kultura

Článek se kriticky ptá, proč se lidstvo dostatečně nezaměřuje na zachování svého přírodního bohatství a neusiluje o udržení zdravého životního prostředí. Co nás vede k tomu, že si doslova kopeme hrob a dostatečně nedbáme na zlepšení podmínek k žití následujících generací a jejich udržování naší dlouho budované kultury?

„Jak komunikovat s mentálně postiženými uživateli v knihovnách?“ Jednodenní seminář z cyklu Bezbariérová knihovna – Morava, který pořádá Sekce služeb osobám se specifickými potřebami SKIP společně s Knihovnou Jiřího Mahena (KJM). Cílem semináře bylo navést pracovníky knihoven na vhodnou spolupráci a komunikaci s mentálně postiženými uživateli.

Fotoreportáž z pracovní cesty do polské Poznaně (18. - 21. 10. 2011), která se konala u příležitosti 45. výročí vzájemné spolupráce měst Brna a Poznaně (1966 – 2011). Zahraniční delegace se z důvodu partnerství knihoven obou měst zúčastnili i zástupci Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Autorka se v předkládané eseji pokouší o konfrontaci vlastních názorů s myšlenkami autora knihy Evoluční ontologie Josefa Šmajse. Vytváří tak jakousi polemiku nad tématem globální ekologická krize a konflikt přírody a kultury.

Článek čtenáře seznamuje s rozmanitou kulturní činností Malého divadla hudby, které působí při Hudební knihovně KJM v Brně.

Autor eseje osobitě reflektuje problém soudobé společnosti - globální ekologickou krizi. Činí tak na základě konfrontace vlastních názorů s myšlenkami autora knihy Evoluční ontologie Josefa Šmajse.

Evoluční ontologie jako filosofický směr v sobě skrývá několik rozporů, které ztěžují jeho pochopení a následné přijetí. Autor se v následujícím textu snaží poukázat na některé z těchto rozporů, které lze najít v knize Ohrožená kultura: od evoluční ontologie k ekologické politice.

Článek přináší sondu do repertoáru služeb, které Knihovna Jiřího Mahena v Brně nabízí seniorům (čtenářům i návštěvníkům knihovny). Zabývá se realizovanými kurzy, kulturním a společenským vyžitím a aktivitami Klubu seniorů.

Cílem textu je podat stručný popis problematiky medializace skutečnosti. Důraz je přitom kladen zejména na společenské důsledky tohoto fenoménu. Z toho vyplývá struktura práce, jež se v první části zabývá odbornou deskripcí vlivů médií, zatímco druhá část je více zaměřena na spojitosti s obecným fungováním společnosti a vyžaduje si tak abstraktnější přístup s oborovými přesahy.

Článek je podrobným seznámením s myšlenkami Benedicta Andersona, které se zabývají představou a pojmem národního společenství, které na základě odmítnutí klasických atributů připisovaných národu autor posunuje v termín "imaginární společenství".