Elektronické systémy kulturního dědictví

15. 6. 2008
  

Nedávno jsem měla možnost přečíst si zajímavý článek na téma Elektronické systémy kulturního dědictví. Zaujal mne natolik, že jsem se rozhodla o něm napsat a přiblížit vám ho. Čerpala jsem i z dalších souvisejících článku, které jsem našla na internetu.

Elektronické systémy kulturního dědictví

Nejdříve trocha nezbytné teorie:

            B. Fielden a J. Jukka chápou kulturní dědictví jako "evidenci lidské činnosti a výtvorů v jisté době". Tato definice je však pojata ve velmi širokém smyslu. Světové kulturní dědictví svědčí i o pokroku a vývoji lidstva, dokumentuje jeho duchovní a kulturní zrání. Zahrnuje také vývoj jazyka, umění a vědy. Patří sem literární a historické památky, umělecké artefakty a další.

            Tyto památky, které jsou ukládány do depozitářů knihoven, muzeí a archivů, se od počátku 90. let 20. století digitalizují. (V ČR od roku 1992, poté, co Národní knihovna vstoupila do programu UNESCO „Memory of the World"). Cílem této činnosti je uchovat digitální obraz tohoto bohatství. Systémy uchovávají v prostředí webu materiály, které dokumentují politické, historické a kulturní dějiny lidstva. Je možno si prohlédnout zajímavé lékařské texty, nahrávky, archivní listiny, fotografie, vzácné rukopisy atp. Velkou výhodou těchto systému je, že jsou v angličtině. Badatelům se tak otevírá prostor pro vzájemné sdílení tohoto bohatství bez ohledu na hranice států.

            V rámci informačních elektronických systémů kulturního dědictví (cultural heritage systems, dále „CHS") se umožňuje díky dnešní informační a komunikační technologii velké zpřístupnění těchto digitalizovaných kopií. U klasických dokumentů lze také kvalitní digitální kopii použít jako matrici (podklad pro kopírování), která slouží k „novému" tisku dokumentu.

            Elektronické systémy

            Elektronické systémy kulturního dědictví jsou elektronické databázové systémy, které zpřístupňují digitální kopie:

  • na internetu, tj. bez hranic geografických,
  • (většinou) zdarma
  • pro všechny - bez kulturních bariér
  • bez omezení přístupu dle profesionálního či badatelského zařazení
  • díky převažujícímu užívání angličtiny, tedy mezinárodního dorozumívacího jazyka - více méně bez barier jazykových
  • bez bariér časových.

Tyto systémy lze dále rozdělit podle:

  • území, regionu či oblasti
  • náplně, kterou systémy zpřístupňují

Rozklad CHS jako informačního systému

Z pohledu systémové vědy můžeme komponenty a faktory podrobně rozepsat takto:

Vstupy do systému: dokumenty a artefakty různých druhů, které díky opotřebování, stáří materiálu podléhají zkáze. Dále sem řadíme dokumenty, které jsou ohroženy válkami a přírodními katastrofami. Zařazujeme sem lidskou a elektrickou energii.

Procesy a činnosti: návrh dokumentu k „záchraně", rozhodování, skenování, přepis, fotografování, popis dokumentu, zařazování do depozitáře, zabezpečení dlouhodobého uchovávání dat, tvorba systému, udržování systému a aktualizace

Výstupy: on-line systém v prostředí www, CD-ROM

Okolí systému a faktory působící na systém: Patří sem např. instituce, ostatní státní i soukromé instituce, čas, ekologické, ekonomické, povětrnostní aj. přírodní vlivy, politická situace, finanční možnosti digitalizující instituce, počítačové a informační technologie a metody zaznamenávání a uchovávání dat, , informovanost a informační vzdělanost potencionálních uživatelů systému, poptávka po konkrétních informacích, vývoj věd,

Technika: počítače, servery, skenery, digitální fotoaparáty, pomocná technika a zařízení

Účastníci samotného systému:

Tvůrci a zadavatelé: muzea, knihovny, archivy, mezinárodní organizace ochrany kulturního dědictví, státní zákonodárné organizace

Uživatelé: studenti, profesionálové v oboru, pedagogové, vzdělávací organizace (opět tvůrci)

Kopie se vytvářejí:

  • skenováním,
  • trojrozměrným počítačovým modelováním,
  • přepisováním do digitálního formátu

Faktory ovlivňující rychlost a účinnost digitalizace:

  • Finance (digitalizace je nákladná a pracná, často přesahuje možnosti instituce; je proto třeba rozhodnout, co se bude digitalizovat a kdy)
  • Organizace (je nutné se vyhnout digitalizaci stejných děl a sbírek vícekrát- nutná spolupráce s institucemi)
  • Technika (Aby byla digitalizace kvalitní a aby byla zachována delší životnost je potřeba vylepšit digitalizační techniku)
  • Právní předpisy (Digitální kopie můžou být problematické z hlediska práv duševního vlastnictví. Omezené legální užití, proto od digitalizace odrazuje)

Cílem vývoje CHS je tzv. interoperabilita (propojitelnost) systémů, mezioborová spolupráce a výzkum.

Uvádím pro ukázku i některé zajímavé systémy a webové stránky. Světové i české kulturní dědictví je opravdu velmi bohaté a kvalita digitálních kopií velmi vysoká. Můžete se přesvědčit na vlastní oči. J

Forn Íslandskort/Antique Maps of Iceland (Staré mapy Islandu)

(http://kort.bok.hi.is/)

Obsahem jsou historické mapy Islandu vzniklé před rokem 1900. Stránky jsou jak v islandštině tak angličtině.

Historic Cities

(http://historic-cities.huji.ac.il/historic_cities.html)

Velmi pěkná stránka, která obsahuje digitální kopie map, tištěné dokumenty a další materiály vztahující se k současnosti i minulosti historických světových měst. Najdeme tam i kopie českých měst (Cheb a Praha) z 15., 16. a 17. století

National Archives and Records Administration (NARA), Archival Information Locator (NAIL)

(http://www.archives.gov/historical-docs/)

Databáze obsahuje téměř 400 000 popisů dokumentů a 114 121 digitálních kopií dokumentů. Nalezneme zde kopie dopisů, tištěných dokumentů a fotografií.

České muzeum výtvarných umění

(http://sbirky.cmvu.cz/)

Na těchto stránkách naleznete velké množství „online sbírek" jak českých tak zahraničních malířů. Díla si můžete vyhledávat podle několika kritérií: podle autorů, období, námětových okruhů a výtvarných stylů.


Použitá literatura:

In ITlib. Informačné technológie a knižnice [online], 2007, č. 02 [cit. 2007-15-06].
Dostupné na internete <http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib072/.htm>. ISSN 1336-0779.

i2010: Digitální knihovny. Knihovna plus [online]. 2005, č. 2 [cit. 2007-11-07]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus51/digitalni_knihovnyEU.htm>. ISSN 1801-5948.

Vorlíčková, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví Islandu na webu. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 12 [cit. 2007-11-11]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/2055>. URN-NBN:cz-ik2055. ISSN 1212-5075.

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

2 komentáře

Obrázek uživatele admin
Anonym
2. 1. 2012

Dobrý den paní kolegyně,

ráda bych Vás upozornila na docela zásadní nepřesnost. Ve svém článku neuvádíte ani jméno autora ani citaci článku, který Vás podle všeho tak zaujal. Jedná se podle doslovných citací o můj článek publikovaný v r.2007 v ITlibu http://www.inflow.cz/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi. Ve Vámi citované literatuře se nevyskytuje. Možná jen omylem. Je pravda, že se hlásím po třech letech a můj článek je již překonán hlubší znalostí problematiky, nicméně když narazím na webu na doslovné rozsáhlé citace mého textu, musím se ozvat....   Díky za napravení nepřesnosti,

Zdravím,

Blanka Vorlíčková, ÚISK, FF UK

Obrázek uživatele admin
Anonym
2. 1. 2012

Opravuji, jedná se pochopitelně o článek na http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib072/vorlickova.htm

Díky za pochopení :-)

Blanka Vorlíčková 

 

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback