Finské knihovnictví

Finské knihovnictví se již dlouho řadí ke světové špičce. Velkou zásluhu na tom má dozajista rozvinutá informační technologie. Ačkoliv je Finsko rozlohou mnohem větší než Česká republika, počet obyvatel je zde poloviční. Podle statistik, které zveřejnil Finský statistický úřad v roce 2006, žilo ve Finsku 5 228 814 obyvatel. Na jednoho finského obyvatele připadá ročně 11,38 návštěv knihovny (pro srovnání v České republice je to 6,9 návštěv knihovny na obyvatele) a na jednoho obyvatele připadlo 19,6 výpůjčky (pro srovnání v Česku „jen“ 6,7 výpůjčky na obyvatele/rok). Ve finských knihovnách je téměř 40 miliónů svazků a tak na jednoho obyvatele připadá v průměru 7,8 svazku. Ve Finsku bylo v roce 2006 registrováno 927 knihoven, 172 mobilních knihoven a dokonce i jedna knihovnická loď, která je ovšem v provozu jen v letních měsících. Velký důraz se klade na využití informačních technologií a 99% knihoven je připojeno k Internetu. Knihovnický zákon z roku 1998 zaručuje všem obyvatelům ve Finsku bez rozdílu bezplatný a kvalitní přístup k informačnímu bohatství.

Jak jsou knihovny financovány?

Většina knihoven je ve Finsku financována pomocí státní podpory a také z obecních zdrojů. Státní podpora, která činí 25-50% z nákladů, je určena na knihovnickou výstavbu a pořízení bookmobilů (bibliobusů).

Architektura finských knihoven

Finské knihovnictví je jedinečné i z pohledu architektury. Kromě knihoven, které postavil Alvar Aalto a které se dostaly do učebnic architektury (Otaniemi, Seinäjoki, Rovaniemi), se Finsko pyšní nádhernou novou knihovnou v Turku, novou knihovnu má od roku 2005 i finské městečko Lohja, a další. Finská architektura klade důraz na použití přírodních materiálů (dřevo, kámen), hodně se používá sklo a klade se důraz na praktický design. Knihovna v Turku © Architektonické studio JKMM

Knihovnické autobusy a knihovnická loď

Součástí finské knihovní sítě jsou i knihovnické autobusy. (Bibliobusy jezdí i v Česku.) Zejména v Laponsku, kde je hustota zalidněnosti velmi nízká, jsou knihovnické autobusy nezbytností. Ve Finsku jich v roce 2006 jezdilo 172. Knihovnická loď je zase nejlepším řešením na Alandských ostrovech (oblast asi 6500 ostrovů a ostrůvků v Baltském moři mezi Švédskem a Finskem).

Alandské ostrovy

Alandy jsou autonomní součástí Finska, ale mluví se zde výhradně švédsky. (ve Finsku jsou dva oficiální jazyky: finština a švédština).Žije zde asi 26500 obyvatel. Kromě hlavní Alandské knihovny v Marienhamnu se na Alandských ostrovech nachází 16 veřejných místních, 6 školních a 4 speciální knihovny. Do výčtu je třeba počítat i knihovnickou loď. Jelikož jsou Alandské ostrovy hojně zaplněny zejména v letních měsících, je knihovnická loď v provozu pouze v letním období. Alandské ostrovy mají vlastní knihovnický systém se švédským jazykovým rozhraním, který se nazývá Katrina. Knihovnický systém Katrina je přístupný přes internetové rozhraní (OPAC) a zajímavostí je i dětská verze, pro nejmenší čtenáře, kdy jsou pro děti mnohdy nesrozumitelná vyhledávací pole nahrazeny tématickými obrázky (Fantazie, Humor…) Netti-Nysse – na Internet do autobusu Knihovna ve finském Tampere od roku 2000 nabízí netradiční službu. Netti-Nysse jsou autobusy, vybavené počítači s přístupem na Internet. Tyto autobusy jsou určeny pro ty občany, kteří ještě nemají žádnou nebo mají jen malou zkušenost s užíváním počítače. V autobuse se nachází kromě počítačů také kvalifikovaní lektoři, kteří věnují návštěvníkům Netti-Nysse individuální přístup. © Fotografie Barbora Fabiánová Bibliografie: 1. KEKKI, Kirsti. Public libraries in Finland : Gateways to knowledge and culture [pdf]. 2001. Helsinki : Ministry of Education, Culture and Media Division, c2001 [cit. 2007-11-15]. Pdf. Dostupný z WWW: . 2. Finnish Public Library Statistics: Statistics search [online]. [2006] [cit. 2007-11-16]. Anglicky. Dostupný z WWW: . 3. Statistika kultury 2006 : Základní statstické údaje o kultuře v České republice. Statistika kultury [online]. 2006 [cit. 2007-11-15], s. 91-98. Dostupný z WWW: . 4. Katrina - Biblioteksdatabas för Åland [online]. 2005. c2005 [cit. 2007-11-15]. Dostupný z WWW: . 5. Netti-Nysse : Tietotekniikkabussi tavallisille ihmisille [online]. [2001- ] , Päivitetty 26.04.07 [cit. 2007-11-15]. Dostupný z WWW: .

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

5 komentářů

Obrázek uživatele EVa
4. 4. 2008
úplně z něj na mě to finské knihovnictví dýchlo:-). K tématu přidám dva související odkazy (pro někoho možná triviální): Bibliotheca Universalis – How to Organize Chaos? & Souborné katalogy ve Skandinávii. V tom prvním mě zaujala možnost zakomponovat do knihovny místnost vyčleněnou pro hru na hudební nástroje nebo propojení knihovny s výstavou uměleckých děl (artotéka). Druhý zas podává ucelený přehled o tom, o čem hovoří samotný nadpis článku :-). Jinak k problematice finského knihovnictví je toho konkrétně v Ikaru k počtení a proklikání celkem dost (řekla bych). Dalším dobrým zdrojem jsou Severské listy, ve kterých lze na téma finských knihoven najít odkazy zdůrazňující česko-finské vztahy.
Obrázek uživatele admin
Anonym
8. 4. 2008
Za odkazy i za podporu :) Je fajn,že milovníků skandinávie je víc :)
Obrázek uživatele EVa
16. 4. 2008
Ten můj "vztah" konkrétně k Finsku je trochu daný i tím, že jedním z mých nejoblíbenějších spisovatelů je Mika Waltari (jeho dílo je místy Finskem z různých úhlů plné).
Obrázek uživatele admin
Anonym
16. 4. 2008
Finská literatura mne taky doslova okouzlila. Díky nakladatelství Hejkal (z Havlíčkova Brodu) a ostatním se naštěstí fisnká literatura překládá stále víc a víc. Osobně doporučuji novelku Styk od Asko Sahlberga. Moje recenze: "Asko Sahlberg je českým čtenářům znám novelou Pírko, ve které bravurně popisuje pohled na svět očima mentálně zaostalého muže. A letos vydalo české nakladatelství Havran další výbornou novelu tohoto spisovatele – Styk. Vše se stejně jako v Pírku odehrává během jednoho dne. V únoru roku 1944 se v jedné helsinké kavárně setkají muž a žena. ONA v něm vidí starého známého a ON prostitutku. ONA je černá ovce původem z bohaté rodiny, ON je synem domovníka. Je však válka a ve válce platí uplně jiná pravidla. Ve válce si ON žije nad poměry a ONA přežívá. ON a ONA se spolu rozhodnou strávit noc. Na Helsinki dopadají bomby a ONI jsou spolu v posteli. Pozdě v noci s příslibem další schůzky ONA odchází domů a k NĚMU přichází nezvaná návštěva. A nad městem opět jako velký černý pták krouží bombardér, který ještě nesplnil svůj úkol. Knížka je napsaná z pohledu JÍ i JEHO, ale objevuje se tu i pohled malé žebračky a domovníka. Skládačka příběhu se tak postupně doplňuje. Celá kniha se čte jedním dechem a na poslední stránce budete překvapeni. "
Obrázek uživatele admin
Anonym
16. 4. 2008
Hmm, ono vůbec finsky laděná literatura mi připadá taková smutná, melancholická, lidsky bolestná - to se mi právě libí. Kdesi jsem četla, že je to dáno mentalitou tamějších lidí, která je ovlivněná jak přírodními podmínkami, tak historickým vývojem země(toto se prý odráží např. i ve vyšší míře závislosti na alkoholu - to se mi zas tak nelíbí, ale...:-).

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback