citační vyhledávání

Mnozí z nás, kteří už museli napsat nějakou tu „bakalářku“ nebo “magisterku“, jistě chápou, co je myšleno noční můrou v souvislosti s citacemi. Nejenže není snadné vypořádat se s faktem, že musíte napsat nespočetné množství stran na nějaké téma, ale když pak přijde na řadu závěr a je potřeba ocitovat spoustu materiálů, z kterých jste čerpali, polije vás smrtelný pot. Vyvstane řada otázek jako např.: jak dokument ocitovat, pokud je jen na internetu, jak vyjádřit autorovu myšlenku, když nelze jen tak zkopírovat nebo tady je použitý obrázek z knížky, co s tím? Článek vám pomůže najít řešení, které vám odpoví nejen na tyto, ale i na spousty dalších otázek, týkajících se tohoto tématu.

Téměř přesně před čtyřmi lety, v listopadu 2004, představila firma Google svůj nový produkt – vyhledávač vědecké literatury Google Scholar (GS). Jeho uvedení vzbudilo velkou pozornost a rychle se vynořila záplava článků, recenzí a natěšených uživatelů. Prvotní nadšení však brzy částečně ochladlo, když se ukázalo, že tento nástroj – jakkoliv pro řadu uživatelů nesporně velmi užitečný, má i mnoho zásadních vad na kráse. Vad, které navíc často přetrvávají až do dnešních dnů. Jak to tedy s Google Scholar vypadá? Je to spící tygr s potenciálem monopolizovat v budoucnu oblast vyhledávání vědeckých informací, obdobně jako klasický vyhledávač Google dominuje dnes obecnému vyhledávání na webu? Nebo je to ze strany Google spíše již „odpískaný“ nedotažený pokus, slepá ulička vývoje? Těžko hádat, ponechme to budoucímu vývoji. Dnes si alespoň představme Google Scholar jako takový – jeho aktuální stav se všemi obecně uváděnými plusy a mínusy.