kultura

Článek popisuje aktivity Regionální knihovny Karviná v oblasti komplexní péče o seniory. V úvodu pojmově charakterizuje jmenovanou věkovou skupinu s ohledem na její specifické potřeby a poté se zaměřuje na konkrétní podoby práce se seniory, které realizuje ve spolupráci s Novým Domovem.

Článek přináší hlavní zkušenosti ze studia na Knihovnicko-informační fakultě Petrohradské státní univerzity kultury a umění. Seznamuje s touto institucí a s náplní studia, které tam autorka absolvovala.

Příspěvek se zamýšlí nad konfliktem přírody a kultury, nad tím, kam až tento palčivý problém může zajít. Je autorčiným voláním o pomoc, její dušení hygienou. Vznikl po přečtení knihy Josefa Šmajse Ohrožená kultura, kterou by si měli lidé přečíst, aby se na chvilku zastavili a zamysleli se nad svým bytím.

Úvaha vzešlá jako výstup z kurzu Příroda a kultura. Práce se v duchu evoluční ontologie zamýšlí nad důsledkem protipřírodního působení kultury a snaží se poukázat na takové prvky společenského jednání, které by mohly na současný nerovnovážný vztah přírody a lidské kultury působit pozitivně. Vyzdvihuje potřebu dialogu dvou důležitých aktérů možné nápravy – partnerství rozumu a citu.

Tato zpráva podává informace o průběhu dvoudenní konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě, která se konala již po deváté a to ve dnech 3. - 4. prosince 2008 v konferenčním sále Národního archivu v Praze. Konference byla věnována problematice spolupráce archivů, knihoven, galerií, muzeí a památkové péče při využívání informačních a komunikačních technologií pro ochranu a zpřístupnění kulturního dědictví.

Zpráva přináší souhrnný pohled na páté celorepublikové kolokvium Muzeum a vzdělávací systém v České republice. Výtah stěžejních myšlenek přednesených příspěvků zdůrazňuje význam paměťových institucí v procesu vzdělávání s ohledem na současné vzdělávací trendy.

Tento článek pojednává o tématice jazyků přirozených a umělých, zachovává si především popisný charakter. Autor, tedy já, se snaží přiblížit úlohu (především) přirozeného jazyka v sociální komunikaci. Dalším aspektem jazyka, jímž se zabývá, je jeho provázanost s lidským vnímáním a myšlením. Přirozený jazyk je také nahlížen v souvislosti s kulturou a jejím vývojem. Jazyky umělé jsou zde nastíněny taktéž převážně z pohledu na jejich komunikační funkci. Stručně je přiblížena jejich charakteristika, vývoj a pronikání do sféry jazyků přirozených. Tématika je podávána spíše zeširoka, práce se zdržuje hlubšího pronikání do problematiky.

Následující text jsem našel dnes ve svém počítači. Jedná se o původní seminární práci do Multikulturní výchovy. Napadlo mne se o ni s vámi podělit, třeba to může někoho zajímat :-).

Je velmi obtížné pokusit se z filozofického celku evoluční ontologie zvolit k úvahám pouze jedno téma. Myšlenky profesora Šmajse se odvíjejí v souvislostech natolik propojených, že pokusíme-li se vyjmout z celku jeden motiv, pak nás jeho objasnění provede opět všemi cestami. Shodíme-li kterýkoli z dominových kamenů, efekt se projeví všemi směry.

Povídka byla inspirována knihou Ohrožená kultura od Josefa Šmajse, v níž nás autor seznamuje se svými úvahami nad globální ekologickou krizí, jež pramení z konfliktu přírody a lidské kultury.