Folksonomie

Příspěvek se věnuje folksonomii – novému schématu kategorizace obsahu internetu, který je součástí fenoménu Web 2.0. Kromě představení folksonomií a jejich vlastností dochází ke srovnání s klasickými klasifikačními schématy, zhodnocení výhod a nevýhod a popisu možností využití folksonomií v knihovní praxi a social bookmarkingu.

Úvod

V posledních letech je stále vetší část internetu vytvářena jeho uživateli ve sdíleném prostředí. S nástupem tohoto trendu, kterému se říká Web 2.0, začal internet sloužit nejen jako nástroj k propojování dokumentů, ale také k propojování lidí.

Součástí Webu 2.0 jsou i služby a nástroje, které slouží k organizaci webového obsahu prostřednictvím uživatelských metadat. Schémata, která tímto sdíleným úsilím vznikají, se nazývají folksonomie.

Folksonomie jsou zajímavé pro knihovníky, neboť představují možné řešení obtížného úkolu - organizace a popisu obsahu internetu. Internet má jako datový prostor svá specifika, obzvláště v porovnání s organizovanými sbírkami, které známe z knihoven. Aplikace klasických centralizovaných metod organizace a vyhledávání informací na web totiž naráží na zřejmě nepřekonatelné potíže především v souvislosti s rozsahem a dynamikou sítě.

Práce se, kromě výkladu pojmu a bližšího představení folksonomií, zabývá jejich srovnáním s klasickými klasifikačními schématy. Také se zmiňuje o fenoménu Library 2.0, tedy aplikací principů Webu 2.0 v knihovnách. Praktičtější část je věnována social bookmarkingu (jedna z aplikací folksonomií) a některým konkrétním nástrojům jak ve světovém, tak v českém internetu.

Definice a původ pojmu „folksonomie" a pojmů souvisejících

Slovo samotné použil poprvé Thomas Vander Wal na základě analogie se slovem „taxonomie" (angl. „taxonomy") a to tak, že základ řeckého slova „taxis", které znamená „pořádek" či „řád" zaměnil za anglické nářeční slovo „folks", které lze přeložit jako „lidé", „lid". Slovo „nomos" je také řecké a znamená „zákon".

Z několika známých definic lze uvést tu od Marka Schustera [56]:

Folksonomie je demokratická a distribuovaná klasifikační metoda, při které všichni uživatelé systému (nebo mnoho z nich) mohou označit obsah popiskem dle vlastního výběru. Čím více lidí v systému vytváří popisky, tím lépe se ostatním hledají informace.

V definice se vyskytuje slovo „popisek", častěji se však setkáme s jeho anglickým ekvivalentem „tag" a odvozeným slovesem „tagovat".

Pro začlenění folksonomií do širšího rámce Webu 2.0 je potřeba uvést také výklad tohoto pojmu. Jeho autorem je Tim O'Reilly [38]:

Web 2.0 je obchodní revoluce v počítačovém průmyslu, způsobená přechodem k internetu jako k platformě a pokusem porozumět pravidlům, která vedou k úspěchu na této nové platformě. Hlavní z těchto pravidel zní: Budujte aplikace, které využívají působení sítě k tomu, aby byly tím lepší, čím více lidí je využívá.

Vlastnosti folksonomií

Princip zdola nahoru: Folksonomie vznikají na jakémsi základním stupni tím, že uživatelé postupně přiřazují tagy objektům v digitálním světě. Folksonomie tedy roste od nuly, není budována na základě nějaké předem dané struktury.

Absence centrální autority: Tagování je plně v rukou uživatelů se všemi důsledky. Takže typicky se ve folksonomii vyskytuje mnoho tagů s pravopisnými chybami či překlepy. Neexistuje správce folksonomie jako klasifikačního schématu, neexistují tedy „správné" a „špatné" tagy.

Absence hierarchie: Hierarchie je ze své podstaty jednoznačná a jednoznačnost je něco, co folksonomii, třeba také z důvodu absence autority, chybí.

Absence kontroly jazyka: Folksonomické systémy postrádají jakoukoliv kontrolu jazyka. Ať už se jedná o prostou gramatickou správnost, nebo např. kontrolu synonym či jiných vztahů mezi slovy. Je to opět zapříčiněno absencí centrální autority.

Distribuce tagů: Distribuce tagů ve folksonomii vykazuje typické vlastnosti Power Law distribuce včetně efektu tzv. Long Tailu - existuje malé množství tagů, které používá velké množství uživatelů a naopak velké množství tagů, které používá málo uživatelů, často je to uživatel jediný.

Korelační vztahy: Jediný vztah, který folksonomie mezi tagy zná, je vztah prostého statistického společného výskytu.

Typologie folksonomií

Široké folksonomie

Široké folksonomie jsou takové, kde více (často velmi mnoho) uživatelů opatřuje štítky jeden objekt. Každý takový uživatel pochopitelně při tvorbě štítků aplikuje vlastní hledisko a vlastní slovní zásobu. S objektem je tak asociováno mnoho různých tagů, je přítomno mnoho úhlů pohledu. K nalezení takového objektu pak stačí sdílet s některým (třeba jen jediným) z tagujících uživatelů jeho pohled. V tomto typu jsou nejlépe patrné power law distribuce a long tail efekt, které představují největší přínos širokých folksonomií.

Široké folksonomie slouží jako repositáře metadat, neobsahují tedy objekty samotné, ale pouze odkazy na ně a jejich účelem je tedy tyto sbírky organizovat a umožnit v nich hledat.

Úzké folksonomie

Úzká folksonomie je taková, ve které jeden nebo několik málo uživatelů taguje objekt, těchto tagů je také méně, než v případě širokých folksonomií. Navíc je vytvářena pouze jedna množina tagů. Tento typ má za úkol umožnit vytvářet kolekce objektů, pro které neexistují jiné možnosti jejich textového popisu a tedy jejich fulltextového hledání. Jedná se tedy převážně o repositáře multimédií (fotografie, video).

Proč a jak folksonomie fungují

S velikostí roste síla

Jednou ze zásadních okolností, které ovlivňují úspěšnost vyhledávání ve folksonomiích je přímá úměra mezi počtem uživatelů a nadějí, že alespoň dva z nich (jeden co taguje a jeden co hledá) budou sdílet pohled na věc, tedy že se shodnou na tagu a tedy že ten co hledá, najde.

S rostoucí folksonomií se tedy snižuje ztráta informací způsobená tím, že uživatelé nesdílejí společné hledisko. Takže zatímco u klasických a centrálně zpravovaných systémů s velikostí klesá jejich efektivita, neboť rostou náklady na údržbu, distribuované náklady a větší počet uživatelů i tagů a objektů dělá folksonomie efektivnější.

Typologie tagů a uživatelů

Lze rozlišit 7 základních typů tagů:

  1. Vyjadřující předmět - vyjadřují téma dokumentu, o čem nebo o kom dokument je. Většinou jsou to tedy podstatná jména různého stupně specificity nebo vlastní jména.
  2. Vyjadřující typ dokumentu - vzhledem k heterogenitě sbírky je potřeba vyjádřit nejen o čem dokument je, ale také o jaký dokument se jedná - je-li to článek, příspěvek v blogu či diskuzi, obrázek, video apod.
  3. Identifikující vlastníka či tvůrce - tyto tagy identifikují buď autora dokumentu, nebo také vlastníka webového sídla, na kterém se dokument nachází apod.
  4. Zpřesňující kategorie - zdá se, že některé tagy nemají smysl samy o sobě, ale pouze ve spojení s jinými tagy, které nějakým způsobem zpřesňují. Jedná se např. o čísla.
  5. Vyjadřující kvality - tyto tagy jsou tvořeny přídavnými jmény, často jsou citově zabarveny a vyjadřují uživatelovo mínění o obsahu, jako takové mohou mít také časově omezenou platnost . Mohou být samozřejmě i objektivní. Zde je potřeba říci, že jsou takto vyjadřovány většinou pozitivní kvality, neboť již s principu uživatel taguje hlavně ty objekty, ze kterých má nějaký užitek. Vlastně již samotným aktem tagování vyjadřuje jistý stupeň preference.
  6. Odkazující na uživatele - jimi označen obsah, se kterým se nějakým způsobem ztotožňuje uživatel. V angličtině většinou začínají na „my": mystuff, mydog, mycomments apod. Tyto tagy nám toho moc nepoví o dokumentu samotném, zato se z nich lze mnoho dozvědět o uživateli.
  7. Úkolové - pod těmito tagy jsou organizovány heterogenní objekty, které spojuje určitý konkrétní úkol (toread, jobsearch, mohou jimi být konkrétní názvy projektů). Tyto tagy bývají často sdíleny skupinou uživatelů a pomáhají organizovat práci na skupinových projektech.

Dále rozlišujeme 4 typy uživatelů podle činností, které vykonávají:

  1. Resource Author (autor dokumentu)
  2. Resource Collector („sběratel" dokumentu) - uživatel, který přidá digitální objekt do systému
  3. Indexer (indexátor, „tagger") - uživatel, který dále tagguje v sytému již existující objekt
  4. Searcher („hledač") - uživatel, který na základě tagů vyhledává

Kognitivní analýza tagování

Tvorba tagů je činnost velice jednoduchá, velmi blízká kognitivním procesům stojícím za přirozenou kategorizací. Poté, co uživatel narazí na objekt, který stojí za to si zapamatovat, označit tagy, stačí jen zaznamenat koncepty, které se mu ve spojení s objektem vybaví. Asociace mohou pokrývat různé pohledy na objekt (viz. typologie tagů) od tématických přes fyzické a popisné až po emocionální. Tato jednoduchost a blízkost procesům přirozeným každému člověku je jedním z důvodů proč folksonomie fungují.

Na druhé straně je tento pohled značně idealizovaný. Organizace a udržování digitální sbírky jsou sice nepoměrně jednodušší a méně nákladné než u sbírky fyzické, nicméně s lehkonohostí, automatičností a intuitivitou kognitivních procesu se nedají srovnávat. Takže v digitálním světě je potřeba při kategorizaci objektů myslet také na jejich následnou vyhledatelnost. Uživatel při vytváření tagů musí v jisté omezené míře aplikovat dvě schopnosti, které se uplatňují hlavně při profesionální klasifikaci u klasických schémat (čtení mysli a předpovídání budoucnosti).

Sobecká a altruistická motivace

Pro mnoho uživatelů představuje tagování sdílení vlastních informací a objevovaní těch, co nabízejí ostatní. Syntéza vlastního užitku se společenskou interakcí a zpětnou vazbou je hnacím motorem folksonomií.

Brouzdání po internetu je individuální zkušenost, počítače jsou v podstatě individuální přístroje. Jakmile ovšem takový jedinec, který sedí u svého počítače a brouzdá po internetu narazí na nějaký zajímavý článek a přiřadí mu v rámci tagovacího systému nějaký tag, tato individuální zkušenost se mění ve skupinovou. Tento přechod je velmi důležitý, navíc toto sdílení je velmi pohodlné. Uživatel cítí přítomnost ostatních, aniž by s nimi musel aktivně komunikovat.

Tagování zajišťuje pocit sounáležitosti se skupinou. A tato společná zkušenost je příjemná, motivuje uživatele k tomu, aby tagoval i nadále. Folksonomie může růst.

Srovnání folksonomií s klasickými klasifikačními schématy

Klasická klasifikační schémata

Knihovníci a informační specialisté (a nejen ti) odnepaměti pracují na kvalitních a adekvátních klasifikačních schématech. Za léta jejich práce vykrystalizovaly dva hlavní přístupy. Hierarchicko-enumerativní a analyticko-syntetický.

Hierarchicko-enumerativní - Používají shora dolů směřující taxonomické schéma, v němž je vědění rozděleno do hierarchicky uspořádaných tříd, které jsou postupně stále užší a specifičtější. Třídy jsou ve vztahu rodič-potomek a tvoří stromovou strukturu s pouze jednou správnou cestou od „kořene" do konkrétního „listu". Objekty spadají pouze do jedné třídy.

Analyticko-syntetické (fazetové) - Na rozdíl od zavírání objektů do šuplíků, tak lze také popsat hierarchicko-enumerativní systémy, popisují analyticko-syntetické systémy objekty kombinací aspektů (fazet). Fazetu lze popsat jako kategorii, která vzniká aplikací charakteristiky, jež je pro daný předmět podstatná.

Prostředí internetu

Vlastnosti internetu (rozsáhlost, heterogenita, neorganizovanost, amatérští uživatelé, žádná autorita) významně diskvalifikují klasická klasifikační schémata jakožto nástroje pro organizaci jeho obsahu a vyhledávání v něm.

Základním problémem klasických klasifikačních schémat ovšem není to, že by byla od podstaty špatná a nedokonalá. Internet jako celek jen není vhodným prostorem pro jejich aplikaci. Naprosto zásadním problémem je jejich centralizace tváří v tvář rozsahu internetu.

Klasická klasifikační schémata mají stále své místo v těch specifických částech sítě, kde jsou potlačeny některé obecné vlastnosti internetu a prostředí vyhovuje snadné aplikaci klasických klasifikačních schémat. Jedná se především o profesionální báze dat.

Jak je zásadní pro nevhodnost klasických schémat jejich centralizace, hovoří ve prospěch folksonomií decentralizace. Společné úsilí uživatelů je schopno pokrýt větší část webu, je neustálé a neutuchající a lépe se vypořádá z dynamikou internetu. Sdílená katalogizace také distribuuje náklady mezi jednotlivé účastníky (a ty jsou navíc spíše intelektuální než finanční). Navíc tagy jsou bližší uživatelům, protože si je sami vytvářejí. Na internetu se nezdá býti důležité co nejobjektivněji identifikovat, o čem dokument je, ale spíše jej popsat tak, aby jej bylo možné najít.

Výhody a nevýhody folksonomií

Zdá se, že intelektuální úsilí, které se podaří ušetřit při tvorbě tagů je potřeba investovat při vyhledávání - i tak lze charakterizovat výhody a nevýhody folksonomií.

Výhody

  • Nízká kognitivní zátěž při tvorbě tagů.
  • Nízké finanční náklady na zřízení a údržbu.
  • Jsou inkluzivní, zahrnují úhly pohledů všech uživatelů, nejsou omezeny jedním autoritativním pohledem.
  • Možnost objevení neočekávaného.
  • Pomáhají vytvářet a upevňovat komunity.

Nevýhody

  • Obtížnější hledání informací.
  • Vznik a funkčnost folksonomie jsou nejisté.
  • Ohrožení spammem.

Folksonomie v knihovnách - Library 2.0

V souvislosti s konceptem Webu 2.0 se začalo hovořit o jeho dopadu na knihovnickou praxi. Vznikl tak koncept Library 2.0 (Knihovna 2.0), který je aplikací interaktivních, kolaborativních a multimediálních webových technologií na knihovní služby a sbírky.

Stejně jako na Web 2.0, je nutno i na Library 2.0 pohlížet jako na vyvrcholení dlouholetých trendů orientace od instituce na uživatele, nikoliv jako na revoluci v přístupu. Library 2.0 posouvá knihovnu ze světa fyzického ještě hlouběji do světa virtuálního. Je to na uživatele zaměřená virtuální komunita.

Na principu folksonomií může pracovat také OPAC (Online Public Access Catalogue). Tagovat knihy umožňuje např. obchod Amazon či služba LibraryThing, přičemž druhý jmenovaný projekt je v tomto směru úspěšnější. Amazon používá tagy k orientaci ve zboží, LibraryThing slouží k organizaci vlastní osobní knihovny.

Podíváme-li se na vlastnosti knihovní sbírky, zjistíme, že je to doména, která přísluší klasickým klasifikačním hierarchickým schématům jako jsou MDT či DDC. Takže zřejmě nebude vhodné stávající systémy folksonomiemi nahrazovat. Folksonomie lze využít spíše jako doplněk či alternativu k tomu, aby se obohatily možnosti vyhledávání o metadata, která přidají uživatelé se svými úhly pohledu.

Social bookmarking

Social bookmarking (společné nebo sdílené záložky) je zřejmě nejčastějším formou aplikace folksonomií. Social bookmarking managery mají také význam z knihovnického hlediska, neboť organizují a kategorizují internetové zdroje informací a umožňují nad nimi vyhledávání a jsou tak zajímavou alternativou pro vyhledávání na internetu.

Social bookmarking slouží podobně jako záložky v internetovém prohlížeči k tomu, aby uživateli pomáhaly k pohodlnému návratu na již jednou nalezené stránky. Přidávají k tomu ovšem onen sociální rozměr, tedy že jsou potřebné procesy prováděny ve sdíleném prostředí.

Přehled významných social bookmarking nástrojů

Del.icio.us - Jedná se zcela jistě o nejvíce zmiňovaný manger vůbec a také o jeden z nejstarších a nejpopulárnějších. Do značné míry představuje etalon pro všechny ostatní. Del.icio.us je social bookmarking manager v nejobecnějším slova smyslu, slouží k organizování a sdílení sbírek záložek - odkazů bez omezení. Naprostá většina výzkumů které byly prováděny, nebo které alespoň cituje tato práce, čerpala data právě z del.icio.us.

Spurl.net - Nástroj, jehož myšlenka má do budoucna zřejmě největší naději na úspěch. Kombinuje tagování s fulltextovým vyhledáváním. Používá vlastní vyhledávač Zniff. Kromě ukládání záložek a kategorizace obsahu, ukládá také kopii konkrétního obsahu vytvořenou v čase tagování - slouží tedy také jako internetový archiv.

