Don Egon bojuje proti čárovým kódům

Zpráva z konference „Přístupy k řízení IT architektur a center sdílených služeb ve veřejné správě“ zachycuje setkání a diskusi zástupců akademické, státní a komerční sféry nad líhnoucím se „Národním architektonickým plánem IS veřejné správy“. V popředí vystupuje paralela mezi architekturou ve stavebnictví a architekturou v IT, která vyúsťuje v model veřejné správy jako „elektronického města“. V příspěvku je dále nastíněna pragmatická rovina těchto představ: jak jsou realizovány v praxi probíhající reformy veřejné správy a jaká jsou s nimi spojená úskalí. Autor se zamýšlí nad postavením člověka-občana v představených vizích a vyjadřuje své znepokojení nad mírou jejich technocentrického pojetí.

Jaká byla?

V prochladlé Venclovského aule na VŠE v Praze se ve čtvrtek 9. února 2012 konala konference o budování center sdílených služeb a nových pohledech na výstavbu IT architektur ve veřejné správě. Diskuse byla obsahově provázána s probíhající reformou VS a měla poodhalit, jaké proměny náš stát v blízké době podstoupí, a zároveň být inspirací pro úředníky, v jejichž kotlích tyto změny bobtnají a vřou. Řeč se obyčejně vedla v pozoruhodně technocentrickém tónu, jímž pro oživení tu a tam prokvétal motiv byrokracie. Ten jednostranný přístup, prolínající se bez výjimky všemi z přednášek, ovšem stojí za zmínku a později se k němu ještě vrátím.

Konference byla velmi přiléhavě zastoupena přednášejícími ze tří sfér: akademické, komerční a vládní, a v tomto ohledu na mě působila poměrně zdařile vyváženým dojmem. Každá ze zmíněných oblastí zde představila svůj vždy nějak odlišný pohled na společné téma, a tak dohromady vznikla představa podněcující k zamyšlení z mnoha různých stran, ve výsledku pozitivní - zrovna tak jako znepokojivá.

Obr. 1: Venclovského aula (právě přednáší O. Felix)

Jako páteř pronikalo diskusí od začátku až téměř do konce společné téma: paralela mezi konstrukcí IT architektur a výstavbou města. Na přednášejících bylo povětšinou znát, že jsou z této myšlenky nadšení jako malí kluci; ve většině přednášek tak rezonovaly analogie ze stavebnictví, architektury, urbanismu... A bohužel - byť někdy to bylo legrační - tato jednota občas strhávala přednášky do jakési průměrné šedi, jakoby přednášející opisovali jeden od druhého a ti, co přišli na řadu později, neměli už moc co nového říct. Tahle smůla se asi nejvíc nalepila na M. Valentu (ČVUT), který se v příspěvku hodlal věnovat popisu zmíněné paralely, jenomže v programu jej zařadili kamsi doprostřed, a tak přednáška nakonec víc než co jiné vyvolávala intenzivní pocit déjà vu.

Don Egon bojuje proti čárovým kódům

Hned zrána první přednášející, Z. Zajíček (MF ČR), vytyčil základní rámec diskuse v příspěvku „Národní architektonický plán IS veřejné správy".  Problematiku nastínil zhruba takto: Současnou podobu fungování veřejné správy můžeme charakterizovat jako vertikálně orientovanou. Představme si čárový kód a dejme tomu, že každá z čar je nějaká služba, agenda či, v ještě širším pojetí, rezort; všechno to pracuje samostatně, paralelně, izolovaně. V takovém uspořádání samozřejmě vzniká řada iracionálních situací - třeba: úředníci jednoho rezortu pracují se stejnými daty jako jiní úředníci, ovšem každý na svých vlastních odříznutých ostrůvcích, a tak každý za sebe buduje svou vlastní databázi, úřady verbují další a další pracovníky, a vprostřed toho všeho systém polyká peníze s nenasytností černé díry. Jenomže s penězi to začíná být zlé a najednou je potřeba přiškrtit tuhle řetězovou reakci chrlení úředníků do našeho světa; objevuje se tu naléhavá potřeba zalátat díry a zamezit plýtvání.

Obr. 2: Úvodní přednáška Z. Zajíčka

Sdílené služby (mimochodem je to to samé jako cloud computing) představují proti tomu horizontálně orientovanou vrstvu, tedy služby, které pronikají napříč rezorty a jednotlivé úřady z nich mohou těžit společně... Na první pohled je patrné, že něco takového skutečně může šetřit peníze. Co přesněji bychom si ale měli představit jako sdílenou službu ve veřejné správě? Například databázi, která shromažďuje co možná nejvíc údajů o lidech, věcech aj. a umožní k nim přístup velmi širokému okruhu úředníků; ano, to, co zde popisuji, jsou základní registry, mozek Egona.*

Přestože výhoda takových řešení se (rozhodně z pohledu veřejné správy) může jevit bezesporu jasná, zrovna tak je zřejmé, že jejich zavádění nepůjde snadno. Doposud nešlo, na což poukázal Zajíček a později mu přizvukovali také ostatní. Zmiňován byl opakovaně hexagon veřejné správy, jenž napomáhá porozumět komplexitě našeho problému - ten je v něm schematicky rozložen mezi šest základních prvků a síť vztahů mezi nimi (viz obrázek). „Hexagon" má připomínat, že východisko z krize státní správy je nutně spojeno s vyvažováním těch několika prvků, byť se problém zdánlivě týká třeba jen jednoho z nich. P. Hrabě (VŠE-KIT) pak na potřebu holistického přístupu navázal ve svém příspěvku, v němž představil svou vizi, jak skloubit koncept enterprise architecture s „architektonickými" potřebami VS. Holistický koncept nemůže být současně podrobný, a proto by, podle Hraběte, nejlépe měla vzniknout hierarchie architektur od rámcové až po nejpodrobnější, které ovšem musejí ctít vzájemnou konzistenci.

Obr. 3: Hexagon VS [zdroj: ZAJÍČEK, Z. Národní architektonický plán IS veřejné správy]

Stavějme elektronická města!

Zatímco reforma veřejné správy ve své šíři představovala rámec diskuse, jejím leitmotivem bylo zaměření na velmi konkrétní úvahu: Jestliže hovoříme v kontextu informačních technologií o architektuře, přemýšlejme... o architektuře, o budování měst! Ta jsou skutečně dobrým přirovnáním - jsou sdílená, složená z budov a prostranství a komunikací a služeb; to vše společně využívají obyvatelé: hospody, silnice, svoz odpadu, školy, úřady atd. Analogií zde najdeme plno a vlastně to není ani tolik překvapivé - vždyť vztah mezi pojmy „stát" a „město" je hierarchický, tj. stát je tak trochu velké město čili obecnější rovina uspořádání toho samého.

V tomto přirovnání je ovšem i pragmatická rovina - a o té především byla řeč. Budování měst, stavitelství, je zakotveno v zákoně (konkrétně byl zmiňován Stavební zákon, což věc sice trošku redukuje, ale to zas až tolik nevadí). Z tohoto zákona, jak upozornili S. Novák a Z. Pilz (ICT Unie), vyplývají některé funkční mechanismy a pravidla, např. stavební dozor, kolaudace aj., přičemž právě v těchto ohledech se můžeme při výstavbě našich „elektronických měst" inspirovat. ICT Unie o tom připravuje dokument, z něhož by mohl vzejít podklad pro metodiku a standardizaci. Jak přednášející připomněli, nic takového (jako stavební dozor apod.) v IT není a jestliže už to tam alespoň začíná prosakovat, chybí koordinace; chybí rovněž porozumění a sdílení poznatků mezi IT obory a zbytkem světa (a mj. i za účelem prolomení komunikačních bariér vznikla analogie stavění města). Dokument by měla ICT Unie zveřejnit v nejbližších měsících.

Analogie stavění města byla dále podkladem k myšlence „územního plánu" ve výstavbě IT architektury ve státní správě. Tahle myšlenka, respektive potřeba, která je v ní jaksi implicitně vyjádřena, má dva pozoruhodné kořeny: a) došli jsme k uvědomění, že je načase začít výstavbu „elektronického města" řídit, koordinovat a směřovat úsilí a podporu jen tam, kde to smysl ; b) zoufale potřebujeme standardy a metodiky, ve kterých se naše město bude moci pevně ukotvit, jinak to celé nikdy nebude dohromady fungovat. Spolu s řízením přirozeně vyvstává nutnost metrik pro hodnocení, o čemž se zmínil J. Voříšek (ČSSI) v příspěvku „Závěry a doporučení VŠE a NERV k řízení IT ve VS". Těmi metrikami bylo míněno hlavně měření efektivity služeb; stát zatím nemá žádný použitelný nástroj, a - což doplnil Zajíček - co je horší, stát vlastně ani nemá o svých službách přehled; neznáme, co všechno je jejich náplní, předmětem ani plněním.

To vše se nám bude motat pod nohama

Voříšek pak hovořil o více problémech, co tíží veřejnou správu a brzdí její reformu: mimochodem je to i slabá úroveň informační gramotnosti obyvatel a také špatná koncepce vysokých škol. Právě ta ohrožuje státní správu zajímavým způsobem, neboť jednak postupně klesá kvalita absolventů VŠ a zadruhé, v souvislosti s klesající mírou porodnosti, ubývá v ČR absolventů celkově... Ve výsledku jsou vyhlídky mizerné: produkce kvalitních VŠ absolventů v IT oborech bude u nás drasticky vysychat, a přitom právě tito ve veřejné správě zoufale chybí. Není přitom v silách VS lákat absolventy na štědrý plat, a proto většina z nich hledá uplatnění v soukromých firmách, a zpravidla až teprve ti, které nikde nechtěli, zakotví zde. Kdo tedy nakonec bude budovat ta centra sdílených služeb, ona skvostná elektronická města?

Jsou tu ale i poměrně prosté překážky, se kterými z principu nemůžeme hnout: Hrabě zdůraznil dvojznačnost služeb, která znesnadňuje měření jejich efektivity. Například nelze měřit výkonnost stavebního úřadu podle počtu vydaných stavebních povolení, protože v některých případech jejich nevydáním tento úřad vykonává dobrou službu rovněž - sice s tím možná nebude souhlasit žadatel, ale třeba jeho sousedé, jichž by se stavba negativně dotkla, ano. Mimo toho, jak na konferenci také zaznělo, vertikální uspořádání služeb je svázáno s potřebou specializace, a odtud pak vyplývají limity pro možnost zavádění „horizontálního typu" služeb.

Na závěr zmíním ještě jeden významný problém - a dotýkali se jej bezmála všichni přednášející: naše elektronické město zatím samo o sobě neví; stát nemá přehled o službách, které přitom dohromady... tvoří stát! Stát tak ani sám sebe neumí hodnotit, natožpak řídit. K těmto překážkám se vyslovil předně R. Ledvinka (MV ČR). Podle něj se v důsledku toho některé služby multiplikují, často závisí na informacích či datech, která by šla sdílet, ale zkrátka tato možnost není na očích, a tak si každý úřad razí vlastní cestu a někdy jsou služby úřadů nekonzistentní, občas dokonce v rozporu se zákony. Přednášející shrnul, že je nezbytné dokončit mapování veřejné správy a jejích služeb, v návaznosti na tuto mapu nastavit standardy a metriky pro agendy VS, a až teprve poté bude VS schopna fungovat hospodárně a efektivně.

Dojmy...

Konference nastínila znepokojivý stav veřejné správy a nepříliš nadějné vyhlídky na její reformu. Ne přímo - to spíše tak nějak mezi řádky. Rozhodně si žádný přednášející otevřeně nestěžoval, tedy až na Ledvinku, který na sebe a ostatní úředníky sypal popel a stále dokola se zaklínal frázemi o potřebě konečně už to všechno provždy změnit.

V úvodu jsem naznačil, že diskuse byla opravdu zvláštní v jednom ohledu - naprostém odtržení od člověka a až křečovitém upínání pozornosti na systém. Možná to bylo dáno lidmi, kteří se sem sjeli, neboť z jejich profesí přirozeně vyplývá tato systémová orientace. Ta jednostrannost ovšem byla téměř hmatatelná, jako jakási podivná atmosféra naplňující sál a prostupující každým bez výjimky. Jistě, lze namítnout, že celá reforma VS se točí okolo šťastného občana a že nakonec i na konferenci zazněla potřeba „dělat to celé pro lidi", jenomže ideje z těchto slov mohou velmi náhle vyprchat, a pak... často se strašíme Velkým bratrem, který to přeci také myslel se svými občany dobře. Ne vždy platí člověk=občan - a na to bychom nikdy neměli zapomínat.

 

***

Zdroje

EGON jako symbol eGovernmentu - moderního, přátelského a efektivního úřadu: Základní informace o eGONovi jako zastřešujícím projektu elektronizace veřejné správy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/egon-jako-symbol-egovernmentu-moderniho-pratelskeho-a-efektivniho-uradu-252052.aspx

ZAJÍČEK, Zdeněk. Národní architektonický plán IS veřejné správy. In: Přístupy k řízení IT architektur a center sdílených služeb ve veřejné správě [online]. VŠE Praha, 9.2.2012 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.cssi.cz/cssi/system/files/all/2012_02_09_seminar_zajicek.pdf

*    Pro ty, kdo ho neznají, eGON je personifikace reformy státní správy; mimo zmíněných centrálních registrů, které jsou jeho mozkem, má také prsty (Czech POINT), oběhovou soustavu (KIVS) a srdce (Zákon č.300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Pro podrobnější informace viz web MV ČR: http://www.mvcr.cz/clanek/egon-jako-symbol-egovernmentu-moderniho-pratelskeho-a-efektivniho-uradu-252052.aspx.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback