E-knihy v knihovnách

Seminář E-knihy - současný stav a možné směry vývoje 2 je součástí projektu Národní technické knihovny Moderní informační a komunikační technologie v knihovnictví 2011, který je uskutečňován v rámci programu Ministerstva kultury Veřejné informační služby knihoven - program Mimoškolní vzdělávání knihovníků. Seminář se konal 6. prosince 2011 ve Vzdělávacím centru Národní technické knihovny v Praze. Předcházel mu seminář E-knihy - současný stav a možné směry vývoje, který byl zaměřený na problematiku přidělování identifikátorů on-line publikacím.

Národní technická knihovna zvenku

V prvním bloku příspěvků s názvem E-knihy a čtečky v knihovnách se s námi o své zkušenosti podělily čtyři knihovnice z čtyř velkých českých knihoven.

Jako první vystoupila Radka Římanová z Národní technické knihovny. Tato knihovna má v současnosti digitalizovaná skripta, která jsou uživatelům přístupna pouze na počítačích ve studovně. Zájem o tuto službu je ale minimální, a tak e-skripta slouží spíše jako záloha. Knihovna se snaží vyjednávat s malými vydavateli odborné literatury o podmínkách nákupu e-knih pro půjčování. Ti mají ale obavy, že když kniha bude dostupná online, klesne poptávka. Problémem je rovněž skutečnost, že tato vydavatelství mají licenci například na skripta většinou na 5 let a texty nejsou vždy hned k dispozici ve vhodném formátu pro e-books. Národní technická knihovna hledá agregátora, který by za ni vyjednával s vydavateli a který by jí nabídl software pro dočasné zpřístupnění elektronických knih. Paní Římanová předpokládá, že cena e-knihy pro knihovnu bude mírně dražší než cena klasické knihy, pokud má být uživatelům poskytnuta možnost si dokument půjčit na určitou dobu na své vlastní čtecí zařízení. Knihovna v současnosti zakupuje čtečky (tedy spíše tablety) KINDLE FIRE, které plánuje využívat k podpoře informační gramotnosti u uživatelů i zaměstnanců.

V dalším příspěvku nás seznámila Radka Syrová se situací v Knihovně J. Palacha Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Tato knihovna nakoupila 6 čteček a 2 tablety, které absenčně půjčuje svým čtenářům. Kritériem pro výběr čteček byla podpora různých formátů e-knih, umožnění zobrazení knih s ochranou DRM, možnost připojení čtečky k Wi-Fi a v neposlední řadě i dostupnost a oblíbenost zařízení u uživatelů. Knihovna zakoupila NOOK Simple Touch, iRiver Cover Story EB05, Packet Book PRO602 a PRO 902, Jinke Hanlin V3+, Kindle 3 3G, Samsung Galaxy TAB a BlackBerry Playbook. Půjčování čteček je ošetřeno smlouvou o výpůjčce. Zařízení se půjčuje prezenčním studentům, interním doktorandům a vyučujícím na 14 dnů bez nutnosti platit zálohu. Čtečky jsou zaneseny jako položka v katalogu a lze si je rezervovat. Nejméně oblíbená čtečka JINKE bude půjčována jen prezenčně. E-knihy jsou dostupné z Portálu elektronických zdrojů Univerzity Karlovy - Elektronické knihy http://pez.cuni.cz/eknihy/?lang=cs. Off-line výpůjčky podporují kolekce e-knih z EBSCO eBook collection a ebrary. Jednotlivé kolekce e-knihy mají různé licence, pro jednoho nebo pro více uživatelů.

Irena Sovadinová z Univerzity T. Bati ve Zlíně prozradila, že v jejich knihovně je 2677 odborných e-knih přístupných z katalogu. Tyto knihy jsou zakoupeny natrvalo.  Knihovna nákup čteček neplánuje kvůli problémům s licencemi, smlouvami o výpůjčce zařízení atd. Její prioritou je nákup kvalitních elektronických zdrojů. Ale zajímá ji, jak se půjčované e-knihy zobrazují na mobilních čtecích zařízeních. Zaměřuje se na optimalizaci stávajících online nástrojů a nabídnutí nových. V současnosti řeší problém se zobrazováním katalogu knihovny (s rezervacemi, různými odkazy) na zařízeních s Androidem.  Z digitálních knihoven využívají na Univerzitě T. Bati DSpace k ukládání a zpřístupňování absolventských prací (pravidelně importovaných z IS/STAG), diplomové práce jsou zde ve formátu pdf. Chtějí také zpřístupňovat publikační činnost vyučujících v režimu Open Access. Již 4 roky se snaží přivést k životu projekt E-skripta, tedy zpřístupnění skript v elektronické podobě, ale některé fakulty to odmítají. V současnosti spolupracuje jen Fakulta aplikované informatiky, odkaz na její e-skripta jsou součástí katalogu a jsou k dispozici i ve formátu pro čtečky. Podle Ireny Sovadinové nejsou uživatelé zatím příliš připraveni na e-čtečky. Studenti nejsou příliš inovativní. Vyučující neakceptovali návrh, aby si nové knihy přednostně kupovali v elektronické podobě. Zlínská univerzitní knihovna se bude prioritně zaměřovat na odborné elektronické informační zdroje, ale má v plánu koupit iPady pro prezenční půjčování. Na nich bude nabízet přístup ke svým elektronickým informačním zdrojům, k RSS kanálům, k elektronickým periodikům. Rovněž je plánuje využívat při informační výchově a propagaci knihovnických služeb.

Karolína Košťálová z NTK

Karolína Košťálová z Národní knihovny také potvrdila minimální zájem uživatelů o čtení e-knih prezenčně ve studovně. Individuálně e-knihy knihovna nakupuje minimálně. Přístup k nim zprostředkovává pomocí portálu ebrary v kolekci Academic Complete nebo kolekci eBooks EBSCO.  K 4. 12. 2011 je takto k dispozici 69.334 titulů z 16 klíčových oborů. Počet souběžně pracujících uživatelů s jedním dokumentem je neomezený. Ebrary umožňuje vzdálený přístup přes HAN nebo Shibboleth. Tisknout a kopírovat je možné podle pravidel „fair use", tedy 1 kapitolu nebo cca 40 stran. Od listopadu 2011 je možné z ebrary většinu e-knih vypůjčit na zařízení podporující Adobe Digital Edition a v horší kvalitě ukládat do pdf. Z ebrary si může půjčit jeden uživatel až 10 e-knih na 14 dnů. Většinu z nich si může půjčit více uživatelů, ale knihy určitých vydavatelů nelze půjčovat vůbec. Národní knihovna půjčuje e-knihy také přes EBSCO, jde cca o 500 e-knih a 50 audioknih. Z EBSCA si jednu e-knihu může půjčit jen jeden čtenář a to na 1 - 7 dnů dle vlastní volby. Po skončení výpůjční lhůty je kniha pro uživatele nepřístupná.  Národní knihovna v současnosti kupuje 20 čteček od eReadingu. Čtečky plánují půjčovat maximálně na 14 dnů, ale některé budou k dispozici jen prezenčně, například s vybranými tituly z Krameria.

Statistiky využívání ebrary v Národní knihovně

V Dalším příspěvku měl Martin Lipert představit čtečku eReading. Tu jsme si mohli prohlédnout, ale jeho příspěvek byl o tom, jestli knihovny nepředbíhají dobu, když pořizují čtečky, protože pro ně zatím není dostatečná česká náplň. Martin Lipert mluvil o beletrii, ne o odborné literatuře. Upozornil nás na úskalí e-knih v České republice, kterými jsou: malý zájem čtenářů, nakladatelé nechtějí e-knihy vydávat nebo nemají práva od autorů, někteří autoři si nepřejí mít svá díla v elektronické podobě. Také technologie pro zobrazování e-knih nejsou uživatelsky přívětivé, ať už jde o různé formáty nebo o ochranu DRM. Podle Martina Liperta je vlastně předčasné se snažit o vytvoření platformy pro půjčování české beletrie v knihovnách.

Martin Lipert se ptá, jestli knihovny nepředbíhají dobu

V posledním příspěvku Jiří Pavlík ve velmi rychlém tempu shrnul často kladené dotazy, vyhodnocení dotazníkového průzkumu a stav a očekávaný vývoj u e-knih. Všem, které zajímají e-knihy, doporučil sledovat elektronickou konferenci E-knihy. Finance na české elektronické knihy lze získat z projektu VISK3. Na českém trhu je v současnosti k dispozici cca 4 000 knih, které lze zakoupit v E-shopech: Datart, eBux, eReading, iBookStore, Kosmas, Palmknihy a Rájknih. V režimu Open-Access lze e-knihy získat z Palmknih, Kosmasu, Městské knihovny vPraze (200 titulů), Krameria Národní knihovny, Apple iBookStore... Chcete-li znát výsledky dotazníkové průzkumu, najdete jej na http://www.slideshare.net/PARTSIP/vsledky-dotaznku-e-knihy.  Nakonec jsme si mohli ve Workshopu vyzkoušet, jak získávat, půjčovat a číst e-knihy na iPadech.

Prezentování zkušeností ze čtyř velkých knihoven bylo zajímavé a inspirující. Možnost vyzkoušet si iPad jsem měla poprvé a bylo to velmi příjemné setkání. Trochu mne zklamalo rychlé shrnutí dotazníkového průzkumu.  Pokud Vás zajímá další vývoj e-knih u nás, rozhodně navštivte 14. prosince 2011 Konferenci České e-knihy v českých knihovnách, která se koná v Kinokavárně Brno.