selekční jazyky

Text se zabývá kritickou klasifikací a feministickou kritikou selekčních jazyků. Neposkytuje metodologický návod pro kritickou textuální analýzu, ale představuje hlavní argumenty kritických analýz univerzálních klasifikačních systémů – tedy především výtky směřované k jazyku a terminologii klasifikací, reprezentaci tématu a struktuře a standardům systémů. Argumenty kritiky ilustruje na příkladech z Mezinárodního desetinného třídění (MDT).

Článek pojednává o sémantice ve značkovacím jazyce HTML. Prostředky pro popis významu obsahů jsou hledány na různých syntaktických úrovních jazyka a také jsou vedle sebe stavěny různé verze jazyka – chronologický pohled končí aktuálním tématem „Microformats“.

Příspěvek nastiňuje základní teorii tvorby a zpracování klíčových slov a v krátkosti i stručnou historii klíčových slov. Dále popisuje způsob jejich tvorby v Knihovně Jiřího Mahena v Brně. Za krátké časové období statisticky zpracovává informace o vyhledávání v knihovním katalogu a popisuje základní chyby ve formulaci informačních požadavků čtenáři.

První část srovnávací analýzy obsahuje obecnou charakteristiku obou knihoven a popisuje možnosti vyhledávání v jednotlivých katalozích.

Následující text vznikl jako esej do předmětu Současné trendy v selekčních jazycích na téma Sémantický web.

Druhá část srovnání dvou databází - LISA a LISTA - přináší praktický příklad vyhledávání informací v těchto databázích.

Článek přináší první část srovnání databází zaměřených na knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraniční oblasti, LISA a LISTA. První část popisuje charakteristiku těchto databází a možnosti vyhledávání, které nabízí.

Tato práce popisuje jednu z významných oblastí selekčních jazyků – indexaci dokumentů - přičemž se zabývá indexací automatickou a intelektuální, snaží se zmínit výhody i nevýhody obou typů indexace, a také je vzájemně porovnává a vyhodnocuje. V práci je dále nastíněn i možný budoucí vývoj procesů indexace, jež jsou v současné době (navzdory hledání možných řešení) stále ještě popisovány jako poměrně nedokonalé.

Vícejazyčný tezaurus představuje kontrolovatelný a měnitelný slovník lexikálních jednotek, založený na lexiku dvou nebo více přirozených jazyků. Zobrazuje sémantické vztahy mezi lexikálními jednotkami. Je určený na zpracovávání a vyhledávání informací v několika jazycích. Vytvoření vícejazyčného tezauru je činnost velmi náročná a vyžaduje vysokou odbornost. Výsledkem je snadný přístup při vyhledávání a zpracování informací, a to nejen na národní úrovni, ale i na úrovni zahraniční. Přitom je nezbytná mezinárodní spolupráce.

Článek je výtahem z autorčiny bakalářské diplomové práce obhájené v roce 2007 v Filosofické fakultě MU. Bakalářská diplomová práce „Pravidla indexace beletrie se zaměřením na situaci v českých knihovnách“ předkládá základní teoretické poznatky o věcném zpracování beletrie a zjišťuje stav věcného zpracování beletrie v českých knihovnách. Její teoretická část nastiňuje specifické aspekty věcného zpracování beletrie včetně jeho historického pozadí a všeobecný postup při tvorbě a uplatňování pravidel věcného zpracování beletrie a pokračuje výčtem a popisem existujících systémů věcného zpracování beletrie (DDC, GSAFD, DBCSH, „Problem Child“ System, AMP, tezaury pro indexaci beletrie) včetně upozornění na problémy při jejich používání. V praktické části je zjišťován současný stav věcného zpracování beletrie v českých knihovnách, a to jednak analýzou selekčních obrazů dokumentů zvolené množiny bibliografických záznamů z elektronických katalogů zvolených českých knihoven, jednak dotazníkovým šetřením v českých knihovnách. V závěru práce je uvedeno stručné doporučení pro české knihovny, jak zlepšit věcné zpracování beletrie.