e-books

Cílem rozsáhlé stati řešící elektronické čtení v České republice je nabídnout čtenáři sumarizační pohled na tuto problematiku. Jakub Fryš se v článku zabývá fenoménem elektronické knihy ve vztahu k technologickému vývoji současnosti. Ve třetí části popisuje pirátství, současný stav v knihovnách, nezapomíná ani na reflexi klíčových problémů.

Národní technická knihovna pokračuje třetím seminářem na téma elektronické čtení. Náplní tohoto semináře byly prezentace týkající se tématu e-knih – možnosti přístupu k nim, možnosti práce s nimi a možnosti kvalitního uchovávání. Velmi důležitou a přínosnou součástí semináře byla prezentace nových komunikačních médií – čteček a iPadů, a možnost přímo si vyzkoušet jednotlivé aplikace vhodné pro práci s e-knihami.

Stať řeší elektronické čtení v České republice. Cílem je komplexní shrnutí této problematiky. Zabývá se fenoménem elektronické knihy ve vztahu k technologickému vývoji současnosti. V druhé části Jakub Fryš poukazuje na problematiku autorského zákona a existující možnosti zabezpečení e-knih.

Stať řeší elektronické čtení v České republice. Cílem je komplexní shrnutí této problematiky. Zabývá se fenoménem elektronické knihy ve vztahu k technologickému vývoji současnosti. Popisuje ji jako zcela novou formu záznamu a šíření informací. Jsou zdůrazněny výhody, které digitální kniha přináší. Dále pojednává o vzniku a vývoji českého trhu e-knih.

“Hrubý Řezáč” NENÍ nový brand laciných toaletních papírů. Shoda iniciálů Adama Hrubého s iniciály německého diktátora je čistě náhodná. Adam Hrubý a Jan Řezáč jsou jména dvou brněnských designérů, které jste před časem viděli přednášet na KISKu. Honza je úspěšný. Neemigroval do Anglie pouze proto, že jeho žena neumí moc dobře anglicky. Což zní sympaticky. Pokud jste hipster. Oba chodili do skautu, Honza tam dostal přezdívku Filosof, což je spíš bez komentáře. Adam svou přezdívku radši neprozradil, protože je prý “moc gay”. Adam i Jan vystudovali informatiku v Brně, jeden se pustil na dráhu grafického designu, druhý na webdesign. Upřímně, oba dohromady jsou tak ukecaní, že ve Falku jsem s nimi natočil přes šedesát minut materiálu. Ten jsem pak musel dva dny filtrovat od plev a přepisovat. Proto si z nich utahuju.

Pavla Švástová pracuje jako odborná knihovnice v Moravské zemské knihovně v Brně. Je zároveň jednou z odbornic, která se v České republice profesionálně věnuje problematice digitalizace dokumentů, potažmo digitální ochraně a zpřístupňování kulturního dědictví. Pavla Švástová přednášela o problematice digitalizace v rámci Bloku expertů na KISKu.

Elektronické knihy jsou aktuálním tématem v mnoha knihovnách. Problémem je jejich nákup v licencích umožňujících výpůjčky, pořizování čtecích zařízení pro uživatele, vytvoření platformy pro jejich půjčování. Touto problematikou se zabýval i seminář „E-knihy – současný stav a možné směry vývoje 2“ konaný v Národní technické knihovně v Praze. Knihovnice ze čtyř velkých českých knihoven na něm informovaly o situaci v svých knihovnách.

Článek představuje e-knihy pohledem vydavatele - Městské knihovny v Praze. Přináší informace o tom, jak tvorba v Městské knihovně v Praze začala, jaká jsou specifika při vydávání e-knih, až po to, jaké náležitosti by e-kniha měla podle MKP mít a v jakých formátech je možné ji distribuovat mezi čtenáře.

Autor článku se pokouší především odpovědět na aktuální otázky, které s sebou elektronické knihy nesou - jaké změny s sebou pro své uživatele přináší a jaké jsou jejich výrazné rysy, které je do značné míry diferencují od klasických knih. Je elektronická kniha "kniha"? A má své místo v knihovnách?

Dne 20. 4. 2011 se v budově Národní technické knihovny, u příležitosti Světového dne knihy a autorského práva (23.4.) a Světového dne duševního vlastnictví (26.4.), konala minikonference, která se věnovala problematice autorského práva. V Ballingově sále se při této příležitosti sešlo hned osm odborníků z různých sfér, kteří předestřeli svůj pohled na autorský zákon a na připravovanou novelu.