Technorati.com - Technorati je nástroj, který slouží primárně ke sdílení vlastních a sledování cizích blogů. Neuchovává pouze odkazy, taktéž agreguje příspěvky, takže funguje jako jakési rozhraní pro přístup k různým blogům - metaprohlížeč. Také umožňuje fulltextové vyhledávání.

CiteULike.org - Jedná se o nástroj s akademickým určením. Kromě agregace zdrojů slouží také ke sdílení bohatšího spektra metadat, než jsou pouze tagy. Jelikož z těchto metadat vytváří bibliografické citace, bývá někdy označován jako citační manager. Kromě tagů je nutno při vkládání objektu uvádět také údaje, které jsou nutné pro správnou citaci dokumentu, pokud si je ovšem nedokáže systém sám zjistit.

Simpy.com - Kromě tagování celých dokumentů lze ukládat a tagovat pouze jejich části, tzn. označit si zajímavou pasáž a tu pak otagovat a uložit pro pozdější použití, typicky pro doslovnou citaci. Dále je systém propojen s internetovým archivem www.archive.org, takže se uživatel dostane i k dřívějším verzím dokumentu.

Connotea.org - Má akademické určení. Podporuje standardy OpenURL a DOI a snaží se tak vyřešit i přístup uživatelů k dokumentům z profesionálních zdrojů. Jedná se také o jeden z nejlépe zdokumentovaných nástrojů, nápověda obsahuje propracované videotutoriály.

Záložky IS MU - Jeden z mála českých. Tvůrci informačního sytému Masarykovy univerzity se nechali inspirovat Del.icio.us a integrovali do systému aplikaci, která umožnujě ukládání záložek a vytváření tagů. Funkčně není sice nijak zajímavá, ale integrace z ISem ji zajímavou činí. Na rozdíl od valné většiny ostatních aplikací je do ní omezen přístup (na uživatele Isu) a navíc, což je mnohem důležitější, její uživatelé nejsou anonymní. Služba také agreguje informace týkající se studijních předmětů. Z nízkého celkového počtu tagů lze ovšem usuzovat, že není prozatím bohužel příliš využívána.

Bookmarky.cz - Jedná se o zcela novou službu a jako taková nemá příliš mnoho funkcí. To je také typická vlastnost aplikací Webu 2.0, začínají jako velice jednoduché a autonomní, později se obalují funkcemi a navzájem integrují.

Závěr

Folksonomie nabízejí zajímavý pohled na kategorizaci obsahu webu. Rozhodně ovšem neznamenají v tomto směru konečnou spásu. Tím spíš, že dynamické a postmoderní prostředí internetu zřejmě konečné řešení vylučuje. Spíše se ukazuje, že něž jako kategorizační schéma mají, jakožto element webu 2.0, větší význam při budování a upevňování komunit.

Ze srovnání s klasickými klasifikačními metodami vyplynulo, že oba přístupy mají své místo. Nemá smysl porovnávat je absolutně, ale spíše je vnímat v kontextu s prostředím, v jakém se používají. Kromě toho, že oba přístupy mají svou typickou oblast aplikace, je třeba říci, že se nabízejí jisté možnosti, jak využít výhod jednoho v teritoriu toho druhého. Klasická schémata by jistě mohla být obohacena o pohledy uživatelů, čímž by se jim přiblížila, na druhé straně, pokud mají být folksonomie využívány k efektivnímu vyhledávání informací, určitě by bylo vhodné zajistit kontrolu jazyka a zvýšit tak konzistenci.

Literatura

  1. ANDERSON, Ch. The Long Tail [online]. Wired. Issue 12.10, October 2004 [cit. 2007-05-23]. Dostupné z URL: http://www.wired.com/wired/archive/12.10/tail.html
  2. ANDERSON, Ch. The Long Tail: Why the Future of Business is Selling Less of More. 1st edition. New York : Hyperion, 2006. 238 p. ISBN 1401302378.
  3. Bookmarky.cz - vaše oblíbené odkazy [online]. (C) 2007 [cit. 2007-06-22]. Dostupné z URL: http://www.bookmarky.cz/
  4. CiteULike: A free online service to organise your academic papers [online]. [cit. 2007-06-20]. Dostupné z URL: http://www.citeulike.org/
  5. Connotea: free online reference management for clinicians and scientists [online]. (C) 2005 - 2007 [cit.2007-06-13]. Dostupné z URL: http://www.connotea.org/
  6. COOMBS, K. A. Building a Library Web Site on the Pilars of Web2.0 [online].
  7. Computers in Libraries. Jan 2007, Vol. 27, Iss. 1. p. 16-19. Dostupné z URL: http://proquest.umi.com/pqdlink?index=1&did=1192059381&SrchMode=1&sid=3&...
  8. CUL Gatewary : Glossary [online]. (C) 1998-2005 [cit. 2007-03-01]. Dostupné z URL: http://campusgw.library.cornell.edu/newhelp/glossary.html.
  9. Cybex.cz : Vyhledávání podle parametru [online]. (C) 2006 [cit. 2007-06-10]. Dostupné z URL: http://www.cybex.cz/Vyhledavani/Parametry/Vyhledat.aspx?PpShortcut=Cameras
  10. Del.icio.us [online]. [cit. 2007-06-20]. Dostupné z URL: http://del.icio.us/
  11. Del.icio.us network explorer [online]. [cit. 2007-06-14]. Dostupné z URL: http://www.twoantennas.com/projects/delicious-network-explorer/
  12. DOCTOROW, C. Metacrap: Putting the torch to seven straw-men of the meta-utopia [online]. 26 August 2001 [cit. 2007-05-14]. Dostupné z URL: http://www.well.com/ doctorow/metacrap.htm
  13. Encyclopedia of Library and Information Science [online]. (C) 1997-2007 [cit. 2007-03-01]. Dostupné z URL: http://www.dekker.com/sdek/issues db=enc content=t713172967
  14. FEINBERG, M. An Examination of Authority in Social Classification Systems [online]. November 4, 2006 [cit. 2007-06-13]. Dostupné z URL: http://dlist.sir.arizona.edu/1783/01/feinberg.pdf
  15. GARRETT, J. J. Ajax : A New Approach to Web Applications [online]. February 18, 2005 [cit. 2007-06-15]. Dostupné z URL: http://www.adaptivepath.com/publications/essays/archives/000385.php
  16. GOLDER, S; HUBERMAN, B. A. The Structure of Collaborative Tagging Systems [online]. [cit. 2007-06-15]. Dostupné z URL: http://www.hpl.hp.com/research/idl/papers/tags/tags.pdf
  17. GORDON-MURNANE, L. Social Bookmarking, Folksonomies, and Web 2.0 Tools. Searcher : The Magazine for Database Professionals. Jun 2006; 14, 6. s. 27-38. ISSN 1070-4795.
  18. GUY, M; TONKIN, E. Folksonomies : Tydying up tags? [online]. D-Lib Magazine. January 2006, Vol. 12, n. 1. ISSN 1082-9873. Dostupné z URL: http://www.dlib.org/dlib/january06/guy/01guy.html
  19. HALPIN, H; SHEPARD, H. Evolving Ontologies from Folksonomies : Tagging as a Complex system [online]. [cit. 2007-05-26]. Dostupné z url: http://www.ibiblio.org/hhalpin/homepage/notes/taggingcss.html
  20. HAMMOND, T. Social Bookmarking Tools (I) : A General Review. D-Lib Magazine. April 2005, Vol. 11, no. 4, ISSN 1082-9873. Dostupné z URL: http://www.dlib.org/dlib/april05/hammond/04hammond.html
  21. HARTL, P; HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha : Portál, 2000. 774 s. ISBN 80-7178-303-X
  22. CHAN, S. Initial impacts of OPAC2.0 on Powerhouse Museum online visitation [online]. August 10th, 2006 [cit. 2007-06-18]. Dostupné z URL: http://www.powerhousemuseum.com/dmsblog/index.php/2006/08/10/initial-imp...
  23. CHOY, S.; LUI, A. K. Web Information Retrieval in Collaborative Tagging Systems. Proceedings of the 2006 IEEE/WIC/ACM International Conference on Web Intelligence.
  24. JACOB, E. K. Classification and Categorization : A Difference that Makes a Difference [online]. Library trends. Vol. 52, No. 3, Winter 2004. pp. 515-540. Dostupné z URL: http://ils.unc.edu/~fu/IR/fulltext/jacob_classification_and_categorizati...
  25. KIPP, M. E. I.; CAMPBELL, D. G. Patterns and Inconsistencies in Collaborative Tagging Systems : An Examination of Tagging Practices [online]. [cit. 2007-06-05]. Dostupné z URL: http://eprints.rclis.org/archive/00008315/01/KippCampbellASIST.pdf
  26. KOME, S. H. Hierarchical Subject Relationship in Folksonomies [online]. Chapel Hill (North Carolina, USA) : University of North Carolina at Chapel Hill, 2005. 30 s. Dostupné z URL: http://etd.ils.unc.edu/dspace/bitstream/1901/238/1/samkome.pdf
  27. KROSKI, E. The Hive Mind : Folksonomies and User-Based Tagging [online]. 2005-12-07 [cit. 2007-05-20]. Dostupné z URL: http://infotangle.blogsome.com/2005/12/07/the-hive-mind-folksonomies-and...
  28. KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online].(C) 2004 [cit. 2007-03-01]. Dostupné z URL: http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=KTD.
  29. Long Tail : Wikipedia, the free encyclopedia [online]. Last modified 21:46, 25 June 2007 [cit. 2007-06-14]. Dostupné z URL: http://en.wikipedia.org/wiki/The_Long_Tail
  30. LUND, B. et. al. Social Bookmarking Tools (II) : A Case Study - Connotea [online]. D-Lib Magazine. April 2005, vol. 11, no. 4. ISSN 1082-9873. Dostupné z URL: http://www.dlib.org/dlib/april05/lund/04lund.html
  31. MAHES, A. Folksonomies - Cooperative Classification and Communication Through Shared Metadata [online]. December 2004 [cit. 2007-06-14]. Dostupné z URL: http://www.adammathes.com/academic/computer-mediated-communication/folks...
  32. MANESS, J. M. Library 2.0 Theory : Web 2.0 and Its Implications for Libraries [online]. Webology. Volume 3, Number 2, June, 2006. Dostupné z URL: http://www.webology.ir/2006/v3n2/a25.html
  33. MASSA, P. What is Tag Spam? Or better, Tag Spam exists? [online]. 2005/01/29 [cit. 2007-06-12]. Dostupné z URL: http://www.gnuband.org/2005/01/29/what_is_tag_spam_or_better_tag_spam_ex...
  34. MARLOW, C. et. al. Position Paper, Tagging, Taxonomy, Flickr, Article, ToRead [online]. [cit. 2007-06-19]. Dostupné z URL: http://www.danah.org/papers/WWW2006.pdf
  35. MCLELLAN, D. Very Dynamic Web Interfaces [online]. February 09, 2005 [cit. 2007-06-17]. Dostupné z URL: http://www.xml.com/pub/a/2005/02/09/xml-http-request.html
  36. NĚMEČKOVÁ, L; PAVLÁSKOVÁ, E. Aplikace folksonomií v uživatelském rozhraní Jednotné informační brány [online]. Předneseno 2007-05-16 [cit. 2007-06-22]. Dostupné z URL: http://www.akvs.cz/akp-2007/05-nemeckova-pavlaskova.pdf
  37. OLA: User-Created Content: Is there a Role for it in the Librarys OPAC? [online]. February 4, 2006 [cit. 2007-06-18]. Dostupné z URL: http://www.blogwithoutalibrary.net/?p=154
  38. O'REILLY, T. Web 2.0 Compact Definition : Trying Again [online]. December 10, 2006 [cit. 2007-02-27]. Dostupné z URL: http://radar.oreilly.com/archives/2006/12/web_20_compact.html
  39. O'REILLY, T. What Is Web 2.0 : Design Patterns and Business Models for the Next Generation of Software [online]. 09/30/2005 [cit. 2007-02-27]. Dostupné z URL: http://www.oreillynet.com/pub/a/oreilly/tim/news/2005/09/30/what-is-web-...
  40. Philosophical Misunderstandings about Folksonomy [online]. 2006-11-06 [cit. 2007-05-23]. Dostupné z URL: http://dystmesis.net/2006/11/16/philosophical-misunderstandings-about-fo...
  41. PORTER, J. Why Scale Matters in Tagging Systems [online]. November 23rd, 2006 [cit. 2007-05-20]. Dostupné z URL: http://bokardo.com/archives/why-scale-matters-in-tagging-systems/
  42. QUINTARELLI, E. Folksonomies : power to the people [online]. June 24, 2005 [cit. 2007-06-13]. Dostupné z URL:http://www.iskoi.org/doc/folksonomies.htm
  43. REITZ, J. M.ODLIS : Online Dictionary for Library and Information Science [online].(C) 2004-6 [cit. 2007-03-01]. Dostupné z URL: http://lu.com/odlis/.
  44. SHEN, K.; WU, L. Folksonomy as a Complex Network [online]. 23 Sep 2005 [cit. 2007-06-15]. Dostupné z URL: http://arxiv.org/PS_cache/cs/pdf/0509/0509072v1.pdf
  45. SHIRKY, C. Folksonomy [online]. August 25, 2004 [cit. 2007-06-05]. Dostupné z URL: http://many.corante.com/archives/2004/08/25/folksonomy.php
  46. SHIRKY, C. Ontology is Overrated : Categories, Links, and Tags [online]. Spring of 2005 [cit. 2007-06-07]. Dostupné z URL: http://shirky.com/writings/ontology_overrated.html
  47. SHIRKY, C. Power Laws, Weblogs, and Inequality [online]. First published February 8, 2003. Version 1.1: Changed 02/10/03. [cit. 2007-06-05]. Dostupné z URL: http://www.shirky.com/writings/powerlaw_weblog.html
  48. SINHA, R. A cognitive analysis of tagging (or how the lower cognitive cost of tagging makes it popular) [online]. September 27, 2005 [cit. 2007-06-15]. Dostupné z URL: http://www.rashmisinha.com/archives/05_09/tagging-cognitive.html
  49. SINHA, R. A social analysis of tagging (or how tagging transforms the solitary browsing experience into a social one) [online]. January 18, 2006 [cit. 2007-06-15]. Dostupné z URL: http://www.rashmisinha.com/archives/06_01/social-tagging.html
  50. Simpy - tagging, social bookmarking and personal search engine[online]. (C)2004-2007 [cit. 2007-06-15]. Dostupné z URL: http://www.simpy.com/
  51. SKLENÁK, V. Web 2.0 a knihovny aneb Library 2.0 [online]. Predneseno 2007-05-16 [cit. 2007-06-22]. Dostupné z URL: http://www.akvs.cz/akp-2007/03-sklenak.pdf
  52. Social bookmarks so far. . . [online]. April 15, 2005 [cit. 2007-06-20]. Dostupné z URL: http://libraryclips.blogsome.com/2005/04/15/social-bookmarks-so-far/
  53. SPERONI, P. Tagclouds and cultural changes [online]. 28th of May 2005 [cit. 2007-05-23]. Dostupné z URL: http://blog.pietrosperoni.it/2005/05/28/tagclouds-and-cultural-changes/
  54. SPERONI, P. Tag Clouds are hard to Spam [online]. 7th of June 2005. [cit. 2007-05-13]. Dostupné z URL: http://blog.pietrosperoni.it/2005/06/07/tag-clouds-and-spam/
  55. Spurl.net 1.0 - Free online bookmarks with so much more. . . [online]. (C) 2004-2006 [cit. 2007-06-21]. Dostupné z URL: http://www.spurl.net/
  56. SUSTER, M. Folksonomy. AIIM E - Doc Magazine. Silver Spring: Nov/Dec 2006. Vol. 20, Iss. 6; p. 20-21.
  57. Tag (metadata) : Wikipedia, the free encyklopedia [online]. Last modified 2 February 2007 [cit. 2007-02-14]. Dostupné z URL: http://en.wikipedia.org/wiki/Tag_%28metadata%29
  58. Taxonomy : Wikipedia, the free encyklopedia [online]. Last modified 16 February 2007 [cit. 2007-02-17]. Dostupné z URL: http://en.wikipedia.org/wiki/Taxonomy.
  59. Technorati : Home[online]. [cit. 2007-06-20]. Dostupné z URL: http://www.technorati.com/
  60. Tim O'Reilly : Official Bio [online].(C) 2007 [cit. 2007-02-28]. Dostupné z URL: http://www.oreilly.com/oreilly/tim_bio.csp.
  61. TREVINO, E. M. Social Bookmarks : Personal Organization and Collective Discovery on the Web [online]. Chicago (Illinois, USA) : University of Illinois at Chicago, 2006. 92 s. Dostupné z URL: http://blog.erickamenchen.net/Trevino-SocialBookmarking2006.pdf
  62. VANDER WAL, T. Explaining and Showing Broad and Narrow Folksonomies [online]. [cit. 2007-06-05]. Dostupné z URL: http://www.personalinfocloud.com/2005/02/explaining_and_.html
  63. VANDER WAL, T. Folksonomy Explanations [online]. January 18, 2005 [cit. 2007-06-05]. Dostupné z URL: http://www.vanderwal.net/random/entrysel.php?blog=1622
  64. VANDER WAL, T. Folksonomy : vanderwal.net [online]. 2 February 2007 [cit. 2007-02-14]. Dostupné z URL: http://vanderwal.net/folksonomy.html.
  65. VOß, J. Tagging, Folksonomy & Co - Renaissance of Manual Indexing? [online]. January 2007 cit. 2007-06-05]. Dostupné z URL: http://arxiv.org/PS_cache/cs/pdf/0701/0701072v2.pdf
  66. Webopedia : Online Computer Dictionary for Computer and Internet Terms and Definitions [online].(C) 2007 [cit. 2007-03-01]. Dostupné z URL: http://www.webopedia.com/
  67. WEINBERGER, D. Taxonomies and Tags : From Trees to Piles of Leaves [online]. cit. 2006-12-06]. Dostupné z URL: http://www.hyperorg.com/blogger/misc/taxonomies_and_tags.html
  68. WhatIs.com : definitions, computer terms, tech glossaries and cheat sheets [online].(C) 2007 [cit. 2007-03-01]. Dostupné z URL: http://whatis.techtarget.com/
  69. When tags work and when they don't: Amazon and LibraryThing [online]. February 20, 2007 [cit . 2007-06-18]. Dostupné z URL: http://www.librarything.com/thingology/2007/02/when-tags-works-and-when-...
  70. Žhavé záložky [online]. [cit. 2007-06-21]. Dostupné z URL: https://is.muni.cz/auth/ln/

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

8 komentářů

Obrázek uživatele admin
Anonym
7. 1. 2008
Děkuji za pěkný přehledový článek. Měla bych jen jednu námitku. Nezdá se mi rozumné zužovat termín folksonomie pouze na systémy sdíleného taggování. Je to trochu jako tvrdit, že systémy organizace znalostí se skládají jen z klíčových slov. Ne že by snad nebyla podstatná, ale prostě je v tom i něco víc. Folksonomie jsou poměrně novým trendem a to, co nyní existuje je - doufejme - jen první generací systémů sdílené indexace. Podle mého názoru jsou možnosti internetu (a počítačů všeobecně) daleko širší a zdaleka ještě ne plně využité. S trochou fantazie si dokážu představit systém, který umožní i sdílenou hierarchizaci tagů nebo třeba sdílenou tvorbu synomních vazeb. Nemusíme také zůstávat jen u tagů, za folksonomii je do určité míry považována i Wikipedie se svou hierarchickou strukturou nebo třeba i sám internet jako celek, který v zásadě vytváří cosi jako citační systém založený na odkazech tvořených uživateli (hypertext). Eliška Pavlásková
Obrázek uživatele tvaishar

Děkuji za pozitivní ohlas, Máte pravdu v tom, že folksonomie nelze omezovat pouze na tagovací systémy. Podstatou folksonomií nejsou klíčová slova, ale odkazy mezi nimi a jejich síť. V nějširším slova smyslu je celý internet jednou velkou folksonomií, což je umocněno ještě tím, že fultextové vyhledávače jsou také založeny na odkazech. Není tedy ani velký rozdíl mezi např. googlem a delicious.

Svou práci jsem založil na vlastní zkušenosti s konkrétními službami a dílech autorů, kteří zjevně zvolili podobný postup. Začal jsem tedy odspodu, Zvolil jsem některé populární služby a z jejich konkrétní formy a funkčnosti jsem vycházel a představoval na nich koncept folksonomií. Na příkladu klíčových slov se fungování folksonomií navíc poměrně dobře vysvětluje. I když i tak mám problémy i poučeným laikům vysvětlit, co tento pojem znamená.

S odstupem času zjišťuji, že některé vlastnosti tagovacích systémů (uzlem grafu je klíčové slovo) příliš zdůrazňuji. Obecnější pohled na problematiku by jistě neuškodil. Ale to je na poměry bakalářské práce (článek je jejím výtahem) poměrně těžko uchopitelný a rozsáhlý úkol.

Nicméně vědomé využívaní některých vlastností sítí je, jak sama píšete, současným trendem a práce na toto téma se budou množit.

A. Vaishar

Obrázek uživatele admin
Anonym
7. 1. 2008
narazili jste nekdy na problem, ze je nekde prilis mnoho tagu a ztezuje to vyhledavani? ze je jeden tag pouzit u tolika rozlicnych jednotek, ze prestava mit prakticky vyznam? atd. nemyslim tim nejaky spam nebo zamerne psani nesmyslu internetovymi hulvaty.
Obrázek uživatele tvaishar
narazili jste nekdy na problem, ze je nekde prilis mnoho tagu a ztezuje to vyhledavani?

Tímto máte zřejmě na mysli, že se vám zdá, že některá z těchto slov nejsou relevantní a že vám tudíž systém vrací výsledky, které nepotřebujete. Nesmíte zapomenout, že relevanci určuje autor a taky že se určitě najde několik lidí, kteří budou sdílet jeho pohled a výsledky se jim tedy relevantní jevit budou

Folksonomie nejsou určeny k tomu, abyste vzal prvních 10 vrácených odkazů a napsal podle nich seminární práci na téma které jste zadal do pole pro vyhledávání. Musíte se ručně prokousávat tunami zdánlivého odpadu (také nemyslím spam) a filtrovat. Folksonomie vám umožní najít to co hledáte i to co sice nehledáte, ale určitě se vám to bude hodit, ovšem za cenu jistého (někdy značného) intelektuálního úsilí.

ze je jeden tag pouzit u tolika rozlicnych jednotek, ze prestava mit prakticky vyznam

Také na tento problém jsem narazil. Je to obecný problém prohlížení rejstříků. Dá se obejít použitím vyhledávání a kombinováním výrazů. Potíž je, že ne všechny nástroje mají vyhledávání dostatečně implementované. Další obecnější zádrhel je v řazení stovek nebo tisíců výsledků. Jakékoliv relevantností hlediska totiž potlačují schopnost folksonomií nacházet i obskurní a okrajové pohledy a z velké části tak i smysl celého konceptu.

Nicméně určení nějakého horizontu, bodu zlomu, po jehož překročení přestává mít folksonomie fungovat jako vyhledávací nástroj je poměrně zajímavý úkol. Existuje nějaký limitní počet (a jestli ano, tak jaký) tagů, objektů a uživatelů, po jehož dosažení se folksonomie stane tak komplexní (vše bude spojeno se vším) že přestane mít smysl?

A. Vaishar

Obrázek uživatele admin
Anonym
8. 1. 2008
Já bych řekla, že v tomto momentě je potřeba zdůraznit, že folksonomie nejsou primárně určeny k vyhledávání. Jejich význam je spíš - jak jste napsal - v objevování nových a nečekaných informací. Prostě a jednoduše browsing. Řekla bych, že folksonomie (alespoň v současné podobě) je stále potřeba doplnit nějakým vhodným vyhledávacím nástrojem (ať už je to full-text nebo nějaký profesionální knowledge organization system). Krásný varovný příklad je citeUlike, což je sice v mnoha ohledech skvělý systém, ale vyhledávat se tam moc nedá.
Obrázek uživatele tvaishar

Vidíte, CiteULike. Primárně slouží jako správce citací. Delicious zase organizuje bookmarky. Jsou to konkretní nástroje, které mají nějaký smysl, slouží nějakému účelu. Folksonomie nabízejí pouze spojení, síť nad níž se dá funkčnost aplikace vybudovat.

Nicméně o potřebě kvalitnějšího (pokud možno také full-textového) vyhledávání se přít nebudu.

Obrázek uživatele zkadlec
Já si myslím, že tagy primárně vznikly za účelem organizace informací a tedy i vyhledávání. Jajich použití je možné minimálně třemi způsoby:
  • Jako vyhledávací termíny ve smyslu "znám termín, najdu k němu dokument". Problém s tím, že nemusím znát slovník.
  • Pro prohlížení pomocí rejstříků, které se prezentují ve dvojrozměrné formě tag-clouds. Tady je nutné řešit problém s prezentací velkých kategorií/shluků.
  • Pro navigaci mezi dokumenty, tedy asociativní vazby mezi dokumenty, kde mohu nejlépe zkoumat "long tail" a najít nehledané.
Podle způsobu použití tedy budeme muset řešit jiné problémy stejně jako u jiných metod popisu. Zdeněk Kadlec
Obrázek uživatele zkadlec
Dovolím si také vstoupit do rozběhnuté diskuze, kterou se zájmem sleduji. Zdá se mi, že mnohé by se vyjasilo, kdybychom důsledně rozlišovali mezi tagy a folksonomiemi, kde tagy chápu jako jednu z možností (metod) popisu dokumentů a multimediálních objektů obdobně jako identifikační a věcné selekční jazyky a folksonomie jako soubor údajů vzniklý aplikací této metody, obdobně jako klasifikační schéma nebo tezaurus. Folksonomie vznikly v systémech sdíleného tagování a bohužel ne např. v systémech bibliografického popisu. Jejich podstata je vyjádřena v jejich názvu, tedy podle mě hlavním aspektem je to, že se vytváří sdíleně na neprofesionální bázi. To nevylučuje, aby např. tezaury nemohli vytvářet "neprofesionálové", ale je otázka, jestli se takto vzniklé slovníky budou považovat stále za folksonomie (viz collabulary). Všimněte si, že terminologii v této oblasti neurčují informační profesionálové. Ti se v tomto případě sotva drží v závěsu za vývojem. Proto jsou folksonomie úzce propojeny s tagováním až tak, že je spousta lidí nerozlišuje. K tématu si dovolím nabídnout ještě jeden zajímavý aspekt celé věci, a to pohled na tagy samotné. Hledal jsem odpovídající protějšek tagu v oblasti bibliografického popisu a poté co jsem zavrhl selekční údaj, skončil jsem u obecnějšího bibliografického údaje (nebo jednodušeji pole záznamu), které ale také neodpovídá. Když se vyjádřím terminologií RDF, tak pole záznamu odpovídá tvrzení (statement) o popisovaném zdroji (resource) a je tvořeno trojicí subjekt-predikát-objekt nebo zdroj-vlastnost-hodnota nebo z hlediska záznamu záznam-název_pole-hodnota_v_poli. Budeme-li toto chtít aplikovat na tag zjistíme, že z trojice vypadne predikát, protože v tagu není nijak specifikováno, co je jeho obsahem. V typologii tagů v článku pana Vaishara vidíme, že to může být opravdu cokoliv. Ale nelze zůstat jen u dvojice objekt-subjekt (např. bookmark-tag) jak by se mohlo zdát, ale je potřeba přibrat ještě identifikaci uživatele - tvůrce tagu. Takže máme stále trojici, ale jinou: subjekt-objekt-tvůrce. A navíc objektem je u tagů pouze literál - řetězec, nikoliv další subjekt. Další zásadní rozdíl je ten, že když neuvažuji predikát, nelze už hovořit o záznamu (description podle RDF) v tom smyslu jak jej chápeme, ale pouze o nějaké skupině tagů. Z toho vyplývají potíže, se kterými se při práci s tagy setkáváme. Když se na vývoj v oblasti popisu podívám z hlediska určité evoluce, tak nelze říct ani že tag se vyvinul z popisného údaje, ani že tag je "primitivnějším" předkem pole záznamu, ale spíš že došlo k mutaci a rozvětvení vývoje dejme tomu z nějakého společného primitivního předka, což by mohla být dvojice subjekt-objekt. Tag získal jedinečnou schopnost uchovávat informaci o tvůrci a tím se k němu vztahovat (viz typy 5 až 7 v typologii tagů) a počítat četnosti stejných tagů, ale ztratil schopnost sdružovat tagy do strukturovaných záznamů (viz typ 4 typologie) a schopnost zpřesnit obsah tagu pomocí predikátu, což je určitý krok zpět z hlediska strojového zpracování (v záznamech v lístkových katalozích byl stejný problém, uživatel musí zjistit význam z kontextu). Pokud tedy budeme systémy tagování a potažmo folksnomie rozvíjet dál ve smyslu citátu kolegyně Pavláskové: "S trochou fantazie si dokážu představit systém, který umožní i sdílenou hierarchizaci tagů nebo třeba sdílenou tvorbu synomních vazeb.", půjde už o další řízený a umělý vývoj v oblasti popisu, nebo chcete-li "genetické inženýrství", což je pro mě velice zajímavé a na co se těším. Zdeněk Kadlec

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback