sociální sítě

Občanská společnost jako fenomén vznikající v druhé polovině devatenáctého století zásadním způsobem formoval lidské myšlení a chápání kultury, osobního uplatnění, ale také třeba postupnou demokratizaci společnosti. Na klasický model postupně navazují aktivity, které jsou spojeny se sociálními sítěmi.

V současné době patří mezi stále rozšířenější zařízení chytré telefony, tzv. smartphony, které vedle jiných praktických vlastností umí určovat svoji geografickou polohu. Tento článek se zabývá problematikou soukromí ve vztahu ke geolokaci smartphonů. Představuje tři zvolená rizika, mezi která autorka řadí geolokaci v digitálních fotografiích, mobilní sociální sítě a geolokační hry. V závěru článku jsou uvedeny jednotlivé způsoby narušení soukromí ve vztahu ke geolokaci.

Spravujete na Facebooku stránku knihovny? Potýkáte se s novým zobrazením Timeline? Nezoufejte. V následujícím textu si ukážeme nejdůležitější novinky, které se s přechodem stránek na Timeline objevily, a rozebereme si možnosti jejich využití.

Michal Juhás je zakladatel, hlavní vizionář a neúnavný propagátor sociální sítě BookFan. Vystoupil v na půdě Kabinetu Informačních studií a knihovnictví v předmětu Blok expertů - před tím však poskytl rozhovor o knihách, sociálních sítích, čtenářství a další podivuhodnostech.

S Ondřejem Křenkem jsme se sešli v Místogalerii na Skleněné louce. Křenek je brněnský hudební promotér, který už uspořádal v Brně desítky koncertů. V současné době mu je 23 let a studuje na Filozofické fakultě MU Sdružená uměnovědná studia. Bavili jsme se mimo jiné o hudbě, propagaci a elektronických sítích. To hlavní zprostředkovává následující interview.

V súčasnosti je Mgr. Peter Weisenbacher interným doktorandom na Katedre knižnično-informačných vied FiF UK. Mimo štúdia a výskumu sa venuje otázke ľudských práv a je nezávislým publicistom so záberom na medzinárodnú politiku. Po ukončení magisterského štúdia na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského – zameranie na knižnično-informačné systémy, pracoval 5 rokov v komerčnom podniku technologického zamerania, kde okrem svojej bežnej náplne práce spočívajúcej v technickej podpore vytvoril pre svojho zamestnávateľa firemnú knižnicu. Od roku 1999 publikoval vo viacerých českých i slovenských periodikách z oblasti informačných technológií.

Článek se zabývá specifickými nástroji e-philanthropy, které současné on-line prostředí neziskovým organizacím nabízí.

Článek vychází z diplomové práce Internetové sociální sítě jako nové působiště knihoven a knihovníků a navazuje na předchozí části, kde jsem se věnoval knihovnám na Twitteru a první části mého výzkumu. Obsahem článku jsou vybrané závěry z výzkumu a doporučení a tipy pro knihovny. Z prostorových důvodů zde neuvádím podrobné výsledky testování hypotéz. Tyto jsou k dispozici v mé magisterské diplomové práci.

Článek vychází z diplomové práce Internetové sociální sítě jako nové působiště knihoven a knihovníků a navazuje na předchozí část, kde jsem se věnoval knihovnám na Twitteru. Obsahem článku je úvodní část (vyhodnocení dopovědí) výzkumu, ve kterém jsem zkoumal, jak knihovny v České republice využívají Facebook. V dalších článcích bude uvedeno vyhodnocení hypotéz a také závěry výzkumu.

Následující zpráva je z konference s názvem BOBCATSSS 2011 – Finding new ways konané v maďarském Szombathely. Studentská konference se konala ve dnech 31. ledna až 2. února. Jednalo se o 19. sympózium tohoto druhu pro studenty oboru, učitele a profesionály z knihoven a příbuzných oborů. Letošní rok byli pořadateli studenti a učitelé ze tří zemí a vysokých škol: Oslo University College, University of West Hungary a University of Applied Science Burgenland. Konference se zúčastnili lidé z celého světa. Za Českou republiku to byl jeden tým z Prahy a náš devítičlenný tým z Brna: projekty Audioknihy.net, E-lka, Viakisk a ProInflow plus učitelský dozor Michala Lorenze.