Elektronicky, online, na dosah: Moderní rešeršní služby

Seminář na téma moderní rešeršní služby přibližuje aktuální přístup jednotlivých institucí z veřejného i soukromého sektoru k vyhledávání informací. Kromě praktické aplikace v jednotlivých knihovnách článek popisuje také obecné autorskoprávní aspekty rešeršních služeb. Závěrečný příspěvek stručně rozkrývá problematiku Competitive Intelligence.

Úvodem

Student se s tím občas setká, akademik se bez toho neobejde a pro knihovníky může být každodenním chlebem. Co je to?

Řeč je o rešerši. Využívá tyto služby někdo? Lze je vůbec inovovat? Přednášející prezentují své praktické zkušenosti z odborných knihoven, ústavů i business sféry.

Legislativní rámec rešerší

Dosud jsem na podobné akci nezažil lepší úvodní příspěvek, než se kterým přišla Alena Pavelová z Národní technické knihovny. Poskytnuté informace vycházejí z právní analýzy z prosince minulého roku.[1]

V úvodu stručně vymezila právní normy, které se na rešeršní služby v knihovnách vztahují, v čele s knihovním zákonem. Připomněla, že povinností knihovníků je podávat pouze ústní rešerši a písemné jsou již doplňkovou službou, jejíž podoba je v kompetenci knihovny. Na základě kalkulačního vzorce ze svého knihovního řádu může po uživateli požadovat poplatek na úhradu skutečně vynaložených nákladů.

Zákon o ochraně osobních údajů a jeho výklad pro knihovny doporučuje pro potřeby rešeršních služeb vyžadovat od uživatele pouze jméno, příjmení, bydliště a e-mail, tedy údaje nutné pro identifikaci zadavatele, popř. kontaktní údaj na něj. Některé knihovny poskytují rešerši pouze registrovaným uživatelům. V NTK o ni může požádat i uživatel bez registrace prostřednictvím online formuláře na webu knihovny. Omezení z pohledu autorského práva spočívá v dostupných zdrojích. Pouze registrovaný uživatel může ve své rešerši počítat s využitím licencovaných informačních zdrojů. V opačném případě bude knihovník používat pouze zdroje volně dostupné. Rešerše musí odpovídat zadání uživatele, nemusí však přímo splnit jeho informační požadavek.

Důležitým parametrem licencovaného zdroje je informace, zda může být tento zdroj vůbec použit pro vypracování rešerše. Ačkoliv se to zdá absurdní, podle právní analýzy by výsledky ze zdrojů, kde není toto jasně povoleno, neměly být do rešerše zahrnuty. Knihovna by k tomu měla dostat zvláštní licenci. NTK a většina přítomných knihovníků se vůči takovému názoru vyhradila a považuje ho za nepřípustný, a to hlavně v případě, kdy zadavatel je registrovaným uživatelem knihovny.

Asi nejzajímavějším poznatkem této právní analýzy a zároveň překvapení pro mnohé přítomné knihovníky byl názor, že výsledek rešeršní činnosti je podle zákona autorsky chráněným dílem, které podléhá ochraně duševního vlastnictví. Konkrétně by se na to měl aplikovat § 2 odst. 5 AZ, jenž říká, že chráněné je takové dílo, které je tvůrčí činností autora, má objektivně vnímatelnou podobu a je statisticky jedinečné. Dle výkladu splňuje rešerše všechny uvedené podmínky. Práva náleží vždy autorovi, resp. zaměstnavatelské instituci, pokud autor rešerši vykonává jako zaměstnanec a je výsledkem jeho pracovní činnosti. Rešeršér zde má tzv. „holé právo". V případě více autorů jedné rešerše je s ní nakládáno jako se souborným dílem. Vyhotovením rešerše je uživateli automaticky licenčně umožněno s daným výstupem nakládat. Konkrétní smluvní podmínky by se ovšem musely domluvit písemnou formou.

V této souvislosti vyvstala mezi přítomnými zajímavá otázka, a sice: zda a jak rešerši citovat? Správně by se práce rešeršéra citovat měla, ale vzhledem k povaze díla a téměř nulové možnosti prokázání plagiátorství se to v praxi příliš neřeší. Kdo vám dokáže, že jste toho Čapka nenašli sami, ale byl součástí rešerše z knihovny?

Druhá debata se točila okolo problému využívání těchto služeb studenty. Ovšem že zvyklosti jednotlivých univerzit, fakult, oborů a vyučujících se v tomto ohledu liší. Stanovisko knihovníků bylo ale jednoznačné. Vyhledávání informačních zdrojů v souvislosti s jejich studiem patří mezi základní povinnosti a předpoklady studia na vysoké škole. V případě studentských žádostí o vypracování rešerše postupuje každá knihovna jinak.

Model rešeršních služeb NTK

Drahomíra Dvořáková seznámila účastníky s novým modelem rešeršních služeb, zaváděném v NTK od května. Měnit se bude zejména styl vypracovávání rešerší. Aktuálně pracuje na jedné rešerši více knihovníků, nejčastěji dva, kteří mají informační zdroje rozděleny. Nově se bude každé zakázce věnovat pouze jeden zaměstnanec knihovny. Tým by měl posílit o jednoho rešeršéra a jednoho supervizora/konzultanta.

„Důvodem není rostoucí počet rešeršních dotazů, ale jejich rozsah - tím pádem roste cena,"

vysvětluje Dvořáková nový koncept. Zadavatel si může vybrat z několika typů rešerší: citační dle ISO 690, převzetí záznamu z katalogu, doplňková, přehled citovanosti. O poslední jmenovaný typ údajně není téměř žádný zájem. Za hodinu práce na rešerši si knihovna účtuje plnou cenu 160 Kč, pro studenty (včetně kombinovaných) činí poplatek polovinu, tedy 80 Kč. Dodání výsledků je stanoveno limitem 10 pracovních dnů.

Rešeršní služby v NK ČR

Karolína Koštálová navázala v podobném duchu. V případě zmiňovaných rešeršních dotazů od studentů se knihovny dotazují, zda je to pro jejich kvalifikační práce, a následně kontaktují vedoucího, zda s vypracováním rešerše souhlasí. Pokud ano, pak ji studentovi poskytnou, ale obecně jim to přijde smutné a s tímto přístupem nesouhlasí. Za hodinu práce účtují 80 Kč. Pro knihovníky je služba zdarma. Využít rešerší NKP mohou také uživatelé jiných knihoven. Národní knihovna si vede katalog svých rešerší, kterých zde archivují již přes 8 000. Přístupné jsou na webu ptejteseknihovny.cz pod licencí Creative Commons. Od března spouští v souvislosti s touto službou mobilní aplikaci.

Rešeršní služby v Ústřední knihovně ČVUT

Politika knihovny ČVUT se mírně liší. Na webu knihovny patří key word „rešerše" mezi vůbec nejvyhledávanější. Soňa Fryščáková zdůrazňuje: „Preferujeme osobní konzultace." Na otázku „ryba, nebo udice" tedy volí druhou možnost.


Soňa Fryščáková preferuje vzdělat uživatele, aby byl schopen vyhledávat samostatně 

Své uživatele podrobí rychlokurzu informačního vyhledávání. Často pořádají plnohodnotné kurzy. V případě, že uživatel na samostatné vyhledávání nemá přeci jen čas, poskytují veškeré rešeršní služby zdarma.

Jako unikátní službu nabízejí personalizovaný informační kanál na míru uživateli. Zde mu periodicky zasílají novinky z požadované oblasti či zdroje, nově vyšlé knihy či knihy zakoupené do knihovny.

Speciální informační služby pro zdravotníky v Národní lékařské knihovně

Adéla Jarolímková a Eva Lesenková ve svém příspěvku zdůraznily především jedinečnost jejich cílové skupiny uživatelů a odlišnost jejich požadavků, vycházejících z lékařského řemesla. Za posledních 25 let se počet uživatelů NLK zdvojnásobil. Rešerše poskytují ze zákona všem. Knihovna spadá přímo pod Ministerstvo zdravotnictví.

Rešeršní služby Bibliografie dějin Českých zemí v Historickém ústavu AV ČR

Věra Hanelová z Historického ústavu Akademie věd představila unikátní rešeršní službu. Jejich institut vytváří od roku 1990 bibliografickou databázi dějin Československa a dějin Českých zemí, a to dokonce i v anglickém jazyce. Bibliografie vychází jako ročenky a k dispozici jsou mimo jiné i na CD-ROM. Jejich snaha se zaměřuje především na přímé hyperlinky, které směřují na plný text díla. Aktuálně připravují portál Bibliografie dějin Českých zemí online.

Rešeršní služby v komerčním sektoru

Posledním vystupujícím semináře byl nezávislý konzultant Martin Mlčoch. V minulosti působil v několika firmách různého zaměření i velikosti. Až na drobné rozdíly jsou jejich požadavky velmi podobné.

Pod rešerší si v komerčním segmentu můžeme představit různé výzkumy, analýzy či krátké reporty s ověřením určitých hypotéz. Kromě formy se liší také v účelu. Může mapovat zákaznickou zkušenost a zpětnou vazbu, postupně budovat knowledge systém podniku, vytvářet jednorázové zakázky pro zahraniční subjekty nebo komplexně analyzovat určitý segment trhu, včetně konkurence. Požadavky na rychlost se liší. Vzhledem k povaze soukromého sektoru je na ni kladen větší důraz. Nejrychlejší výstupy jsou žádány dokonce v řádu hodin, ale výjimkou nejsou ani termíny v řádu týdnů. Od času se odvíjí také přesnost a hloubka. Sám zákazník si musí určit správný kompromis. Podle Mlčocha se často stává, že zadavatel žádá více než potřebuje, zadá špatný tip na hledané informace a to vše se negativně odráží na výsledné ceně služby. Zde je každý rešeršér placen různě. Mezi nejčastější zákazníky uvnitř firmy patří její vedení a marketingová oddělení.

Martin Mlčoch klade velký důraz na průběžnou komunikaci se zadavatelem[2] 

Ve srovnání s 90. lety, kdy se touto problematikou zabývali výhradně knihovníci, se nyní klade velký důraz na stručnost, jasnost a pochopitelnost výstupní zprávy pro zadavatele. Dříve dostali pouze soupis zdrojů se slovy, že knihovník „nemá čas to studovat"! Jenže management také ne. Tak vznikla díra na trhu. Jako nejlepší vzdělání pro rešeršéry vidí ekonomii, právo, politologii, sociologii a IT. Vychází ze zkušeností z praxe. Problém u informačních pracovníků a knihovníků vidí v tom, že škola je připravuje pouze na nekomerční sféru a ti se pak špatně orientují v tržním prostoru. Tuto skutečnost potvrdili i někteří účastníci semináře. Přímo na to poukázala knihovnice, která se dříve podobnou činností živila a poskytla nám tak srovnání. Nedostatečné zaměření na komerční profese vidí jako jeden z nejpalčivějších problémů současného oborového vysokého školství.

Pro rešeršéry a informační specialisty je důležitá duševní hygiena, protože z podstaty své práce jsou mnohem více vystaveni informačnímu zahlcení.

Závěr

Rešeršní služby netvoří pouze mechanickou stránku informačního vyhledávání za využití moderních technologií, ale důležitou roli zde hraje komunikace informačního pracovníka se zadavatelem rešeršního dotazu. Právě tato sociální stránka věci se odráží v přístupu k rešeršním službám a jejich vývoji. Uživatelé jednotlivých institucí tvoří velmi specifické skupiny s odlišnými informačními potřebami. Jsou zvyklí na různou formu výstupu i procesu vyhledávání jako takového. Služby rešeršních pracovníků se musí pružně přizpůsobovat měnícím se preferencím.

Prezentace jednotlivých přednášejících jsou již tradičně dostupné na webových stránkách NTK.[3]

Zdroje

Elektronicky, online, na dosah 2013. Národní technická knihovna [online]. © 2006 - 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2449-elektronicky-online-na-dosah-2013/

MLČOCH, Martin. Rešeršní služby v komerčním sektoru. In: SlideShare [online]. březen 2013, s. 6 [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/research-experience-1...



[1] Plný text právní analýzy Jaromíra Šavelky v otázce rešerších služeb pro NTK je po autentizaci k dispozici registrovaným uživatelům zde: http://repozitar.techlib.cz/record/562.

[2]  MLČOCH, Martin. Rešeršní služby v komerčním sektoru. In: SlideShare [online]. březen 2013, s. 6 [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/research-experience-1...

[3] Elektronicky, online, na dosah 2013. Národní technická knihovna [online]. © 2006 - 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2449-elektronicky-online-na-dosah-2013/

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

2 komentáře

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
5. 6. 2019
Great Article it its really informative and innovative keep us posted with new updates. its was really valuable. thanks a lot. international haulage
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
28. 7. 2019
I recently found many useful information in your website especially this blog page. Among the lots of comments on your articles. Thanks for sharing. Buy Instagram Followers

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback