektu.

A CO VÝSTIŽNÝ NÁZEV PRO NAŠI NOVOU DATABÁZI?

Důležitou aktivitu představovala volba názvu vytvářené databáze. Pracovní název SyDoČe (Systém doporučování četby) se nám nezdál příliš vhodný, neboť nesplňoval všechna kritéria, která jsme si pro název stanovili. Mezi tato kritéria patřila zejména lehká zapamatovatelnost, nicméně ve spojitosti s originálností, dále výstižnost, tj. aby název zaštiťoval všechen obsah databáze a spojitost se čtením či četbou. Jelikož nás napadalo více názvů, avšak nebyli jsme si jisti, který bude ten nejvhodnější, rozhodli jsme se vytvořit kranektu[10] a uveřejnit ji na stránkách časopisu Inflow.

Především studenti KISK MU, ale i ostatní návštěvníci stránek zde měli možnost navrhnout vlastní název systému, případně hlasovat pro některé z již navržených označení. Z navržených názvů uveďme např. K3 - Vystupte na vrchol knižního světa, VIPknihy - Vidět, inspirovat se, přečíst, Read or die, Knihobrána, Čtenářův svět, Pozor, kniha!, KniZnamka - Vaše seznamka s knihami atd. Nejvíce hlasů zde získal název Čte(Sy)Rád - ČTEnářův SYmpatický RÁDce. Ačkoliv se většině z nás tento název líbil, řešili jsme dilema, zda ho použít, a to z důvodu jeho pravopisné nevhodnosti, konkrétně tvrdého „y" ve slově „sy". Nakonec jsme se však s názvem ztotožnili natolik, že jsme se definitivně rozhodli přijmout ho jako oficiální název databáze. Navíc splňoval všechny naše požadavky, kladené na název. S pravopisnou odchylkou jsme se vyrovnali tak, že jsme název pojali jako slovní hříčku, která nese význam „Čte si rád", avšak v psané podobě se jedná o zkratku označení „ČTEnářův Sympatický RÁDce". Tomuto dvojsmyslu jsme přizpůsobili i naše internetové stránky, přičemž funkční jsou obě domény, tedy s tvrdým i měkkým y/i ve slově „sy(si)".

BUDE NÁŠ PROJEKT VŮBEC V NĚČEM NOVÝ?

Klíčovou aktivitou bylo zjištění současného stavu čtenářství v ČR a zmapování podobných projektů, zaměřujících se na doporučování četby. Naším cílem bylo zjistit, v čem konkrétně může být náš projekt odlišný a v čem může být inovativní. Po analýze vybraných českých i zahraničních projektů jsme dospěli k názoru, že v současné době sice působí poměrně mnoho projektů, které se snaží propagovat čtenářství, nicméně náš projekt se od nich svým posláním, hlavní myšlenkou a celkovým pojetím zcela liší, takže se nemusíme obávat toho, že bychom vytvářeli kopii již existujícího systému. Co se týká zahraničních projektů, zde jsme navíc došli k závěru, že možnosti a služby, které tyto projekty nabízejí, jsou na vysoké úrovni a mohou nám posloužit jako inspirace při vytváření naší databáze.

Přípravné práce vyvrcholily prezentací projektu na konferenci Infokon v listopadu 2008 a sepsáním příspěvku týkajícího se projektu, do sborníku vydaného ku příležitosti této konference.

Kapitola 3. Hurá do praxe ... aneb Jak zařídit, aby skutečný postup práce odpovídal původním plánům


JAK VE SKUTEČNOSTI PROBÍHAL SBĚR DAT DO JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ?

Ve fázi, kdy jsme již měli jasnou představu, co chceme, a přesný plán, jak toho dosáhnout, nezbývalo nic jiného, než začít aktivně pracovat na sběru dat potřebných pro naši databázi. Postupy a způsoby práce byly poměrně náročné a kategorii od kategorie se výrazně lišily. Návrh našeho garanta, aby každou kategorii měl na starosti jeden člověk, se proto ukázal jako velmi přínosný.

Nejčtivější napříč žánry

Prvním úkolem v této kategorii bylo určení žánrů, které do naší databáze zařadíme. Pro inspiraci jsme procházeli podobné weby a poučili jsme se v literárních encyklopediích. Vytipovali jsme žánry a z důvodu ověření našeho výběru jsme oslovili odborníky (Mgr. Lenka Brodecká, Mgr. Josef Schwarz). Některé jejich cenné připomínky jsme při konečném výběru zohlednili. Pro každou vybranou literární oblast bylo nutné vyhledat odborníky, kteří by byli ochotni doporučit do ní ty „nej" tituly, a oslovit je. Jako nejjednodušší a zároveň nejúčinnější se nám jevilo procházení stránek vysokých škol, zejména kabinetů češtiny a literatury, Akademie věd a tematických webů (orientace na fantasy, sci-fi, detektivky).

Po sestavení textů dopisů a vytvoření elektronických dotazníků jsme v několika vlnách oslovili asi sedmdesát odborníků. Ti, kteří odpověděli okamžitě, si většinou potřebovali ujasnit jen detaily a termíny. Těm, kteří nezareagovali, byl později odeslán upomínací email. Díky tomuto urgování spolupráci přislíbili další experti. V drtivé většině jsme se setkali s pozitivní odezvou, ačkoliv někteří z odborníků vzhledem ke svým pracovním povinnostem spolupráci s politováním odmítli.

Problém nastal při hledání literárních expertů na lehčí až brakovou literaturu, neboť k žánrům tohoto typu mezi vědci ani pedagogy nikdo neinklinoval. Po poradě s Mgr. Nejezchlebovou z Moravské zemské knihovny jsme zkontaktovali zkušené knihovnice a požádali je o pomoc. Z šesti oslovených institucí se do projektu nakonec zapojily čtyři pracovnice tří různých městských knihoven (Jihlavské, Kuřimské a Šlapanické). Když se blížil konec termínu pro doporučení knih, odborníkům, kteří přislíbili spolupráci, jsme jejich slib připomněli. Ve výsledku doporučilo tituly 28 odborníků. Samozřejmostí bylo rozesílání poděkování těm, kteří vyplnili formulář, a zálohování došlých dat. Dále následovala práce se samotnou databází.

Doporučené tituly a texty o nich (z pera odborníků) byly přiřazeny k příslušným žánrům. Ačkoliv v kategorii „Nejčtivější napříč žánry" naleznete u knih anotace, úryvky, citace a obálky, nebyly tyto údaje ve formulářích povinné. Chybějící anotace, úryvky, citace a online stažené nebo naskenované obálky doplnila realizátorka této kategorie (Klára Zemanová). Všichni odborníci, kteří se do vytváření databáze zapojili, byli nakonec upozorněni na spuštění beta verze a požádáni o kontrolu svých osobních údajů.

Statistický TOP

Od začátku bylo jasné, že „Statistický TOP" by měl informovat jak o knihách nejprodávanějších, tak i nejpůjčovanějších. Otázkou bylo, kde čerpat potřebné údaje. Při rešerši na toto téma vyhledavače jako nejrelevantnější pro oblast nejprodávanějších knih nabídly odkaz na Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN). SČKN vytváří seznamy nejprodávanějších knih, které jsou - díky údajům získaným přímo od knihkupců - aktualizovány každý měsíc. Z tohoto důvodu jsme nejdříve oslovili právě SČKN - spolupráce s nimi však nakonec dohodnuta nebyla. Problém tkvěl v tom, že za poskytnutí statistických dat pro náš projekt SČKN požadoval odvádění měsíčního poplatku, bez něj by nám povolili pouze odkazovat na jimi zveřejněné údaje. Museli jsme tedy hledat jinde.

Po poradě s garantem projektu PhDr. Petrem Škyříkem jsme oslovili časopis GrandBiblio, který také každý měsíc zveřejňuje nejprodávanější knihy. Časopis GrandBiblio nám vyšel vstříc a umožnil nám jimi zpracovávaná data využívat. Jedinou podmínkou, kterou na oplátku musíme dodržet, je, že budeme propagovat tento časopis na našich stránkách a akcích a citovat ho jako zdroj. Časopis GrandBiblio nám také nabídl možnost zdarma zveřejnit článek o našem projektu.

V případě nejpůjčovanějších knih se nám bez problémů hned napoprvé podařilo získat data od Národní knihovny. Po jejich důkladném prostudování jsme však zjistili, že tyto statistiky nejsou pro náš projekt příliš vhodné. Vzhledem k tomu, že Čte(Sy)Rád se soustřeďuje především na beletrii, byla data s nadměrným obsahem vědecké literatury pro naše účely nepoužitelná. Stejná situace nastala také při oslovení Moravské zemské knihovny. Po těchto neúspěšných pokusech jsme se rozhodli, že  vzhledem k zaměření našeho projektu bude vhodnější oslovit knihovnu veřejnou. Zároveň jsme se chtěli vyhnout tomu, aby údaje byly zkreslené tím, že získáme data z nějaké malé místní knihovny.

Proto jsme se pokusili kontaktovat jednu z největších veřejných knihoven v ČR - Knihovnu Jiřího Mahena v Brně (KJM). Ředitelka knihovny Ing. Libuše Nivnická nám vyšla vstříc. Potom, co si ujasnila několik detailů o našem projektu, jeho smyslu a perspektivách do budoucna, došlo k podepsání smlouvy o poskytování statistických dat o výpůjčkách v KJM. Došlo také k domluvě o způsobu poskytování dat a způsobu jejich zpracování. Ředitelka KJM poskytla realizátorce kategorie (Simona Rybníčková) kontakt na pracovnici knihovny, která nám data bude zprostředkovávat. Díky konzultaci s ní bylo rozhodnuto, že  údaje o nejpůjčovanějších knihách se budou vkládat po čtvrtletích, jelikož měsíční aktualizace by mohla výsledky zkreslovat.

Literární ceny

Nejprve bylo společnými silami rozhodnuto, která ocenění jsou natolik významná a všeobecně známá, aby byla do této kategorie vůbec zařazena. Nakonec byla po důkladné úvaze vybrána čtyři česká a zahraniční ocenění: Státní cena za literaturu a překladatelské dílo, Magnesia Litera, Pulitzerova cena a Nobelova cena za literaturu. Poté nastala pro realizátorku „Literárních cen" (Stanislava Venturová) dlouhá mravenčí práce - procházení stránek všech těchto vybraných ocenění a shromažďování dat o laureátech jednotlivých oceňovaných kategorií. Určité problémy vyvstaly kvůli nepřehlednosti některých oficiálních webů, která stěžovala orientaci v jednotlivých kategoriích. Další klíčovou otázkou bylo, zda se jedná o ocení udělené autorovi, nebo konkrétní knize. U zahraničních ocenění sběr dat komplikovalo také to, že některá díla vůbec nevyšla v češtině.

Po vytvoření seznamů oceněných autorů a jejich děl přišla na řadu náročnější fáze, tvorba vlastních anotací. Nejenže bylo nutné projít diskuze, recenze, ukázky, ale někdy bylo třeba i překládat cizojazyčné texty. Ačkoliv postup tvorby u této kategorie nevypadá příliš složitě, jednoduchost se zcela ztrácí v dlouhém seznamu autorů a knih, ke kterým musela autorka vytvořit anotace sama.

Dodatečně bylo rozhodnuto o přidání výsledků aktuálně probíhající celonárodní ankety Kniha mého srdce. Vkládání obsahu do této sekce obstarala Lenka Havlová. Zpracovávání těchto dat se obešlo bez jakýchkoli problémů, jelikož byla bez větších změn přejímána z oficiálních stránek ankety. Po spuštění beta verze Čet(Sy)Rádu se ze strany odborníků objevily reakce, že mezi českými literárními oceněními by určitě neměla chybět Zlatá Stuha. Proto bylo po společné týmové poradě toto ocenění do kategorie dodatečně zapracováno.

Nová krev

V této kategorii, zaměřené na činnost začínajících autorů, jsme nejdříve stanovili kritéria jejich výběru. Nakonec bylo rozhodnuto, že se vždy musí jednat o české autory starší patnácti let, kteří vydali alespoň jednu knihu. První fáze, vyhledávání takovýchto autorů, probíhala dvěma směry: procházení literárních ocenění v příslušných kategoriích (Magnesia litera, Cena Jiřího Ortena) a jiných zdrojů, informujících o začínajících autorech. Nakonec byla ze všech jmen vybrána jen část označená jako „hlavní zástupci" (doplnění všech oceněných je plánováno v budoucnu). Pro vytvoření medailonů o jednotlivých autorech proběhl sběr informací z rešerší dostupných na internetu (biografie, foto, bibliografie, ukázky). Právě v této situaci nastaly největší problémy: nerelevantní zdroje, opakující se informace (doslovně stejné), nemožnost ověření informací a nedostatek informací u čerstvě oceněných autorů a jejich děl.

Jak bibliografie, tak anotace vybírala realizátorka této kategorie (Veronika Kordasová), takže se nešlo zcela vyhnout subjektivnímu pohledu, ačkoliv bylo nastudováno více zdrojů. Jednotlivé informace byly nakonec propojeny do jednoho souvislého textu o konkrétním spisovateli. Tvorba nových textů byla časové náročná, ale odměnou byl vznik zcela nových ucelených textů o začínajících autorech, které na Internetu nemají obdoby.

Následné vkládání údajů do databáze proběhlo víceméně bez komplikací, pouze ukázky z knih, které nebyly přístupné online, byly doplněny z fyzických publikací. Na závěr byla provedena korektura a úprava písma textu vkládaného do databáze.

Známé osobnosti doporučují

Výběr osobností byl pro tuto kategorii jedním z nejdůležitějších úkolů, alespoň jak se zpočátku zdálo. Chtěli jsme být při volbě, koho ze známých a slavných oslovit, zcela objektivní, a přitom postihnout co největší oblast společnosti, aby si každý uživatel našel tu „svou" osobnost. Celý tým sestavil seznam známých jmen z nejrůznějších oblastí lidské činnosti (zpěváci, spisovatelé, herci, moderátoři, politici, sportovci, atd.). Aby náš výběr odpovídal „hlasu lidu" co nejvíce, s otázkou „Od kterých významných osobností byste si nechali doporučit knihu?" jsme se opět obrátili na návštěvníky online časopisu Inflow. Pomocí krankety jsme získali názory, které jsme při oslovování osobností zohlednili.

Vyhledávání kontaktů na osobnosti bylo sice složité, ale všichni jejich mluvčí byli ochotní nám pomoci. Po sestavení dopisů a vytvoření elektronických dotazníků jsme ve dvou vlnách rozeslali informační maily na všechny získané kontakty (zhruba sto). Bohužel pouze pětina oslovených osobností zareagovala a jen desetina projevila zájem o spolupráci. Nabízí se otázka, proč tak málo osobností odpovědělo? Možná měl být dopis více popularizační a možná svou roli sehrála i absence zmínky o penězích, snad i nízká pravděpodobnost zviditelnění se. Konečný počet osobností, které jsme získali, je „pouhých" jedenáct.

Po získání odpovědí z dotazníků nastalo plnění databáze. I zde vytvořila realizátorka kategorie (Kateřina Petýrková) medailony a na závěr rozeslala maily s prosbou o kontrolu uvedených údajů. Aby celá kategorie působila jednotným dojmem, všechny fotografie mají černé pozadí. Některá fota musela být samozřejmě upravena, s čímž nám pomohl Václav Zapletal. Sama realizátorka vyhledala obálky ke knihám a doplnila chybějící úryvky. Nečekanou odměnou nám byl fakt, že některé z oslovených osobností jsme již touto kategorií motivovali k přečtení nové knihy.

NEBYLO BY DOBRÉ, ABY MĚL Čte(Sy)Rád SYMPATICKÉHO MASKOTA?

Abychom naši budoucí databázi něčím oživili, rozhodli jsme se hned na začátku, že by měla mít nějakého sympatického kresleného maskota. Při postupné realizaci projektu se nakonec jako nejvhodnější možná volba - vzhledem k širokému zaměření databáze - ukázala imaginární rodina Čtesyrádových. Našli jsme si ilustrátorku (Evu Švrčkovou), jejíž výtvarné práce se nám líbily a která byla k dlouhodobé spolupráci s námi ochotná a sepsali jsme s ní smlouvu. Navrhla několik verzí postaviček naší četbymilovné rodinky. Naše požadavky jsme postupně upřesňovali, až vykrystalizovaly v navržení postaviček, s nimiž jsme byli zcela spokojení.

Kapitola 4. Finanční otázka ... aneb Kde to všechno vzít a nekrást


JAKÉ FINANČNÍ ZDROJE JE MOŽNÉ VYUŽÍT?

Do začátků dostal náš projekt, stejně jako všechny ostatní projekty vznikající pod patronací KISK, částku ve výši 20 000 Kč, pojatou jako formu sponzorského daru či podpory ze strany KISK. Tento finanční zdroj jsme měli volně k dispozici a podle vlastního uvážení ho mohli použít na veškeré služby, odměny či nákupy materiálů, které souvisely se samotným projektem. Vzhledem k omezenému množství peněz, které jsme takto získali, jsme od začátku věděli, že nemohou pokrýt všechny náklady (webdesigner, designer, ilustrátorka, propagace atp.), které na projekt Čte(Sy)Rád budeme muset vynaložit.

Na základě doporučení garanta našeho projektu jsme se proto rozhodli požádat o grant Ministerstva kultury, udělovaný v rámci programu Veřejné informační služby knihoven, konkrétně VISK 3, do jehož kategorie náš projekt svým zaměřením patřil. Hlavním cílem podprogramu VISK 3 je „systematická podpora šíření a poskytování informací občanům prostřednictvím knihoven s využitím informačních technologií, zejména prostřednictvím veřejně přístupné informační sítě"[11]. Jedná se o grant, který je vypisován každoročně v říjnu (letos 31. 10. 2008) a lze o něj požádat do ledna následujícího roku (tj. 10. 1. 2009).

JAK NAPSAT ŽÁDOST O GRANT?

Stáli jsme tedy před nelehkým úkolem napsat žádost o grant. Tuto činnost doprovázelo mnoho více či méně složitých problémů. Tím nejzávažnějším bylo, že jsme měli pouze mlhavou představu, jak by taková žádost měla vůbec vypadat - všeobecné instrukce, které jsme získali z oficiálních stránek VISK 3 naši nejistotu příliš nesnížily. Také naše nezkušenost s praktickými aspekty finanční stránky věci se na našem rozhodování, o kolik peněz vlastně zažádat, významně odrazila. Nedokázali jsme ani uspokojivě odpovědět na otázku, jak přesně žádost sepsat, aby byly šance na úspěšné získání grantu co nejvyšší.

Nezbývalo nám nic jiného než důkladně prostudovat dostupné informační zdroje a žádost o grant napsat tak, jak nejlépe dokážeme. Snažili jsme se co nejlépe vystihnout hlavní myšlenky našeho projektu, zdůvodnit jeho potřebnost a přínosnost, popsat, jakým způsobem budeme postupovat při jeho realizaci a čeho bychom chtěli dosáhnout.

JAK CO NEJVÍC ZVÝŠIT ŠANCE NA ZÍSKÁNÍ GRANTU?

Snažili jsme se sice napsat kvalitní žádost, zbytečně nepřemrštit požadovanou částku, ale pořád ještě se nám naše šance grant získat jevily jako téměř mizivé. Řešením, které se nám zdálo být efektivní, bylo spojení našeho projektu Čte(Sy)Rád se sesterským projektem BiblioHelp, který se zaměřil na doporučování knih vhodných pro biblioterapii. Z důvodu blízkosti obou projektů jsme se tedy rozhodli zažádat o grant v součinnosti s BiblioHelpem. Díky tomuto spojení se ještě rozšířily možnosti a služby, které společným působením můžeme poskytnout, a tím i naše šance grant získat.

Grant VISK 3 je určen pro knihovny a při žádosti o něj musí být žadatel schopen uhradit 30% z požadované částky, neboť VISK 3 dodá maximálně zbylých 70%. Proto za spojené projekty Čte(Sy)Rád a BiblioHelp podal žádost o grant PhDr. Petr Škyřík jako zástupce Ústřední knihovny FF MU. 

CO MŮŽEME Z PENĚZ ZÍSKANÝCH Z GRANTU ZAPLATIT?

Po několika měsících netrpělivého čekání jsme se dozvěděli, že jsme tolik potřebný grant v plné výši získali. Projekty v součinnosti Čte(Sy)Rád a BiblioHelp tedy měly dohromady k dispozici plných 147 000,- Kč. Díky tomuto faktu se zvýšila naše naděje na to, že vytvoříme opravdu kvalitní a plně funkční databázi na doporučování čtivých knih. Na společné schůzi s týmem BiblioHelp jsme projednávali, do jaké míry by měly být naše weby v budoucnu propojené. Vzhledem k tomu, že se koncepce obou databází poměrně výrazně lišily, bylo nakonec rozhodnuto o menší míře propojení, než se původně plánovalo.

Vzhledem k tomu, že peníze získané z grantu je možné použít pouze na „služby", kam lze zahrnout činnost webdesignera a další aktivity související s úpravami webu, ostatní naše výdaje (ilustrátorka, designér plakátů, copywriting, propagační předměty, netradiční marketingové nástroje apod.) budeme financovat z příspěvku, který jsme dostali od KISKu.

Kapitola 5. Výsledek našeho snažení ... aneb Databáze Čte(Sy)Rád se představuje


JAK BY MĚL NÁŠ WEB VYPADAT A CO BY MĚL UMĚT?

Prvním a snad nejdůležitějším krokem k vytvoření databáze Čte(Sy)Rád bylo ujasnit si základní požadavky na vzhled a funkčnost budoucích stránek. Tedy, jak by vůbec stránky měly vypadat a co by měly umět. Výchozí myšlenkou bylo rozdělení obsahu databáze do pěti hlavních kategorií. Každá z kategorií měla jiná kritéria, na jejichž základě do nich byly knihy vřazovány, mírně se lišily také nároky na strukturu záznamů knih. Společnými prvky u všech záznamů měly být: náhled obálky knihy, identifikační údaje knihy, krátká informace o knize a služba, která umožňuje najít si daný titul online v katalogu knihovny či možnost - díky propojení na některý prodejní portál - si knihu také online zakoupit. Na stránkách samozřejmě nesměly chybět informace o projektu a prostor pro odkazy na spřátelené projekty.

Po upřesnění těchto základních fakt již nic nebránilo tomu, abychom naše požadavky zadali webdesignerovi. Při jeho výběru hrála hlavní roli skutečnost, že vytvoření webu nebylo pro nás jednorázovou záležitostí, ale počítali jsme s jeho dlouhodobější pomocí při provozování webu. Museli jsme proto najít člověka, který by byl ochoten na takovou dlouhodobou spolupráci přistoupit. To se nám - díky garantovi projektu - podařilo (webdesignerem se stal Michal Pazderský). Zadali jsme tedy svoje požadavky a nezbývalo než čekat, až bude databáze technicky vytvořena a my budeme moci začít vkládat již dříve získaný obsah.

DOKÁŽE WEBDESIGNER VYTVOŘIT VŠECHNO, CO JSME SI PŘEDSTAVOVALI?

Aby vůbec mohl webdesigner začít pracovat na našem zadání, bylo nezbytné koupit vhodnou doménu. Protože doména ctesyrad.cz byla volná, v cestě za vytvořením databáze Čte(Sy)Rád nic nestálo. Vzhledem k názvu databáze, který evokuje běžně znějící českou větu a mohlo by tedy docházet k omylům, jsme se rozhodli pro jistotu zaplatit i doménu ctesirad.cz.

Webdesigner navrhl technickou stránku databáze a vytvořil modul pro plnění obsahu s individuálními podmínkami pro záznam v jednotlivých kategoriích přesně podle našich potřeb. Případné nejasnosti a malé nedostatky se řešily až při samotném plnění databáze.

Po navržení technické podstaty stránek se webdesigner zaměřil na vzhled stránek. Po zjištění našich požadavků vytvořil čtyři různé návrhy designu, ze kterých nakonec - na základě hlasování - vzešel návrh vítězný.

Úvod

Obr. 1: Úvodní stránka databáze Čte(Sy)Rád

 

JE DATABÁZE Čte(Sy)Rád TAKOVÁ, JAKOU JSME JI PLÁNOVALI?

Náš původní záměr se nakonec podařilo splnit, tituly v databázi Čte(Sy)Rád jsou uspořádány do pěti hlavních kategorií: *Nejčtivější napříč žánry, *Statistický TOP (nejprodávanější a nejpůjčovanější tituly), *Literární ceny, *Nová krev a *Známé osobnosti doporučují. V každé z nich jsou zařazeny kvalitní knihy, vybrané na základě jiných kritérií, přičemž mírně se liší i údaje obsažené v záznamech knih jednotlivých kategorií. Součástí záznamu každé knihy je vždy náhled obálky knihy, anotace či  informační text o knize, v některých případech i krátký úryvek z textu. Podařilo se zrealizovat také propojení s JIB a Heureka.cz, takže požadovaný titul si uživatel může rovnou vyhledat v online katalogu nejbližší knihovny či si ho zakoupit v elektronickém knihkupectví. Abychom informace o knihách nezveřejňovali formou nudného a suchopárného přehledu záznamů, každou kategorii pro oživení „moderuje" jeden člen naší sečtělé kreslené rodinky Čtesyrádových.

Kategorie "Nejčtivější napříč žánry" je rozdělena do sedmnácti žánrových/literárních podoblastí. Poskytuje základní přehled toho nejlepšího z každého žánru - a to nejen z aktuální tvorby, ale i z dříve vyšlých titulů. Zahrnuje takové tituly, které jsou pro čtenáře v dlouhodobém měřítku stále zábavné a přitažlivé, a zaručeně je tedy zaujmou - jakési "best of" každého žánru. Tituly do jednotlivých žánrů nominovali literární vědci a odborníci na konkrétní literární oblasti, případně zkušení knihovníci. Tito na slovo vzatí odborníci na základě svých nezměrných znalostí konkrétních žánrů literatury doporučili ty nejlepší a nejčtivější knihy, které v rámci jejich specializace vyšly. Kresleným moderátorem této kategorie je starší syn rodiny Čtesyrádových - Kuba Čtesyrád, který - ač fanda sci-fi a fantasy - ví, že dnešní holky letí na sečtělé intelektuály.

Kuba

Obr. 2: Pohodář Kuba Čtesyrád - „moderátor" kategorie „Nejčtivější napříč žánry".

Uživatelé také jistě uvítají uvedení kategorie „Statistický TOP", tedy informací o nejpůjčovanějších titulech a nejprodávanějších knihách v ČR, přehledně uspořádaných na jednom místě. „Statistický TOP" přináší aktuální informace o nejúspěšnějších knižních titulech současnosti. Je rozdělen do dvou sekcí NEJPRODÁVANĚJŠÍ a NEJPŮJČOVĚNĚJŠÍ knihy a koncipován podle výsledků příslušných statistik. Už samotná označení těchto „rubrik" jasně napovídají jejich obsah. Sekce NEJPRODÁVANĚJŠÍ přináší informace o titulech, o které je v českých knihkupectvích aktuálně největší zájem. Sekce NEJPŮJČOVANĚJŠÍ přináší informace o těch knihách z knihovny, které u čtenářů zaznamenávají největší úspěchy a jsou půjčovány nejčastěji. Tyto informace s kouzlem sobě vlastním prezentuje maminka Jana Čtesyrádová, která si i přes svůj nabitý program vždy udělá čas na přečtení nějakého toho bestselleru.

Jana

Obr. 3: Vždy uspěchaná maminka Jana Čtesyrádová - „moderátorka" kategorie „Statistický TOP".

Kategorie "Literární ceny" je určena spíše, ale nejenom pro náročnější čtenáře. Zde zařazené tituly získaly některé z nejvýznamnějších literárních ocenění. V této kategorii jsou zahrnuta česká ocenění Státní cena za literaturu a překladatelské dílo, Magnesia Litera a Zlatá stuha, ze zahraničních cen potom nemohla být opomenuta Pulitzerova cena a Nobelova cena za literaturu. Každé z těchto prestižních ocenění, která jsou udílena vždy jednou ročně, je stručně charakterizováno. Poskytujeme zde přehled oceněných knih, popřípadě autorů, za poslední tři roky. Do této kategorie byly zařazeny také výsledky celorepublikové ankety o nejoblíbenější knihu ČR Kniha mého srdce. Kreslený moderátor této kategorie - otec Petr Čtesyrád - si nenechá ujít žádnou knihu, která získala některou z významnějších literárních cen. Potrpí si zkrátka na prestiž.

Petr

Obr. 4: Sečtělý tatínek Petr Čtesyrád - „moderátor" kategorie „Literární ceny".

Netradiční informace potom přináší kategorie „Nová krev". Ta představuje nové, začínající, širší veřejnosti zatím ne moc známé české autory starší patnácti let, kteří již vydali alespoň jednu knihu. Mezi těmito autory figurují především ti, kteří obdrželi cenu Magnesia litera v kategorii Objev roku a Cenu Jiřího Ortena, či na tyto ceny byli nominováni, tedy byli hodnoceni odbornou komisí a jejich kvalita je tak garantována. Jsou mezi nimi však i tací, jejichž dlouhodobá publikační činnost v různých periodicích vyvrcholila vydáním debutové knihy. Nejmladší naděje rodiny Čtesyrádových - malý Tomík Čtesyrád, který už teď svým autorským projevem na zdech bytu dává najevo svůj nezměrný talent, je maskotem „Nové krve".

Tomík

Obr. 5: Malý Tomík Čtesyrád - „moderátor" kategorie „Nová krev".

Kategorie "Známé osobnosti doporučují" přibližuje nejoblíbenější knihy známých osobností z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Slavní herci, zpěváci, spisovatelé apod. zde doporučují svoje nejoblíbenější tituly a knihy, které jsou pro ně nějak významné nebo je určitým způsobem zasáhly či ovlivnily. Jednotlivé knihy jsou doplněny krátkými charakteristikami, kterými je opatřily přímo tyto "celebrity" a případně jejich nejoblíbenějšími pasážemi z textu. Moderátorkou této kategorie není nikdo jiný než krásná Tereza Čtesyrádová, která je díky svému zájmu o showbyznys a slavné osobnosti vždy „in" a mezi svými vrstevníky neuvěřitelně oblíbená.

Tereza

Obr.6: Vždy „in" Tereza Čtesyrádová - „moderátorka" kategorie „Známé osobnosti doporučují".

 

PROČ NENABÍDNOUT UŽIVATELŮM WEBU BONUSY A SLUŽBY NAVÍC?

Náš původní záměr se tedy podařilo téměř stoprocentně splnit. Proč ale zůstávat pouze u jednoduchých základních představ, když mám šikovného webdesignera, dostatek peněz a tolik dobrých nápadů...? Proč našim budoucím uživatelům nenabídnout něco navíc?

Díky neutuchajícímu nadšení některých členů týmu a nezměrné trpělivosti a schopnostem webdesignera databáze Čte(Sy)Rád nezůstala pouze u obyčejného informování o existujících titulech. Čte(Sy)Rád nabízí také mnohé další doplňkové služby a bonusy, které, jak doufáme, přispějí k jeho popularitě a ke spokojenosti jeho uživatelů.

  • Náhodný tip - automaticky generovaný náhodně vybraný záznam knihy, který uživateli přiblíží, jaké informace o jednotlivých titulech mu databáze Čte(Sy)Rád vlastně poskytne a co přesně může očekávat po rozbalení záznamu o knize v konkrétní kategorii.
  • Komentáře - Čte(Sy)Rád jde s dobou, každý uživatel má možnost vyjádřit svůj vlastní názor na konkrétní knihu nebo se podělit s ostatními o to, jak se mu líbí kniha, kterou právě čte.
  • Aktuality ze světa knih - sekce, která přináší aktuální informace o tom, co se děje a co se chystá ve světě knih.
  • Tipy čtenářů - služba, která umožňuje uživatelům přidat do databáze knihu, která ho zaujala, pobavila, poučila nebo se mu líbila natolik, že se k ní musí neustále vracet. Může tak poradit ostatním, jaký literární skvost by si určitě neměli nechat ujít.
  • Geografická lokalizace - podle IP adresy každého uživatele, který se dostane na stránky Čte(Sy)Rádu, dokáže systém automaticky určit nejbližší knihovnu a nabídne aktuální informace o jejím chodu, službách atd.
  • Čtěte ušima - sekce, která díky ochotě a spolupráci pana Karla Černoška z nakladatelství Tympanum nabízí TOP 10 nejlepších audio knih spolu s krátkými ukázkami.
  • Odkazy na podobné projekty - abychom svým uživatelům nabídli co nejširší pole výběru, součástí databáze jsou také odkazy na další úspěšné projekty podobného zaměření.

JAK Čte(Sy)Rád DOSTAT MEZI LIDI?

Naše jedinečná databáze na doporučování čtivých knih je tedy na světě. Ale co na tom, že má široký záběr, nabízí kvalitní tituly, je přehledná, intuitivní, vstřícná a empatická, když o ní nikdo neví? Jak zařídit, aby nedělala radost jenom nám, ale aby se o její existenci a výhodách, které nabízí, dozvěděla jak odborná, tak široká veřejnost?

