Diskuzní seminář: Knihovny v kulturně různorodé společnosti

Dne 13. června 2016 se v pražském Klementinu uskutečnil diskuzní seminář na téma “Knihovny v kulturně různorodé společnosti”. Podnětem k uspořádání setkání byla především možnost zahrnutí knihoven do naplňování Koncepce integrace cizinců a s tím související podpora ze strany Ministerstva vnitra a Ministerstva kultury ČR. Zájem o spolupráci s knihovnami na tomto tématu vyjádřili také zástupci některých neziskových organizací. Cílem setkání bylo otevření debaty o vhodných aktivitách knihoven v této oblasti, případně vytvoření seznamu takových aktivit, který by mohl sloužit jako inspirace pro budoucí podávání grantových žádostí. Na základě setkání vznikla pracovní skupina, která se bude této oblasti knihovnických služeb dále věnovat. Na semináři se sešli jak knihovníci a knihovnice, studentky z Prahy i Brna, tak i zástupci nevládních neziskových organizací pracujících s migranty a migrantkami (Multikulturní centrum Praha, Integrační centrum Praha).

Knihovny jako „politické“ instituce?

Po krátkém přivítání Romana Giebische, který uvedl souvislosti z jednání na Ministerstvu kultury, následoval teoretický příspěvek studenta Kabinetu informačních studií a knihovnictví MU Romana Novotného. Ten reagoval především na diskuzi, která před nedávnem proběhla v e-mailové konferenci Knihovna a týkala se možnosti zařazení knihoven do projektu HateFree. Upozornil na body, ve kterých se program tohoto projektu překrývá s Knihovním zákonem, Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod a zamýšlel se nad tím, zda knihovny mohou být apolitickými institucemi. Zmínil například to, že někdy je neutralita zaměňována za pasivitu a že postavení se nenávistným projevům vychází z Ústavy i dalších dokumentů. Novotný krátce představil několik zahraničních příkladů, kde knihovny svou úlohu v demokracii aktivně připomínají veřejnosti (Radical Librarianship nebo francouzská skupina angažovaných knihovníků Legotheque).

Interkulturní knihovnictví v praxi

Na tento filozoficko-politický pohled navázala prakticky zaměřená prezentace interkulturního knihovnictví od Kateřiny Nekolové, doktorandky Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. Nejprve byla představena související terminologie, cílová skupina a mezinárodní doporučení knihovnických sdružení (např. IFLA nebo EBLIDA), dále byly připomenuty základní statistické údaje týkající se migrace do České republiky.

Závěr výkladové části programu se skládal z ukázek interkulturních knihovnických služeb z geograficky blízkých i vzdálenějších oblastí. Nekolová předložila celou řadu příkladů z německých, španělských, kanadských a dalších zahraničních knihoven. Vedle služeb a opatření jako je cizojazyčný fond, konverzační kurzy či překlady informačního značení byly představeny i netradiční formy interkulturních aktivit jako například živá knihovna nebo divadlo utlačovaných. Částečně se prezentace dotkla i reakcí knihoven na současný diskurz ohledně nucené migrace a vypjatých nálad ve společnosti.

 

Brzdy a možnosti integrace

V druhé polovině semináře byl poskytnut prostor pro diskuzi. V menších skupinách účastníci a účastnice nejprve debatovali o tom, jaké jsou problémy v interkulturním soužití v jejich regionu. Následně byly představeny hlavní body, které v dané skupině padly. Patřily mezi ně: jazyková bariéra, obavy české společnosti z neznámého a nedostatečná otevřenost rozmanitosti, scházející důvěra a existence kulturních rozdílů. Přímo s užíváním knihoven souvisely body upozorňující na nejasnou identitu knihovny jako instituce, nedostatek srozumitelných informací o knihovnách, postoje knihovnického personálu a nízké procento uživatelů knihoven v ČR, které svědčí o tom, že knihovny nedokáží oslovit potencionální čtenáře.

poznámky z diskuze

Následně se diskutovalo o tom, jak mohou knihovny na jmenované problémy reagovat. Opět z debaty vyšlo několik jasných bodů. Více diskutujících uvádělo nutnost důkladného zmapování okolí knihovny a navázání kontaktů, jak s místní komunitou, tak s potencionálními partnery. Účastníci a účastnice semináře hovořili zejména o zaměření případných aktivit v knihovnách na osvojování si jazyka migranty a migrantkami a to jak ve formě jazykových kurzů, tak s využitím dalších možností neformálního vzdělávání. Dále by podle debatujících bylo vhodné nabídnout prostor pro setkávání a takové aktivity, kterých by se společně účastnili zástupci různých kulturních skupin. Velký důraz byl kladen také na vzdělávání samotného knihovnického personálu, například v tom smyslu, aby byl schopen poskytnout relevantní informace o dané lokalitě. Dobrovolnictví na mezinárodní úrovni a studijní cesty do zahraničí mohou prohloubit jak jazykové znalosti knihovnic a knihovníků, tak jejich interkulturní kompetence. Podle diskutujících by bylo tedy vhodné takové možnosti podpořit.

Na závěr byli přítomní dotázáni na zájem o zařazení do právě vznikající pracovní skupiny a vůli dále se tématu věnovat. Většina přítomných se vyjádřila kladně a tak se počítá se založením kolektivu, jehož prvním úkolem bude práce na metodikách pro poskytování knihovnických služeb v kulturně různorodé společnosti. Během semináře byla také představena nabídka Multikulturního centra Praha na bezplatný seminář pro knihovny o interkulturním knihovnictví. Všichni zúčastnění tedy mohli odejít s konkrétními předsevzetími a vědomím konkrétních aktivit, do kterých se mohou zapojit.

Jsme stále na začátku

Přestože je interkulturní knihovnictví v českém prostředí teprve v počátcích a neexistuje na něj jednotný náhled, je zřejmé, že o něj roste zájem a v nejbližší době se bude nadále rozvíjet. Částečně lze čerpat inspiraci z praxe zahraničních knihoven, které již mají s kulturně různorodými uživateli desetileté zkušenosti. Na druhou stranu je evidentní, že zásadním krokem je navázání kontaktů v místní komunitě a zapojení cílové skupiny do návrhů aktivit i opatření, jakož i do jejich evaluace a rozvoje. Z diskuzní části semináře je patrné, že jsou si zúčastnění vědomi komplexnosti této problematiky a nevidí interkulturní knihovnictví jen jako poskytování speciálních služeb pro nově příchozí migranty a migrantky, ale jako nutný vývoj knihoven směrem k veřejné službě společnosti.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback