Informační věda

Druhý díl článku „Tatuáž jako znakově významový systém v zrcadle kybersémiotiky“ navazuje na stejnojmennou první část, jež se zaobírala interpretací tetováže jako určitého znaku, mapováním jejích historických významů a nakonec výkladem tetováže jako autopoietického systému v kontextu kyberneticky druhého řádu. Článek se nejprve zaměřuje na sémiotiku tetování a následně se fenomén tetování pokouší teoreticky zasadit do kybersémiotického konceptu.

Příspěvek pojednává o tématu umělých společností a základních principech jejich fungování.

Článek je zkrácenou verzí bakalářské práce s názvem Tatuáž jako znakově významový systém v zrcadle kybersémiotiky. Dělí se do dvou dílů. První díl se nejprve zaobírá výkladem tetováže jako určitého znaku, následně pak nastiňuje dějinný vývoj tohoto fenoménu v kontextu jeho historických (i současných) významů. V poslední části se zaměřuje na podání tetováže, jako určitého systému.

Článek vznikl zkrácením bakalářské práce autorky obhájené v roce 2008 na Masarykově univerzitě v Brně. Práce se zabývá digitální propastí mezi gendery v České republice, zvláště genderovou segregací profesí v informačním prostředí, pro nějž je typické nízké zastoupením profesionálek v oblasti informačních a komunikačních technologiích (dále jen ICT). Autorka se ptá po příčinách současné situace, jejich možných následcích pro ženy i celou společnost, a pokouší se formulovat doporučení vedoucí k nápravě. Druhá část článku – Žena (ne)gramotná – analyzuje míru a způsob participace žen na informační společnosti České Republiky (dále jen ČR). Upozorňuje na fenomén gender digital divide jako na potenciální příčinu sociální exkluze žen. Poukazuje na vliv genderových stereotypů vázaných k schopnosti žen ovládat ICT. Jejich působení v procesu socializace identifikuje jako brzdící faktor plného rozvoje všech složek informační gramotnosti. Jako příklad důsledku působení těchto stereotypů uvádí bipolární genderovou segregaci na trhu práce ČR v segmentu, který je vázán k informačnímu prostředí.

Článek vznikl zkrácením bakalářské práce autorky obhájené v roce 2008 na Masarykově univerzitě v Brně. Práce se zabývá digitální propastí mezi gendery v České republice, zvláště genderovou segregací profesí v informačním prostředí, pro nějž je typické nízké zastoupením profesionálek v ICT. Autorka se ptá po příčinách současné situace, jejich možných následcích pro ženy i celou společnost, a pokouší se formulovat doporučení vedoucí k nápravě. První část článku – Žena (ne)racionální – vyjasňuje základní pojmy z oblasti genderových studií a představuje feministický postoj, který je zvolen jako východisko textu. Pokouší se zpochybnit stereotypy o „ženském myšlení“, na jejichž základě byly ženy jako neracionální bytosti vyřazeny z racionálních oblastí lidské činnosti: vědy, výzkumu a technickým oborů. Díky charakteru informační společnosti a jeho spjatosti s ICT může toto vyloučení nabývat na univerzálnosti v podobě sociální exkluze. Jádro této části tvoří popis biologických a sociálních odlišností mezi pohlavími, u kterých lze předpokládat vliv na způsob myšlení.

Dokument je zkrácenou verzí bakalářské práce autora obhájené v roce 2008 na Univerzitě Karlově v Praze. Cílem textu je popsat současný stav současného vývoje výpočetní techniky určené k implementaci do nervové soustavy člověka a jejímu přímému ovlivňování. Závěrečná část se věnuje myšlenkám, co může zmíněný technologický pokrok přinést a kterým směrem se lidstvo může ubírat. Zároveň jsou zmíněny některé odhady budoucího vývoje, které ve 20. století pronesly některé osobnosti příbuzných oborů. V neposlední řadě je věnován krátký prostor futurologickým představám, jak se může svět změnit do roku 2030.

Článek pojednává o novém rámci, rozvíjeném dánským profesorem Sørenem Brierem, který propojuje oblast kybernetiky a sémiotiky - kybersémiotice. Kybertsémiotický pohled se na svět dívá prostřednictvím kybernetiky druhého řádu, Piercovi triadické sémiotiky a Wittgensteinových jazykových her. Nabízí tak možnost vytvoření můstku mezi vědou a kulturou. Tímto přístupem se Søren Brier snaží přispět k vytvoření jednotné teorie informace

Dokument je zkrácenou verzí bakalářské práce autora obhájené v roce 2008 na Univerzitě Karlově v Praze. Cílem textu je popsat současný stav současného vývoje výpočetní techniky určené k implementaci do nervové soustavy člověka a jejímu přímému ovlivňování. Druhá část se věnuje zařízením pro tělesně postižené, která se snaží plnohodnotně substituovat amputované končetiny, ztracený sluch nebo zrak. V závěru jsou rozebrány některé etické a společenské otázky, které s sebou tyto technologie přinášejí.

Příspěvek se zamýšlí nad konfliktem přírody a kultury, nad tím, kam až tento palčivý problém může zajít. Je autorčiným voláním o pomoc, její dušení hygienou. Vznikl po přečtení knihy Josefa Šmajse Ohrožená kultura, kterou by si měli lidé přečíst, aby se na chvilku zastavili a zamysleli se nad svým bytím.

Článek obsahuje stručné doložení rozdílu mezi pojmy informace a dezinformace a dopad tohoto faktu na možné hodnocení chování jedinců v rámci společnosti.