Jasným řešením byly klasické marketingové metody. Musíme kontaktovat co největší počet institucí, které by mohl vznik nové databáze zajímat a mohly by nám pomoci s další propagací. Logickým řešením byly knihovny, které by mohly přispět jak vyvěšením propagačních plakátů ve svých prostorách, tak přidáním odkazu na svoje stránky. Prostřednictvím knihovnických konferencí i emailů, zaslaných přímo větším knihovnám plnícím regionální funkci, jsme o Čte(Sy)Rádu dali vědět odborné knihovnické veřejnosti. Oslovili jsme také jiné české, již úspěšně fungující projekty na podporu čtenářství a požádali o pomoc ve formě přidání odkazu na Čte(Sy)Rád na jejich weby. S aktuální informací o zahájení činnosti nové databáze jsme se formou tiskové zprávy obrátili také na některá média (tištěná i elektronická) včetně České televize. O databázi Čte(Sy)Rád, která by mohla být také netradiční učební pomůckou pro učitele, jsme informovali také asi sto padesát základních a středních škol na území celé ČR. Jak úspěšné naše propagační snažení bude, je zatím ve hvězdách, ale doufáme, že jsme marketingovou taktiku zvolili vhodně. Nyní už nezbývá nic než čekat, kolik z adresátů na naše prosby zareaguje. Pokud se dá soudit z prvních reakcí, tak by se naše propagace neměla minout účinkem.

Další způsob, který při propagaci Čte(Sy)Rádu používáme, je běžné šíření informací o databázi všemi dostupnými prostředky mezi našimi vlastními přáteli, známými a kolegy a v neposlední řadě také vytipování odborníků a významných osobností oboru, kteří by byli ochotni propagovat Čte(Sy)Rád mezi svými kolegy a spolupracovníky.

Pro úspěšnost propagace bylo nutností důkladně promyslet, jaké marketingové nástroje použijeme. Vzhledem k časové tísni jsme se rozhodli, že pro začátek nám bude stačit klasický plakát. U designera, se kterým už jsme spolupracovali na vzhledu celého webu Čte(Sy)Rád a tudíž jsme znali způsob jeho práce, jsme objednali jeho zhotovení. Našimi základními požadavky bylo, aby byl plakát jednoduchý, zajímavý a výstižný a mírně provokující, aby zaručeně upoutal pozornost. Nakonec vznikly dvě verze plakátu, které našim požadavkům plně vyhovovaly.

plakát

Obr. 7: Propagační plakát 1

Plakát

Obr. 8: Propagační plakát 2

Důležité bylo také vytvořit banner s logem, který by se dal umístit spolu s odkazem na Čte(Sy)Rád na jiných webových stránkách.

logo

Obr. 9: Banner k umístění odkazu na webu.

Kapitola 6. Je/bude náš portál úspěšný ... aneb Jak se zatím daří plnit naše původní odhady o úspěšnosti projektu


JAK SE LÍBÍME NAŠIM UŽIVATELŮM?

Pro úspěch našeho projektu už jsme udělali všechno, co se dalo. Vytvořili jsme přehlednou, milou, inovativní, neotřelou a neustále aktualizovanou databázi na doporučování četby, ve které je snadné se intuitivně pohybovat a každý si zde najde informace podle svého čtenářského zájmu. Doplnili jsme ji o nejrůznější služby navíc a bonusy, které by měly uživatele zaujmout, upoutat a přimět k návratu na Čte(Sy)Rád. Proto přepokládáme, že naše databáze bude oblíbená a bude se líbit.

Nicméně je nutné zjistit, jak je náš projekt úspěšný ve skutečnosti. K tomu by měly posloužit monitorovací indikátory úspěšnosti projektu, které jsme si stanovili již v projektové zprávě.

Monitorovací indikátory

Na konci projektu bychom chtěli dosáhnout stavu, kdy:

  • Návštěvnost na stránkách (podle počítadla návštěvníků) bude  400-500 denně;
  • Počet zpracovaných knih v systému bude minimálně 200;
  • Počet knihoven (a spřátelených projektů), které s námi budou jakýmkoliv způsobem spolupracovat (např. umístí odkaz na ČTE(SY)RÁD na svých stránkách), bude minimálně 10.

Zhodnocení monitorovacích indikátorů

Na výběru a formulaci monitorovacích indikátorů se odrazilo to, že nám chyběly jakékoliv zkušenosti s praktickou činností. Zejména určit konkrétní čísla u jednotlivých indikátorů bylo pro nás velmi obtížné. Neměli jsme ani mlhavou představu, nakolik budou naše  představy o realizaci dílčích aktivit v praxi uskutečnitelné. Cifry, ke kterým jsme po dlouhé společné poradě dospěli, se proto (hlavně u počtu knih zpracovaných v databázi) výrazně liší.

  • Návštěvnost na stránkách (podle počítadla návštěvníků) bude 400-500 denně

Tento monitorovací indikátor bude zatím s největší pravděpodobností mírně zkreslený, protože náš projekt byl široké veřejnosti oficiálně zpřístupněn teprve 7. 9. 2009 a odborníci se o něm dozvěděli jen několik dní předtím. Návštěvnost na stránkách bude určitě v prvních dnech/týdnech velmi kolísavá a upraví se, až bude naše databáze v činnosti déle. Pak teprve bude tento faktor mít důležitější vypovídající hodnotu. Za prvních několik dní od oficiálního zahájení činnosti Čte(Sy)Ráda navštěvuje náš web průměrně 345 návštěvníků denně. Vzhledem k tomu, že propagace našeho projektu u široké veřejnosti je teprve v počátcích, doufáme, že se toto číslo časem zvýší.

  • Počet zpracovaných knih v systému bude minimálně 200

V otázce, kolik knih bude do systému zavedeno, jsme byli do velké míry závislí na ochotě druhých k bezplatné spolupráci s neznámým studentským projektem. Proto jsme se při vyčíslování toho monitorovacího indikátoru úmyslně drželi „při zdi". Naším cílem bylo vytvořit kvalitní, byť třeba i velmi malou elektronickou knihovničku se samými kvalitními kusy. Již v prvních fázích realizace webu však začínalo být jasné, že původní odhad 200 záznamů bude několikanásobně překonán. Díky ochotě ke spolupráci ze strany literárních odborníků, knihoven, časopisu GrandBiblio, známých osobností a v neposlední řadě také nadšení realizátorů projektu se nám nakonec podařilo do databáze zpracovat mnohem více knih, než jsme původně očekávali. V pěti hlavních kategoriích se nachází přes 1000 zpracovaných knih (přičemž některé z nich se opakují ve více kategoriích).

  • Počet knihoven (a spřátelených projektů), které s námi budou jakýmkoliv způsobem spolupracovat (např. umístí odkaz na ČTE_SY_RÁD na svých stránkách), bude minimálně 10.

Vzhledem k tomu, že propagační kampaň projektu Čte(Sy)Rád u knihoven a podobných projektů, která má informovat o existenci naší databáze, byla rovněž zahájena až po oficiálním zpřístupnění Čte(Sy)Ráda veřejnosti (7. 9. 2009), nemůžeme zatím zcela přesně odhadovat její konečný výsledek (tedy to, kolik z oslovených subjektů se skutečně do Čte(Sy)Rádu nějak zapojí). Dalším ztěžujícím faktorem při určení toho, kolik takto spolupracujících institucí skutečně je, je fakt, že některé z nich už s námi spolupracují (vyvěsily plakáty, přidaly odkaz, aktualizují informace o sobě v rámci geografické lokalizace), jen nám o tom nepodaly zprávu. Z vesměs pozitivních reakcí, které naše propagační emaily vzbudily, však můžeme soudit, že tento monitorovací indikátor bude také výrazně překročen. V době odevzdávání tohoto textu (13. 9. 2009 - tedy pouhých šest kalendářních dní od zahájení propagační kampaně) víme už o minimálně 35 institucích či webech, které se aktivně zapojili do propagace Čte(Sy)Rádu či s námi nějakým jiným způsobem spolupracují.

Kapitola 7. A co dál ... aneb Možnosti Internetu a vzájemné spolupráce  jsou nedozírné


PROČ POUŽÍVAT JENOM TRADIČNÍ METODY A NÁSTROJE MARKETINGU?

Kromě klasického marketingového přístupu jsme se rozhodli, že se pokusíme uplatnit i méně tradiční postupy a nástroje propagace.

Jednou z možností, kterou jsme se rozhodli využít, je zpřístupnit na stránkách Čte(Sy)Rádu další bonusy a hry, které budou volně ke stažení, vystřižení, hraní... Aby splnily svoje propagační poslání, budou samozřejmě podporovat smysl celého projektu a nést určitý odkaz na Čte(Sy)Rád. Na těchto netradičních prvcích právě pracujeme a v nejbližší budoucnosti se na našich stránkách objeví.

  • Čtenářův blo(g)k - vlastní verze netradičního čtenářského deníku, do kterého mohou (nejen) děti kreativně zaznamenávat obsahy přečtených knih.

 Blok

Obr. 10: Dvě stránky z Čte(Sy)Rádova netradičního čtenářského deníku, který nese název Čtenářům blo(g)k

  • Čtesyrádovo kvarteto - pro rodiny s dětmi, pro učitele jako netradiční pedagogická pomůcka či pro všechny ostatní jen tak pro zábavu se chystáme vytvořit vlastní verzi známé karetní hry kvarteto.
  • Dětská hra "malý knihovník" - hříčka, která poskytne nejmenším dětem realistické rekvizity, aby si mohly hrát na knihovníka (knihovnu), podobně jako třeba prodavače (obchod) či učitele (školu). Žádná omezení, žádná pravidla - prostě jen hraní a zábava.
  • Guerillový marketing - ve spolupráci s dalším projektem KISK - Guerilla Readers plánujeme Čte(Sy)Ráda propagovat novými, neotřelými a kreativními způsoby.
  • Facebook (FB) - v podmínkách, kdy Internet je jednou z nejsilnějších a nejvyužívanějších složek propagace, ani my nechceme zůstávat stranou. Fenoménem dneška je sociální síť FB, která nabízí mnohé nové možnosti, jak komunikovat s velkým množstvím lidí najednou. Abychom využili tento nový nástroj propagace co nejvíce, založili jsme pro Čte(Sy)Rád na FB účet (www.facebook.com/ctesyrad.cz), kde budeme pravidelně zveřejňovat jak aktuální informace o našem projektu, tak informace ze světa literatury a knih. 
  • Streetart - další možnost, kterou bychom v budoucnu chtěli využít, tj. vytvořit nápadité a vkusné nálepky propagující naši databázi a umísťovat je na nečekaná místa. Třeba to, že bude možné nalézt informaci o Čte(Sy)Rádu na méně tradičních místech, přiměje k četbě dříve netečné skupiny lidí. Propagační letáčky jsou již tradiční samozřejmostí. Počítáme s jejich šířením v knihovnách, školách, kavárnách, veřejných nástěnkách apod.
  • Geocaching - stále oblíbenější hra na pomezí sportu, turistiky a Internetu, která spočívá v použití navigačního systému GPS při hledání skryté skříňky tzv. keš pouze podle jejích geografických souřadnic. Tato schránka se ukryje na něčím významné či zajímavé místo a na Internetu se zveřejní její souřadnice včetně dalších doplňujících informací. Ostatní „geocacheři" potom tuto schránku hledají. Pokud ji najdou, zapíší se do sešitku umístěného ve schránce, případně si vyberou něco z jejího obsahu a vloží do keše něco jiného výměnou. Právě vytvoření takové tajné schránky bychom chtěli vyzkoušet jako další netradiční způsob propagace.

JAK ZAJISTÍME AKTUALIZACI A UDRŽITELNOST PROJEKTU?

Čte(Sy)Rád se už ze své podstaty neobejde bez pravidelné aktualizace. Základním smyslem sekce „Aktuality ze světa knih" je přinášet co nejčerstvější informace. Z hlavních kategorií budou nové knihy nejčastěji zaváděny do kategorie Statistický TOP, ale i do ostatních kategorií musí být (více či méně často) vřazovány nové tituly. Proto je poměrně důležitá otázka udržitelnosti projektu, respektive zodpovězení otázky, kdo bude databázi dále provozovat, průběžně doplňovat a starat se o ni.

Z původních několika možností jsme se nakonec rozhodli využít tu nejjednodušší a pro nás nejvýhodnější. Aktualizace a udržitelnost databáze Čte(Sy)Rád bude zajištěna i nadále kabinetem KISK. Čte(Sy)Rád bude dále existovat pod patronací KISK, bude mít několik stálých správců a bude udržován studenty v rámci některého z předmětů. Výhodou by v tomto případě mohlo být, že se na projektu budou střídat různí studenti, přinášející stále nové a kreativní nápady, jak systém vylepšit.

JAKÉ JSOU MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE S NAŠIM PROJEKTEM?

Domníváme se, že projekt Čte(Sy)Rád je kvalitní a poskytuje do budoucna velký potenciál k dalšímu rozvoji. Jeho přednosti spočívají nejen v jeho originalitě, ale i v perspektivách a možnostech dalšího vývoje, které přesně ukáže teprve čas. To, že vznikl projekt s poměrně velkým potenciálem, nám potvrzují nejenom první reakce odborné veřejnosti, ale také nabídka, která nám byla učiněna Národní knihovnou ČR. Ta má zájem Čte(Sy)Rád archivovat v rámci Webarchivu - digitálního archivu českých webových zdrojů. Národní knihovna vytváří Webarchiv od roku 2000 za účelem dlouhodobého uchování kvalitních webových zdrojů. Díky této spolupráci máme jistotu, že obsah databáze Čte(Sy)Rád bude několikrát ročně archivován, bude tedy uchován do budoucna a stane se součástí českého kulturního dědictví.

V budoucnu chceme Čte(Sy)Rád obohatit o sekci určenou pro odbornou veřejnost. Chceme knihovníkům, pedagogům a všem, koho zajímá fenomén čtení a čtenářství, nabídnout kvalitní zdroj informací z této oblasti. Ať už se tyto informace budou týkat teorie a didaktiky literatury, nových trendů v poskytování knihovnických služeb nebo nejnovějších výzkumů, článků a knih zabývajících se touto tématikou, chceme všechny tyto informace přinést přehledně zpracované na jednom místě - totiž v chystané sekci „Pro odborníky" na Čte(Sy)Rádu.

KOMU BYCHOM CHTĚLI PODĚKOVAT A O CO VÁS VŠECHNY POPROSIT?

Doufáme však, že kvalitu Čte(Sy)Rádu nezaznamenají pouze na teoretické úrovni odborníci a profesionální knihovníci, ale že bude hojně prakticky využíván také v knihovnách, školách a podobných institucích a bude tam prospěšný. Věříme také, že si Čte(Sy)Ráda jako sympatického pomocníka při výběru knih oblíbí hlavně jednotliví uživatelé všech věkových kategorií a čtenářských zájmů. Abychom tohoto našeho cíle dosáhli co nejefektivněji, uvítáme jakékoli rady, komentáře či připomínky ze strany vás všech, knihovníků i běžných uživatelů.

Stejně tak chceme poprosit ty z vás, které zaujala naše myšlenka vytvořit na Čte(Sy)Rádu také „miniweb" určený pro odborníky, a máte pro nás nápad, námět, myšlenku či radu, co by v něm určitě nemělo chybět, neváhejte a ozvěte se - na vaše reakce čekáme! Můžete jimi výrazně přispět k tomu, aby vám sekce „Pro odborníky" v budoucnu poskytla všechno, co chcete a potřebujete.

Závěrem bychom rádi poděkovali všem, kteří se na našem projektu nezištně a s nadšením podíleli.

Hlavním realizátorkám projektu: Kláře Zemanové, Stáně Venturové, Katce Petýrkové, Lence Havlové, Simoně Rybníčkové a Veronice Kordasové za pilnou práci a neutuchající nadšení.

Zahradníkovi webu: Michalovi Pazderskému za skvělé provedení a design webu a trpělivost s námi - technickými analfabety.

Garantovi projektu: Petru Škyříkovi za veškerou pomoc a všechny užitečné nápady a rady.

Speciální poděkování patří také: všem odborníkům a osobnostem, kteří si ve svém nabitém rozvrhu našli chvilku na doporučení titulů, časopisu GrandBiblio a Knihovně Jiřího Mahena v Brně za poskytnuté statistické údaje, Evě Güntherové za kreativní copywriting, Evě Svrčkové za nádherné ilustrace, Evě Klučinové za  pomoc s geo-lokací a všem ostatním, kteří s obsahem pomáhali nebo nám poskytli zpětnou vazbu.

A CO ŘÍCI ÚPLNĚ NAKONEC?

Doufáme, že náš projekt pomůže zlepšit vztah veřejnosti ke knihám a znovu obohatit život běžných lidí o zážitky z četby. Ostatně, jak ukazuje průzkum[12], podmínky pro znovuzařazení čtenářství do běžného života lidí jsou v ČR velice příznivé, neboť ke čtenářství obecně mají Češi kladný vztah: neexistují žádné zábrany či bariéry v přístupu ke knihám, máme fungující síť knihoven, poměrně stabilizovaný knižní trh a stále přetrvává tradice rozsáhlých domácích knihoven. Díky tomu mají české projekty na podporu čtenářství na čem stavět a jejich působení může být velmi efektivní.

Pokud máte jakékoliv připomínky, návrhy, náměty či zájem o spolupráci - neváhejte a kontaktujte nás!

Kontakt: ctesyra(zavináč)gmail.com nebo přes kontaktní formulář na http://www.ctesyrad.cz/.


POUŽITÉ ZDROJE:

  • [1] ČTEnářův SYmpatický RÁDce [online]. © 2009 [cit. 2009-09-11]. Dostuný zwww: http://www.ctesyrad.cz/.
  • [2] ČTE_SY_RÁD: ČTENÁŘŮV SYMPATICKÝ RÁDCE. In INFOKON - inspirace, inovace, imaginace : sborník příspěvků zkonference : 22. listopadu 2008, MU Brno. Brno : Masarykova univerzita, 2008, s.103-118. ISSN: 978-80-7399-591-1.
  • [3] Geocaching.cz [online]. © 2007 [cit. 2009-09-11]. Dostupnýzwww:http://www.geocaching.cz/news.php
  • [4] Projektová zpráva: ČTE_SY_RÁD: ČTEnářův SYmpatický RÁDce.
  • [5] TRÁVNÍČEK, J. Čteme?: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). Vyd. 1. Brno: Host, Národní knihovna České republiky, 2008. 207 s. ISBN 978-80-7294-270-1.
  • [6] TRÁVNÍČEK, Jiří. Jak se čte u nás a jinde (prezentace Seč, 18. 9. 2008) [online].[cit.13-11-2008].
  • [7] VISK 3 : Informační centra veřejných knihoven - ICEKNI [online]. VISK - Veřejné informační služby knihoven: Program Ministerstva kultury. Dostupnýzwww:http://visk.nkp.cz/VISK3.htm#cil.


[1] TRÁVNÍČEK, J. Čteme?: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). Vyd. 1. Brno: Host, Národní knihovna České republiky, 2008. 207 s. ISBN 978-80-7294-270-1.

[2] Basecamp = online software na správu projektů.

[3] Organizování schůzí, jejich záznam a následné vkládání do Basecampu. Rozdělování dílčích úkolů a dohled nad jejich plněním. Zajištění komunikace s garantem projektu.

[4] Výpomoc při organizaci schůzí, jejich zápis. Morální podpora a dohled na samotného koordinátora. V případě potřeby (např. nemoc) zástup za hlavního koordinátora.

[5] Zhodnocení a zpracování grafických návrhů; písemné zpracování podkladů/našich požadavků. Zadání požadovaných kriterií webdesignerovi, konzultace jednotlivých řešení a kontrola jeho práce.

[6] Zajišťování externích zdrojů, komunikace, sjednávání schůzek a rozesílání požadavků/zakázek. Prezentace výsledků jejich práce ostatním členům realizačního týmu.

[7] Zajištění zpracování knih, kontrola a výběr došlých záznamů. Rozdělování dílčích úkolů spojených s plněním databáze, vytvoření časového rozvrhu. Dohled nad konečným plněním databáze. Komunikace s vybranými osobnostmi.

[8] Zpracování podkladů pro vystoupení na veřejnosti, jejich následná prezentace.

[9] Aktivní podpora projektu: doporučování odborníků, šíření pozitivní PR mezi odborníky, poskytování konzultací, morální podpora.

[10] Kranketa = kreativní anketa, ve které mohou dotazovaní uvést svůj vlastní návrh odpovědi.

[11] VISK 3: Informační centra veřejných knihoven - ICEKNI online. VISK - Veřejné informační služby knihoven: Program Ministerstva kultury. Dostupný z www: http://visk.nkp.cz/VISK3.htm#cil.

[12] TRÁVNÍČEK, Jiří. Jak se čte u nás a jinde (prezentace Seč, 18. 9. 2008) [online]. [cit. 13-11-2008].

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback