Dost bylo Šmajse aneb filosofický rozbor jednoho náboženského systému

7. 4. 2009

Každá doba má své mýty, které jsou hluboko zakořeněny v myslích lidí. Lidé dnešní doby, kteří chtějí být in, mají zvláštní světonázor sloužící jim k posuzování smyslu skutečnosti. Tímto světonázorem je myšlenka evoluce - samovolného vývoje světa k lepším zítřkům provázeným neustálým bojem o přežití.

Zajímá nás, proč by měla být evoluční teorie přijímána jako nezpochybnitelný fakt. Pro svou popularitu a rozšířenost? To snad ne, hloupost zůstane hloupostí, i když ji budou opakovat miliony lidí. Pro svou vědeckost? To těžko, přijmeme-li za vědecká fakta to, co můžeme empiricky ověřit, pak je třeba konstatovat, že základní teze evoluce nebyly nikdy empiricky ověřeny. Nebo máme přijmout evoluci pro její filosofickou přesvědčivost? To sotva, málokterá teorie je tak děravá jako právě myšlenka evoluce vydávaná za nezpochybnitelný fakt.

Ukázal bych to na přikladu evoluční ontologie budované na Katedře filozofie Masarykovy univerzity, jejímž autorem je prof. Josef Šmajs.

Evoluční ontologie je ovlivněna několika názorovými proudy. Jak už název napovídá vychází z myšlenky evoluce, tedy neustálého vývoje a přechodu z nižšího řádu do řádu kvalitativně vyššího, a teorie systému s učením o entropii, tedy o tendenci systému dosáhnout pravděpodobného stavu. Evoluci pak chápe jako jakousi protientropickou aktivitu umožňující zachování a nárůst uspořádanosti - informace, kterou potřebují systémy k vlastní sebezáchově. Proti tendenci systémů k chaosu evoluce vytváří řád. Systémy ke své záchově potřebují energii, kterou čerpají ze svého okolí, které tím ovšem entropizují. Prvotní energie byla uvolněna tzv. Velkým třeskem, od té chvíle se vesmír spěje k pravděpodobnému stavu - tepelné smrti. Ve vesmíru však existují ostrůvky, kde dochází nikoliv k rozpadu systémů, ale k jejich vývoji a směřování k vyšším kvalitám, tyto systémy neztrácí informaci, ale informace (uspořádanost) v nich narůstá. To můžeme pozorovat na planetě Zemi, kde se z neživé hmoty vyvinula živá, z rostlin živočichové, z živočichů druh, který posléze ovládl celou planetu - člověk.

Jak se evoluční ontologie dívá na problém lidské kultury? Podle Šmajse je lidská kultura, tedy vše, co vytváří člověk, silně protipřírodní. Přirozené systémy jsou složité a pro svou složitost křehké, člověk je užívá jako materiálu k budování kultury, ničí jejich přirozenou informaci a vkládá do nich informaci svou, podstatně hrubší a neschopnou dlouhodobého vývoje. Kulturní informace vzniká na základě omezených poznávacích schopností člověka, a je proto s přirozenou neslučitelná. Jen biosféra má podmínky pro dlouhodobý vývoj, evoluce kultury však biosféru ničí, nevratně jí odebírá strukturní informaci. Bez biosféry však kultura nemůže přežít.

Nyní bych se rád vyjádřil k několika sporným bodům. Evoluční ontologie se vyznačuje skepsí vůči noetice, považuje noetiku za nikam nevedoucí spekulace o možnostech poznání, zatímco je třeba ukázat, jak se věci objektivně mají a začít řešit krizi. Nedostatek noetického prověření však činí tento směr značně filosoficky labilním. Ve skrovných noetických úvahách vychází z darwinistického pojetí, které poznání považuje za prostředek k adaptaci na životní prostředí. Živý systém poznává jen natolik, aby přežil. Ostatní poznání je zbytečné, proto je poznáváno jen na úrovni mezosvěta. Poznání je objektivní v tom smyslu, že umožňuje adaptaci. Proti této své tezi se však evoluční ontologie zpronevěřuje budováním rozsáhlého spekulativního systému, který sahá daleko za hranice mezosvěta a transcenduje ho do mikrosvěta a makrosvěta. Svá tvrzení pak považuje za objektivní a korespondující s realitou.

Proti filosofii vystupuje evoluční ontologie se scientistickým předsudkem, který za vědecké považuje jen poznatky přírodních věd. Proto do své ontologie zapracovává obraz světa vzniklý na půdě biologie (darwinismus) či termodynamiky (entropie), aniž si je vědoma, že kupříkladu darwinismus nemůže být z přísného scientistického hlediska považován za vědeckou teorii, neboť se jedná o empiricky neprověřenou metafyzickou koncepci, proti níž je možné postavit jinou.

Evoluční ontologie pak trpí samozřejmě také všemi problémy, do nichž se dostává každá dynamická ontologie absolutizující dění. Upírá-li se totiž věcem jejich esenciální stabilita, přestává být možné o nich objektivně vypovídat, čehož si byl dobře vědom Hérakleitův žák Kratylos, který poté, co dospěl názoru, že není možné vstoupit do řeky ani jednou, přestal mluvit a hýbal již jen prstem. Abychom mohli skutečnost pojmově uchopit je nutné abstrahovat od toho, co je pomíjející a hledat to, co je nutné. Dynamická ontologie popírá tento způsob poznání reality, podle ní abstrakcí se zastavuje dění, v němž vše plyne, poznání reality prostřednictvím pojmů, které mu vtiskují zdánlivou stabilitu, pak není adekvátní. Tyto vývody ovšem představuje jako pravdivé, předpokládá tedy, že realitu v pojmech uchopit můžeme. Explicitně tedy popírá to, co implicitně předpokládá.

Evoluční ontologie se rovněž dostává do konfliktu s kauzalitou. Zákonem kauzality je, že účinek musí být obsažen ve své příčině. Podle evoluční ontologie však řád vzniká z chaosu, v němž žádný řád není obsažen, vyšší řád pak vzniká z nižšího, který je kvalitativně na jiné úrovni. Věci nahodilé jsou uváděny z možnosti do uskutečnění bez vnější příčiny, která by byla prosta nahodilosti a možnosti, dějí se samovolně.

Myslím, že to docela stačí. Všimli jsme si jednoho z pokusů, jak relevantně uchopit metafyzickou koncepci budovanou na půdě přírodní vědy prostřednictvím filosofie, který je po filosofické stránce značně žalostný. Hlubší reflexe ukazuje takové slabiny evoluční teorie, že nad ní každý poctivější filosof musí mávnout rukou. Kam jinam ale než do filosofie myšlenka evoluce patří? Vědou v přísném slova smyslu není, protože není empiricky ověřitelná. Zbývá jí už jen jediná oblast - náboženství. Ano, právě sem - mezi falešná náboženství - je třeba evoluční teorii zařadit a také tak se k ní chovat, protože "bohové pohanů jsou démoni."

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

4 komentáře

Obrázek uživatele admin
Anonym
7. 4. 2009

Dobrý den,

rád bych předložil pár kritických poznámek.

Autor v příspěvku píše, že "evoluční ontologie se vyznačuje skepsí vůči noetice, považuje noetiku za nikam nevedoucí spekulace o možnostech poznání", což je tvrzení, které je jednostranné a skreslující. V evoluční ontologii (dále jen EO) se sice zdůrazňuje primát ontologie před gnoseologií, ale gnoseologii (teorii poznání) neodmítá. Kritizuje novověký subjekt-objektový model poznání a snaží se o vybudování nového typu gnoseologie, která poukazuje na biologické (ale i kulturní!) předpoklady poznání, tzv. evoluční gnoseologie. Nikde netvrdí, že jiné než biologické poznávání (které slouží primárně k přežití) je zbytečné. Právě naopak, lidské pojmové poznávání slouží nejenom k přežití, ale i k vytváření kultury a k přenosu sociokulturní informace. Je taky možností biofilní transformace současného protipřírodního kulturního systému.

Taky není pravda, že EO považuje za vědecké jenom poznatky přírodních věd. Pracuje taky s poznatky evoluční psychologie, sociologie či věd o kultuře (kulturologie). S (neo)darwinistické koncepce sice vychází, ale nepřijímá ji beze zbytku (např. v otázce mechanismu biologické evoluce je proti darwinistické představě gradualismu, taky je proti přísnému genetickému determinismu, zdůrazňuje - na rozdíl od neodarwinismu - aktivní roli epigeneze!). Vědecké poznatky EO nechápe jako neměnné výpovědi o realitě, ale jako výpovědi, které podléhají vlivu kultury a které musí být v principu falzifikovatelné. Evoluční teorii vnímá jako metafyzický výzkumný program (souhlasně s K. Popperem), který může být východiskem k racionálnímu popisu skutečnosti (zdůrazňuji, že filosofie není věda, na jejich bedrech tedy neleží problém dokazování vědeckých poznatků). To, že proti tomuto východisku je možné postavit i jiné, EO nepopírá, není ale její povinností to dělat. Další otázkou pak je, nakolik jsou ty jiné východiska "empiricky prověřitelné".

 Taky není jasné, na základě čeho autor tvrdí, že EO popírá poznání reality prostřednictvím pojmů. V rámci evoluční gnoseologie (která vychází z EO) představuje pojmové poznání třetí a nejvyšší stupeň poznávání člověka. Jenom díky tomuto typu poznávání mohl člověk vytvořit kulturu a vymanit se z biologické "vrženosti". EO nepopírá stabilitu, protože ta je (spolu se změnou) předpokladem evoluce jak biologické, tak i kulturní. Stabilitu ovšem neabsolutizuje.

 V souvislosti se "zákonem kauzality" je zavádějící i autorovo tvrzení, že "účinek musí být obsažen ve své příčině". Tohle je metafyzické tvzení nebo spíš předpoklad, které není možné empiricky ověřit (a ani falzifikovat). Teorie kauzalita nám říká "jenom" to, že účinky mají své příčiny a že tento proces je jednosměrný (od příčin k účinkům). To, co říká autor, by vedlo k přísnému determinismu, což ale nesouhlasí s pozorováním nejonom na úrovni makrosvěta (chování člověka či vývoj lidské společnosti), ale ani na úrovni mikrosvěta (např. kvantové fluktuace). EO vychází z poznatků nelineární termodynamiky (Prigogine) a současné biologie (Maturana, Varela, Kauffman), které procesy samovývoje a přechody od chaosu k řádu experimentálně potvrzují.  

Myslím, že mé poznámky ukazují, že formulace autora jsou zavádějící, neúplné a krajně zaujaté. EO skutečně vědou není, ale není ani náboženstvím. Je filosofickou interpretací skutečnosti, která ale nemůže a nechce poskytovat absolutní a neměnné výpovědi (dogmata) o skutečnosti tak, jak to dělají náboženské systémy. Pokud někdo EO za náboženství považuje, tak poukazuje jenom na vlastní nevědomost nebo (což je možná horší) zaujatost. Ta ale byla vždycky nepřátelem kritického myšlení.

P.S.:  Myšlenka evoluce jako "samovolného vývoje světa k lepším zítřkům provázeným neustálým bojem o přežití" je nesprávná a taky nebezpečná. S takovouhle formulací by nesouhlasila nejenom EO, ale ani současná biologie. Je smutné, že takováto zdeformovaná představa o evoluci je značně rozšířená v běžném povědomí lidí. Žel, vypadá to tak, že i vysokoškolsky vzdělaných lidí... 

mt.

Obrázek uživatele jjs

Já vám to, drahý Marku, všechno přesně ukážu.

EO má prostě dalekosáhlé implicitní předpoklady a konsekvence, kterých se nemůžete zbavit. Ve svém textu nyní děláte přesně to, co jsem v příspěvku naznačil, ačkoliv některé formulace explicitně popíráte.

Nefilosoficky, rozporně. Ale jak říkám, přesně vám to na vašem textu ukážu.

Obrázek uživatele admin
Anonym
7. 4. 2009
Budu se těšit! ;-)
Obrázek uživatele jjs
8. 4. 2009
Viz můj nový příspěvek na blogu.

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback