ECIL 2015: zelená společnost, sdílení a radost

Zpráva pojednává o třetím ročníku mezinárodní konference ECIL (European Conference of Information Literacy), který se konal ve dnech 19.-22. října 2015 v Tallinnu. Letošním tématem byl vztah informační gramotnosti a udržitelného rozvoje, prezentovaná témata však často tento rámec dalece přesahovala. Zpráva přináší přehled o tématech, která se během letošního ročníku řešila nejintenzivěji, a o nejzajímavějších příspěvcích, které na konferenci zazněly.

Tradice mezinárodní konference ECIL nesahá příliš daleko. Teprve třetí ročník mladé, ale o to úspěšnější konference letos hostila našemu kabinetu velmi dobře známá Tallinn University. Letošní ročník se pyšnil podtitulem „Information Literacy in the Green Society“, hlavním tématem tedy byla diskuse nad souvislostmi informační gramotnosti a udržitelného rozvoje. Během čtyř dní se v pěti paralelních sekcích vystřídalo více než 170 přednášejících z celkem 50 zemí světa. Navzdory deklarované orientaci na udržitelný rozvoj byl tematický záběr skutečně úctyhodný a Sofiina volba mezi sekcemi byla každodenní realitou.

 Obr. 1: Obsah "welcome tašky"
 
 

„Who once comes to the ECIL, always comes to the ECIL“

Pondělní program byl zahájen úvodním proslovem hned několika řečníků. Účastníky konference přivítaly zástupkyně všech tří univerzit, které se na organizaci konference podílely (tj. Tallinn University, Hacettepe University a University of Zagreb). Jedna z pořadatelek, Sonja Špiranec z University of Zagreb, vyjádřila potěšení nad velkým množstvím opakovaných návštěvníků slovy „Who once comes to the ECIL, always comes to the ECIL.“ Za Tallinn University účastníky přivítal rektor Tiit Land a ředitel School of Digital Technologies, Peeter Normak. Oba vyjádřili nemalou pýchu nad faktem, že právě jejich univerzita hostí tuto konferenci. Úvodní panel uzavřela Sheila Webber z IFLA, která ve své řeči zdůraznila klíčovou roli knihoven při šíření informační gramotnosti.

Po úvodních proslovech následovala první keynote řečnice, kterou byla Sonia Livingstone. Ta ve své prezentaci představila projekt EU Kids Online, jehož cílem bylo zmapovat internetové aktivity dětí ze 33 evropských zemí. V této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že v naší společnosti panují zbytečně velké obavy o bezpečí dětí na internetu, které vydatně přiživují média. Na základě toho se rozhodla na jejich zkušenosti a obavy zeptat samotných dětí. Z výsledků výzkumů vyplynulo, že zatímco množství on-line aktivit mezi lety 2010 a 2014 výrazně stouplo, na množství negativních zkušeností na internetu se to nijak významně nepodepsalo. Můžeme se tedy ptát, do jaké míry je představa o internetu jako místě plném nebezpečí postavena na pravdě a do jaké míry pouze na našich předsudcích.

 Obr. 2: Jdeme na to!
 

První dny se dále nesly ve znamení tzv. „Paper Sessions“ a workshopů. Ústřední téma konference, vztah informační gramotnosti a udržitelosti, dostalo prostor hned první den. Že se jedná o problematiku nepříliš prozkoumanou, bylo možné pozorovat z charakteru příspěvků. Většina přednášejících zde prezentovala výsledky výzkumů, jež se týkaly zvyklostí v užívání digitálních technologií nebo korelací mezi informační gramotností respondentů a jejich přístupem k životnímu prostředí. Možnosti dalšího využití výsledků výzkumů se staly předmětem diskuse.

Zajímavou debatu mezi účastníky vzbudila také přednáška Ane Landøy, podle jejíchž závěrů 66 % rumunských studentů stále preferuje tištěné materiály před elektronickými. Diskutující se nedokázali shodnout na tom, je-li z hlediska udržitelnosti vhodnější užívat zdroje elektronické či tištěné. Jak jsme se později dozvěděli, uspokojivý výzkum na tohle téma doposud neexistuje.

Téma preferencí studentů, co se tištěných a elektronických informačních zdrojů týče, bylo hojně zastoupeno i v dalších prezentacích. Výzkumy provedené na svých univerzitách prezentovali účastníci z Francie, Slovinska, Portugalska a dalších evropských zemí. Výsledky těchto průzkumů byly vesměs všude podobné: studenti uváděli, že se při studiu lépe soustředí na tištěný text, při své práci ovšem preferují kombinaci obojího, tedy jak materiálů tištěných, tak elektronických.

Výzkumům informační gramotnosti různých cílových skupin bylo věnováno množství dalších příspěvků, a to i bez návaznosti na vztah k tzv. „environmental literacy“. Mezi nejzajímavější se bezesporu řadila prezentace týkající se digitální gramotnosti učitelů a učitelek na základních školách v Ghaně, kterou přednesl James Sunney Quaicoe. Jeho úmyslem bylo nejen zmapovat situaci v této oblasti, ale také hledat souvislosti s digitální propastí, jež je v Ghaně stále velmi aktuálním tématem.

Další zajímavá ukázka výzkumu informační gramotnosti přišla z Hacettepe University v Ankaře. Cílem výkumu, jehož výsledky nám přišel interpretovat Turgay Baş, bylo prozkoumat možné korelace mezi domnělou (autoevaluací zjišťovanou) digitální gramotností studentů a jejich volbou předmětů z kurikula, jež bylo podle něj sestaveno právě s ohledem na zvyšování digitální gramotnosti studentů. Na dotaz, je-li v plánu kromě autoevaluace testovat také skutečnou digitální gramotnost studentů, zazněla kladná odpověď – je to v plánu pro další fázi výzkumu.

Také aktivity KISK měly na konferenci své zastoupení. Pavla Kovářová v sekci věnované informační gramotnosti a technologiím představila projekt INTERES, jehož cílem bylo školit vyučující především v malých základních školách v práci s informačními technologiemi. Součástí prezentace byly také tři případové studie, na nichž nejvíce zaujaly propastné rozdíly mezi přístupy jednotlivých ředitelů / ředitelek základních škol k využití IT. 

 Obr. 3: Pavla Kovářová představuje projekt INTERES
 

Kromě tzv. „Paper Sessions“, zde byla i sekce, ve které se našli hlavně účastníci věnující se výuce informační gramotnosti v praxi, a to sekce pojmenovaná „Best Practice“. Namísto pro někoho snad nezáživné teorie se zde řešily konkrétní vzdělávací projekty. Kurz informační gramotosti pro studenty doktorského studia na VUT zde představila např. i Hana Janečková.

K tématu udržitelnosti jsme se krátce vrátili v závěru prvního dne se zasvěceným řečníkem, kterým byl Gobinda Chowdhury. Byl to právě on, kdo vyjádřil znepokojení nad nedostatečným výzkumem v oblasti dopadu užívání papírových a elektronických zdrojů na životní prostředí. Ve své prezentaci se následně zaměřil na podle něj zatím nepříliš prozkoumaný vztah informační gramotnosti a tzv. „environmental literacy“. Zajímavým způsobem poukázal na hrozby, které pro životní prostředí představují energetické výdaje spojené s užíváním informačních technologií. Řešením by podle něj mohlo být např. rozšíření modelu Open Access, jež by výrazně zkrátilo dobu strávenou vyhledáváním dokumentů a tím zabránilo zbytečnému plýtvání energiemi. Pomoci může pochopitelně i rozvoj informační gramotnosti, jelikož informačně gramotný uživatel je schopen pracovat efektivněji a tím rovněž šetřit energie.

Tip na čtení: Sustainability of Scholarly Information (Gobinda G. Chowdhury)

„There´s no critical research about Google without using Google“

Mezi nejzajímavější řečníky konference bezesporu patřil Olof Sundin, který se ve svém příspěvku zamýšlel nad tím, jak při vyhledávání informací na internetu mnohdy zcela nekriticky vnímáme jako nejkvalitnější ty zdroje, které Google umístí na první příčky, a tak doslova „outsourcujeme“ svůj kritický úsudek do internetového vyhledávače. Podle jeho názoru je tato fáze, tj. kritické zhodnocení samotného procesu vyhledávání (tzv. „search criticism“), ve výuce informační gramotnosti velmi často opomíjena. Neměli bychom zapomínat, jak velký vliv má např. právě Google na to, k jakým informacím se dostaneme. Jak sám říká: „Čím lépe něco funguje, tím méně o tom přemýšlíme.“

Nemálo významná část programu byla věnována akademickým knihovnám a faktorům, jež mohou mít vliv na rozvoj informační gramotnosti, a to jak u samotných knihovníků, tak i u studentů. Zajímavý výzkum na tohle téma představily Sirje Virkus a Sigrid Mandre, které se konkrétně zabývaly přístupem středního a vyššího managementu estonských akademických knihoven k informační gramotnosti. Na základě výsledků dospěly k závěru, že manažeři a manažerky považují kompetence spadající do oblasti informační gramotnosti za velmi důležité, samotný pojem však málokdy užívají a velká část z nich netuší, co by si pod ním měla představit.

 Obr. 4: Sigrid Mandre při prezentaci
 

Dalším příspěvkem z této sekce, který stojí za zmínku, je výzkum Amandy B. Click a Meggan Houlihan, do něhož zapojily 80 univerzit amerického typu z celého světa. Jejich cílem bylo prostřednictvím on-line dotazníků zmapovat přístup knihoven těchto univerzit k výuce informační gramotnosti. V další fázi výzkumu mají autorky v úmyslu porovnat výsledky těchto univerzit s „domácími“, tj. s univerzitami na území USA. V diskusi zazněla otázka, byla-li komparací výukových metod identifikována nějaká dobrá praxe, podle autorek zatím nebyla, ačkoliv v to v budoucnu doufají.

V sekci věnované výuce informační gramotnosti zaujal příspěvek, který za celý tým kolegů odpřednášeli Juha Kämäräinen a Jarmo Saarti. Jejich záměrem bylo nastínit možnosti, jak se mohou knihovníci podílet na pomoci studentům s potížemi, se kterými se často setkávají během psaní svých diplomových prací. Jako jedna z těchto potíží bylo zmíněno také plagiátorství, přičemž je podle nich velkým problémem, že takto „postižená“ práce může být na finských univerzitách stále bez problému akceptována. Na otázku, jak k takové situaci může dojít, zazněla odpověď, že ve spoustě případů není jasně určeno, kdo je za případný plagiát zodpovědný a kdo by tedy měl tuto situaci řešit. 

 Obr. 5: Coffee break!
 

 

„Uncertainty is the beginning of learning“

Velmi očekávaným keynote speakerem byla Carol Kuhlthau, jejíž příspěvek sliboval zamyšlení nad dosavadním vývojem pojetí informační gramotnosti a výzvami, které jí k řešení přineslo nové století.

V úvodu příspěvku přednášející konstatovala, že od první oficiální definice v roce 1989 ušla informační gramotnost velký kus cesty. Postupně se rozšiřoval nejen její záběr, ale i oficiální definice, které byly s každou aktualizací delší a komplikovanější. Odpovídají ale tyto definice podmínkách 21. století? Není čas přijít s novou, která by tyto nové podmínky reflektovala?

„The mind doesn´t take everything and put it into order automatically... Understanding that is the biggest help.“

Tohle tvrzení je podle Kuhlthau klíčové pro předefinování infromační gramotnosti. Podle ní nás schopnost získat informaci nečiní informačně gramotnými, to činí až schopnost tvorby znalosti ze získané informace. Definice, kterou zde představuje, důležitost tohoto procesu reflektuje.

„Information literacy is the ability to use information to construct knowledge for wise action.“

 Obr. 6: Carol Kuhlthau přišla s novou definicí informační gramotnosti
 

Tip na čtení: Guided Inquiry. Learning in the 21st Century (Carol C. Kuhlthau, Leslie K. Maniotes, Ann. K. Caspari)

Jak už zde bylo zmíněno, tematické rozpětí příspěvků dalece přesahovalo téma samotné informační gramotnosti a mnohdy tak představovaly exkurz do vzdálenějších oblastí. Jedním z nejzajímavějších spojení byla bezesporu sekce, v níž se pod názvem „Government and Society“ skrývala pestrá směsice příspěvků, jejichž tematické zařazení by se dalo popsat jako koktejl občanské a mediální gramotnosti.

Maureen Henniger nás uvedla do problematiky otevřených dat australských vládních institucí, v níž podle jejích slov stále vládnou nejasná pravidla. V této oblasti existuje silná poptávka po systematičtějším řešení, která ale zatím nebyla uspokojivě vyřešena.

Velmi zajímavý příspěvek přednesla Kristine N. Stewart, kterou zajímal způsob, jakým média pomáhají utvářet názor čtenářů na určitou problematiku. Pro svůj výzkum zvolila citlivé téma imigrace. V první fázi výzkumu provedla analýzu mediálního obrazu imigrantů ve třech nejčtenějších skotských denících, jejíž výsledky následně srovnala s postoji veřejnosti deklarovanými během debat ohledně skotské nezávislosti na zbytku Spojeného království.

Kritickému hodnocení informací se ve své prezentaci věnovala také Mandy Lupton. V takřka hodinovém příspěvku nejprve uvedla několik příkladů „dobré praxe“ manipulace se čtenáři (už jste slyšeli o tom, že po čokoládě se hubne?), načež konstatovala, že žijeme v době tzv. „krize důvěryhodnosti“. Při tvorbě vlastní metodiky efektivního hodnocení informací vyšla z GeST (Generic, Situated, Transformative) modelu informační gramotnosti, který doplnila o složku Expressive. Tento aspekt informace, tedy jejich vyjádření, je podle jejích slov v tradičním pojetí informační gramotnosti soustavně zanedbáván, ačkoliv rozhodně nelze ignorovat fakt, že právě způsob vyjádření informace má důležitý vliv na to, jaké otázky si budeme klást při ověřování důvěryhodnosti zdroje. Lupton postupně představila základní typy dokumentů (např. vědecké či publicistické texty, ale i umělecké artefakty) a společně s nimi základní otázky, které by si měl čtenář položit, chce-li efektivně zhodnotit důvěryhodnost informací.

Tip na čtení: Verification Handbook: An Ultimate Guideline on Digital Age Sourcing for Emergency Coverage (Craig Silverman)

 Obr. 7: Postery, postery, postery...
 

Na žádné konferenci nesmí chybět postery, a na této jich bylo dokonce hned osmnáct. Sešly se postery z různých koutů světa a rozličným tematickým zaměřením, ačkoli lze říct, že početně značně převařovaly postery věnované dobré praxi v informačním vzdělávání. Esteticky nejvíce zaujal interaktivní poster „Effectively, Progressively and Critically with PhD Students“ od Kristýny Paulové, nemálo jich ovšem bylo zajímavých především obsahově. Zmínit lze např. poster věnovaný informačnímu chování tzv. „Google generace“ nebo pojetí knihovny jako „zeleného obýváku“ (na obrázku).

„Save the date! See you in Prague!“

Poslední den konference byl oproti předešlým dnům slabší co do účasti, naproti tomu ale bohatší co do variability příspěvků. Paper sessions, best practice a workshopy byly tentokrát doplněny o panelové diskuse, doktorské sekce a prezentace ve stylu pecha kucha, takže se rozhodně bylo na co těšit.

Zatímco tématem panelové diskuse byly různé aspekty znalostního managementu, pecha kucha sekce nebyla tematicky vymezena a složení příspěvků proto bylo velmi pestré. Pod provokativním názvem „Confessions of a (Research) Shopaholic“ zaujal např. příspěvek Lorraine Kelley, v němž představila vzdělávací program, jehož cílem je studentům vysvětlit jednotlivé fáze výzkumného procesu prostřednictvím přirovnání jeho jednotlivých kroků k fázím nákupu běžného zboží. Právě důvěrná znalost procesu nákupu podle autorky pomáhá studentům pochopit a snáze si osvojit zásady kvalitního výzkumu.

Ke smůle všech, kteří se těšili na některé konkrétní příspěvky, byl program posledního dne výrazně zkrácen. Oslabená účast se podepsala nejen na zaplněnosti hlediště, ale i stage, kam se někteří řečníci bohužel nedostavili. O to více času ovšem zbylo na poslední uspěchaný networking a závěrečný ceremoniál.

Ten za organizátory zahájila Sirje Virkus, která si pro účastníky připravila malé shrnutí toho, co jsme na konferenci slyšeli a koho jsme tam potkali. Není bez zajímavosti, že se Česká republika s celkem 12 účastnicemi (a jedním účastníkem, kterého si ovšem „přivlastnila“ estonská strana) dostala mezi 10 nejčetněji zastoupených zemí. V tomto netradičním žebříčku vedlo s velkým náskokem Finsko, ze kterého se na konferenci dostavilo 55 účastníků, nechávajíc hostitelské Estonsko za sebou s „pouhými“ 32 účastníky.

Česká republika, nebo spíše Praha, bylo i bez ohledu na tento „úspěch“ jedno z nejskloňovanějsích slov závěrečného ceremoniálu. Jeho součástí totiž byla pozvánka na další ročník ECIL, který se bude konat právě v Praze.

 Obr. 8: Hana Landová zve na 4. ročník ECIL
 

Účast na ECIL musí být nezapomenutelným zážitkem pro každého, kdo se aspoň trochu zajímá o informační gramotnost v jakékoliv z jejích podob. Zajímavé prezentace, kontakt s odborníky, výměna zkušeností, inspirující myšlenky i nápady na nové projekty – to je ECIL. Pevně věřím, že jeho čtvrtý ročník, který je již naplánován na 10.-13. října 2016, ten letošní bez problému dožene, a v mnohém i překoná.

Takže „save the date“!

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback