Dokumenty z Jednoho světa na Křižovatce

Od září 2014 můžete v knihovně Na Křižovatce vídat filmy z festivalu o lidských právech Jeden svět. Každý třetí čtvrtek v měsíci je možné shlédnout jeden dokument se zajímavým tématem, o kterém se u nás běžně nemluví, v příjemné útulné atmosféře knihovny, s občerstvením a s následnou případnou debatou pro utřídění faktů, myšlenek, pro získání nové perspektivy nebo jen prosté sdílení pocitů.

Jako první se promítal dokument Na stupních vítězů pojednávající o přípravě pěti nadšených celoživotních sportovců na 16. olympijské hry seniorů ve Finsku. Alfred Proksch (100) soutěžil jako jediný ve své kategorii nad sto let v hodu diskem. Ve stejné disciplíně, avšak za ženy, soutěžila také Gabre Gabric-Calvesi (94) z Itálie. Herbert Liedtke (93) závodil ve sprintu, aby dny a měsíce jeho přípravy běhu se svou kamarádkou nevyšly jen tak nazmar. Vášní Ilse Pluger je vrh koulí a tak nám ukazuje, že se nikdy nevzdává. A Jiří Soukup (82), skokan do výšky z nedalekého Hradce Králové, nám dokazuje, že stejně důležitá jako pečlivá příprava je i podpora rodiny a víra ve vlastní úspěch. Snímek byl nostalgickým, humorným i motivujícím pro každého z nás v našem postoji nejen ke sportu, ale také k životu a jeho cíli, byl o neutuchající vášni a víře sama v sebe tak, jak jen vrcholový sport seniorů může být.

V říjnu jsme zvolili na promítání snímek Vnoučata kubánské revoluce. Jednalo se o velmi současný vhled do života obyčejných lidí žijících na malebném ostrůvku uprostřed karibského moře Kubě, o tom, jak se jim žije již několikátou generaci po revoluci a co se stalo s jejich životy od té doby, co jsou u vlády bratří Castrové. Během večera jsme sledovali životní příběh několika lidí, převážně mladých, kteří sice požívají stejně tak, jako všichni ostatní, státní služby zdarma (tedy bydlení i topení nebo například lékařskou péči), avšak v pochybné kvalitě. Nicméně výdělky na vše ostatní, nejsou v žádném odvětví příliš velké, takže si například oblečení musejí půjčovat, a stále zde funguje systém potravinových lístků na jídlo. Jsou s tím tedy obyvatelé Kuby spokojeni, nechtěli by odjet, jak se dívají na americké embargo? To vše jsou problémy, které nás dovedly k zamyšlení se nad politickou i životní situací nás samých zde v České republice, a nad tím, zda si tu jen neustále nestěžujeme a přitom se vlastně máme velmi dobře.

Třetím filmem, který se promítal v listopadu, byl Říkejte mi kuču. Děj dokumentu se odehrával ve vyhřáté africké zemi Uganda, kde jsme sledovali osudy několik aktivistů z LGBT komunity, kterak bojují za svá práva jak se státem, tak především s tiskem a negativními projevy od svých přátel a sousedů, když se tuto skutečnost o nich dozvěděli. Hlavním hrdinou příběhu je David Kato, který byl hlavní tváří této kauzy boje LGBT komunity s nenávistnými projevy lidí z tisku a který hájil nejen svá práva, ale také všechny své přátele. Bral život s lehkostí a humorem, protože žil v tom, v co věřil. Avšak jeho život jednoho dne skončil, když byl bez varování neznámými střelci ve svém domově zastřelen. To vyvolalo vlnu nevole, protestů a veřejného prohlašování nesouhlasu po celé zemi a od té doby je LGBT komunita v Ugandě vládou alespoň trochu více podporována, protože na tom lpí mezinárodní společenství, které zemi na základě vraždy Davida zemi bedlivě monitoruje. Snažili jsme se tedy v následné diskuzi porovnat postavení těchto lidí ve vzdálené Ugandě dle jejich vykreslení v dokumentu s tím, jak víme, že žijí zde. A také se bavili o jejich právech, způsobu života, legitimitě vztahů a dalších souvisejících tématech.

Posledním dokumentem v roce 2014 byl v prosinci promítán film Anna v přední linii. Zabýval se osudem jedné ženy, novinářky s velkým srdcem, Anny Poltikovské z Ruska. To ona byla první ženou, která se dostala do války Ruska s Čečenskem, aby o ní mohla napsat. A dále sledovala celý konflikt nejen z pohledu nezaujatého žurnalistky, ale také z pohledu občana, obyčejného člověka jako byli lidi postižení válkou, na jejichž situaci chtěla svými články upozornit a jimž se tak snažila pomoci. Mnohokrát to byla ona, kdo rodině pomáhal snášet těžké časy a kterým lidé, kteří přišli o své domovy i své blízké, pečlivě naslouchala, a pak z jejích slov vyrobila příběh, který mohl alespoň malinko zmírnit jejich žal. Tento její přístup však nebyl všem pohodlný. Zejména ne ruské armádě a politikům, kteří válku vedli a realizovali, a tak byla Anna naneštěstí v roce 2006 zastřelena přímo ve vchodu vlastního domu a její vrah nebyl prozatím dopaden.

O všech dosud promítnutých filmech v rámci programu Promítej i ty, kde je možné si filmy pro vlastní promítání zapůjčit, jsme psali na našem blogu (http://nakrizovatce.knihovna.cz/blog/). Naleznete zde jak popisy jednotlivých filmů, tak hlavně čtenářské dojmy a postřehy z diskuzí k jednotlivým snímkům, které třeba přesvědčí ke shlédnutí dokumentů i vás.

Tím ale promítání na Křižovatce nekončí. Budeme pokračovat i celý další semestr až do června 2015. Takže chcete-li se přidat, můžete si vybrat z mnoha dalších snímků a vždy třetí čtvrtek v měsíci od 18:30 přijít na Poříčí 24 do knihovny Na Křižovatce. Už teď se na vaši návštěvu těšíme!

  • 15. leden - ChicagoGirl
  • 19. únor - Já, moje romská rodina a Woody Allen
  • 19. březen - Ilegální máma
  • 16. duben - Nový svět
  • 14. květen - Z popelnice do lednice
  • 18. červen - Na sever od slunce 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback