klasifikace

Text se zabývá kritickou klasifikací a feministickou kritikou selekčních jazyků. Neposkytuje metodologický návod pro kritickou textuální analýzu, ale představuje hlavní argumenty kritických analýz univerzálních klasifikačních systémů – tedy především výtky směřované k jazyku a terminologii klasifikací, reprezentaci tématu a struktuře a standardům systémů. Argumenty kritiky ilustruje na příkladech z Mezinárodního desetinného třídění (MDT).

Příspěvek nastiňuje základní teorii tvorby a zpracování klíčových slov a v krátkosti i stručnou historii klíčových slov. Dále popisuje způsob jejich tvorby v Knihovně Jiřího Mahena v Brně. Za krátké časové období statisticky zpracovává informace o vyhledávání v knihovním katalogu a popisuje základní chyby ve formulaci informačních požadavků čtenáři.

Folksonomie jsou jedním z mnohých progresivních a čím dál více oblíbených novodobých nástrojů internetu. Jejich pojmenování pochází z dvou výrazů, a to „folk“ – lidový a „taxonomie“ – třídění, systém. Může tedy hovořit o lidovém pořádání znalostí. Stejně jako ostatní systémy třídění i folksonomie mají své silné a slabé stránky. Vzhledem k negativním specifikům, které jsou z povahy těchto systémů zřejmé (mnohoznačnost, absence kontroly synonym a homonym, nepřesné vyhledávání), jsou folksonomie vhodné jen u některých typů dokumentů, stejně jako řízené slovníky by nebyly využitelné u mnohých systémů. Mnohé výhody tohoto komunitního vytváření slovníků (laciné, intuitivní, rychlá reakce na nové termíny, uživatelsky přívětivé) si však zajistily velkou oblibu zejména zejména v oblasti sdílení a komunikace na internetu.

Článek je výtahem z autorčiny bakalářské diplomové práce obhájené v roce 2007 v Filosofické fakultě MU. Bakalářská diplomová práce „Pravidla indexace beletrie se zaměřením na situaci v českých knihovnách“ předkládá základní teoretické poznatky o věcném zpracování beletrie a zjišťuje stav věcného zpracování beletrie v českých knihovnách. Její teoretická část nastiňuje specifické aspekty věcného zpracování beletrie včetně jeho historického pozadí a všeobecný postup při tvorbě a uplatňování pravidel věcného zpracování beletrie a pokračuje výčtem a popisem existujících systémů věcného zpracování beletrie (DDC, GSAFD, DBCSH, „Problem Child“ System, AMP, tezaury pro indexaci beletrie) včetně upozornění na problémy při jejich používání. V praktické části je zjišťován současný stav věcného zpracování beletrie v českých knihovnách, a to jednak analýzou selekčních obrazů dokumentů zvolené množiny bibliografických záznamů z elektronických katalogů zvolených českých knihoven, jednak dotazníkovým šetřením v českých knihovnách. V závěru práce je uvedeno stručné doporučení pro české knihovny, jak zlepšit věcné zpracování beletrie.

Příspěvek se věnuje folksonomii – novému schématu kategorizace obsahu internetu, který je součástí fenoménu Web 2.0. Kromě představení folksonomií a jejich vlastností dochází ke srovnání s klasickými klasifikačními schématy, zhodnocení výhod a nevýhod a popisu možností využití folksonomií v knihovní praxi a social bookmarkingu.