Desk research: Křižovatka

Článek přináší náhled do kuchyně jednoho z projektů APLS 2012 - tým Křižovatka se v něm "od stolu" zamýšlí nad prostředím, v němž se při realizaci projektu bude pohybovat. Definuje svoji cílovou skupinu a přináší přehled zahraničních projektů s obdobným zaměřením. Všímá si také institucí, projektů a organizací, které jsou jeho potenciálními partnery.

Naše cílová skupina: Pro koho to děláme?

V České republice je čtenářům k dispozici více než 6000 knihoven. Jejich služby využívá 40 % dospělých a většina dětí a mládeže, ročně je navštíví více než 22 milionů návštěvníků. Knihovny mají důležité místo ve vzdělávacím systému v nejširším smyslu. Podporují vzdělávání všech stupňů a svou činností se podílejí na podpoře a rozvoji funkční gramotnosti, především čtenářské a informační. V aktuální Koncepci rozvoje knihoven ČR je jednou z šesti základních oblastí i podpora vzdělávání a čtenářské gramotnosti. Tato oblast se věnuje dvěma dílčím cílům: zakotvit podporu zvyšování schopnosti efektivně užívat knihovny ve školských vzdělávacích programech a v koncepci celoživotního učení a propagovat četbu zejména u dětí a mládeže a aktivně podporovat čtenářskou gramotnost realizací aktivit zaměřených na práci s knihou. Je dobře, že si knihovny samy uvědomují, že jejich slabým místem je nedostatečné začlenění knihoven do systému školního i mimoškolního vzdělávání, přestože jsou vnímány mimo jiné jako vzdělávací instituce. Informační výchova zatím není považována za důležitou součást vzdělání, na kterém se ve velké míře mohou podílet knihovny. V koncepci rozvoje knihoven bude kladen důraz na podporu spolupráce škol a knihoven při rozvíjení čtenářské gramotnosti.[1]

Naší cílovou skupinou jsou knihovníci městských knihoven v České republice. Těchto knihoven je u nás 1907[2], mnoho z nich má však více poboček, toto číslo je tedy daleko větší.

Ve všech typech knihoven je zaměstnáno celkem 6455 pracovníků. Převážná většina z nich jsou ženy (88 %). Ve veřejných knihovnách jsou ze 76,9 % zastoupeni odborní pracovníci. Jejich věk je ve 40 % nad 50 let, z nichž je 10 % starších 60 let. Knihovníků do 30 let je 12 %. Téměř třetina knihovníků (30 %) má středoškolské knihovnické vzdělání, 22 % jsou středoškoláci neknihovnických oborů. Vysokoškolské magisterské vzdělání knihovnické má 14 % knihovníků, neknihovnické 12 %. Vysokoškolské bakalářské vzdělání má 8 % zaměstnanců, z nichž 5 % je z knihovnického oboru. Knihovníků s vyšším odborným knihovnickým vzděláním jsou 3 %, absolventů gymnázií je 9 % a nižší vzdělání mají 2 % knihovníků.[3] Průměrné mzdové ohodnocení knihovníků se pohybuje kolem 20 tis. Kč.[4]

Vývoj postojů k informačnímu vzdělávání v ČR: Knihovníci a knihovnice, je to příležitost!

Význam informačního vzdělávání (IV) v ČR se probírá více či méně intenzivně již od 90. let, nicméně zásadním bodem v tomto směru se stalo setkání expertů ILME (Information Literacy Meeting of Experts), které proběhlo v roce 2003 v Praze. Sešli se zde hosté 23 zemí, aby se věnovali problematice informační gramotnosti (IG) z teoretického pohledu, účelem tohoto setkání pak bylo definovat pojem a úlohu IG ve společnosti. Závěrečná zpráva ze setkání (The Prague Declaration[5]) potvrdila informační gramotnost jako:

1) schopnost jedince především vůbec rozpoznat vlastní informační potřebu a následně vyhledat, ohodnotit, uspořádat, uložit a dále prezentovat informace vztahující se k tématu

2) klíčovou kompetenci každého jedince pro plnohodnotnou účast v současné rychle se vyvíjející informační společnosti

V průběhu let 2003 - 2009 probíhala setkávání (semináře, konference, porady) na téma IV, na kterých se stále ještě sjednocoval názor na samotný pojem IV jako cesty a pojem IG jako cíle; na to, jakou roli v IV hrají knihovny a především jakou roli by knihovny mohly a měly hrát. Zde se dostáváme k praxi, která je doposud roztříštěná; informační vzdělávání uživatelů (IVU) je v některých knihovnách pouze na úrovni orientace uživatele v dané knihovně, zatímco iniciativnější knihovny už mají zpracované celé lekce IV, které se dotýkají všech oblastí informační gramotnosti, přičemž kladou důraz na kritické myšlení.

Na podzim roku 2009 byla založena nová sekce[6] SDRUK (Sdružení knihoven ČR) pro IVU, jejímž cílem je zvýšit povědomí o IVU a vytvořit takové materiály, které by usnadnily přijetí a zavedení IVU do běžné praxe profesionálních knihoven.

Sekce IVU SDRUK rozeslala na přelomu let 2009/2010 dotazník k informačnímu vzdělávání uživatelů v knihovnách ČR[7] do 800 knihoven, ze kterých se 439 vyplněných dotazníků vrátilo zpět. Z odpovědí vyplynulo, že IV zajišťuje 280 respondentů, nicméně ve většině případů je zde IV nesprávně zaměňováno pouze za exkurzi do knihovny; orientaci v místní knihovně a v nabídce jejích fondů a služeb.

Zároveň z odpovědí vyplynulo, že k IV používají knihovny vlastní vytvořené materiály, ale mají zájem o koncepční materiály, které by obsahovaly především praktické ukázky a metody k rozvoji IG; nižší zájem byl potom o teoretické podklady.

Potřeba tvorby materiálů a podkladů k IV je patrná i z aktuální Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015, dílčí cíl 10[8]:

"Vytvořit materiální podmínky k rozvoji knihoven jako center neformálního celoživotního učení (= vzdělávacích institucí) pro oblast zájmového vzdělávání a dále pro oblasti literární, dokumentové, počítačové a informační gramotnosti obyvatel s cílem zvýšení jejich schopnosti efektivně využívat informační zdroje." 

Jaká je praxe v zahraničí?

V zahraničí existuje relativně mnoho projektů se zaměřením a cílem podobným projektu Křižovatka. Na internetu lze nalézt celou řadu zahraničních stránek, které knihovníkům nabízejí v praxi ověřené vzdělávací lekce. Některé z  nich budou představeny níže:

Slovenská pedagogická knižnica

Slovenská pedagogická knižnica nabízí uživatelům ke stažení dva materiály, které se zabývají informačním vzděláváním dětí[9]. Prvním z nich je Scenár informačnej výchovy pre MŠ a I. ročník ZŠ, jenž obsahuje čtyři vzorové lekce určené žákům mateřských a základních škol. Základním školám je věnovaná i druhá práce s názvem Scenáre vyučovacích hodín s integráciou Informačnej výchovy v 1.-4. ročníku ZŠ, skládající se ze sedmi lekcí.

Library of Congress

Americká Library of Congress na svém webu vystavuje několik desítek vzdělávacích lekcí[10], ve kterých mohou knihovníci vyhledávat podle tématu, abecedního pořádku a v případě materiálů, zabývajících se historií (např. World War I), dle časových period, do kterých spadají.

Utah education network

Na stránkách Utah education network[11] jsou  lekce rozděleny jak podle svého tematického zaměření, tak podle vzdělávacího stupně, pro který jsou určeny. Na knihovníky je zacílena především sekce Library Media[12], jež obsahuje materiály, jakými jsou např. Dewey Decimal Game, Shelving or Finding Books a další.

Hanover County Public Schools - Library Plan book

Každý z dokumentů na těchto stránkách[13] je určený jednotlivým vzdělávacím stupňům a obsahuje několik návrhů vzdělávacích lekcí (např. The Alphabet and the Library, Library Detectives) společně s doprovodnými materiály.

American Association of School Librarians (AASL) Standards for the 21st-Century Learner Lesson Plan Database

Volně přístupná elektronická databáze[14], do které američtí školní knihovníci ukládají návrhy vzdělávacích lekcí (např. Passport Through the Library, Finding The Right Book at the Right Time).

The Big6

The Big6 je široce užívaný šestifázový model informační a digitální gramotnosti. Jeho cílem je umožnit studentům zvládnout a dokázat vyřešit jakýkoli problém či úkol, postihující oblasti:

1. definování informačního problému a potřebné informace

2. volba vhodné informační strategie

3. vyhledání zdrojů

4. práce s informací

5. syntéza (organizace informací a jejich prezentace)

6. zhodnocení efektivity

Webové stránky Big6 zveřejňují rozličné prezentace, vzdělávací materiály a instrukce, články, odkazy, videa apod.; nabízí placené i zdarma přístupné produkty.[15]

Yakaberry

Stránky se vzdělávacími lekcemi pro děti v různých vývojových obdobích (kojeneckém, batolecím, školním a předškolním)[16]. Obsahují i materiály seznamující děti s knihovnou.

The Association for Library Service to Children (ALSC)

ALSC je největší světová organizace, která se zabývá podporou a zlepšováním knihovnických služeb pro děti. Vytváří kreativní programy, poskytuje vzdělávací lekce pro knihovníky, vydává příručky pro podporu knihovníků při jejich každodenní práci. Také pořádá konference, mimo jiné např. ALA Annual Conference, která je největší světovou konferencí pro knihovníky, autory, ilustrátory a široké spektrum odborníků, zabývajících se literaturou.

Na webových stránkách ALSC mohou knihovníci sdílet své programy, které podporují spolupráci škol a knihoven[17]. ALSC se také podílí na programu Every Child Ready to Read, napomáhajícímu rozvoji čtenářské gramotnosti již u dětí raného věku, a El día de los niños/El día de los libros (Children's Day/Book Day), který oslavuje významnost knih a literatury pro děti.

The Cooperative Children's Book Center (CCBC)

CCBC je výzkumná knihovna školy University of Wisconsin-Madison. CCBC podporuje informační vzdělávání dětí a mládeže, pořádá kurzy a akce pro knihovníky, učitele, studenty výše zmíněné univerzity i pro veřejnost. Na svých internetových stránkách zveřejňuje publikace, shromažďující vhodnou literaturu pro děti různých věkových kategorií (od batolat po středoškoláky)[18].

Další návrhy vzdělávacích lekcí pro děti lze nalézt např. na webech Read Write Think a Teachnology. Podporou knihovníků a rozvojem čtenářství u dětí se zabývají též španělské internetové stránky Colorín Colorado nebo Halifax Public Libraries, které nabízí i vzdělávací programy pro školy.

Konkurence? Spolupráce!

Informační vzdělávání je v posledních velmi diskutované téma. Potřeba změnit pohled na informační vzdělávání a jeho fungování v praxi je velká. Touto potřebou se zabývají různé organizace, sdružení, sekce a mnoho dalších skupin či jednotlivců. Se svým projektem informačního vzdělávání v Knihovně na Křižovatce bychom se k nim rádi připojili. Chceme obohatit obor a přispět novým pohledem na informační vzdělávání z jiné pozice, než mají knihovníci z městských knihoven.

Naším cílem by měla být především spolupráce, nikoliv konkurence. Nechejme se vzájemně inspirovat, zkoušejme nové možnosti v informačním vzdělávání, nové technologie, nebojme se experimentovat.


Knihovna na Křižovatce

Naše další sebevzdělávání, účast na akcích, které pořádají organizace zabývající se informačním vzděláváním, oslovení organizací pro výpomoc, hostování a participaci lektorů při tvorbě vzdělávacích lekcí a výměna zkušeností a metodických materiálů - to vše by mělo zvyšovat kvalitu námi tvořených lekcí.

 

Organizace vhodné ke spolupráci:

IVU SDRUK: Sekce pro informační vzdělávání uživatelů

IVU SDRUK řeší otázky spojené s inovací a změnami v informačním vzdělávání, provádí průzkum úrovně a obsahu informačního vzdělávání uživatelů v jednotlivých krajích a snaží se vytvořit metodický materiál informačního vzdělávání, uspořádaný do následujících modulů[19]:

- čtenářská gramotnost

- knihovny - zdroje informací

- informační zdroje - tištěné, elektronické, audiovizuální

Česká informační společnost[20]

Pod Českou informační společností, o. s. působí Sekce pro informační vzdělávání. Koordinuje informační vzdělávání ve veřejných a školních knihovnách a vytváří vzdělávací programy pro oblasti informačního vzdělávání.

IVIG: Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách[21]

IVIG působí pod Asociací knihoven vysokých škol. Vytváří koncepce informačního vzdělávání pro VŠ.


NAKLIV: Národní klastr informačního vzdělávání

Projekt NAKLIV působí pod KISK MU. Je založen na partnerství informačních institucí, které se informačním vzděláváním zabývají.

Knihovny

Kde brát inspiraci? Jako příklady fungující praxe lze uvést lekce informačního vzdělávání těchto knihoven: MěK Polička, MěK Sedlčany, KK Vysočiny v Havlíčkově Brodě.

Profesní sdružení a projekty

- SKIP

- PARTSIP

- SEX

- CEINVE

Média

V mediální oblasti informují o problematice informační gramotnosti zejména odborná média, např. IKAROS, Duha, Čtenář, Kritické listy apod.

Závěrem

Mnoho knihoven a vzdělávacích institucí se dlouhodobě snaží vytvořit ucelenou koncepci informačního vzdělávání, ale doposud se nepodařilo uspokojivě zformovat celostní a přenositelné metodiky, které by mohly být globálně využívány jako podkladový materiál pro knihovníky (i pedagogy) při zvyšování informační gramotnosti dětí (uživatelů). Projekt Křižovatka se bude snažit pod záštitou Kabinetu informačních studií MU a ve spolupráci s vybranými základními školami tento problém vyřešit.



[1] FOJTÍK, Michal. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 - 2015 (včetně internetizace knihoven). Ministerstvo kultury [online]. 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihove...

[2] Knihovny v České republice. [online]. 26.10.2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.knihovny.net/default3.htm

[3] HOUŠKOVÁ, Zlata. Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v ČR 2012: První výsledky průzkumu. [online]. 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/ks2012/2012_KKS_Houskova1.pdf

[4] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Tabulka č. C1: Počty zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy v jednotlivých zaměstnáních [online]. 2011 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/01003F631C/$File/310912C01.pdf

[5] Pražská deklarace "Směrem k informačně gramotné společnosti". Národní knihovna knihovnická revue / Národní Knihovna ČR [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 19 [cit. 2012-10-26]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401019.html

[6] Sekce pro informační vzdělávání uživatelů. MORAVSKOSLEZSKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V OSTRAVĚ. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě [online]. © 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/sdruk/odborne-sekce/sekce-pro-informacni-vzdelavani-...

[7] NEJEZCHLEBOVÁ, Jana. Dotazník k informačnímu vzdělávání uživatelů v knihovnách ČR. Duha [online]. 2010-06-18 (All day) [cit. 26.10.2012]. Dostupné z: <http://duha.mzk.cz/clanky/dotaznik-k-informacnimu-vzdelavani-uzivatelu-v-knihovnach-cr>. ISSN 1804-4255.

[8] FOJTÍK, Michal. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 - 2015 (včetně internetizace knihoven). Ministerstvo kultury [online]. 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Koncepce_rozvoje_knihove...

[9] Informačná výchova. Slovenská pedagogická knižnica [online]. Bratislava: Slovenská pedagogická knižnica, 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.spgk.sk/?Informacna-vychova

[10] Lesson Plans. Library of Congress [online]. Washington: Library of Congress, [2012] [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.loc.gov/teachers/classroommaterials/lessons/

[11] K-12 Core Lesson Plans. Utah Education Network [online]. Salt Lake City (USA): Utah Education Network, [2012] [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.uen.org/k12educator/corelessonplans.shtml

[12] Utah Curriculum Resources. Utah Education Network [online]. Salt Lake City (USA): Utah Education Network, [2012] [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.uen.org/Lessonplan/LPview.cgi?core=9

[13] Hanover County Public Schools: Lesson Plan Book. Hanover County Public Schools [online]. Ashland (USA): Hanover County Public Schools, [2012] [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://hanover.k12.va.us/instruction/media/LessonPlanBook.htm

[14] Standards for the 21st-Century Learner: Lesson Plan Database [online]. Chicago: American Association of School Librarians, 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://aasl.jesandco.org/

[15] THE BIG6. About - Big6 [online]. ©2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://big6.com/pages/about.php

[16] Yakaberry [online]. Kari Smith Production, [2012] [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.yakaberry.com/index.html

[17] About ALSC. ASSOCIATION FOR LIBRARY SERVICE TO CHILDREN. Association for Library Service to Children [online]. Chicago: American Library Association, © 1997-2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.ala.org/alsc/aboutalsc

[18] About the CCBC. COOPERATIVE CHILDREN'S BOOK CENTER. CCBC [online]. Madison (USA): University of Wisconsin-Madison, [2012] [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.education.wisc.edu/ccbc/about/default.asp

[19] IVU SDRUK. Stanovy Sdružení knihoven ČR - SDRUK - O organizaci [online]. © 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: <http://www.svkos.cz/sdruk/o-organizaci/clanek/stanovy-sdruzeni-knihoven-....

[20] ČESKÁ INFORMAČNÍ SPOLEČNOST, o. s. Česká informační společnost, o.s.: Informační vzdělávání [online]. © 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: <http://cisvts.cz/odborne-sekce/informacni-vzdelavani-zdroje/>.

[21] IVIG. Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách[online]. 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: <http://www.ivig.cz/>

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback