Definice a klasifikace pojmu informace ve světle epistemologie a metodologie. Část II

Soubor článků se zabývá definicí a klasifikací pojmu informace z hlediska epistemologie a metodologie. Dělí se na syntetickou a analytickou část. V syntetické části vymezuje pojmy epistemologie, metodologie, metoda a metodika a zkoumá jejich vliv na jednotlivé směry informační vědy. Analytická část se zabývá rozborem čtyř textů autorů (Batesové, Loseeho, Floridiho a Goguena), kteří jsou typickými představiteli výše uvedených přístupů k epistemologickým a metodologickým otázkám.

1.3 Pojem, definice a klasifikace ve světle epistemologie a metodologie

Chápání role pojmů a jejich definování a klasifikování úzce souvisí s odpovědí na základní epistemologické otázky. Naivní realismus považuje definice a klasifikace za bezproblémové (Bates, 2005; 2006), skepticismus je naopak chápe jako nemožné či škodlivé (Day, 2001). Snaha o pečlivé definování pojmů se tedy objevuje spíše u autorů, kteří nestojí na krajních pozicích (Losee, 1997; Floridi, 2011a).

Směry krajně objektivistické považují pojmy za více či méně totožné s objekty zkoumání (pojmy jsou nějakým způsobem součástí reality samotné) (Gackowski, 2010), směry krajně subjektivistické chápou objekty jako naše pojmové konstrukty (realita dostává tvar až díky naší pojmotvorbě) (Cornelius, 2002).

Blíže se na problém pojmů a jejich definic a klasifikací se zřetelem k epistemologickým a metodologickým východiskům podíváme v následujících podkapitolách.

1.3.1 Pojem

Pojem lze obecně charakterizovat jako způsob zpřítomnění části reality (objektu) v poznání (subjektu) (Novák a Dvořák, 2007, s. 38). Vědecké pojmy jsou obecné, to znamená, že pomocí jediného pojmu je vystižena nějaká vlastnost, která se v realitě vyskytuje mnohonásobně (například prostřednictvím jednoho pojmu člověk vystihujeme to, co je společné všem lidem, kteří žili, žijí a budou žít na zemi) (Ochrana, 2009, s. 29). Je třeba rozlišit mezi pojmem jako abstraktní entitou a termínem (určitým jazykovým výrazem), kterým je pojem označen. Termín je hmotný znak pro pojem, pojem je významem termínu. Pojem reprezentuje objekt v poznání, termín je jazyková entita referující k objektu. Vztah termínů, pojmů a objektů se často znázorňuje prostřednictvím trojúhelníku reference (Ibidem, s. 28). Wolfgang G. Stock (2010, s. 1952) jej zobrazuje následujícím způsobem:

Obrázek 2. Trojúhelník reference podle W. G. Stocka (2010, s. 1952)

Takto chápaný vztah termínů, pojmů a objektů odpovídá duchu umírněného realismu. Slovo je synonymum pro termín (Novák a Dvořák, 2007, s. 40), pojem odpovídá subjektivnímu (formálnímu) pojmu (Ibidem, s. 43), tedy pojmu v mysli člověka. Vlastnost je to, co tradiční logika nazývá objektivním pojmem, tedy pojmem, který je pojímán nezávisle na lidském myšlení (Ibidem, s. 48). Objekty jsou rozsahem pojmu ­–  extenzí (Ibidem, s. 57-58). Materiální předměty jsou objekty se vším, co k nim patří. Průnik mezi materiálními předmětem a vlastností (objektivním pojmem) na obecné úrovni se nazývá obsah pojmu – intenze. Tentýž průnik chápaný z hlediska objektů se nazývá formální předmět. Termín má jako svůj význam formální pojem a jako svůj denotát objektivní pojem. Zároveň referuje k množině materiálních objektů. Formální pojem označuje intenzi a extenzi. Formální pojem je reprezentací objektů, termín je pak výrazem formálního pojmu.

Obrázek 3. Trojúhelník reference

Různé pojetí pojmů a jejich vztahu k realitě se pojí s rozličnými způsoby odpovědi na základní epistemologické otázky, kterými jsme se zabývali v předchozí kapitole. Způsob chápání pojmů souvisí zejména s druhou epistemologickou otázkou, neboť se jedná o strukturu poznání, nicméně je třeba si uvědomit, že odpověď na druhou otázku je spojená s odpovědí na otázku první. K modelování různých přístupů k pojmům vyjdeme z klasického filosofického pojetí (Skácel a Skácel, 1945; Novák a Dvořák, 2007; Gredt, 2009) a pro pochopení vztahů těchto otázek k informační vědě užijeme Popperovu koncepci tří světů (Popper, 1991) a na ni navazující rozlišení Informace 1, 2 a 3 (Dervin, 1977). Nezabýváme se tudíž pouze pojmem informace, ale také vztahem informace a pojmů.

Mezi objektivistickými směry můžeme rozlišit dvě základní pojetí pojmů: krajně realistické a umírněně realistické (Novák a Dvořák, 2007, s. 80-89). Subjektivistické chápání pojmů je reprezentováno konceptualismem a nominalismem (Ibidem, s. 90-93). Vyjádřit to můžeme pomocí této tabulky:

 

Tabulka 2. Základní přístupy k chápání pojmů

1.3.2 Krajní realismus

Krajní realismus považuje pojmy za objektivně existující (a to buď v materiálním světě samotném, či v transcendentální říši idejí) stejným způsobem, jakým jsou přítomny v myšlení, to znamená včetně jejich obecnosti. Krajní realismus se vyskytuje ve dvou variantách: v podobě platónské a scholastické (scholastický krajní realismus se nazývá ultrarealismem).

Podle platónského realismu existují pojmy oddělené od materiálního světa a tomuto světu předcházejí: fyzické věci jsou tím, čím jsou díky své participaci na pojmech (Platón, 1993; Novák a Dvořák, 2007, s. 80-81). Pojem v mysli člověka je vrozený, fyzická věc dává příležitost, aby si člověk rozpomněl na pojem, který již v mysli má (Platón, 1994). Pojem se v lidské mysli nachází k proto, že před narozením lidská duše pobývala v říši idejí a ideje nazírala (Platón, 1993).

Obrázek 4. Platónský realismus

K platonismu má v informační vědě blízko Popperova koncepce tří světů (Brookes, 1980; Dervin, 1977). Podle Poppera (1991) je Svět 1 světem materiálních objektů, Svět 2 je světem poznávajícího subjektu a Svět 3 je světem objektivních obsahů poznání (říše idejí). Brenda Dervinová (1977) chápe Svět 3 jako říši apriorně daného lidského chování, které tvoří informační vstup (Informaci 3)  do procesu lidské komunikace a vyhledávání informací a které ovlivňuje komunikaci mezi Informací 1 (Svět 1) spojenou s fyzickým světem a subjektivní Informací 2 (Svět 3). Informace 3 se svou apriorností podobá objektivně existujícím a lidskému duchu vrozeným platónským idejím.

Scholastický krajní realismus (ultrarealismus) umisťuje pojmy do materiálního světa, ale tvrdí, že se pojem vyskytuje aktuálně jeden a obecný v každé věci, které se dá přidělit (Novák a Dvořák, 2007, s. 82-83) . Poznávající subjekt pojmy přímo nazírá  – poznává je přesně tak, jak existují.

Obrázek 5. Krajní scholastický realismus 

K tomuto pojetí má nejblíže fyzikalistická koncepce informace jako „faktoru ve formě“ (Gackowski, 2010), který je volně a nezměněně přesunovatelný z jednoho systému do druhého. Nicméně fyzikalistický pohled odmítá subjektivitu, tedy Svět 2. V podstatě zná pouze Svět 1, jemuž je imanentní Svět 3 jako informační struktura hmotných věcí, která je přenositelná z jednoho systému do druhého.

Krajní realismus považuje všechny pojmy za univokální, tj. jednoznačně přidělitelné objektům. To je například patrné na snaze o vybudování jednotné teorie informace (Hofkirchner, 1999) nebo v charakteristice informace jako „vzoru organizace“ (Bates, 2006) – tento pojem se podle jeho tvůrců dá přidělit jednoznačně zdánlivě tak odlišným skutečnostem, jako je DNA nebo obsah e-mailové zprávy (viz Capurro, Fleissner a Hofkirchner,   1999).

1.3.3 Umírněný realismus

Středová pozice mezi objektivismem a subjektivismem je reprezentována umírněným realismem (Novák a Dvořák, 2007, s. 83-89). Podle umírněného realismu je pojem umístěn v mysli poznávajícího subjektu. Na straně reality mají všechny předměty vystižitelné jedním pojmem stejnou přirozenost, ta je však v každém objektu individualizována (jde o rozdíl, který biologové vyjadřují pomocí pojmů genom a genotyp; genom je společná přirozenost individuí stejného druhu, genotyp je genom individualizovaný ve fenotypu – konkrétním jedinci daného druhu). Při poznávání se abstrahuje od individuálních rozdílů a ponechává se vše, co je individuím daného druhu společné. Tím vzniká pojem, abstraktní entita, která se vyznačuje obecností, to znamená, že jeden pojem je přidělitelný mnoha objektům. Dá se říci, že pojem je lokalizovaný v materiálních předmětech jako potenciálně obecný, obecnost je aktualizována pomocí abstrakce. Aktuálně obecný pojem se nachází v myšlení.

Obrázek 6. Umírněný realismus

Umírněný realismus chápe Svět 3 jako inteligibilní, tj. rozumem uchopitelnou část reality. Do informační vědy se umírněně realistické pojetí pokusil zavést Jiří Stodola (2010a; 2011b).

Umírnění realisté rozlišují mezi pojmy univokálními (Novák a Dvořák, 2007, s. 74), které se jednoznačně (celým svým obsahem) přidělují objektům, a pojmy analogickými (Ibidem, s. 78), které se přidělují různým objektům různým způsobem (každému objektu je přidělena jen část obsahu pojmu) na základě strukturní podobnosti. Analogické jsou pojmy transcendentální (Ibidem, s. 66), tj. takové, že přesahují všechny kategorie a přidělují se všemu jsoucímu jako jsoucímu. Ukazuje se, že informace patří k takovým pojmům (Stodola, 2010).

1.3.4 Konceptualismus

Konceptualismus se podobá umírněnému realismus s tím rozdílem, že v konceptualistickém pojetí neexistují pojmy žádným způsobem v realitě samotné, ale jsou na základě poznávacích struktur subjektu subjektem konstruovány (Novák a Dvořák, 2007, s. 90-92). Realita dodává pouze smyslová data a subjekt z nich svou činností vytváří pojmy.

 

Obrázek 7. Konceptualismus

Konceptualismus se obejde zcela bez Světa 3. Ve filosofii je typickým konceptualistou Immanuel Kant (2001), v informační vědě je konceptualismus spojený s kognitivním paradigmatem (Belkin, 1990) a intergrativní hermeneutikou (Capurro, 2003). V konceptualistickém pojetí jsou všechny obecné pojmy analogické či ekvivokální (Novák a Dvořák, 2007, s. 74-75). Existuje jen jednotlivé a obecné je konstrukt, který nemá základ v realitě. Jednoznačný může být proto pouze pojem singulární, který se přiděluje jedinému individuu. Obecné pojmy musí být analogické nebo ekvivokální, protože neexistuje přirozenost společná více individuím, kterou lze vystihnout pomocí obecného pojmu. Obecné pojmy proto nejsou ve vlastním smyslu obecnými, ale jde o soubor konfúzně pojatých individuálních přirozeností. Obecný pojem proto nelze individuím jednoznačně (celým obsahem) přidělit. 

1.3.5 Nominalismus

Nejkrajnější pozici v chápání pojmů představuje nominalismus (Novák a Dvořák, 2007, s. 92-93). Podle něj pojem splývá s termínem (hmotným znakem), který označuje přímo objekty materiálního světa. Významy termínů jsou dány konvencí společenství, které je užívá.

 

Obrázek 8. Nominalismus

Můžeme si všimnout, že nominalismus považuje termíny i objekty, které označují, za plně imanentní fyzickému světu, Světu 1. To však neznamená, že nominalismus není subjektivistický. Právě naopak – je subjektivistický krajně. Celé společenství, které užívá znaků k označování objektů, je subjektem a konvence společenství je generátorem vztahu mezi termíny a objekty. Význam termínů je dán dohodou, nikoliv přirozeným vztahem mezi objektem a pojmem v poznání subjektu. V informační vědě je nominalismus spojený se sociálním konstruktivismem (Savolainen, Tuominen, Talja, 2005) a analýzou diskursu (Frohmann, 1994).

Nominalisté považují obecné termíny za ekvivokální, každý objekt je zcela jedinečný a jeho obsah nelze vystihnout obecným termínem. Označování objektů pomocí slov nepostihuje strukturu reality, ale slouží pouze jako nástroj komunikace mezi lidmi.

1.3.6 Pojetí pojmů a metodologie

Tato východiska v pojetí pojmů mají rozhodující vliv na metodologii. Zastánci krajního realismu jsou přesvědčeni o tom, že pojmy a realita v podstatě splývají. V praxi to může znamenat neuvědomování si rozdílu mezi skutečností a teorií, jejíž prostřednictvím se snažíme realitu uchopit. Když krajní realisté užívají pojmů domnívají se, že jsou v přímém, nezprostředkovaném kontaktu s objekty. V tomto diskursu jsou epistemologické a metodologické otázky zcela okrajové (Stonier, 2002; Bates, 2006; Bawden, 2011).

Realisté umírnění si uvědomují rozdíl mezi objektem a jemu přiděleným pojmem. Chápou, že pojem je abstrakcí ze skutečnosti, ale domnívají se, že jde o abstrakci, která jistým způsobem realitě odpovídá. Zajímají se proto o epistemologické otázky a zkoumají, jak pojmy se skutečností korespondují či nekorespondují (Dretske, 1981; Losee, 1997; Stodola, 2011b).

Konceptualisté, pro něž je vztah mezi pojmem a skutečností volný, se zajímají spíše o subjektivní stránku pojmotvorby, o poznávací struktury subjektu. Konceptualismus je charakteristický důrazem na subjekt jako individuum – jeho představitelé jsou zastánci metodologického individualismu (Hjørland a Albrechtsen, 1995). Zajímá je především vnitřní konsistence nějakého pojmového systému (Belkin, 1980; Ingwersen, 1996).

I pro nominalisty je charakteristický zájem o subjektivní stránku pojmů (termínů), nicméně subjekt chápou kolektivisticky – z pozice metodologického kolektivismu (Hjørland a Albrechtsen, 1995). Zajímá je především společenská stránka geneze a transferu vědeckých termínů a způsob jejich užívání ve vědeckém diskursu (Frohmann, 1994; Day, 2001).

Wolfgang G. Stock (2010, s. 1953) zobrazuje různé směry v chápání pojmů v informační vědě pomocí následujícího schématu.

 

Obrázek 9. Epistemologické školy a teorie pojmu v informační vědě

Toto schéma je z důvodu absence realismu nedostatečné. Racionalismus a hermeneutiku můžeme zařadit ke směrům konceptualistickým, pragmatismus, empirismus a kritickou teorii pak ke směrům nominalistickým. Přinejmenším z hlediska teorie by realistické koncepce neměly chybět (z hlediska skutečného stavu je dost pravděpodobné, že realismus představuje příliš slabý hlas, takže může být snadno přehlédnut).

Literatura

ANZENBACHER, A. 1990. Úvod do filozofie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990. 304 s. ISBN 8004254144.

Bacon, F. 1990. Nové organon. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1990. 224 s. ISBN 80-205-0107-X.

BATES, M. J. 2005. Information and knowledge: An evolutionary framework for information science. Information Research [online]. 2005, 10(4). ISSN 1368-1613. Dostupné z: http://informationr.net/ir/10-4/paper239.html

BATES, M. J. 2006. Fundamental forms of information. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2006, 57(8), 1033-1045. ISSN 1532-2882.

BATES, M. J. 2010. Information. In: Encyclopedia of Library and Information Sciences. 3rd ed. New York: CRC Press, 2010, Sv. 3, s. 2347-2360. Dostupné také z: http://www.gseis.ucla.edu/faculty/bates/articles/information.html

BATES, M. J. 2011. Birger Hjørland's Manichean misconstruction of Marcia Bates' work. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2011, 62(10), 2038-2044. ISSN 0002-8231.

BAWDEN, D. 2007. Information as self-organized complexity: a unifying viewpoint. Information Research [online]. 12(4), Dostupné z: http://InformationR.net/ir/12-4/colis/colis31.html. ISSN 1368-1613.

BAWDEN, D. 2011. Mind the Gap: Transitions between concepts of information in varied domains. In: Information ecology and libraries. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave, 2011, s. 7-13. ISBN 978-80-223-3087-9.

BELKIN, N. J. a R. N. ODDY a H. M. BROOKS. 1982. ASK for information retrieval. Parts 1 and 2. Journal of documentation. 1982, 38(2, 3), 61-71, 145-164. ISSN 0022-0418.

BELKIN, N. J. 1990.  The cognitive viewpoint in information science. Journal of Information Science. 1990, 16(1),  11-15. ISSN 0165-5515.

BELKIN, N. J. 1980. Anomalous States of Knowledge as a Basis for Information Retrieval. The Canadian Journal of Information Science. 1980, 5,  133-143. ISSN 0165-5515.

BRIET, S. 2006. What is documentation? : English translation of the classic French text. Lanham: The Scarecrow Press, 2006. ISBN 0-8108-5109-1.

BROOKES, B. C. 1980. The foundations of information science: Part I. Philostophical aspects. Journal of Information Science. 1980, 2,  125-133. ISSN 0165-5515.

BUCKLAND, M. K. 1991. Information as thing. Journal of the American Society for Information Science. 1991, 42(5),  351-360. ISSN 0002-8231.

CAPURRO, R., P. FLEISSNER, a W. HOFKIRCHNER. 1999. Is a unified theory of information feasible? In: HOFKIRCHNER, W., ed. The quest for a unified theory of information : proceedings of the Second international conference on the foundations of information science. Amsterdam: Overseas Publ. Association, 1999, s. 9-30. ISBN 90-5700-531-X.

CAPURRO, R. a B. HJØRLAND. 2003. The concept of information. Annual Review of Information Science and Technology. 2003, 37, 343-411. ISSN 0066-4200.

CAPURRO, R. 2003. Základy informační vědy: revize a perspektivy. Národní knihovna. 2003, 14(3), 163-168. ISSN 1214-0678.

CASE, D. O. 2006. Looking for information: A survey on research on information seeking, needs, and behavior. 2nd ed. London: Academic Press, 2006. 440 s. ISBN 9780123694300.

Cejpek, J. 1998. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 1. vyd. Praha: Karolinum - nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.

COMTE, A. 1865. A general view of positivism. London: Trübner, 1865. 426 s.

CORNELIUS, I. 2002. Theorizing information for information science. Annual Review of Information Science and Technology. 2002, 36, 393-425. ISSN 0066-4200.

DAWKINS, R. 1999. The Extended Phenotype: The Long Reach of the Gene. Revised ed. Oxford: Oxford University Press, 1999. 336 s.  ISBN 0192880519.

DAY, R. E. 2001. The Modern Invention of Information. Carbondale: Southern Illinois University Press, 2001. 139 s. ISBN 0-8093-2390-7.

DEMJANČUK, N. 2002. Filosofie a vědecké myšlení: proměna obrazu vědy v analytické tradici. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2002. 245 s. ISBN 8086473198.

DERR, R. L. 1985. The concept of information in ordinary discourse. Information Processing and Management. 1985, 21(6), 489-499. ISSN 0306-4573.

DERVIN, B. 1977. Useful theory for librarianship – communication, not information. Drexel library quarterly. 1977, 13(3), 16-32. ISSN 0012-6160.

DILTHEY, W. 1990. Der Aufbau der geschichtlichen Welt in den Geisteswissenschaften. 1. Aufl. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1990. 402 s. Suhrkamp Taschenbuch Wiss; 354. ISBN 3-518-27954-8.

DRETSKE, F. I. 1981. Knowledge and the Flow of Information. Cambridge: MIT Press, 1981. 284 s. ISBN 0-262-04063-8.

FISHER, K.,  S. ERDELEZ a L. MCKECHNIE (eds.). 2005. Theories of Information Behavior.  Meford: Information Today, 2005. ISBN 1-57387-230-X.

FLEISSNER, P. a W. HOFKIRCHNER. 1996. Emergent information: Towards a unified information theory. BioSystems. 1996, 38(2-3), 243–248. ISSN 0303-2647.

FLORIDI, L. 2011a. Semantic Conceptions of Information. In: The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. 2011 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z WWW: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/information-semantic/.

FLORIDI, L. 2011b. The Informational Nature of Personal Identity. Minds and machines. 2011, 21(4), 549-566. ISSN 0924-6495.

FOUCAULT, M.  2002. Archeologie vědění. V Praze: Herrmann & synové, 2002. 318 s. ISBN 80-239-0124-9.

FOX, C. J. 1983. Information and Misinformation: An Investigation of the Notions of Information, Misinformation, Informing and Misinforming. Westport: Greenwood Press, 1983. 223 s. ISBN 0313239282.

FROHMANN, B. 1994. Discourse analysis as a research method in library and information science. Library & information science research. 1994, 16(2), 119 -138. ISSN 0740-8188.

FROHMANN, B. 2004. Deflating Information: From Science Studies to Documentation. 1st ed. Toronto: University of Toronto Press, 2004. ISBN 0802088392.

FUCHS, J. 1995. Filosofie. 2, Kritický problém pravdy. Praha: Krystal OP, 1995. 172 s. ISBN 8085929066.

FURNER, J. 2004. Information studies without information. Library Trends. 2004, 52(3), 427-446. ISSN 0024-2594.

GACKOWSKI, Z. 2010. Subjectivity Dispelled: Physical Views of Information and Informing. Informing science. 2010, 13, 35-52. ISSN 1521-4672.

GLAZIER, J. J. 2004. Domain assumtion of research. In: Basic research methods for librarians. 4th Ed. Westport: Libraries Unlimited, 2004, s. 281-297. ISBN 1591581036

GOGUEN, J. A. Towards a social, ethical theory of information. In: Social Science Research, Technical Systems, and Cooperative Work: Beyond the Great Divide. Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates: Mahwah, 1997, s. 27-56. ISBN 0805824022.

GREDT, J. 2009. Základy aristotelsko-tomistické filosofie. Vyd. 1. Praha: Krystal OP, 2009. 583 s. ISBN 978-80-87183-09-0.

HAVEL, I. M. 2001. Přirozené a umělé myšlení jako filozofický problém. In: MAŘÍK, V., O. ŠTĚPÁNKOVÁ a J. LAŽANSKÝ. Umělá inteligence. 3. Vyd. 1. Praha : Academia, 2001, s. 17-75. ISBN 8020004726.

HEISENBERG, W. 2000. Fyzika a filosofie. 2., přehlédnuté vyd. Praha: Aurora, 2000. 156 s. ISBN 8085974916.

Hjørland, B. a H. Albrechtsen. 1995. Toward a New Horizon in Information Science: Domain-Analysis. Journal of the American Society for Information Science, 1995, 46(6), 400-425. ISSN 0002-8231.

HJØRLAND, B. 2004. Arguments for philosophical realism in library and information science. Library Trends. 2004, 52(3), 488-506. ISSN 0024-2594.

HJøRLAND, B. 2011. Theoretical clarity is not 'Manicheanism': A reply to Marcia Bates. Journal of information science. 2011, 37(5), 546-550. ISSN 0165-5515.

HOFKIRCHNER, W., ed. 1999. The quest for a unified theory of information: proceedings of the Second international conference on the foundations of information science. Amsterdam: Overseas Publ. Association, 1999. ISBN 90-5700-531-X.

Ingwersen, P. 1996. Cognitive perspective of information retrieval interaction: elements of a cognitive IR theory. Journal of Documentation, 1996, 52(1), 3-50. ISSN 0022-0418.

KANT, I. 2001. Kritika čistého rozumu. 1. vyd. Praha: Oikoymenh, 2001. 567 s. ISBN 8072980351.

KAŠČÁK, M. 2011. Informačné preťaženie, prekrytie a informačný aristokratizmus ako možnosti vzťahu človeka a informácií na základe myšlienok F. Nietzscheho a iných autorov. In: Knižničná a informačná veda. XXIII. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave, 2011, s. 173-188. ISBN 978-80-223-3131-9.

Kuhn, T. S.  1997. Struktura vědeckých revolucí. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 1997. 206 s. ISBN 80-86005-54-2.

LOSEE, R. M. 1997. A discipline independent definition of information. Journal of the American Society for Information Science. 1997, 48(3), 254-269. ISSN 0002-8231.

MACKAY, D. M. 1969. Information, Mechanism, and Meaning. Cambridge: MIT Press, 1969. ISBN 0-262-63032-X.

MADDEN, A. D. 2004. Evolution and information. Journal of Documentation. 2004, 60(1), 9-23. ISSN 0022-0418.

MATERNA, P. a J. PETRŽELKA. Definition and Concept: Aristotelian Definition Vindicated. Studia Neoaristotelica. 2008, 5(1), 3-37. ISSN 1214-8407.

NOVÁK, L. a P. DVOŘÁK. 2007. Úvod do logiky aristotelské tradice. Vyd. 1. České Budějovice: Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2007. 217 s. ISBN 978-80-7040-959-6.

Ochrana, F. 2009. Metodologie vědy: úvod do problému. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2009. 156 s. ISBN 978-80-246-1609-4.

OTLET, P. 1934. Traité de documentation: Le livre sur le livre: theorie et pratique. Brussels: Editions Mundaneium, 1934.

PLATÓN. 1993. Faidros. 4. opr. vyd. Praha: ISE, 1993. 85 s. ISBN 8085241331.

PLATÓN. 1994. Euthydémos ; Menón. 3. vyd. Praha: Oikoymenh, 1994. ISBN 8085241838.

Popper, K. R. 1997. Logika vědeckého bádání. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 1997. 617 s. ISBN 80-86005-45-3.

PRATT, A. D. 1977. The information of the image: A model of the communications process. Libri. 1977, 27(3), 204-220. ISSN 0024-2667.

RUDD, D. 1983. Do we really need world III?: Information science with or without Popper. Journal of Information Science. 1983, 7(3), 99-105. ISSN  0165-5515.

SAVOLAINEN, R., K. TUOMINEN a S. TALJA. 2005. The social constructionist viewpoint to information practices. In: Theories of information behavior. Medford, N.J.: Information Today, c2005, s. 328-333. ISBN 1-57387-230-X, 

SKÁCEL, M. a J. SKÁCEL. 1945. Základy vědecké filosofie. Vyd. 1. V Praze: Cyrilo-Metodějské knihkupectví Gustava Francla, 1945. 363 s.

STEINEROVÁ, J. 2011. Informačná veda a informačné stratégie. In: Knižničná a informačná veda. XXIII. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave, 2011, s. 7-31. ISBN 978-80-223-3131-9.

STOCK, W. G. 2010. Concepts and semantic relations in information science. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2010, 61(10), 1951–1969. ISSN 1532-2882.

Stodola, J. 2010a. Analýza pojmu informace a jeho klasifikace s užitím aristotelské filosofie. ProInflow: časopis pro informační vědy [online], 2010, 2(1) [cit. 2012-02-14]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/sites/default/files/pdfclanky/03.Stodola.pdf

STODOLA, J. 2010b. Informace, komunikace a bytí : fragment realistické informační vědy. 1. vyd. Brno: J. Stodola, 2010. 146 s. ISBN 978-80-254-7996-4.

STODOLA, J. 2011a. Předmět informační vědy a informační vzdělávání. ProInflow [online]. 10.02.2011 [cit. 14.02.2012]. . ISSN 1804–2406. Dostupný z WWW: http://pro.inflow.cz/predmet-informacni-vedy-informacni-vzdelavani

Stodola, J. 2011b. Rekonstruktivní hermeneutika jako obecná metododologie informační vědy. ProInflow: časopis pro informační vědy [online], 2011, 3(1) [cit. 2012-02-14]. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/sites/default/files/pdfclanky/05.recenzovaneStodola...

STONIER, T. 2002. Informace a vnitřní struktura vesmíru : průzkum v informační fyzice. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2002. 159 s. ISBN 80-7300-050-4.

ŠMAJS, J. 2008. Evolutionary ontology: reclaiming the value of nature by transforming culture. Amsterdam : Rodopi, 2008. 215 s. ISBN 9789042024489

Tarski, A. 1969. Úvod do logiky a metodologie deduktivních věd. Vyd. 2. Praha: Academia, 1969. 245 s.

THOMPSON, F. B. 1968. The organization is the information. American Documentation. 1968, 19(3), 305-308. ISSN 0096-946X.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
28. 8. 2013

Článok sa mi veľmi páči a ďakujem autorovi, že ho publikoval. Pracujem v oblasti "informatiky" na univerzite , konkretne sa zaoberám "modelovaním dynamiky procesov". Prečítal som niekoľko Platonových dialogov, aj keď je to pre mňa ťažké, lebo nemám akademické "filozofické" vzdelanie a takáto oblasť v technickom vzdelaní úplne chýba. Viem teda, z môjho obmedzeného pohľadu, posúdiť správnosť autorovho prístupu, pokiaľ to súvisi s komentovaním Platónovho nazerania. Ostatné prístupy sú pre mňa nové a poučné. Predpokladám, že autor ešte neukončil tento cyklus publikovania, keďže sa nedostal k výkladu pojmu "informácia". Žiadam ho touto cestou, aby v publikovaní pokračoval, je to veľmi prínosné a poučné a ešte raz mu ďakujem za kvalitný, z môjho pohľadu, publikačný výstup.

M. Alexík FRI, ŽU v Žiline.

 

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback