Faktory ovlivňující dětského čtenáře

Článek je shrnutím bakalářské diplomové práce autorky obhájené v roce 2007 na Slezské univerzitě v Opavě. Tématem diplomové bakalářské práce jsou faktory, které ovlivňují dětského čtenáře. Úvod práce je zaměřen na ontogenezi a k tomu vztahující se věkové zvláštnosti. Každé období je zaměřeno na četbu a jak se vyvíjí vztah k četbě. Práce je zaměřena na několik činitelů, které nejvíce působí na dětského čtenáře. Zaměřuje se na rodinu a její vztah k četbě. Dále to je škola s knihovnou a jejich vliv na dětského čtenáře. Nejčastěji jsou to však média, u kterých děti a mládež tráví mnoho volného času. Práce je zaměřena na televizi, která stále má své místo v životě dnešních dětí. V posledních letech se dostává do popředí vliv počítače a internetu, kterým děti věnují mnoho času. Součástí diplomové bakalářské práce je také průzkum, který byl proveden na základních školách v Karviné. Jeho výsledky jsou zpracovány pomocí grafického zobrazení a dospěly k zajímavým závěrům.

Faktory ovlivňující dětského čtenáře

Téma, které jsem si pro svou bakalářskou práci vybrala, bylo „Faktory ovlivňující dětského čtenáře." Téma této práce jsem si vybrala hned z několika důvodů. Zajímalo mne, kolik dětí se v dnešní době věnuje četbě a proč v posledních letech ubývá dětských čtenářů. Zajímaly mne především faktory, které nejvíce působí na děti a odrazují je od čtení.

První část práce se věnuje ontogenezí lidské psychiky. Tato kapitola je rozdělena na věkové zvláštnosti lidského života. Každé období počínaje prenatálním vývojem, obdobím nemluvněte, obdobím batolete, předškolního věku, mladšího školního věku, středního školního věku, staršího školního věku a adolescence, se zaměřuje na vývoj dítěte a utváření vztahu k literatuře.

Druhá část práce popisuje faktory, které ovlivňují život dítěte a zároveň napomáhají nebo zcela odvádějí dítě od čtení. Na prvním místě stojí rodina, která by jako první měla vést děti k četbě a také je připravovat na životní úskalí. Rodiče by si měli najít denně čas, aby se věnovali svým dětem a především s nimi hovořili. Škola, jakožto vzdělávací instituce, by měla dbát na to, aby se například v hodinách jazyka českého nejen četlo, ale také pracovalo s informacemi. Umět najít informaci, přečíst text a pochopit obsah psaného slova. Je dobré nejen vytvářet seznamy četby, ale především umět děti motivovat ke čtení. Na třetím místě stojí knihovna, která nabídkou služeb může, ale především by měla rovněž přispět k rozvoji čtenářství. Je mnoho knihoven, které získávají nové mladé čtenáře díky svým volnočasovým aktivitám. Aktivity, které knihovny vytvářejí a návštěva knihovníka ve školách, seznámení dětí s knihovnou například prostřednictvím knihovnických akcí, kterými jsou knihovnické lekce, besedy nebo soutěže. Jedním z nejzávažnějších faktorů, které ovlivňují volný čas dětí, je televize.

Televize má v dětském životě stále místo a děti rády sledují televizi. Dalším současným novodobým médiem, které láká děti víc, je počítač. Děti u něj začínají trávit více času. Na počítači mohou hrát hry, poslouchat hudbu, vypracovávat domácí úkoly, nebo i číst. Počítač se stává pro děti součástí každodenního života. V posledních letech se stále do popředí dostává internet a jeho „bleskové" služby. Internet děti využívají pro získání informací, které vždy nemusí být věrohodné. Internet dětem také slouží pro komunikaci s ostatními dětmi na celém světě. Děti čím dál více komunikují prostřednictvím internetu a jejich komunikace v reálném životě často vázne. Svůj volný čas by měly trávit více mezi „reálnými" kamarády než mezi těmi virtuálními, u kterých mohou hrozit různá rizika.

Třetí část práce předkládá výsledky průzkumu realizovaného na dvou základních školách. Je rozdělena na stanovené hypotézy, realizaci průzkumu a výsledky průzkumu. Výsledky průzkumu jsou zobrazeny pomocí grafického zobrazení. Závěr kapitoly je věnován analýze získaných výsledků. Jako základní literaturu jsem použila především literaturu zaměřenou na ontogenezi, psychologii čtenáře, vývojovou psychologii, televizi, počítač a internet.

Vymezení pojmu ontogeneze

„Ontogeneze je nauka obírající se popisem, rozborem, tříděním a srovnáním změn chování v organismu vyrovnávajícím se s prostředím od početí do smrti." (2, str.7)

Věkové členění dětí a mládeže

Pro orientaci si uveďme stručnou charakteristiku věkových zvláštností dětí a mládeže, kterými jsou : období prenatálního vývoje, období od nultého až do jednoho roku, období batolete od jednoho do tří let, období předškolní od tří do šesti let, mladší školní věk od šesti do jedenácti let, střední školní věk od jedenácti do čtrnácti let, starší školní věk od čtrnácti do šestnácti let a dozrávání (adolescence) od šestnácti do osmnácti let.

„Přechod mezi jednotlivými vývojovými stupni není náhlý, ale neobejde se bez rozmanitých konfliktů, které se odrážejí v chování a jednání dítěte." (1,str.30)

Osobnost se rozvíjí a vytváří především ve společenských vztazích. Výchova výrazně působí na duševní život dítěte a dospívající mládeže. Účinnost výchovy závisí na osobnosti dítěte, na jeho aktivitě a organizuje jeho činnost. Výchova odstraňuje překážky z prostředí, které by narušovaly výchovný proces, který vytváří podmínky pro všestranný rozvoj člověka. V současné době probíhá proces urychlování vývoje prostřednictvím civilizačních vlivů jako jsou technika, životní úroveň a kultura. Kromě prostředí a výchovy při utváření osobnosti nesmíme zapomínat na vliv dědičnosti a na vrozené vlastnosti osobnosti. Jaký vztah ke knížce se u malého dítěte vytvoří, takové bude s největší pravděpodobností jeho postavení k literatuře v dospělosti.

Faktory ovlivňující čtenáře

V této kapitole se budu zabývat faktory, které ovlivňují dětského čtenáře. Kapitola je rozdělena na rodinu, která by měla vést jako první dítě k četbě. Na získání čtenářských návyků navazuje a apeluje škola a v neposlední řadě i knihovna. V kapitole jsou zmíněna média, která nejvíce ovlivňují děti jako potencionální čtenáře. Zaměřila jsem se především na televizi, počítač a internet, u kterých dnešní děti tráví nejvíce času.

RODINA

Rodina je pro čtení přibližně dvojnásobně významnější než škola. Čas, který rodiče věnují společnému čtení s dítětem v jeho raném věku, pozitivně ovlivňuje jeho další čtenářské návyky. Vyprávěná nebo přečtená pohádka má pro vývoj řeči, fantazie a duševních kvalit mnohonásobně větší význam než sebekrásnější pohádka v televizi. Intenzitu čtení dítěte pozitivně stimuluje kvalitní čtenářské zázemí v rodině, celkové rodinné klima z hlediska komunikace a společného trávení času. Rozhodující jsou také socioekonomické charakteristiky rodiny, jako je vyšší vzdělání rodičů, jejich postavení v zaměstnání a vyšší příjem. Dynamiku vyprávění je možné přizpůsobit okamžitému stavu dítěte, jeho reakcím, jeho otázkám. V rodinách, kde rodiče čtou a povídají si o čtenářských zážitcích, kde se odebírají různé časopisy, kupují knihy a čtení je pozitivně hodnoceno, se bude dítě chovat naprosto přirozeně stejným způsobem. Děti, jimž se hodně čte, se stávají dobrými čtenáři. Také četba má podíl na nevhodném chování mládeže.

ŠKOLA

Pojetí učení a rozvoje dítěte je významné pro růst a proměny dětského čtenářství a utváření vztahu dítěte ke knize. Škola může počáteční čtenářský výběr dítěte do značné míry ovlivnit. První knížka by měla být taková, na niž je dítě vnitřně naladěno. Četba se stává předmětem konverzace. Četba pomáhá upoutávat pozornost na delší dobu, a také přispívá k výchově vlastnosti vůle. Soustavná četba by měla být součástí školní práce a s jejím významem by se měly děti postupně seznamovat. Zájem dospělých o práci dítěte zlepšuje jeho vztah ke škole a učení.

KNIHOVNA

Knihovnu můžeme považovat za další instituci, která se podílí na podpoře čtenářství. Knihovna může ve spolupráci se školou sehrát velice důležitou roli v získávání dítěte pro četbu. Partnerství knihovny a školy je z hlediska přivedení dítěte ke knize velmi účinné. Knihovna by neměla soustředit pozornost jen na své čtenáře, ale měla by se zaměřit na děti, které nečtou. Získat a zaujmout čtenáře od předškolních dětí po adolescenty je pro pracovníky dětských oddělení náročné a zavazující. Knihovník se musí zajímat o to, co se dětem v předškolním věku předčítá a napomáhat tomu, aby četba a navykání dítěte na knížky se staly nezbytnými potřebami. Knihovník by se měl zajímat o společenské vztahy dítěte, o jeho prostředí, jeho zájmem o učení, vztahu ke knihám.

TELEVIZE

U dětí a mládeže je sledování televize nejčastější aktivitou volného času. Pohybová aktivitav prvních letech života se rozhodujícím způsobem podílí na formování mozku. Čtvrtina rodin se každý den alespoň chvilku dívá společně na televizi. Dlouhodobé sledování televizní obrazovky ubíjí u dětí snahu cokoli vymýšlet a tvořit, vede je k pouhé konzumaci. Doba strávená u televize se také negativně projevuje na vyjadřovacích a matematických schopnostech dětí. Nadbytek informací potlačuje fantazii, otupuje paměť a schopnost soustředit se. Při sledování mnohých programů může dítě nabýt dojmu, že násilí je v tomto světě každodenním běžným jevem a jeho páchání je čímsi obecně účinným, vzrušujícím, okouzlujícím a působivým. Neregulované sledování televize vede k absenci knihy ve volném čase dítěte, a to mimo jiné v důsledku potlačení čtenářství i u rodičů.

POČÍTAČ

Počítač je podstatným vybavením v životě dnešních dětí. Počítač poskytuje dětem určitý druh zábavy a můžeme zde vidět i možnost snadného získání informací prostřednictvím internetu. Prvopočátkem v práci na počítači jsou počítačové hry. Pro jednotlivé věkové kategorie je specifické, že pro děti do tří let by počítač neměl být ojedinělou zábavou. Může si prohlížet obrázky, ale lepší je komunikace s rodiči o obrázkové knížce. Může se naučit ovládání myši, ale jen určitou dobu. Ve věku čtyř až pěti let se dítě může pod dohledem seznamovat s jednoduššími úkoly, hrát jednoduché hry. Čas strávený na počítači by neměl přesáhnout dvacet minut. Dětem ve věku šesti až sedmi let je nabídnuta řada výukových počítačových programů, které jsou zaměřeny na další rozvoj. Čas strávený u počítače by měl být jenom půl hodiny. Práce dětí od osmi let je závislá na školních aktivitách, zájmech, ale neměla by převládat nad ostatními činnostmi

INTERNET

Internet se stal v poslední době jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují potencionální čtenáře. Děti, které mají přistup k internetu, jsou schopni ho maximálně využít. Vytvářejí si na internetu určitou komunitu, ve které řeší vlastní problémy. Internet je médiem, které může děti významně ovlivnit. Čas, který děti u internetu tráví se postupně zvyšuje. Internet nepochybně ovlivňuje i mimoškolní učení dětí. I když děti komunikují nebo chatují s přáteli, získávají nové dovednosti. Doba, kterou děti smějí strávit na internetu je součástí dohody s rodiči. Internet je médium poměrně nové a stejně jako každý nástroj, který je používán lidmi může přinášet užitek i škody. Děti jsou citlivými uživateli a při pohybu po síti jsou zranitelnější než dospělí. Možnosti, které internet nabízí mladým lidem nebo zájemcům o literaturu se od klasického přístupu neliší. Děti, které tráví více času u internetu, komunikují mailem, vzájemně chatují, čtou si nebo tvoří nějaká díla. Komunikační možnosti nabízejí uživateli neomezený kontakt s kýmkoliv z celého světa a můžou navazovat stále nové kontakty a vztahy.Komunikace na internetu se stává méně osobní. Osoby, které spolu komunikují mohou zůstat v úplné anonymitě. Děti vidí internet jako největší výhodu, jak se stýkat a komunikovat, zatímco rodiče to vidí především jako druh vzdělávací. Děti užívají internet pro různorodost aktivit, zatímco rodiče si myslí, že je používají pro dělání domácích úkolů. Děti vyhledávají informace tak, aby odpovídaly jejím zájmům. Vhodné pro děti je využívání rozcestníků, které vedou ke stránkám s nezávadným obsahem.

PRŮZKUM

Průzkum byl proveden ve čtvrtých a pátých třídách Základních škol Cihelní a Dělnická v měsíci lednu roku 2007 v Karviné. Cílem průzkumu bylo získání informací, které by pomohly zmapovat faktory, které ovlivňují dětského čtenáře a poté ověření získaných údajů.

Aktivity ve volném čase

Ve volném čase se dívá na televizi 30 (21,74%) dívek a 16 (17,58%). 60 (43,48%) dívek a 27 (29,67%) chlapců si čtou. Na počítači si hrají dívky v počtu 22 (15,94%) a chlapci v počtu 27 (29,67%). Ve volném čase si hraje 18 (13,04%) dívek a 13 (14,29%) chlapců. Jinou aktivitu vyhledává 8 (5,80%) dívek a 8 (8,79%) chlapců. Na tuto otázku bylo možné dát více odpovědí.

Frekvence návštěvnosti knihovny

20 (14,49%) dívek knihovnu navštěvují jedenkrát za měsíc a 15 (16,67%) chlapců. Každý týden knihovnu navštíví 11 (7,97%) dívek a 4 (4,44%) chlapců. Dle potřeby knihovnu navštěvuje 52 (37,68%) dívek a 36 (40,00%) chlapců. Jinak navštěvuje knihovnu 18 (13,04%) dívek a 3 (3,33%) chlapci. Do knihovny nechodí 37 (26,81%) dívek a 32 (35,56 %) chlapců.

Jaké jsou důvody, které žáky přitahují na počítači?

Hlavním důvodem, proč děti využívají počítač, je hraní a to 59 (74,68%) chlapců a 56 (48,70%) dívek. Úkoly na počítači vypracovává 24 (20,87%) dívek a 2 (2,53%) chlapců. Tvořením programů se zabývá 11 (9,57%) dívek a 3 (3,80%) chlapců. Hudbu na počítači poslouchá 14 (12,17%) dívek a 7 (8,86%) chlapců. Jiné využití v počítači vidí 10 (8,70%) dívek a 8 (10,13%) chlapců.

V rámci projektu Celé Česko čte dětem jsem se osobně podílela na předčítání, které probíhalo v Nemocnici s poliklinikou v Karviné. Díky tomuto projektu a práci s dětmi v nemocnici jsem dospěla k závěru, že existuje několik způsobů i cest, jak děti seznámit s knihou a kouzlem čteného slova. Měli bychom dbát na vytváření vztahu ke knihám.

Použitá literatura

1. HYHLÍK, F. Psychologie mladého čtenáře. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1963. 139 s.

2. PŘÍHODA, V. Ontogeneze lidské psychiky : vývoj člověka do patnácti let. 3. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1971. 461 s.

3. POSKIEROVÁ, Lucie. Faktory ovlivňující dětského čtenáře : bakalářská diplomová práce. Mgr. Koneszová. Opava, 2007. 64 s. Slezská univerzita v Opavě. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Barbora Koneszová.

 

 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback