Informační věda

Pro podporu činnosti projektu Národní klastr informačního vzdělávání (NAKLIV) proběhl průzkum s cílem zjistit potřeby a preference pracovníků, jejichž pracovní náplň se týká oblasti informačního vzdělávání za účelem pořádání vzdělávacích akcí zaměřených na lektorství informačního vzdělávání. Článek předkládá výsledky realizovaného průzkumu.

Článok volne nadväzuje na predošlú typológiu výmeny informácií vo virtuálnych komunitách, pričom sa autorka venuje predovšetkým špecificky orientovanému informačnému správaniu, ktoré možno nájsť vo vedeckých virtuálnych komunitách a teórii TORSC (Theory of Remote Scientific Collaboration - teória vzdialenej vedeckej kolaborácie).

Koncept kvality lze chápat absolutně či relativně. Pro manažerské řízení kvality má význam zejména pojetí relativní, které kvalitu chápe buď jako soulad s předem definovanými specifikacemi, nebo jako zajištění neustálého zlepšování a transformace organizace. Metody kontroly kvality ve smyslu vyřazování vadných výrobků, stejně jako pokročilejší techniky zajišťování či řízení kvality, jejichž cílem je, aby výsledné produkty byly nejen bezvadné, ale aby dokonce překonávaly potřeby a očekávání zákazníků, mají svůj původ ve sféře průmyslové výroby. Byly však adaptovány i pro oblast služeb, a to včetně služeb vzdělávacích. Zavedení systému řízení kvality je strategickým rozhodnutím konkrétní vzdělávací organizace. Jeho přínos spočívá ve zmapování jednotlivých procesů, stanovení jejich efektivity, zavedení opatření k nápravě a prevenci opakovaných problémů, lepší organizaci práce a celkovém zvýšení spokojenosti všech zainteresovaných. Pro zavedení systému řízení kvality mohou vzdělávací organizace využít standardizovaných nástrojů, jako jsou např. normy ISO řady 9000, model excelence EFQM a z něj odvozený model CAF nebo metoda BSC.

Tato esej je zaměřena na atributy „mít“ a „být“ v pojetí Ericha Fromma, na něž se zaměřuje ve své knize „Mít, nebo být?“ a na myšlenky související s jeho viděním rozdělení existence na mody vlastnění (mít) a bytí (být). V první části jsou stručně objasněny hlavní autorovy myšlenky, jejich porovnání a jsou zde uvedeny také příklady situací, kdy se s těmito mody setkáváme v běžném životě. Dále pak hodnotím autorovy argumenty, kterými podkládá své názory a snažím se nad nimi kriticky zamyslet. V poslední části se zabývám možným průnikem teorií Ericha Fromma s dílem Martina Bubera „Já a Ty“.

Cílem textu je podat stručný popis problematiky medializace skutečnosti. Důraz je přitom kladen zejména na společenské důsledky tohoto fenoménu. Z toho vyplývá struktura práce, jež se v první části zabývá odbornou deskripcí vlivů médií, zatímco druhá část je více zaměřena na spojitosti s obecným fungováním společnosti a vyžaduje si tak abstraktnější přístup s oborovými přesahy.

Práce se zabývá informačním problémem v knize amerického politika Alberta Gora Země na misce vah vydané v roce 1992. Prezentuje pohled autora na samotné informace a znalosti, jeho chápání a terminologii nevyužitelných dat. Dává přehled problémů, které podle Gora vznikají z informačního přetížení, a popisuje také navrhnuté řešení v podobě informační superdálnice, jeho zastánce i kritiku.

Práce na téma Virtuální univerzity se v úvodu zabývá vývojem směřování společnosti a vzdělanosti do etapy informační společnosti, potřeby celoživotního vzdělávání, různými i novými formami vzdělávání. Příklad skotské univerzity, která musela překonat konzervativní formy výuky, aby vytvořila moderní virtuální vzdělávací prostředí. Virtuální univerzita španělské univerzity v Barceloně, která je zaměřena nejen na distanční vzdělávání studentů s různými handicapy, pro něž je studium prostřednictvím internetu téměř jedinou možností získání VŠ vzdělání. Univerzita Shiraz z Íránu, která prostřednictvím virtuálního vzdělávání poskytla bakalářský titul mnoha studentům, kteří našli uplatnění v íránském obchodním a technickém odvětví. Její příklad by mohl sloužit pro další rozvojové země. Městská univerzita v New Yorku, která by mohla být modelem pro moderní virtuální univerzitu, jejímž cílem je spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání a vytvoření sítě institucí k dosažení tohoto cíle. V závěru jsou shrnuty některé poznatky o virtuální univerzitě.

Text se zabývá problematikou kompetencí ve vzdělávání. Stručně nastiňuje jejich význam, pokouší se je definovat na několika úrovních, všímá si vývoje pojmu i obsahu kompetencí v Evropě i v České republice. Podrobněji se věnuje jejich výčtu s ohledem na různé stupně vzdělávání, na základě Evropského referenčního rámce pak podává jejich stručnou definici. Závěrem se stručně zmiňuji o metodách rozvíjejících kompetence studentů ve vzdělávání.

Práce se zabývá vlivem informatizace na knihovnictví. I přesto, že je to velice obsáhlé téma a prakticky se neustále s vývojem nových technologií posunuje dále, pokusím se shrnout stěžejní body vlivu informatizace na knihovnictví a zamyslet se nad současným vlivem informatizace na tento obor. Hlavní část práce se tedy věnuje vlivu informatizace na knihovnictví a automatizaci knihovnických procesů.

Původně to měla být úvaha na téma "Budoucnost informační vědy". Nakonec se z toho stala lehce filozofická povídka o budoucnosti na neznámé planetě, do které lidé nemilosrdně zasáhli...