Digitální storytelling a e-singles jako nový přístup k literatuře v informační společnosti

Digitální storytelling je v podstatě vyprávění příběhů za pomocí ICT techniky – je tak možné spojit hlas, obraz i text do jednoho celku tak, aby se podařilo zaujmout čtenáře co možná nejvíce. Tato technika dnes zažívá rozkvět téměř všude – od škol, přes PR až třeba po reklamu. Knižní trh naopak stále více začínají ovládat krátké texty, které se označují jako e-singles. Jde o jeden z projevů autonomizace kultury v digitálním světě.

Samotný pojem storytelling pochází z angličtiny a je možné jej přeložit jako vyprávění příběhů. To se začíná objevovat v devatenáctém století a obvykle šlo o příběhy, které si dospělí lidé vyprávěli po té, co šly děti spát. Cílem nebylo jen krátit si volné chvíle, ale především sdělit nějakou informaci ve formě, která by ve druhém zůstala zachována, se kterou by se mohl ztotožnit. Velice rychle se začíná prosazovat forma užití více médií - nejde už jen o hlas, ale také o divadlo, hudbu nebo třeba obrázky, které činí příběh zajímavějším.

Jistě není bez zajímavosti, že v historii jako vědě se začíná od poloviny dvacátého století objevovat názor, že dějiny je možné jen obtížně popsat nějak objektivně a celistvě. Co je ale dobře možné, je nechat vyprávět postavu a na jejím životě ukazovat dějinné události a kulturu. A právě o to ve storytellingu jde - předat informaci způsobem, která druhého zaujme více, než obyčejná reklama či prosté sdělení. A touto cestou je příběh. Pěknou ukázkou může být známá reklama na Kofolu o Vánocích - o nápoj v ní jde jaksi až v druhé řadě, nosný je příběh, který si každý divák dovede představit. Výsledek kampaně je přitom ohromující a již několik let je reklamní spot ve vánočním čase reprízován, což u nás nemá obdoby.

Digitální storytelling posouvá celou věc ještě dále. Není třeba jen vyprávět příběh slovy, ale lze k jeho prezentaci užít nejrůznější technické prostředky, ať již jde o elektronické knihy, spojení obrazu a textu nebo práci s hudbou.

Zajímavou kategorií pak jsou příběhy, do kterých může čtenář samostatně vstupovat a příběh prožívat dle vlastních rozhodnutí.

Pokud jde o využití storrytelingu v businessu, je možné říci, že jeho cílem je navázání osobního vztahu nabízejícího a klienta. Jde to krok směrem od objektivity a sterilního racionálního kalkulu k subjektivnímu pojetí. Zákazník  je vtažen do příběhu a vypravěč pracuje s jeho emocemi. Storytelling představuje alternativní marketingovou strategii, která může konzumenta zaujmout. Díky této formě je možné informace podat v kontextu, neboť prostá suma faktů nemusí být vždy příliš přesvědčivá, zajímavá či pochopitelná. Díky tomu, že je kampaň prezentována v příběhu, působí více autenticky, zvyšuje důvěryhodnost sdělení a také aktivuje pozornost případného zákazníka, kterého zcela přirozeně zajímá, jak příběh dopadne.

Možnosti jeho využití jsou velice bohaté. Díky zábavné formě tvorby i prezentace se hodí také pro výuku tvůrčího psaní, teambuilding nebo pro tvorbu nejrůznějších kampaní. Díky tomu, že u nás stále není úplně rozšířen, jde o cestu, jak se v komunikaci odlišit. Ať již jde o prezentaci směrem ven nebo dovnitř. Jako velice nadějný se jeví ve virálních kampaních. Díky tomu, že jsou tato vyprávění hodně zaměřená na emoce a působí autenticky, mají velký vliv na myšlení a chování čtenářů, čehož lze využít například v občanské žurnalistice.

Cowbird


Autor relativně nové sociální sítě Cowbird, [1] kterým je Jonathan Harris, se snaží jít trochu proti trendu moderní doby. Místo nepřetržitého zpravodajství, povrchních zpráv na Twitteru či Facebooku, se snaží jít více do hloubky. [2] Vytvořit prostor pro zastavení se a úvahy. Ukazuje se, že možná jde o cestu, která by mohla oslovit nemalé množství lidí. Každý kdo se chce do sítě zapojit musí požádat o pozvánku, která je mu časem poslána, pokud se usoudí, že nebude v komunitě škodit. Svým založením snad ani nejde o sociální síť, jako spíše o kulturní spolek, podobný těm, které vznikaly na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Počet autorů je okolo 12 tisíc, což není úplně velké číslo a umožňuje zachovat síti určitý „rodinný" ráz.

Princip je v zásadě jednoduchý - stačí nahrát obrázek a vymyslet k němu příběh. Nemusí jít o komentář k tomu, co vidíme na obrázku, fotografie může být jen volnou inspirací, námětem pro další úvahy. Cílem je ale příběh, takže by se měl případný autor vyhnout nějakým dlouhým reflexím a pokusit se je umístit do nějakého děje. Právě osoba, která  vypráví své vlastní dějiny v příběhu může být podstatně plastičtějších a zajímavější, než obyčejné sdělení či slogan. Výsledek je možné sdílet na sociálních sítích, nebo nechat jen na Cowbird.

Ač jde o síť pro spíše náročnější uživatele, své autory si jistě najde. Současná uspěchaná doba řadě lidí nevyhovuje, a podobné projekty tak mohou působit jako oáza klidu.

 

Storybird

Zcela jiný koncept toho, jak lze storytelling pojmout nabízí Storybird[3], který umožňuje vyrobit jednoduchou elektronickou knížku. Po registraci se lze pustit do samotné tvorby. Napřed je třeba zvolit sadu obrázků, se kterými chcete pracovat, případně můžete nahrát vlastní. Po tomto kroku se objeví jednoduché DTP studio. Metodou táhni a pusť jsou umísťovány na plochu stránek obrázky a texty s tím, že existuje několik málo stylů, jak je upravit. Díky všem těmto omezujícím podmínkám má výsledná kniha jednotný styl, i když třeba uživatel o tomto aspektu příliš nepřemýšlí. Tvořit je možné také v týmech. Potěšitelné je, že Storybird nemá problém s diakritikou, je rychlý a stabilní. Výsledek je pak možné sdílet s přáteli, provázat se sociálními sítěmi nebo si nechat za poplatek vytisknout a svázat do reálné knihy.

Jak je vidět, v tomto případě jde skutečně o nástroj, který se snaží být pomocníkem v oblasti storytellingu. Lze s ním jednoduše vytvořit pěknou a zajímavou knihu, která může posloužit pro propagaci, PR nebo ve vzdělávání.

Podobných nástrojů je ale více - stačí jmenovat Little Bird Tales či Zimmer Twins. [4] Existují dokonce i aplikace pro iPhone, které k tvorbě příběhů slouží.

Zdá se, že digitální storytelling slaví ve světě velký úspěch a je jen otázkou času, kdy masivněji dorazí také k nám. Umožňuje dobře pracovat s emocemi a oslovuje člověka jako celek. Díky tomu může být v mimořádně účinný. U řady lidí se navíc projevuje stav informačního přetížení, ze kterého mají potřebu vystoupit a sítě jako je Cowbird nabízejí k tomuto kroku dostatečný prostor a možnosti. Otázkou je, zda tento posun neukazuje na jeden z paradoxů moderního světa - na jedné straně je zde mimořádně rychle se šířící technika a její možnosti a na straně druhé člověk, kterému často neslouží, ale spíše jej drtí a stresuje. Bude mít tento stav vliv na to, jakým způsobem se bude vyvíjet software i webové aplikace v budoucnu? Osobně si myslím, že ano.

E-singles

Zcela jiný koncept práce s texty nabízí, opět zcela v oblasti digitalizované kultury, e-singles. Jde o kratší texty (v rozsahu okolo deseti až třiceti stran), které se nacházejí někde na pomezí knihy a časopisu. Existuje celá řada témat, událostí nebo reportáží, které jsou na knihu příliš krátké, nebo by ve své delší variantě jen velice obtížně hledali čtenáře. Naopak pro magazínové či novinové zpracování jsou příliš dlouhé, specifické a obtížně zpeněžitelné. Existují sice magazíny jako je The New Yorker, The Atlantic a další, ale dostat se do nich je pro drtivou většinu autorů téměř nemožné. Především proto, že jsou „okupovány" známými jmény, jejichž dlouhé eseje, studie a reportáže táhnout čtenáře značkou, která se proslavila v politice či businessu. Také obsah možných témat je značně selektivní. [5]

V tomto kontextu se objevuje e-singles, jako rychlý a dostatečně prostorný formát, který se může zaměřit na problémy a témata, která by v klasickém publikačním světě zůstala zapomenuta a nevydána. Díky tomu dochází také renezanci žánrů, které byly již téměř vymýceny stále se zrychlující žurnalistikou, která klade důraz na rychlé, jednoduché a hutné zpracování informací; jako jsou dlouhé eseje, obsáhlejší povídky nebo reportáže a články, které jdou více do hloubky problému. [5] [6] [7]

Díky tomu, že publikace probíhá online a e-singles je možné prodávat například na Amazonu v podstatě bez finanční bariéry, vzniká zcela nový druh publikujících a publikací. Prim přitom nehraje jen cena (zajímavé je, že si nejlepší autoři vydělají za jeden e-singles více než 10 tisíc USD, což je částka srovnatelná se zmíněnými časopisy), ale také rychlost publikace a možnost efektivní zpětné vazby. [6] Autoři také mohou pomocí tohoto vydání zjistit, zda existuje dostatečné množství čtenářů pro další podobné texty a ve vydávání případně pokračovat.

Takto fungující proces zpětné vazby by v dnešní době mohl znamenat, že Arne Novák, by své eseje o Brně mohl vydávat postupně a případně upravovat podle toho, jak by se vyvíjela jeho čtenářská obec. Možnost poznání publika a jeho potřeb jsou přitom pro autory klíčové - ať již ve volbě slovníku, důkazových technik a řady dalších literárních obratů. Každý si jistě může zvážit sám, zda má podobný prvek pro literaturu spíše pozitivní či negativní dopad. Osobně se kloním k tomu, že tento problém není vůbec snadno rozhodnutelný. Z pohledu ekonomického profitu autora jde ale jednoznačně o pozitivum.

Díky těmto specifikům dochází k tomu, že e-singles je možné chápat jako samostatný, nově vznikající literární žánr, který dokonale využívá možnosti současného digitální světa a kultury informační společnosti. Nabízí kvalitu na přiměřeně dlouhém formátu, který si může uživatel snadno stáhnout a uložit do čtečky. Samozřejmě, zde platí stejné limity a bariéry, jak u klasických elektronických knih, včetně (pro českého čtenáře nepříjemné) obchodní politiky Amazonu. Čtenáře neláká jen rozsah a forma, ale také cena.

Otázkou je, zda je skutečně tento formát jednou z cest, jak zkvalitnit žurnalistiku - přivést aurory k tomu, aby se věnovali náročným tématům, která budou analyzovat, hledat zdroje a snažit se nejen předat prostou informaci, ale také ji začlenit do určitého kontextuálního rámce. To bude záležet na čtenářích, kteří by museli za podobná díla zaplatit. První vlaštovky v podobě bestsellerů se ale již objevují a bude jich zřejmě stále více.

Závěrem

Na příkladu dvou nových literárních forem jsme se pokusili ukázat, jak se v informační společnosti stále výrazněji odděluje klasická kultura od té digitální. Jsme svědky toho, že se rodí zcela nový přístup k tvůrčímu psaní a vznikají formy, které by před deseti či dvaceti lety byly zcela nedostupné. V tomto ohledu jde také o výzvu směrem ke školství, které řeší dlouhodobě problémy se čtenářskou gramotností a s tím, že studenti nečtou - nové formy, které budou lépe odpovídat jejich životnímu stylu by je k četbě přivést mohly.

Současně je také vidět, že každá nová kulturní forma je velice rychle spojena s určitým obchodním modelem. Storytelling se tak stal fenoménem marketingu a lze očekávat, že se v něm budou uplatňovat také e-singles. Ostatně o ně projevil zájem autor, který je právě s komerčním psaním u nás spojován snad nejvíce - Michal Viewegh. [7]

Za zmínku jistě stojí také skutečnost, že zatímco většina společnosti má pocit, že internet jako médium vede ke stále větší rychlosti, tak zde díky němu naopak vzniká také prostor pro zastavení a hlubší reflexi, což jistě není na škodu.

 

Literatura

[1] HARRIS, Jonathan. Cowbird. Cowbird [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.cowbird.com/

 

[2] ELER, Alicia. How Cowbird Transforms Storytelling on the Web. Read Write Web [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.readwriteweb.com/archives/why_i_love_cowbirdcom.php

 

[3] STORYBIRD, Inc. Storybird [online]. 2009 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://storybird.com/

 

[4] ČERNÝ, Michal. Digitální storytelling. Metodický portál: Články [online]. 17. 04. 2012, [cit. 2012-05-24]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/14915/DIGITALNI-STORYTELLING.html>. ISSN 1802-4785.

 

[5] MANAFY, Michelle. Publishers Get Into the E-Singles Scene. EContent [online]. 2011 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.econtentmag.com/Articles/ArticleReader.aspx?ArticleID=78935

 

[6] OWEN, Laura Hazard. E-Singles: ‘Journalism's Extraordinary Challenges In An Entirely New Place'. PaidContent [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://paidcontent.org/2012/01/25/419-e-singles-journalisms-extraordinar...

 

[7] TŘEŠŇÁK, Petr. Chvíle pro jednohubku. Respekt. Praha: R-PRESSE, spol. s r.o, 2012, č. 20, s. 3. ISSN 0862-6545.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback